Sídlo klanu Utsushi

First topic message reminder :







V sídle žije kromě členů klanu, mezi něž patří Daisuke Utsushi a Naoki Utsushi, také Mizukage Hitomi Yamada s dcerou Kairi Utsushi,
Jelikož byly na Hitomi podniknuty útoky před válkou, je sídlo hlídáno tříčlenným týmem ANBU, který se vždy vystřídá s jiným týmem.

Chodba s pokojemi, koupelnou a WC:

Obývák:

Ložnice:

Dětský pokoj:

Nakonec jsem je smířlivě pokrčila rameny. Nechala jsem ji, ať má svou volnost. Až se stane kunoichi, bude ji mít hodně. Navíc, proč bch jí měla zakazovat bavit se? Budu jen kousek od ní.
Procházkovým krokem jsem se tedy rozešla za ní. Měla jsem cíl, kvůli kterému jsem dneska šla na procházku a tam jsem Kairi na konci té ulice nasměrovala. Mířili jsme si to na jedno ze cvičišť. Potřebovala jsem si někoho zkontrolovat a ujistit, jak to jde.
,,A co myslíš? Jak mu to jde?" zeptal se z ničeho nic Choumei.
,,Mám špatné tušení, že to tak dobré nebude. Meizu a jeho samehada - to jsou pro něj silní soupeři." odpověděla jsem Nanabimu s povzdechem a dál už jsem pokračovala mlčky, ačkoliv do mě Choumei hučel samé blbosti. (Přesun)

Přišel jsem domů s Kairi na krku a řekl jsem: „No dobře, teď už se mně můžeš pustit.“ Jak se pustila, podal jsem jí brusle a řekl: „Tak si je ukliď a přijď do obýváku, ano? Koukneme se na nějaké video.“ Hned jak sem to dořekl, tak jsem ji cvrnknul do čela a šel jsem do obýváku,  tam jsem si sedl na sedačku a čekal, až Kairi přijde. Zatím jsem přemýšlel nad tím, na co budeme koukat. „Achjooo, kdyby alespoň chtěla jít spát.“ Pousmál jsem se a koukal se na schodiště, jestli už běží či ne .

Čekal jsem na Kairi a divil jsem se, kde je tak dlouho. ,,Mno nic, půjdu se tam podívat." stoupl jsem si a šel jsem po schodech nahoru. Když jsem přišel před Kairin pokoj, otevřel jsem ho a ona tam nebyla, tak jsem se ulekl a začal ji hledat po baráku. Nakonec jsem ji našel v ložnici. ,,Kairi, co tu děláš?" zeptal jsem se a koukl, jak vymyslela, aby ty kazety sundala dolů, ale nedařilo se jí to. Přišel jsem k ní, sáhl jí na hlavu a řekl: ,,Kairi, já vím, že se na to chceš podívat, ale to opravdu nejde. Hele, až ti bude osmnáct, tak se na to můžeš podívat, teda, jestli ti to povolí maminka." pousmál jsem se, chytl ji kolem pasu a nahodil na rameno jako pytel brambor a šel jsem s ní do obýváku. Na schodech jsem ji chytil a dělal jsem z ní letadélko. Pak jsem ji položil na gauč jako na přistávací dráhu. ,,Tak Kairi, řekni, na jaké video se podíváme? Ale ne na ty, co jsi chtěla, ano? Řekni prostě něco jiného jaké například máš ráda." pousmál jsem se a sedl si vedle.

Když mi Kairi řekla, na co bychom se mohli koukat a že já mám vybrat co, tak jsem se pousmál a cvrnknul ji do čela. ,,Dobře, co takhle si dát Madagascar 3?" pousmál jsem se a dal to do videa a spustil jsem to. Šel do kuchyně, zatím Kairi seděla na gauči, takže jsem mohl udělat Popcorn. Když jsem ho dodělal, tak jsem se vrátil do křesla, podal Kairi popcorn, ať mlsá u té pohádky. Když jsem nad tím tak přemýšlel, je hezké být strejdou a starat se o ni. Pousmál jsem se a otevřel jsem si Cocacolu v plechovce, kterou jsem měl v lednici, takže byla nádherně studená. Koukl jsem se na Kairi. ,,Chceš taky napít?" podal jsem jí plechovku a koukal jsem se s ní na pohádku.

Pousmál jsem se, když jsem viděl Kairi, jak jí to chutná. Pohladil jsem ji po hlavě. Jenom si to vypij." pousmál jsem se. ,,Jo, Kairi, abych nezapomněl, až to skončí, tak se půjdeme koupat a pak spát, ano?" oznámil jsem jí, aby věděla, co ji čeká. Doufám ale, že se koupat umí sama, pousmál jsem se a koukal dál na Madagascar, který za chvilku končil. 'Hmm, kde asi ta Hitomi je.' pomyslel jsem si. 'Hmm, mno nic.' sebral jsem se, šel jsem nahoru do koupelny a napustil vanu. Dal jsem tam trochu bublin a než skončí pohádka, tak tu bude voda akorát, takže se nemusím ničeho bát. Šel jsem za Kairi říct jí, že je napuštěná vana, tak ať šupitá se koupat, pousmál jsem se.

