Hokageho kancelář

pro **Assasin Senju** Thu Aug 21, 2014 2:14 pm

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Hokageho kancelář - Stránka 16 Fire-adminbldg

Budova uprostřed skrývá Hokageho kancelář, služební byt a knihovny. Budova vlevo obsahuje sklad zbraní a budova vpravo je určena pro dešifrovační oddělení, laboratoř a kancelář ANBU.

Hokageho kancelář - Stránka 16 Hokage's_office

Hokage Konohy:

[/color]

pro **Killunia** Sun Apr 05, 2015 11:20 pm

Tiše jsem následovala své dva dočasné týmové kolegy až sem. Postavila jsem se na chodbě tak, aby na mě nebylo moc vidět, zároveň jsem nemluvila. Jen jsem pozorovala všechny příchozí. Konverzace, co se tu docela rozjela, mě docela pobavila. Sice se mi zatím moc nelíbilo chování té dívčiny - kdyby si něco zkusila, asi by se probudil ve mně drak. A nikdo nechce vědět, co se stane, když se probudí drak.
Nakonec jsem to nechala být. Sice jsem na tu holku koukala trošku nepříjemně, nikomu by to ale nemělo škodit. Komu kdy ublížily moje pohledy? Moje, naprosto neškodné zelené oči? Dokud nebudou rudě zářit, jsou všichni kolem mě v bezpečí.
Když se vytratila návštěvnice z jiné vesnice, co teď byla před námi, předpokládala jsem, že jsme na řadě. Věnovala jsem pohled Kenovi a beze slov jsem se jej ptala, zda už můžeme dovnitř.

pro **Kameko** Mon Apr 06, 2015 2:29 pm

Spolu se svými novými společníky jsem se dostavila před kancelář Hokage, kde jsem usedla na lavičku a rovnou vytáhla koženou brašnu s nářadím. Od pasu odepnu jakýsi podlouhlý stříbrný předmět a začnu se v něm pomocí nářadí štrachat. Po chvíli toho nechám a plynule přejdu na další serepetičky, které tahám z různých kapes, naprosto ignorujíce dění v okolí. Jsem do toho tak zažraná, že do mě možná bude třeba šťouchnout, až budeme na řadě.

pro **Ken Uchiha** Tue Apr 07, 2015 9:21 am

Bol som rád, že uznal, že sa nakoniec vlastne nič také nestalo. Mne bolo jedno, že sa mi pozerá do očí, však to nebol nepriateľ a aj keby som mal sharingan zapnutý nič by som mu neurobil. "Dobre, tak sa maj." Yuki vyzerala, že je asi na mňa naštvaná, tak som ju radšej nechal tak a pobral som sa už na svoje miesto. V tedy na mňa pozrela Killuni a ja som len prikývol, že už pôjdeme dnu. Ako som mieril k dverám jemne som poštuchol do Kameko, ktorá bola do niečoho zažratá. Po vstupe dvermi som ich nechal jemne pootvorené, aby mohli prejsť aj moje spoločníčky. "Tak sme tu Hokage-sama." Dúfal som, že sa nenahnevá, ak ju tentoraz nepozdravím, však som ju v podstate dnes už zdravil.

pro **Kameko** Tue Apr 07, 2015 8:02 pm

Jakési šťouchnutí mě vytrhne z přemýšlení a práce. Aha, tak jo... vydám ze sebe, vstanu a zamířím za Kenem do kanceláře. Tam se lehce ukloním Hokage a pak se opřu o stěnu v lehce pohodářské a hodně pohodlné pozici.

pro **Hana Ichiro** Wed Apr 08, 2015 5:42 pm

KLON

Letmo som sa usmiala, ale viac som sa k nej nevyjadrovala, len som sledovala ju sledovala, kým teda nezmizla na chodbe. To sa tu už napchal Ken, ktorého som poverila s tým, aby si zohnal partnerov na misiu. Očividne sa mu dané osoby podarilo presvedčiť.
Obdarila som všetkých troch milým úsmevom, vytiahla spis a posunula ho po stole smerom k nim. Klasická misia. Nájsť a zlikvidovať. Sú to utečenci priamo z väzenia, nemusíte sa ich ale tak obávať, jednak sú len dvaja a jednak ich schopnosti nie sú práve na najlepšej úrovni. Vieme o tom, že sa špecializujú na Ninjutsu, presnejšie na umenie Ruží. Údajne kempujú v okolí Hasayaki, nájdete ich rýchlo, radi na seba pútajú pozornosť. Všetky ostatné informácie sa dočítate v tomto spise. Prajem veľa šťastia. Narovnala som sa, pričom som opäť začala škrabkať Fírnena za rohom.

