ANBU Centrála

First topic message reminder :


* Vrchní velitel ANBU - Itachi Uchiha

,,No, bezvýznamná hlava to nebude. Chci se zbavit pár lidí, co pohybují figurkami na šachovnici. Nemám rád moc hráčů. Znáte Tsuchikageho osobně?" Otázka byla položena a já věděl, že to pochopí. ,,Ale není to tak jednoduché. Mám nějakou určitou představu. Udělám z vás Edo tensei a vy mi donesete hlavu. Může to trvat, jak dlouho chce, ale úplnou svobodu mít nebudete..." Pousmál jsem se a sledoval jeho reakci. Neměl by to být problém, protože on bude vlastně nesmrtelný a v rámci možností i dost svobodný, ale já chtěl ještě něco. ,,Co by ale byla hlava bez těla? Pokud byste dokázal porazit pak ještě jednoho nepřítele, jehož tělo bych si zapůjčil tentokrát i s hlavou, tak by byla cesta k úplné svobodě volná. Velká cena za velkou cenu. Uvažte sám. A zabít vás může kdokoliv." Ano, mohl jsem je sice všechny porazit sám, ale teď se mi líbilo pracovat v anonymitě.

Faito

"Dobře...Tělo patří komu?" zeptal jsem se. Měl jsem o technice docela slušnou představu a jelikož mi nedával časový limit, nebude to takový problém. Byla to celekem malá cena.

,,Mám zálibu v červených očích a tělo patří právě jednomu z nich. Jméno se však dozvíte až po prvním úkolu." Postavil jsem se ze židle a přešel pomalu ke dveřím. ,,Mám tu nové tapety, takže se zabíjet bude někde v přírodě. Nebo pokud máte sám nějaké vyvolené místo, kde byste chtěl umřít?" Nebyla to sice vysoká cena, ale pokud odstraní ty dva jedince, tak Konoha bude mít o nepřítele méně a já z toho něco malého taky získám.

Faito

"Uchihové? Ta havěť ještě žije?" zeptal jsem se. Silně jsem pochyboval o tom, že by to byl někdo jiný, i když znám ještě další dva klany s rudýma očima.
"Nemám žádné takové místo. Ale líbí se mi monumenty Hokagů, je hezké udělat věc takového formátu na nějakém zajímavém místě. Jen o tom nemluvte otevřeně před mým bodyguardem. A ještě jedna věc. Býval jsem v ANBu, takže na sobě mám pečeť. Pokud to neprovedeme rychle, shořím..."
Počkal jsem, co odpoví, venku jsme seškrábli Kashikeho a vyrazili jsme, kam nás zavede.

,,Ano, ještě žijí." Otevřel jsem dveře na chodbu a společně vyšli ven. ,,Tak snad budu dost rychlý." Podíval jsem se na něj a na tváři se mi mihl úsměv. Nemusel mít však žádné obavy. V této věci jsem byl bezchybný.
/přesun

Faito

Jen jsem venku kývl na Kashe a odešli jsme.

//přesun

Došel jsem zpět do své kanceláře a sedl si do křesla. Přemítal jsem nad tím, co se právě stalo a plánoval další kroky. Každopádně jsem se cítil nějak jinak. Něco se děje...Připadám si prostě jinak. Assasin? Odložil jsem masku a na mé tváři se objevil úsměv. Už aby dorazili ti dva. Je potřeba se zase posunout o kousek dále.

Podle Hokageho instrukcí jsem došla na toto místo kde by se měla nacházet ANBU Centrála. Měla jsem tu najít jakéhosi Ryuua, který by mohl vědět kde najdu jeskyni Ryuuchido. " Haloo? Je tu někdo? " Hledala jsem jakéhokoliv ANBU aby mi ho pomohl najít, aby mi to usnadnilo hledání. Celkem jsem se tu ztrácela a tak jsem doufala, že mi někdo pomůže, než se dostanu někam kam nemám.

Hledala jsem někoho kdo by mi pomohl neuvědomujíc si, že jsem někde kde se tak nechová, avšak já si dělala co jsem chtěla po svém. Cítila jsem po chvíli něco za mými zády a když jsem se otočila ihned jsem na něj reagovala. " Fuj, to jsem se lekla. Vypadáš jak čert. " Trochu jsem se ho zalekla, ale potom jsem se uklidnila a mluvila trochu zdvořileji. " Nevíte kde bych našla Ryuu-sama? Hokage mě za ním posílá " Zeptala jsem se zdvořila a čekala.

" Aha, tak to jste vy Ryuu-sama. Omluvte mé chování " Zdvořile jsem se omluvila a uklonila. Přičemž jsem si ho potom prohlédla a vypadal na někoho koho znám, jen jsem si za boha nemohla vzpomenout proč. Zvážněla jsem když jsem se hodlala na něco zeptat Ryuua. " Posílá mě Hokage-sama. Dozvěděla jsem se od něj, že znáte cestu do jeskyně Ryuuchido. " Zdůraznila jsem více ke konci a počkala. Samozřejmě jsem věděla, že mě buď vykopne a nebo si ze mě bude utahovat. Tak to nadřízení většinou dělají když za nimi někoho pošlou.

Vyslechla jsem si instrukce od Ryuua a všimla si i těch slin, při kterých jsem se trochu zašklebila znechucením a pak se vrátila do normálu. " Děkuji, pro jistotu ještě jedna věc. " Řízla jsem se do prstu a složila několik pečetí. " Kuchiyose no Jutsu " Na zemi se tak objevil azurově modrý had, který se hned ozval. " Dlouho jsme se neviděli. " Usmála jsem se na Neru a pak nastavila ruku, po níž se doplazila až k mému ramenu. " Jasné, teď jsme připraveni vyrazit. Budeš mrkat na drát až uvidíš kam přijdem " Neru už nic neříkala jen na Orochimara syčela, jelikož jeho znal každý.

