Brána Konohy

Cestou na cvičiště, kde jsem je hodlala hledat, jsem zahlédla cosi, co málem shodilo několik starších dam. Samozřejmě jsem jim pomohla s nákupem a k bráně tak dorazila později.
"Hezký den, Tobiru-kun," pousmála jsem se. "Omlouvám se, nějaké třeštidlo srazilo na zem nějaké babičky, tak jsem jim pomohlo s nákupem. Určitě to byl shinobi, ale pořádně jsem ho neviděla. Kdyby se mi ale dostal pod ruku, ten by to schytal, takhle se chovat ke starším!"
Ještě, že já mám jako žáka slušného synka Hokageho. Určitě z něj něco vyroste.
"Můžeme vyrazit?"

Zatvářil jsem se provinile, ale zamaskoval lišáckým úsměvem. "Hezký den Shijin sensei, určitě to byl pěkný hulvát! No ano, můžeme. Už tady čekám, plně připraven! Všichni jounini někam směřovali, nevím o co jde, ale snad ne nic vážného,"

"Kdyby šlo o něco vážného, jistě by někoho poslali, aby všechny našel," pokrčila jsem rameny. "Ale já žádný vzkaz nedostala a to jsem po cestě pár Jouninů minula."
Možná probíhala nějaká schůze, ale nedivila bych se, kdyby mě na ni Hokage záměrně nepozval, už jsme s touto misí dost meškali a to byly mírové smlouvy vždy důležité.
"A kdyby někdo útočil, vypadalo by to tu jinak, věř mi," šibalsky jsem na něj mrkla. "Nuže, pojďme."

//Přesun

Jen jsem pokrčil rameny a vydal se za Shijin. Než jsem definitivně opustil Konohu podíval jsem se na hlavy Hokagů a opět se zastavil u svého otce. Nesplnil jsi slib...S tímto zahořklým pocitem jsem se vydal za ní.

Nakonec jsme spolu s Inochim Dorazili k brane ale tam tudy jenom probehly a vydali se k pevnosti feudalniho pana.
(Presun- OBa)

Po cestě se mi zapne Sharingan a prohledávám okolí. Mám ruku na své Kataně a jsem připraven ji použít.
"Já mám rád komplikace.."
Tiše doufám, že najdeme nějaké bandity. Chci si na nich něco vyzkoušet.

Doběhl jsem k bráně. Ještě zde nikdo nebyl a tak jsem se chvíli vydýchal. Poté jsem čekal až se objeví Hokage-sama.

Přišel jsem k bráně, ale moc lidí tu zatím nebylo. Uviděl jsem toho kluka, co byl u mě a tak jsem přešel blíže k němu. Zatím jsem nic neříkal a jen čekal.

Vzedmul se vítr a jako blesk jsem se objevil před bránou.
"Jděte do pevnosti a ochraňte budoucnost! Nemůžu jít s vámi, Konoha musí zůstat v bezpečí.."

,,Dobrá." Na nic jsem nečekal a vyrazil směrem k pevnosti.(přesun)

Po chvíli se objevil i Hokage. Chvíli jsem na něj nechápavě civěl, než mi došlo, že to myslel k Jouninům. Ne ke mně. Ne. Určitě jsem neměl jít s nimi.
Když odešel Seito-san, rychle jsem odeběhl ke cvičišti.
//přesun

Sledoval jsem jak utíkají a věřil, že ji dokážou zachránit. Pokud už nejdou příliš pozdě.
Kso...Tolik jednotek.. odešel jsem do kanceláře.

Spolecne ze senem na zadech jsem prisel k brane branu otevrely a ja jen odesel smerem k nemocnici.
(Presun-Oba)

Proběhl jsem branou a mířil rovnou ke kanceláři. Určitě už něco plánuje.(přesun)

Faito

Došel jsem k bráně a nechal se uvést. "Chci mluvit s Hokagem." řekl jsem nekompromisně. I přes mou očividnou drzost, nebo možná právě pro ni, si mě stráže pamatovali a po letmém prohledání mě pustili dovnitř.

//přesun

Došel jsem k bráně a postavil se kousek od ní. Většina obyvatelstva už byla evakuována, takže zde už byli jen shinobi z Konohy. Podíval jsem se ven z brány a nic podezřelého jsem zatím neviděl.

Dorazili jsme k bráně. Udýchaní po dlouhé, rychlé cestě, ale snad spokojení se svým výkonem. Takhle rychle ukončit misi se mi ještě nikdy nepodařilo. A to nám uškvařili sokola, který možná měl nějakou zprávu. Každopádně se zdálo, že na vesnici nikdo neútočí a to mě alespoň trochu uklidnilo.
Bohužel, jen trochu.
Otočila jsem se na svého žáka.
"Jelikož netušíme, co se děje, navrhovala bych kancelář. Stejně musíme podat report o misi," mírně neupřímně jsem se pousmála.
Bůh ví, co se dozvíme.
A pak jsem tedy zamířili za jeho otcem.
Co tu na nás čeká, Hokage-sama?
Něco tu ale bylo špatně. Žádný obvyklý ruch. A pak jsem se zarazila.
"Seito-san?" Zamířila jsem k němu a původní plán s kanceláří padl. "Byli jsme na misi, sotva jsme ji stihli dokončit, když se objevil sokol, který nás povolal zpět. Co se stalo?"

Podíval jsem se na Shijin a zkusil ji to říct stručně. ,,Guvernérka byla zabita, teď je v ohrožení i Konoha. Podle mě se už útok blíží, takže lidé byli evakuování. Každopádně běžte rychle za Assasinem, on vám řekne, jaké pozice chránit. My zatím budeme držet bránu." ukázal jsem na ostatní, co tu byli.

Doběhl jsem za Sensei k bráně kde stálo několik shinobi a důchodci z kauflandu už nekřížili ulice. Jak to?
Já jsem se zastavil těsně před Seitem a usmál se na něj. "Strýček Seito!" poodstoupil jsem od něj a čekal na odpověď. Aha, takže válka? Už zase?
"Já zůstanu tady,"

"Děkuji za informaci," podotkla jsem stručně.
Tohle nepotřebovalo další komentář, bylo to vážné. Hodně vážné. Ke kanceláři budeme muset zase běžet.
"Sdělím Hokagemu tvou pozici, pokud se rozhodneš zůstat," kývla jsem na svého žáka.
A v dalším okamžiku jsem odtud zmizela..

//Přesun

Podíval jsem se na Tobira. ,,Ahoj Tobiru. Dobrá tedy, budeme bránu bránit společně." pokusil jsem se o úsměv a pak se podíval na Shijin. Jen jsem přikývl a chvíli se díval, jak mizí v dáli a pak se zase otočil k bráně.