Budova Tsukikage

pro Ayame Takahashi Sat Jul 13, 2013 9:21 pm

First topic message reminder :

Nejvýše položená budova ve vesnici.
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...

pro **Sasuke Tobirama** Sun Oct 12, 2014 5:43 pm

Znova som len prikývla a ćakala som, kým nedopovie svoje Kaye a kým mu ona neodpovie. Popravde to vyzeralo tak, že sa tí dvaja dohodli.. čo sa mi páčilo len sčasti, páč bol Onmi predsa len stále vonku. Následovala však ďalšia otázka mojim smerom. Popravde som len pokývla ramenom na znak, že.. naozaj netuším.
"Kaya-chan je blázon.. ja som tu od toho, aby som ju udržala na uzde." Zazubila som sa. Kto vie, ako som to myslela.. predsa len mu o svojej rozdvojenej osobnosti nepovedala.
"Navyše.. mne peniaze nič nehovoria.. ich hodnota je pre mňa neznáma.. a chcela by som pri sebe moju pandu." Povzdychla som si. Nie že by som mu tým odpovedala na otázku.

pro **Hokori Mai** Sun Oct 12, 2014 6:09 pm

"Tak tedy nyní Kaya-san oficiálně spadáte pod Tsukigakure no sato po celou dobu, co Vás bude vyplácet. Nijak Vás v pohybu neomezuje a ve svobodě, ale v plnění Vám zadaných úkolu budu požadovat naprostou diskrétnost a loajalitu vůči Vašemu zaměstnavateli, mé maličkosti." Byly to běžné podmínky, kterými se řídil žoldák, takže jsem nečekal, že by s tímto Kaya-san měla nějaké problémy. Popravdě to bylo i v jejím vlastním zájmu. Pokud se ve službách Tsukigakure no sato proslaví tím, že je schopná a dodržuje obchod, její poptávka u ostatních stoupne, v opačném případě skončí na ulici, protože ztratí práci, a nebo budu poníženě žadonit o přijetí nějakého jiného Kageho. "Mám za to, že dům s číslem 65 by měl být k dispozici. Nachází se na okraji vesnice, takže myslím, že Vám bude vyhovovat." Po těchto slovech jsem vysunul šuplík, sáhl do něj a vytáhl klíče od zmíněného domu. Kage obvykle u sebe klíče od domů v jeho vesnici neschovává, ale nyní tomu tak bylo z důvodu rekonstrukce celé vesnice. Každý dům měl vytvořený na určitou dobu náhradní klíč.

"Když Vás žádné materiální věci nezajímají, co takhle to vyzkoušet ze zvědavosti?" Zvědavost je někdy vážně strašná lidská vlastnost. Díky ní se mnohdy dostaneme do potíží. Nebýt ní jsme ale tupí jako poleno. Lilly o tomto světě příliš nevěděla, protože vyrůstala ve velmi odlišném prostředí. Toto je tedy skvělá příležitost něco nového zjistit, naučit se a upevnit své přátelství s Kayou. Pokud je vážně blázen, bude ji potřebovat. "Vaše panda? Jakožto kunoichi Tsukigakure no sato by nebyl žádný problém, aby zde s Vámi setrvávala. Osobně pandy obdivuji. Myslel jsem, že jsou už skoro vymřelé. Jeden exemplář ve vesnici rozhodně nebude na škodu." Mou lásku k pandám jsem do jisté míry zveličil, ale to je vedlejší nepodstatná informace. Důležité je, že by si ji za mnou zmíněných okolností zde ponechat mohla.