Netrvalo dlouho a doneslo se mi, že se Benjiro vrátil z mise. Byl jsem zrovna zaneprázdněný vyplňováním formulářů, které souvisely s neustálými změnami ve vedení Konohy. Jako velitel anbu jsem se nemohl kriticky vyjádřit k systému, který zavedl Kentaro, ale pozitivně jsem jej nevnímal. Na druhou stranu jsem Kentara chápal. Jakoby vypadl z oka Danzuovi... pro vesnici sice chtěl to nejlepší, ale neuvědomoval si, že pod pojmem vesnice není myšlena ta hromada dříví a cihel poskládána do určitého tvaru, ale především obyvatelstvo, a proto Kentaro více škodil než pomáhal.
"Byl jsi dlouhou dobu pryč Benjiro-san. Jak to dopadlo?" Benjira jsem vnímal jako bratra, a to nejen z pohledu klanu, ale také jako člena anbu Konohy, který oddaně slouží své vesnici.

Převzal jsem si od Benjira papíry, na kterých měl sepsáno hlášení z mise. Mise skončila neúspěchem, škoda. Za zbytečnou ji ale považovat nejde, když Sora no Sen přišel o jednu ze svých loutek. Přítomnost dvou členů Sabisu na misi mě nijak nepřekvapovala, jelikož Sabisu v poslední době má přístup k veškerým informacím Konohy. Kentaro pravděpodobně počítal s tím, že pokud by se nepřítele podařilo eliminovat, Kentarovo jméno by bylo opět v tom dobrém světle prezentováno po celém světě z důvodu přítomnosti členů Sabisu.
"Možná to tak je lepší. Sora no Sen nemůže unikat věčně, takže jej jednou určitě polapíme a spravedlivě za jeho činy odsoudíme." Tento neúspěch je lepší právě kvůli přítomnosti členů Sabisu na misi, protože by bylo horší Sabisu přidělit titul hrdiny. Lidé je začínají slepě následovat, a však o tom vesnice není... nemáte být slepí. "Když tu už jsi Benjiro-san. Něco s tebou musím vyřešit. Jedná se o klanové techniky. Obávám se, že po mém skonu, nikdo totiž nežije věčně, mohou padnout do špatných rukou. Nerad bych aby se dostaly do rukou ne Uchíhům se sharinganem, ale také nepovažuji za správné je předat Uchíhovi nerozhodnému, čím bych riskoval to, že techniky se nedostanou do rukou dalším generacím Uchíhů. Proto jsem se rozhodl některé klanové techniky předat členům klanu, u kterých jsem si naprosto jist se svou volbou. Jako vůdce klanu Uchíha bych ti rád předal techniku Uchiha Kaenjin. Existuje pouze jeden svitek, který ji obsahuje. Po tom ,co se techniku naučíš, spal svitek, aby se technika nedostala do špatných rukou. Věřím ti Benjiro-san. Přijímáš?" Má smrt jelikož jsem vedoucím anbu Konohy může nastat každou chvílí a nerad bych, aby se pak přestalo pokračovat v tradici svěřování technikám pouze Uchíhům nebo aby je někdo špatně využíval. Benjirovi jsem ohledně toho věřil.

"Techniku nalezneš v čtvrti Uchíhů. Je tam opuštěný obchod s potravinami. Jakmile do něj vejdeš, naproti krbu bude cihlová zeď a na ní připevněný věšák. Pod věšákem je jedna volná cihla, tam nalezneš svitek k technice Uchiha Kaenjin." Jako vůdce klanu Uchíha jsem měl pod svou správou veškeré klanové techniky, což byla nesmírná zodpovědnost. Dostat se někomu špatnému do rukou, a mohlo by být zle. Z důvodu bezpečnosti jsem svitek každé z technik schoval na jiné místo. Možná si pomyslíte, že přeháním, ale opatrnosti není nikdy dost.
"Pak zde mám pro tebe ještě další misi. Na hranicích Listové byl zaznamenán konflikt Nanadaime Hokogeho-sama s Kentarem-dono. Mít k dispozici více jednotek, poslal bych tam někoho s tebou, ale vypadá na to, že anbu k dispozici mají pouze tebe Benjiro-san. Hokage-sama a Kentaro-dono se nachází na devíti hodinách od kontrolního anbu bodu A." Anbu pro lepší orientaci mělo zavedeno v okolí vesnice několik bodů počínaje bodem A.

"V pořádku Benjiro-san?" Zeptal jsem se, obávaje se Benjirova zdravotního stavu. Kašlal krev a neměl žádná povrchová zranění, což nebylo vůbec dobré. Připomnělo mi to mě za dob pradávných, kdy jsem byl sužován podobnou chorobou. Benjiro netrpěl ale žádnou vrozenou poruchou jako já, jinak by to stálo v jeho anbu spisu, a tak se muselo jednat o něco, co bylo odhaleno v nedávné době a je to jiného původu, jelikož jsem o tom ještě nevěděl.
"Možná bys si měl odpočinout." Rozhodně to nezapříčiní, že se Benjiro zcela vyléčí, jinak by totiž již dávno z vlastní vůle odpočíval a dával se dohromady, ale může mu to alespoň trochu pomoci. Po mých slovech jsem Benjirovi podal ruku, abych mu pomohl se zvednout.