pro **Kameko** Fri Apr 10, 2015 6:17 am

Z ležérní polohy si vyslechnu zadání mise a povytáhnu obočí v němé otázce jestli to je jako fakt ono. Pak se mi ale na tváři objeví napůl nadšený, napůl šílený úsměv. Je to zcela cílené, chci trochu postrašit přítomné. To je perfektní mise. Tatínek bude moc pyšný, že jeho malá holčička půjde ven zabíjet lidi. Kene, v kolik sraz? Potřebuju to skočit tátovi říct a hlavně si nabrat nějaké serepetičky které si chci vyzkoušet na těch našich dobrovolnících.

pro **Killunia** Fri Apr 10, 2015 11:30 pm

Následovala jsem mladého Uchihu beze slov. Jakmile jsem se ocitla v místnosti, upřela jsem pohled na malého draka u Hokage. Tato stvoření se stanou spojencem jen toho, koho sami uznají za vhodné. Není to tak, že si člověk vybere draka, ale drak si vybere člověka, vloží do něj svou důvěru. Důvěru v to, že budou silní, avšak zároveň čestní, protože, ač by to mnohé překvapilo, jsou přesně takoví i ti mýtičtí plazi.
Zadání mise bylo prosté. Zlikvidovat nukeniny. Už jsem se sama vypořádala s jednatřiceti bandity, tohle by nemuselo být tak náročné, když budu mít vedle sebe ještě další dva shinobi. Ohnivé trio, tak bych nás teď mohla nazvat. Kamečina slova ze mne vyrazila dech. Trochu jsem se lekla a poněkud cukavým pohybem jsem k ní natočila hlavu.
Jestli to myslíš vážně a hodláš si smrt lidí užívat, tak to budeš mít ode mě pěkně spočítané, zavrčela jsem v mysli. Moc dobře jsem věděla, jak snáším zabíjení čehokoliv (snad kromě otravného hmyzu, ale to je vedlejší). Navenek jsem nedávala nic najevo, avšak uvnitř to pomalinku začínalo bublat...
Ne, musím se ovládnout.
Nádech, výdech. Nádech, výdech.
"Já bych byla pro okamžitý odchod. Ale je to jen můj názor, takže jestli vy dva ještě budete něco potřebovat zařídit, v klidu na vás počkám," řekla jsem a založila jsem ruce na prsou. Úplně nejlepší by bylo, kdybych zavolala Sarthase, ten by nás tam odvezl, pomohl by nám s misí a pak by nás dostal zpátky. Ale moc dobře jsem věděla, že tak by to bylo moc jednoduché a nejednalo by se o výzvu. Vždyť by ty nukeniny mohl rozmáčknout jako nějakou ubohou havěť.
Ne, nebudu si to ulehčovat. Černý drak opět poslouží jen jako záložní plán, záchrana při ohrožení života (nebo alespoň vědomí). Draci jsou čestná stvoření, stejně tak i ve většině případů já. Nebudu užívat oklik, nebudu užívat zkratek. Jinak by mě život přeci nic nenaučil.
Uklonila jsem se Hokage, čímž jsem se s ní rozloučila, a poté jsem zamířila na chodbu. Tam jsem čekala, co se rozhodnou dělat ti dva. Přípravy, nebo okamžitě vyrazit?

EDIT 13. 4. 2015 (protože jsem líná psát post o dvou řádcích Razz

):
Jakmile bylo rozhodnuto, jen jsem se otočila na patě směrem ven a sešla jsem po schodech dolů. Přesně tak, sešla jsem pěšky. Nemusím také pořád létat, když už mám ten strach z výšek. A projít se po zemi by také nemuselo škodit.

(přesun)

pro **Ken Uchiha** Mon Apr 13, 2015 8:03 am

Pozrel som sa na zvitok, ktorý pred nás dala Hokage pri čom začala vysvetľovať. Všetkému som chápal, takže nebolo viac potrebné zdržovať a mohli sme sa pripraviť na odchod. Ja som si ten zvitok pre istotu zobral k sebe. "Dobre, určite ich pochytáme." Poviem sebavedomo a otočím sa na Kameko, ktorá chcela vedieť čas stretnutia. "Ja už by som šiel spolu s Killuniou k bráne. Preto by bolo dobré, keby si tam prišla čo najskôr dobre?" Usmial som sa na ňu a pomaly som vyšiel z kancelárie pri čom by ma tie dve mali nasledovať. "Dovidenia." Nemal by som zabúdať sa aj rozlúčiť, aj keď hovorila, že to bude ľahké, možno sa potknem a 10 krát sa nabodnem na nôž. Pred dvermi som sa ešte zastavil a otočil na ne. "Hlavne vás prosím, počas misie žiadne zbrklé ťahy dobre?" Viac som to ale nerozoberal a pobral sa k bráne. Však u nej im to ešte vysvetlím, nechcem, aby sa stalo to čo minule. Možno som bol v tedy genin ale teraz mám na starosti viac ľudí. Alebo som len paranoidný, misia určite prebehne úplne v pohode. Uškrniem sa sám pre seba a poberiem sa k bráne.
(presun)

pro **Kameko** Mon Apr 13, 2015 9:46 am

Dobrá, vezmu to hopem... zahihňám se a rovnou se otočím k odchodu, moc nadšená na to, abych se loučila s Kage nebo s ostatníma. Na Kenovu prosbu o eliminaci zbrklých tahů jen mávnu rukou.

//přesun

pro **Yuki Ōkami** Mon Apr 13, 2015 11:48 am

Už jsem začínala usínat, když v tom se otevřely dveře a všichni zacaly odcházet. Unavovaly mé myšlenky a snaha přijít nato proč se nemůžu přeměnit do své druhé podoby. Tušila jsem ze to může mít na svědomí můj trénink s čakrou a podobné věci. Možná až teď mi začínalo docházet, proč nikdo nebyl Shinobim u nás v rodině. Nakonec když všichni odešli já se vydala do kanceláře zaklepala na dveře a hluboce se poklonila ale v poklone jsem zůstávala a zacala mluvit.
„Dobry den Hokage-sama. Jmenuji se Yuki Ōkami A rada bych dostala přiděleného učitele.“
Řekla jsem a vyčkávala na vyjádřeni Hokage. No stále jsem mela trochu depresivní vyraz.
(Nechci předbíhat. Ale taky zde nechci trčet týden Killunia. Snad chápeš)

pro **Hana Ichiro** Tue Apr 14, 2015 1:21 pm

KLON

Cítila som, že môj originál sa vrátil. Niečo tu ale nebolo v poriadku. Niečo sa zmenilo a mne osobne sa to nepáčilo. Dobrý deň. Usmiala som sa na mladú kunoichi, zrejme ešte Geninku. Akonáhle sa predstavila a ja som našla jej spis, potvrdilo sa mi to.
No. Yuki, neviem, či s tým budeš súhlasiť, ale rada by som si ťa vzala do tímu. Spoločne so Soshim. Zatvorila som jej spis a papierik, na ktorom som mala poznámku o tom, že ju beriem do tímu, som vyhodila do koša.Možno sa pýtala, prečo som sa tak rozhodla. Obaja totiž boli svojim spôsobom veľmi zaujímaví...

pro **Yuki Ōkami** Tue Apr 14, 2015 3:24 pm

Můj depresivní vyraz se rázem změnil ani ne do překvapeného ale spise do čistého soku. Tohle bylo překvapeni dne.
„Já …já já… No já si nejsem jista, zdali vám tam budu vůbec platná. Ale je to vaše rozhodnuti. Bude mi cti.“
Nechápala jsem, proč si vybrala mě. Ale vážně mě to překvapilo.
„Proč Chcete do tymu mě Hokage-sama. Já Jsem jenom obyčejné děvče z farmy. Zajisté je ve vesnici vice a mnohem talentovanějších Shinobi než jsem já.“ Mohla vedet ze narážím na to ze nedokážu nic krom taijutsu.

pro **Hana Ichiro** Thu Apr 16, 2015 5:59 pm

KLON

Uprela som na ňu milý pohľad a usmiala sa. Vo vás oboch vidím istý potenciál, i keď Soshi...Povzdychla som si. Obaja budete potrebovať špeciálny tréning. Najprv ťa ale poverím úlohou Soshiho nájsť a priviesť ho na cvičisko 3. Počkám tam na vás.
Postavila som sa z kresla a pozrela sa von oknom, opäť na Konohu. Dôležité bolo momentálne počkať na originál, snáď dôjde skôr, než sa tí dvaja objavia na mieste stretnutia. Nechcem predsa meškať.

pro **Yuki Ōkami** Thu Apr 16, 2015 7:51 pm

„Hi Hokage-sama, Ale mate nějakou fotku nebo popis jak bych ho poznala. Já totiž nemam tušení jak vlastně vypadá.“
Řekla jsem a byla to pravda sice jsem se sním setkala ale ani jsem to netušila. Hold nikdy jsem se moc k nikomu nepřibližovala byl to takový můj mechanizmus jak si chránit své tajemství. Mezitím jsme cekala na odpověď

pro **Hana Ichiro** Fri Apr 17, 2015 9:23 pm

KLON

Iste. Presunula som sa k šuflíku, kde som po asi pol minúte hľadania našla Soshiho spis. Mávnutím ruky sa jeho fotka sama od seba vyšvihla do vzduchu a priletela priamo k nej. Možno si ho tu už videla. Biela farba vlasov v tak mladom veku nie je teda bežným javom. U malých chlapcov som to nevídala často, len u ľudí so stratou pigmentu, prípadne u starcov či tých, ktorí si takto vlasy nechali prefarbiť.
Budem sa na vás oboch tešiť. Usmiala som sa na ňu.

pro **Yuki Ōkami** Fri Apr 17, 2015 9:41 pm

Když Se ke mně dostala fotka věděla jsem o koho jde. Sice jsem si pamatovala jeho vůni ale i kdybych chtěla nedokázala jsem jej najit.“Hi Hokage-sama, Dorazíme tam.“ Pousmála jsem se a nakonec jsem se mírně poklonila a pote se vydala ke dveřím. Otevřela je a následně je za sebou zavřela, Vydala se na místo, které jsem mela asi nejraději.
(přesun)

pro **Hana Ichiro** Sat Apr 18, 2015 10:35 am

Konečne som po nejakej tej prechádzke, pri ktorej som rozmýšľala nad mnohými vecami, dorazila do kancelárie s mrzutým výrazom v tvári. Z klona som vytiahla všetky informácie, ktoré sa tu medzi časom, čo som tu nebola, udiali. Ešte som i zistila, že som sa stala senseiom dvoch geninov. Super. Fakt.
Povzdychla som si. Nemala som teda čas na oddych, musela som okamžite vyraziť k cvičisku, nech tam tí dvaja na mňa dlho nečakajú. Ufff. To bude ozaj zábava. Prebehlo mi mysľou, keď som si popíjala kávičku. Musela som ešte niečo vydržať.
Potom som nechala klon tu a s nejakou Musli tyčinkou som sa vybrala preč. Akonáhle som ju dojedla, nechala som si na chrbte narásť papierové krídla a zamierila priamo na miesto stretnutia. (presun)

pro **Natsuki Uzumaki** Sun May 03, 2015 6:12 pm

Každý normálny shinobi, do kanclu vždy príde cez dvere.. zaklope na ne a vyčká na vyzvanie. Každopádne Hokageho kancelária mala naozaj prekrásny parapet.. a tie okná, ktoré sa dali vysunúť a podobne.
Presne tak, stála som na jednom z nich, prikrčená s rukami opretými o kolená a úškrnom na tvár. Zaťala som jednu ruku v päsť, po čom som zaťukala hánkami na vysúvacie okno. Samozrejme bolo zavreté a dovnútra sa dalo dostať len z vnútra. Kage si mohla všimnúť, že som naozaj dobrá v prekĺznutí pomedzi prsty rôznych jednotiek, ktorí to tu mali strážiť. Bolo však po vojne.. kto by bral nejakú stráž vážne? Nebola dokonca ani vyhlásená pohotovosť.. prečo by aj bola? No.. musela som tam čakať a tvrdnúť, kým si moje klopanie niekto všimne.

pro **Hana Ichiro** Sun May 03, 2015 6:39 pm

KLON

Nervózne som vysedávala v kresle. Vedela som, čo originál robí a znepokojovalo ma, že som nemala žiadne správy o tom, čo sa deje. Vzhľadom k tomu, že som bola vytvorená ešte v čase, keď si Hana neprešla zmenou, mala som rovnakú povahu ako ona predtým. Ale nemohla som nič namietať. Len tvrdnúť na zadku v kancelárii a dúfať, že ju osvieti. Ani s tými papiermi na stole som nič nerobila, len som v rukách krčovito držala šálku čaju a občas si z nej odpila. Človek by čakal, že sa mi snáď v tých rukách rozbije.
Začula som klopanie. Otočila som sa na stoličke a hľa, koho som tam nezbadala? Natiahla som ruku a otvorila jej. Vieš, že by si tadiaľ nemala chodiť. Upozornila som ju.

pro **Natsuki Uzumaki** Sun May 03, 2015 6:44 pm

Po otvorení som sa prekotúľala dopredu, niečo si narazila, spravila ďalší neohrabaný kotúľ a nakoniec som skončila v tureckom sede, pohľad upierajúc do steny. Rukami som sa zaprela o zem a otočila som sa tak, aby som na Hanu videla. Zasmiala som sa a pośkrabala som sa na hlave.
"Hai hai, ale.. na schodoch sú .. ľudia.. a ľudia robia.. veci." Žmurkla som na ňu a znova som sa zasmiala. Ako keby som úplne zabudla, čo tu vlastne robím. Nakoniec som však predsa len trocha spozornela. Ak sa moje spozornenie dalo pripísať uprenému pohľadu na šálku, ktorú kŕčovito zvierala Hana.
"Rada by som sa pozrela do istých zvitkov." Žmurkla som na ňu. Pravdepodobne vedela, o akých hovorím. Predsa len som v dedine nebola krátko a.. bola som jedným z tých shinobi, ktorý Hanu istým spôsobom obdivovali a mali radi. Vôbec mi neprekážalo, že na post Hokage dosadol nejaký outsider.. sama som jedným bola.

pro **Hana Ichiro** Sun May 03, 2015 7:19 pm

KLON

Na perách sa mi objavil jemný úsmev. Pri nej sa ani inak nedalo. Chápem. Na budúce ale choď schodmi prosím, inak tu o chvíľku budem musieť zriadiť lanovku. Zamrmlala som a opäť sa natočila k stolu. Šálku som položila na stôl. Vypočula som si jej požiadavku. Vedela som, že to bude chcieť, preto som jej tu ten zvitok držala. Mávla som rukou a spod nejakej kopy vyletel zvitok do vzduchu. Následne pristál priamo pred ňou. Potrebuješ ešte niečo? Opýtala som sa jej pre istotu.

pro **Natsuki Uzumaki** Sun May 03, 2015 7:28 pm

Ruku som priložila k čelu s takým ľavým salutom a na zlomok sekundy som sa zatvárila vážne. Následne som sa však znova musela usmiať. Chytila som do rúk zvitok a nadvihla som si ho nad hlavu.
"Whuooo !" Výskla som nadšeným a .. spravial som dosť podivný, až priam akrobatický kúsok. Bez pomocí rúk som sa vyšvihla z tureckého sedu na nohy, do takého kľaku. Mohla som pripomínať opicu, pretože som sa momentálne ja tvárila jak taký neandrtálec. Jej otázka ma nezaskočila, no rozmýšľala som nad ňou.
"Rada by som vás videla vyzlečenú prevádzať nejaké tie.. tance ale, haha.." Zvitok som si prechytila do jednej ruky a druhou som sa poškrabala vo vlasoch. ".. myslím že to sa stane tak maximálne v mojich snoch." Možno to bol nejaký zázračný plán na to, ako Hanu zbaliť. Každopádne ja som bola taká.. po dedovi.. pervérzna a bez servítky. Keď som sa prestala smiať, zvitok som si dala do brašničky na opasku a ruky som založila v bok, konečne som sa postavila celkom normálne.
"Rada by som poprosila o nejakú.. listinu, ktorá by mi dovoľovala opustiť Konohagakure. Je možné že čoskoro pôjdem do Hory, starší kecal niečo o nejakom tréningu." Zazubila som sa. Predsa len moji senseii neboli tak úplne ľudia.

pro **Akemi Kagayaki** Sun May 03, 2015 7:38 pm

Došla jsem přímo před budovu Hokage. Znovu. Techniky jsem se sice naučila, ale všimla jsem si na sobě něčeho dalšího a...potřebovala jsem pomoc. Stále mi stékalo několik slz z očí, které jsem se snažila zastavit tím, že jsem i přes to, v jakém zuboženém stavu byla, vyběhla schody. Slyšela jsme však nějaké hlasy z její kanceláře, proto jsem se opřela o stěnu a sjela po ní až na zem. Dostala jsem se do sedu a čekala, až se dostanu na řadu. Snad nechceš udělat to, co si myslím, že ne?! Zaslechla jsem zvuk, který jsem mohla slyšet pouze já. S mírným pousmátím se, jsem sevřela svitek a podívala se na své ruce, které se už samy od sebe klepaly. "Musím to udělat, to co to semnou dělá...je moc nebezpečné." Povídat si s elektřinou někdy bylo uspokojující, už jsem ani nebrala ohled na to, jestli na mě někdo zírá, nebo si o mě myslí že jsem blázen. Potřebovala jsem od Konohy jistou službu, která by byla dobře zpoplatněna. Dlouhou dobu jsem přemýšlela o tomto rozhonutí, které jsem se právě chystala podniknout. Stačilo si jen počkat, byla jsem trpělivá a vlastně jsem ani nikam moc nespěchala.

pro **Hana Ichiro** Sun May 03, 2015 7:52 pm

KLON

Natsuki mi prišla ako pomerne vtipná osôbka i s tými jej podivnými akrobatickými kúskami. Keby som sa práve necítila ako na ihlách, asi by som sa hlasne zasmiala, ale takto sa bielovláska musela uspokojiť len s mierným pousmiatím. Nebola som vo svojej koži a len som čakala na moment, kedy sa rozpadnem.
Jej požiadavka ma viac než len zaskočila. Zízala som na ňu ako teľa na nové vráta, sánka mi až niekam k zemi padla. No proste som bola z toho úplne mimo. Čakala som všetko, ale toto rozhodne nie. Možno to len myslela zo srandy. Však prečo nie. Humor dnešných tínedžerov spočíva v úchylných poznámkach a podobne. Teda som si to aspoň myslela. Prepáč, Natsuki, nemám na to vhodné spodné prádlo ani tyč. Pokrčila som ramenami. Keby som vedela, že to vtip nie je, reagovala by som úplne inak, takto som to ale brala len ako obyčajný vtip.
Hmmm. Zamyslela som sa, pričom som pred seba položila papier a čosi tam zapísala. Bola to potvrdenka, že môže odísť. Inokedy by som nad tým premýšľala trochu dlhšie, ale toto sú moje poslednú chvíle ako Hokage, tak prečo niekomu neurobiť radosť? Tu to máš. Prajem ti tam veľa šťastia. Zjavne toto bolo i posledný krát, čo toto hyperaktívne kĺbko vidím. Cítila som, že to tak bude.

pro **Natsuki Uzumaki** Sun May 03, 2015 8:00 pm

Nálada mi na zlomok sekundy poklesla. Možno by sa tak ani nestalo, keby že tuśím, ě si Hana myslí, že som to myslela len zo srandy. Takto som mala aspoň nejakú tú šancu, ktorú teraz pochovala.
"Meh.. šlo by to aj bez prádla.. no tá tyč.." zamrmlala som trocha sklamane a len som nad tým mikla ramenom.
"Nevadíi!" Dodala som s rozhodením rúk a už už som sa napriahla ku listine, ktorú mi Hana podávala. Teda znova sa jednalo o zvitok.. všetko sa zapisovalo na zvitky..
Aj tento tu som si dala do brašničky a len som prikývla.
"Ďakujem.. uhm aa.. etoo.." Poškrabala som sa vo vlasoch. Chcela som ísť, no niečo sa mi na Hane nezdalo.
"Ste v pohode?"

pro Sponsored content

Hokageho kancelář

Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář

Re: Hokageho kancelář