pro **Kaya** Sun Oct 12, 2014 6:18 pm

"Budem sa snažiť, aby bolo všetko v poriadku a neboli žiadne problémy." Normálne by som už možno 10x po niekom vyletela ale tá bolesť hlavy spravila divy a dá sa povedať, že držala v ústraní moju druhú drahú polovičku. "Určite bude, ďakujem." Kľúč som si zobrala k sebe a uschovala ho. Keďže so mnou už bolo všetko vyriešené ostala na rade Lilly na ktorú som teraz čakala. Bola som zvedavá, čo sa teraz bude diať, lebo jej Tsukikage niečo navrhnul, k tomu to vyzeralo tak, že dokonca tu bude môcť mať aj jej pandu na ktorej jej určite záleží. Ešte si budem musieť zájsť po zbrane k bráne, kde som ich musela odovzdať. Pre mňa boli tie dve katany niečo, ako pre Lilly jej panda, okrem tých katán som vlastne takmer nič nemala.

pro **Sasuke Tobirama** Sun Oct 12, 2014 6:32 pm

Kaya sa držala .. musela som uznať, že jej to naozaj ide. Aj keď som mohla vyzerať tak, že ponuku Tsukikage/ho zvažujem, v skutočnosti ma tá myšlienka fascinovala. Hlavne už len z dôvodu, že budem môcť byť s Kayou, Onmim a pravdepodobne mi Kaya jedného dňa nezdrhne.
"Ehm.. dobre dobre eh.." Poškrabala som sa znova vo vlasoch, po čom som sa postavila a obišla som pohovky trocha stranou.
"Len.. neviem čo to obnáša.. byť takou kunoichi.. tak prosím majte .. strpenie a.. chcela by som sa vami ešte niečo prebrať.. osamote." Pozrela som sa na Kayu a trocha ospravedlňujúco som sa na ňu pozrela. Ruku som si priložila k vlastnému chrbtu, po ktorom ma zahalil dym a vedľa mňa sa Onmi objavil. Predsa len, moje kuchiyosen fungovalo úplne iným spôsobom, než by boli Shinobi zvyknutý.
"Pôjdeš si prosím zatiaľ vyzdvihnúť zbrane ? Onmi pôjde s tebou.. a dá na teba pozor." Uistila som ju.

pro **Hokori Mai** Sun Oct 12, 2014 6:43 pm

"Nemám s tím problém. Pokud nebude Kaya-san nic namítat." Někdo by nejspíš čekal nějaký dojemný obřad, kdy Lilly příjmu do vesnice. No nestalo se tak. Tak úplně dojemné to nebylo ani u Kayi. Předpokládal jsem, že jakmile si Kaya vyzvedne zbraně u brány, půjde si prohlédnout svůj dům. Přeci jen ta zvědavost. No nyní jsem postižen zvědavostí byl i Já. Tušil jsem, co Lilly chce se mnou o samotě probrat, a zvažoval jsem, co jí na to odpovím, s jistotou však nic říct nelze, a proto jsem s napětím očekával Lillina další slova.

pro **Kaya** Sun Oct 12, 2014 6:52 pm

"Nemám prečo namietať." Videla som, že chcú, aby som ich tam nechala sama. Nejak mi to popravde až tak nesedelo ale to bolo kvôli tomu, čo predtým len tak povedal Tsukikage a pri tom to vyzeralo, ako keby odpovedal na niečo, čo som ja nepočula. Vstala som a zamierila som k dverám. "Do počutia." Zahlásila som na odchode a počkala som, kým najprv z dverí výjde Onmi a hneď na to som odtiaľ vyšla ja a namierila som si to rovno k bráne.
(presun)

pro **Sasuke Tobirama** Sun Oct 12, 2014 7:06 pm

Ostala som tam a zamávala som Kayi na pozdrav. Akonáhle odišla z dverí, prišla som trocha bližśie k tejto veľkej záhade menom Tsukikage a on si mohol povšimnúť, ako sa vzduch okolo nás začal mierne mihotať.
"Teraz môžme hovoriť otvorene.. nikto nás nezapočuje." Uistila som ho, no to či mi veril alebo nie, bolo už na ňom. Vlastne sa troha zmenil aj môj tón.. a pohľad do jeho očí.. v tých mojich sršala nesmierna inteligencia. To že človek nemá vedomosti o niečom, predsa len neznamená že je sprostý.
"Prosím nechajte ma chvíľku hovoriť, potom vám dám priestor." Poprosila som ho ešte, pri čom som si v hlave usporiadala myšlienky a rôzne poznatky, ktoré som mu chcela predniesť.
"Stále som príliš nepochopila systému dedín no podľa všetkého, je pozícia "Kageho" na najvyššej možnej úrovni a preto je pravdepodobne veľa ľudí, ktorý by sa na túto pozíciu chcelo dostať. Predsa len, má pod palcom pravdepodobne istú početnú armádu danej dediny.. kto by to pod palcom mať nechcel heh.." Na chvíľku som sa pozastavila, no po tom som znova zvážnela.
"Pred bránou bolo jedno rozsekané telo a podľa môjho názoru aj ďalšie, istého.. ehm.. ako to povedať.. no to je teraz nepodstatné. Všade tam boli známky boja, veľké. Muselo sa jednať o stret shinobi minimálne takej úrovne, akou teraz ovplývam ja. Po tomto zistení som si nemohla povšimnúť, ako som vám už povedala, vašeho hlasu. Nech už ho maskujete akokoľvek, vaše originálne telo alebo aspoň to, čo pod touto maskou skrývate, je ženské. Neberte si to zle, podľa všetkého viem prekuknúť aj hocijakú ilúziu vytvorenú pomocou zvuku. Takže.. usudzujem že ste narušiteľ, ktorý sa nejakým spôsobom dostal do tejto dediny, cez bránu.. pri čom tam zavraždil niekoľkých shinobi. Určite sa to stalo len nedávno páč boli mŕtvoly čerstvé a shinobi ktorý nas doprevádzali nervózny... až na osobu ktorá pre nás priami prišla.. ale to je teraz celkom jedno. Nejakým spôsobom ste dokázali poraziť tunajśieho Kage a schovať sa do jeho tela.. či podobne, mám pravdu?" Usmiala som sa a ruky som založila za chrbát. Bola to všetko dedukcia, ak by mi povedal že to tak nie je a vysvetlil mi, čo sa v skutočnosti stalo, uznala by som, že sa mýlim. Predsa len, moja matka dokázala určiť aj to, či človek klame alebo hovorí pravdu pomocou jeho hlasu.. ja som však s týmto skúsenosti nemala žiadne, a rozhodne som nebola na jej úrovni, keď pri hradbách Iwagakure no sato narazila na svoju smrť.

pro **Hokori Mai** Sun Oct 12, 2014 7:37 pm

Mírně jsem se uklonil, když Kaya-san odcházela se slovy. "Snad se Vám Váš dům bude líbit. Na shledanou." Jakmile jsem se s Kayou rozloučil, byl jsem svědkem působení Sherlocka Holmese. Já si vždy říkal, že na Té knize něco pravdy je. K Lilline smůle jsem prozatím ještě pravdu přiznat nemohl, ačkoli bych rád. Zajímala mne její reakce. Možná ji to časem vysvětlím. Nyní jsem si ale musel opět dokázat, že jsem výborný lhář. Splnil jsem Lillin požadavek a nechal ji domluvit, a pak pravou rukou upravil klobou Tsukikage a spustil.

"Vaše schopnost dedukce je vážně úchvatná, ale obsahuje pár menších chyb. Je to ale způsobeno nedostatkem informací, takže Vám to nevyčítám. To, co Vám řeknu, je nutno uchovat v naprosté tajnosti, dobrá?" Nečekal jsem na její odpověď, i když by to nejeden považoval za moudré. "Měli jsme tady vetřelce, jak jste správně zvážila. Tsukikage-sama nechtěl žádné ztráty, a proto se rozhodl s narušitelem vypořádat sám. Následoval souboj na velmi vysoké úrovni v jedné ze síň velitelství abnu Tsukigakure no sato. Žel, Tsukikage-sama tam tedy padl. Byla jsem tam předtím na osobní vyzvání Tsukikagem, abych mu pomohla získat od nepřítele patřičné informace. Nepřítele se mi krátce po Tsukikageho smrti podařilo porazit, ale Tsukikageho jsem nedokázala zachránit. Je to muž, který tuto vesnici opět postavil po dlouhé době na vlastní nohy. Nikdo další by se další měsíce nenašel a lidé jej ochotně následují... proto jsem si zvolila možnost nést jeho odkaz a jméno dál." Mluvil jsem bez zaváhání, a dokonce jsem si dal záležet na tom, že když jsem končil svůj proslov i ta slzička ukápla. Bylo to tak dojemné! Měl jsem opravu štěstí, že Lilly nebyla v momentální chvíli na stejné úrovni jako její matka. Kdo ví, co by následovalo, kdybych ji musel říct čirou pravdu?

"Prosím... snažte se to pochopit. Právě z důvodu obav, že by tato vesnice opět nikoho nenásledovala je potřeba uchovat to v tajnosti." Na mých lživých proslovech je vždy něco pravdy. Například to, že si Tsukimaru skutečně vyžádal přítomnost Ai Sakury, aby mu pomohla vyzvědět nějaké ty informace. Toto můžou potvrdit i anbu, kteří ji tam doprovázeli. Co jsem už nezmínil bylo to, že síň opustila Ai Sakura společně s Tsukimarem, takže se za něj nemohla vydávat.

pro **Sasuke Tobirama** Mon Oct 13, 2014 6:11 am

Naozaj som nedokázala určiť, či mi klame, alebo nie. Každopádne som len pokývla ramenom na znak, že na tom aspoň mne až tak nezáleží.
"Nemusíte sa báť... nemala by som nič z toho, keby že túto skutočnosť niekomu prezradím.. a nepatrím k ľuďom tohto typu." Na chvíľku som sa znova len posadila, po čom som zapila ďalších pár dúškov vody.
"Len som ešte chcela.. ono.. ja.. prosím neočakávajte odo mňa, že pre vás niekoho budem zabíjať.. na svete existuje asi len jedna osoba, ktorú by som zabiť dokázala aj to s menšou nevôľou.. pýtali ste sa čo zamýšľam a podobne.. vlastne som sa chcela zbaviť práve tejto jednej osoby." Pousmiala som sa slabo a čakala som, či už.. môžem odísť.. ak mu teda moja odpoveď pozdávala.

pro **Hokori Mai** Tue Oct 14, 2014 4:09 pm

Talent na poznávání lží jsem neměl, ale byl jsem znám tím, že mám vždy nějakou pojistku, zadní vrátka etc. z pro mne nepříjemných situací. Takže pokud by se Lilly přeci jen o něco pokusila, neohrozilo by mě to. Toto mé smýšlení nebyla pýcha, nebo něco podobného, ale realistický pohled na danou situaci. Měl jsem až příliš mnoho zadních vrátek, abych se začal z něčeho ze strany Lilly obávat. "Jistě... věřím Vám."

Po těchto slovech jsem pohlédl z okna směrem k bráně, přemýšlejíc. "Víte, nehodlám vás k ničemu nutit, ale byla bych ráda, když již jste se stala kunoichi Tsukigakure no sato, aby jste podnikla patřičné kroky v případě jejího ohrožení a podobně." Pořád jsem o sobě mluvil jako o ženě. Přišlo mi to vhodné, když jsem před chvíli Lilly úspěšně namluvil, že ve skutečnosti žena jsem. Z jistého úhlu pohledu jsem vskutku "původně" žena byl, ale to pouze když nezmíníme mé předešlé schránky Fushi Tensei, včetně mého skutečného původního těla. "Smím se zeptat, o jakou pak osobu se jedná?" Optal jsem se slušně. Mluvila ze mě pouze zvědavost. Tohoto bych totiž v budoucnu u Lilly mohl využít.

Kdyby se totiž jednalo o pomstu, je snadné daného člověka nasměrovat cestou, která se Vám hodí. Příkladem Nám může posloužit legendární Uchíha Sasuke. Pomsta je totiž úzce spjata s nenávistí, a ta zatemňuje Naši mysl, a proto v dané chvíli nejsme schopni poznat, že Nás dotyčný vodí za nos. Navíc když jste v tak nízkém věku jako zde přítomna Lilly. Vypadala sice dospěle, ale myšlenkově přemýšlela pořád na úrovni dítěte. Změna myšlení ale nemusí být doprovázena příbytkem let. Nejedná se o pravidlo, ale nejčastěji to tak bývá.

pro **Sasuke Tobirama** Wed Oct 15, 2014 6:16 am

Prikývla som, pri čom som s úsmevom na tvári vypočula jeho/jej slová. Asi som vedela na čo myslí, no.. predsa len sa dali ľudia spacifikovať a nezabiť, hlavne s typom mojich schopností.
"Om.. no.." Na chvíľku som sa zamyslela no následne som len pokývla ramenom. ".. uvidíme. Kto vie, ako by som sa v určitých podmienkach zachovám." Pozrela som sa Tsukikage na chrbát a nad jeho otázkou som sa zamyslela. Poznala som meno.. a vedela som aké približne schopnosti mala. Aspoň aké ich mala v minulosti.
"Ehm.. Reina Kana... poznáte ju ?" V mojich očiach nebolo vidieť nenávisť, vlastne som ju.. nedalo sa povedať že nenávidela. Cítila som však istú potrebu ukončiť staré spory mojej mamy.. dalo by sa tiež hovoriť o rivalite. Predsa len pred vojnou či dvoma, tu bola vojna proti celému klanu Shana v ktorej bola moja matka generálom proti-shoutonskej jednotky a tento poznatok mi aj s menom jej nepriateľky zanechala.

pro **Hokori Mai** Wed Oct 15, 2014 6:13 pm

Její odpověď mě zarazila. Kana Reina byla ta poslední, kterou bych čekal. "Ať už se zachováte jakkoli, Tsukigakure no sato je Vám nyní plně otevřená, takže toho využijte. Kaya-san bude taky potřebovat společnost." Nevyhazoval jsem ji, ale pouze jsem nepřímo naznačil, že není dále příliš o čem klábosit. Spíše konkrétnější by bylo to, že je na čase, aby se zabydlela. Vždy se totiž najde něco, o čem by klábosit šlo. Bývají to ale spíše takové ty nepodstatné maličkosti, a ty jsem si nemohl dovolit. Měl jsem na práci totiž i jiné důležitější věci. Žel, takové je to břímě, které Kage musí nést. Skrze něj jde prakticky celý provoz vesnice.

"S Reinou jsem se nikdy osobně nesetkala, takže nevím, jak pak bych na ní reagovala. Ovšem pokud by byla problém pro tuto vesnici, neváhala bych s její eliminací." Udržel jsem si styl vyjadřování v podobě ženy, ale doufám, že je Lilly nad míru jasné, že takto budu mluvit maximálně v její přítomnosti. Bylo to pro mě dost ponižující, a navíc tuto "pravdu" jsem odhalil pouze ni. "Pokud již nic nepotřebujete, navrhuji, aby jste se zabydlela, a když budete hotová, zastavila se a začneme Vaší první misí." Nyní jsem Lilly k odchodu vybídl zřetelněji, ale pořád se nejednalo o to, že by mi zde vadila, což doufám, že chápe.

pro **Sasuke Tobirama** Wed Oct 15, 2014 6:17 pm

Prikývla som raz.. druhý krát. Následne som prikývla do tretice a rukami som si začala prechádzať po obväze na bruchu, ktorý ma začínal poslednú dobu trocha štekliť.
"Dobre Tsukikage, tak teda.." Luskla som prstami, po ćom sa zvuková bublina okolo nás roztrhla a ja som sa vydala k dverám.
"Dovidenia." Dodala som na pozdrav, po čom som len otvorila dvere a odkráčala som z budovy preč. Pred tým som si ešte pozrela mapku, v ktorej som sa úplne stratila no.. čo už.. nejak ten dom budem musieť nájsť.
(presun)

pro **Mai** Wed Oct 15, 2014 7:24 pm

Dorazili jsme k budově Tsukikageho. Ta sice nijak majestátně nevypadala, ale taky to nebyl nejhorší pohled v životě. Nevypadala dobře, protože ještě nebyla od zničení vesnice zcela rekonstruována. Toto ale mělo své kouzlo. Procházet se po ne zcela zrekonstruované vesnici v záři měsíce. Někdo by si pomyslel, že by se nejspíš bál, ale nebylo by tomu tak. Je jasné, že to záleží i na povaze člověka, ale toto vše působila spíše tak uklidňujíce. Nebyla zde ta napjatá atmosféra jako ve většině ostatních vesnic. Například si vezmeme takovou Kiri. Ta žije neustále ve stresu, i když si to nechce připustit. Proč by jinak tak spěchali ve zničení Iwy? Měli obavy, že kořist shrábne někdo jiný, a také z toho, že by Iwa z této situace jaksi dokázala vybruslit a nebyla by řádě potrestána. To ani nemluvě o Sora no Senovi, který si jen tak nakráčel k branám jejich vesnice, zabil Nanadaime Mizukage, Hitomi Yamadu, a odešel.

"Neboj, Tsukikage-sama je milý člověk." Promluvila jsem, snažíc se Reie uklidnit. Nevypadal sice nervozně, ale určitě byl. V takových to situacích to je ale běžné. Zaklepala jsem lehce na dveře a čekala na vyzvání. Kdyby zde nikdo nebyl, vešla bych tam přímo, ale jelikož zde byl Rei, musela jsem přistupovat ke otci jako by jsme se neznali a náš vztah byl čistě jako jounín a Tsukikage. Toto mi nedělalo problém, ale někdy jsem si s tímto přístupem připadala divně.

pro **Rei Casius** Wed Oct 15, 2014 8:05 pm

Vesnice byla pěkná v září měsíce, ale popřemýšlel, jaký by to bylo ještě při dešti. U kanceláře s Mai snažil komunikovat, ale nevěděl co říct nebo o čem povídat. Taky měl strach se na něco zeptat Mai. Jeho nervozita spíše kořenila z co říct nebo aby to řekl správně. Nikdy moc nemluvil, většinou dostal jen rozkazy a to udělal nic víc ani míň. Kouknul se na Mai a promluvil. "Slečno…. Já se nebojím…. Dobře trochu se bojím." Po téhle větě začal panikařit. Nevěděl její jméno, a jestli to řekl dobře, jestli spíš neměl použít slovo Paní nebo něco jinýho. Jeho panika neměla obdoby. "Snad jsem jí neurazil? Sakra jsem mrtvý. Nebo mě šoupne do vězení a pak mučit?" Okolní svět už moc nevnímal.

pro **Hokori Mai** Wed Oct 15, 2014 8:23 pm

Krátce po Lilliným odchodě někdo zaklepal na dveře. "Že by přišel někdo z občanů Tsukigakure no sato se ohlásit a nastoupit opět do služby?" Byla to první myšlenka, která mě napadla. Odůvodnění měla u toho, že jsem právě někoho takového čekal. Bylo by to víc než uspokojivé. S takovou bych armádu v Tsukigakure no sato obnovil co by dup. Chvíli po tomto jsem ale automaticky pomocí Kanchi začal snímat chakru za dveřmi. Senzibilské schopnosti se ukázaly i v kanceláři Kageho býti rázem důležité. Nebylo prioritou vědět, kdo klepe na dveře, ale z pohledu bezpečnosti to jistě nevadilo.

Ucítil jsem Mai a ještě nějakou neznámou chakru. Okamžitě mi došlo oč se bude jednat. Už to byl nějaký ten den, co Mai opustila kvůli své misi vesnici. O úspěšnosti její mise jsem ani na okamžik nepochyboval. Zajímalo mě ale, zda-li se v Amegakure no sato vyskytly jakési komplikace. Bylo to z toho důvodu, protože Mé daleké plány zahrnovaly již zmíněnou Amegakure no sato, kde byl pouze jeden požadavek, a to udržet si s Amegakure no sato dobré vztahy. "Dále!" Vyzval jsem Mai s Reiem dovnitř, sedíc u svého stolu, kde jsem si právě prohlížel postup opravy jednotlivých budov. Jelikož bylo potřeba opravit téměř všechny budovy ve vesnici, jednalo se o poměrně velké množství papírů. K Tsunade jsem měl však ještě pořád daleko.

pro **Mai** Wed Oct 15, 2014 9:07 pm

"Můžete mi říkat Mai." Rei začal očividně panikařit víc než doposud, ale ne zas tak moc kvůli Tsukikagemu, nýbrž kvůli mě. Vypadalo to tak. Snad se necítil nevhodně, když mě oslovil slečnou. Spíše mi to lichotilo. Nejsem nejmladší, ale s takovýmto přístupem ostatních se tak alespoň budu cítit. Ne že bych byla nějak extra stará, ale řekněme, že jsem už ledacos zažila.

Na vyzvání jsem otevřela dveře a vešla do místnosti. Bylo samozřejmostí, že mě Rei má následovat, a proto jsem jej nijak nevybízela. Nebyl nijak duševně zaostalý, takže bych jej podobným přístupem pouze urazila. "Dobrý den, Tsukikage-sama." Promluvila jsem směrem ke otci, a pak se mírně uklonila. Má úklona vzbuzovala dojem, že se nacházíme někde v baroku. Neboť se jednalo o něco podobného takovému tomu princeznovskému stylu. Nevypadalo to komicky, protože jsem to nijak nepřeháněla... jednalo se pouze o mírnou úklonu. "Mise byla úspěšná." Netřeba bylo podle mě nic více říkat. Vše další otec mohl spatřit. Jelikož mise byla úspěšná, osoba za mnou byla pravděpodobně Rei, a podobně...

pro **Rei Casius** Wed Oct 15, 2014 9:42 pm

"Jak si přeješ." Jak poznal že Mai neurazil, trochu se zklidnil a vešel do kanceláře hned za Mai. Tsukikage-sama seděl za stolem a velké množství papíru. Jakmile viděl papíry, řekl si že Tsukikage je zaneprázdněný a převzal trochu iniciativu. Přistoupil vedle Mail, uklonil se k Tsukikage a promluvil. "Dobrý den, Rei Casius... Tsukikage-sama nechci být nezdvořilý ale Mai-sama mě obeznámila, že pro mě máte práci. Pokud tomu tak je o jakou práci se jedná?" Přešel hned k věci, bez nervozity nebo strachu pokud se jednalo o práci tak všechny jeho starosti šly stranou. Jedině v misi si dokázal udržet všechny emoce a čistou hlavu. Jen ho trochu trápilo, jestli to nebylo moc takhle promluvit bez, tázaní. V akademii ho moc neučili jak se chovat ve společnosti. Ve vesnici ve které vyrůstal, taky není moc zrovna společensky příjemná. Teda v podsvětí Ame. Nic jinýho už mu nezbývalo než jen čekat na odpověď Tsukikage.

pro **Hokori Mai** Fri Oct 17, 2014 12:15 pm

Prohlédl jsem si Reie společně s Mai, a pak odložil bokem papír, který jsem svíral v rukou, čtouc si jej. "Taky Vás zdravím. Jak je vidno Mai-san, opět jste dokázala, že se na Vás můžu spolehnout." Věděl jsem, že na Mai je spolehnutí, ale co bych to byl za otce, kdybych ji po úspěšné misi nepochválil? Byl jsem si vědom toho, že Mai je pro mne v tomto světě nejvíce loajální podřízená, čím její hodnota u mne pochopitelně stoupala. Hebi byl zákeřný had, který Vám při první příležitost bodne kudlu do zad. Každý člen Shuuketsu byl nukenín, proto na sobě měli umístěnou pečeť, která mi zajišťovala alespoň kapku oddanosti. A další... nemohl jsem věřit ani shinobim ve vesnici, i když jsem její Kage. Možná Vám připadám trochu ustrašený, ale je lépe očekávat něco, co třeba nenastane, než-li být zaskočen nějakou nepříjemnou situací.

"Reii Mai-san Vás informovala dobře. Rád bych Vám nabídl místo v řadách Tsukigakure no sato s povýšením na chunína." Odpověděl jsem Reiovi přímo. Chtěl znát o co se jedná, tak jsem mu to řekl. Kdyby chtěl znát důvod, řeku mu i důvod, ale že požadoval pouze říct, oč se jedná, což tak trochu už očekával mou odpověď v takovém podání v jakém jsem ji řekl. "Přijímáte?" Otázal jsem se Reie na oplátku Já. Očividně to chtěl mít rychle za sebou, protože se pravděpodobně bál celého toho tu rozhovoru, a tak jsem to nechtěl zbytečně prodlužovat. Měl právo ode mě čekat nějaký podraz nebo tak něco, jelikož jsme se viděli po prvé, ale skutečně jsem nic na jeho úkor neplánoval. Potřeboval jsem v Tsuki armádu shinobi, abych ji udržel alespoň nějaké to postavení, toť byl hlavní důvod jeho přítomnosti. Jistě jsem měl i řadu důvodů vedlejších, ale ty už nebyly hodné zmínky.

pro **Mai** Fri Oct 17, 2014 3:00 pm

Jakmile mě otec pochválil, mírně jsem se začervenala. Ne že by se mě to nějak dotklo, ale připomínalo to spíše chválení nějakého malého děcka. Něco na styl když ho pochválíte, protože snědl celý oběd. Nemohla jsem proti otci nic říct, jelikož tu byl Rei, a taky jsem to neměla v povaze. Otec je otec, nejvyšší autorita rodiny. Jak pak bych se tedy s ním mohla přít o tom, jak mě má chválit a jak ne?

"Pouze plním vaše rozkazy Tsukikage-sama." Promluvila jsem k otci na styl, jak z pravidla někteří reagují, když jich někdo pochválí. Čím si nechtějí přiznat, že dotyčný, který je chválí, má pravdu, aby to nesmrdělo samochválou. Taky v tom ale nepřipouští, že se dotyčný plete. Jedná se tedy o reakci spíše neutrální. "Pokud Tsukikage-sama dovolíte, ráda bych se uchýlila na cvičiště, kde bych ráda začala studium technik, které jste mi svěřil." Má mise trvalo docela dlouho a během ní nebyl čas trénovat techniky, které mi otec zhruba před týdnem svěřil, a tak jsem je ani ještě po týdnu neuměla.

pro **Rei Casius** Sat Oct 18, 2014 8:22 am

Nabídka byla příliš krásna na to, aby hned kývl, chvíli se zamyslel. "Se vší úctou k Vám. Nabídka je to dobrá, ale nevím co o mě víte. Abych zůstával na jednom místě dlouho to je nebezpečný. Jde za mnou jenom Zrada, Smrt a ničení. Opravdu chcete takhle semnou riskovat?" Není na to zrovna pyšný, ale co se dá dělat. Dvě vesnice ve, které přebýval, měli hodně těžké časy a jedna dokonce byla zničena. A nedávno začal pochybovat, aby zůstával dlouho ve vesnicích. "Povýšení na chunína i kdybych Vaší nabídku přijal. Se vší úctou k Vám nejsem zrovna zodpovědný člověk na chunína." Nabídku prodlužoval, jen chtěl mít opravdu jistotu, zdali je Tsukikage-sama opravdu rozhodnuty vzít ho do, řadách Tsu. Taky trochu byl přesvědčený, že prostě měl vzít nabídku a mlčet. Ale snažil se říct, že zrovna není ten z Hodných lidí a taky že má temnou minulost. Neříkal to zrovna přesněji, ale co. