Brána Konohy

Soshi

S veselým výrazem na tváři jsem dorazil k branám Konohy. Cestou jsem se prošel krásnou krajinou a užíval si doznívající pocity ze slavností. Černé myšlenky jsem zahnal a nechal za sebou. Budu je řešit později.

//přesun

Prošla jsem konožskou branou a bez většího otálení zamířila do sídla svého klanu. Potřebovala jsem si odpočinout a nabrat síly. Mohla jsem být ráda, že narozdíl od ostatních, jsem nepatřila mezi ty společensky unavené.

Přesun

Přišel jsem k bráně a rozhlédl se kolem. Všechno jsem měl už připravené, takže mi nic nebránilo v tom, abych mohl vyrazit. Nebude to jednoduché ho najít. Naštěstí má unikátní vzhled, takže mi snad někdo po cestě poradí. Věděl jsem, kde mám začít hledat.(přesun)

Konečně jsem dorazila zpět so Konohy, mého rodiště. Posledně když jsem odcházela v tuto dobu, tak tu byly jiné stráže, nejspíš dostaly dovolenou. Pozdravila jsem tedy ty nové a chvilku si s něma popovídala. Poté jsem se rozhodla dál pokračovat ve své cestě, která zahrnovala nejdřív horké prameny. Musela jsem se pořádně umít, jelikož spadnutí do jezera se za koupel moc považovat nedá.
/přesun

Poté co jsem se vylodil na břehu a přes noc putoval přes zemi ohně, jsem konečně dostal na dohled brány Konohagakure no Sato.
Byl jsem poměrně vyčerpaný, unavený, ospalý a možná i trochu hladový. Rozhodl jsem se tu zůstat minimálně do zítřejšího rána, abych se pořádně prospal před další cestou.
Došel jsem k branám a okamžitě jsem se šel nahlásit strážným a připravil jsem své zbraně k odevzdání (dva meče, luk, šípy, dvě pouzdra s vrhacími zbraněmi a pouzdro se ZVN). Také jsem jim na případné vyžádání ukázal obsah svého cestovního vaku, kde se nacházelo trvanlivé jídlo, v čutorách zbytek vody, pak tam byla deka, složená tenká plachta, křesadlo a nějaké pevné podpalovače.
"Dobrý den. Jmenuji se Keigo Nakagami, jsem z Kirigakure no Sato a přišel jsem k vám za účelem návštěvy přítele. Rád bych vás požádal o povolení vstupu do vesnice."

Neměl jsem na sobě ANBU masku ani naše brnění(uniformu), ale nepochyboval jsem o tom, že zdejší bezpečnostní složky budou mít informace o našich členech. Případnou nedůvěřivost jsem tedy očekával a chápal. Byl jsem ochoten plně spolupracovat.

Keigo:

Soshi

Chtěl jsem jít ven z Konohy, do klidného lesíka na severu. Když jsem ale došel k bráně, zarazil jsem se.
"Keigo-san!" křikl jsem a vesele jsem zamával. Došel jsem k němu a uklonil jsem se.
"Co Vás sem přivádí?" zeptal jsem se a až pak mi došlo, že jsem možná porzradil strážím jeho jméno. Sakra! Ale Keigo-san by stejně nešel špehovat. Určitě ne!

Když nejde Keigo za Soshim, musí Soshi za Keigem. Jeho bezprostřednost mi nedovolila se neusmát.
"Rád tě vidím, Soshi. Vlastně jdu za tebou." Usmál jsem se na mladíka a sklonil jsem před ním hlavu.
"A taky ti nesu dobré zprávy. Než jsem odešel, zařídil jsem vše potřebné ohledně té věci, o které jsme spolu naposled mluvili." Doufal jsem že chlapec je bystrý po otci a snad se dovtípí. Nechtěl jsem o těchto soukromých věcech moc mluvit před strážemi.
"Počkám až mě tu vybavěj a pak mi ukážeš, kde se můžu dobře najíst a vyspat, ano?"

Soshi

"No to je skvělé!" zaradoval jsem se, ale to už tu byl strážný.
"Děkujeme..." řekl jsem, když Keiga odbavil, a vyrazil jsem s Keigem nna ubytovnu, kde jsme nechali jeho věci, a pak do restaurace.

//přesun

Poslušně jsem strážným odevzdal všechny svoje zbraně, vzal jsem si od nich navrácenku, poděkoval jsem jim a vyrazil jsem za Soshim.

//Přesun

Večer jsem se prospal a ráno se rozloučil se Soshim. Vše co jsem potřeboval jsem si zařídil a i když bych si ještě rád prohlídnul vesnici, neměl jsem moc času nazbyt.
Dorazil jsem k strážnici a na navrácenku jsem si vyzvedl všechno svoje vybavení.
Potom jsem rychlým tempem vyrazil do Země čaje.

//Přesun

"Dobrá, píšu si Mizuki a Tatsuya." Odvětil strážný, vytáhl si zápisník a zapsal tam jejich jména. K tomu dopsal Otokagure no sato, datum a čas příchodu. Dobře poznal, že jsou z Oto. Jejich chování je pro ní dost typické. "Je mi to líto. V Konoze Hokage nezastihnete. Situace je komplikována, a já se obávám, že mi není dovoleno sdělovat informace, týkající se problémů vesnice, návštěvníkům Konohy. Snad Vám bude schopna vyhovět radní, Satsuki-sama. Nejsem Vám teď ale schopen říci, kde jí najdete. Jak jsem řekl, ve vesnici vládne menší chaos." Sám stráže se v tomto příliš neorientuje. Většinou jen hlídá bránu. Někdy pracuje dokonce i na šestnácti hodinové směny. Opravdu se nevyzná v tom, co se děje uvnitř vesnice během dne. Něco málo se mu ale vždy donese. Strážný si vzal od Mizuki katanu, prohlédl si Tatsuyuu, a pak jen přikývl, klidíc se jím z cesty. "Můžete jít. Nezapomeňte se při odchodu zpátky ohlásit."