Když jsem sešel dolů, tak jsem chtěl říct Kairi, aby se šla koupat, jenomže Kairi tu nebyla. 'A sakra." začal jsem běhat po baráku. Zaslechl jsem nějaký pohyb na půdě, hned jsem tam šel a uviděl krabice na sobě a otevřené okno. 'Hmm.' vylezl jsem druhým oknem a objevil se za Kairi. Sáhl jsem jí na rameno. ,,Copak se děje Kairi?" pousmál jsem se,všiml jsem si, že brečela, bylo mi to divné. Raději jsem byl u ní, aby se jí nic nestalo.

Když mi Kairi řekla, co měla na srdci, vzalo mě to. Vzal jsem si ji do náruče a řekl: ,,Víš Kairi, jsme na tom stejně. Nikdy bych si nemohl přát lepší rodiče, než máš ty. Já bych si je přál také za rodiče. Víš, pořád si říkám, že jsem sám a že mi furt někdo chybí, ale když ke mně přišla tvoje maminka a tvůj tatínek, tak jsem byl rád. Starali se o mě. Také jsem byl štastný a to je co říct. Víš, já se teď snažím splatit dluh, co oni mi dali. Když jsem byl jako ty, tak mě chránili a učili, mno a teď já jsem přebral to břímě a jsem tu s tebou, protože jsi má rodina, Kairi, a já nerad vidím někoho z rodiny trpět." pousmál jsem se a pohladil Kairi po hlavě. ,,Nechci ti nic říkat, ale máš tam napuštěnou vanu a jestli Hitomi přijde a ty nebudeš v postýlce, tak mě zabije." pousmál jsem se.

Když mi Kairi řekla, že je srab, tak jsem se pousmál a cvrnknul ji do čela. ,,Kairi, ty nejsi srab. To já jsem srab. Nedokážu říct jedné holce, že ji mám rád, né rád, já ji spíš miluji. Nedokážu jí to říct, protože se bojím, jsem srab a to ani nevím, jestli by ona mě měla ráda." pousmál jsem se. ,,Mno hele, ty půjdeš do vany se pořádně umýt, jasný? Žádné, že se opláchneš a toť vše." pousmál jsem se. ,,Mno na další pohádku, tak dobře můžeme, ale něco k večeři si dáš, ano? Copak bys chtěla?" optal jsem se a sešel s ní ze střechy ke koupelně. ,,Tak šup, a já jdu udělat tu večeři." pousmál jsem se.

Když jsem přišel do kuchyně a Kairi řekla špagety, tak jsem se kamenným výrazem koukal, jak bych je měl udělat. 'Mno, nebudu si nalhávat, to nedokážu.' vytáhl jsem z mrazáku pizzu a dal ji do trouby, počkal jsem si až se to udělá. V tom ale už tu byla Kairi a já se pousmál. ,,Mno, vyber si, co chceš. Kairi, umyla ses pořádně?" optal jsem se a koukal na ni. Když začala pípat trouba, tak jsem vyndal pizzu a dal ji na talíř, rozkrájel jsem ji na trojúhelníky. ,,Tak jdeme k telce a bude véča." pousmál jsem se. ,,Kairi, promiň, ale špagety neumím." pousmál jsem se nevinně a sedl si do křesla a položil talíř z pizzou na stůl.

Když Kairi jedla u pohádky, tak jsem se pousmál a oddechl jsem si. Když mi řekla že je to jedno, že má taky Pizzu ráda byl jsem šťastný, ale co dodat, ležel jsem tak v křesle a zničehonic jsem zavřel oči. Už jsem skoro spal, byl jsem dost unaven, ale tak věděl jsem že Kairi dlabe a kouká na pohádku, tak je všechno v pořádku. Pousmál jsem se a snažil se neusnout tvrdě, abych aspoň slyšel kdyby Kairi něco potřebovala .

Když jsem slyšel, jak Kairi dala jinou pohádku, tak jsem si řekl: ,,To se jí ještě nechce spát." když u mě byly Kairiny nožičky, tak jsem se pousmál. Chce se ohřát, asi je jí zima. Sebral jsem se, šel jsem k sobě do pokoje a vzal deku. Přišel jsem zpátky a přikryl ji pořádně. Pousmál jsem se a sedl si zase do křesla. Katanu, co mám pořád na zádech, jsem si sundal a položil na zem, abych se mohl lépe opřít a koukal jsem dál na pohádku s přivřenýma očima.

Když jsem zahlédl, jak Kairi usnula, tak jsem se sebral a vypnul jsem pohádku. Vzal jsem Kairi a odnesl ji do pokoje. Tam jsem ji položil do postele a přikryl ji a pohladil ji po hlavě. Odešel jsem do svého pokoje a lehl si taky do postele a pomalu usínal. Pořád jsem myslel na to, co se dělo na tom cvičišti. Radši bych umřel sám, než aby někdo ublížil členovi z mé rodiny.

Když jsem slyšel, že se spustila televize, tak jsem se probudil, koukl na kalendář a uviděl, že je dneska Mikuláš. Otevřel jsem skříň a vyndal kufr, kde bylo čertovské oblečení. Oblékl jsem si ho. Řetěz kolem pasu, pytel do ruky a šel jsem potichoučku do obýváku, kde Kairi spala u televize. Začal jsem rachotit za rohem řetězem a dělal jsem divné zvuky "BLBLBLBLBLB". Potom jsem vyběhl zpoza rohu a křičel jsem "A do pytle holčičko!" aspoň nějak jí postrašim.. pousmal jsem se a běžel k ní.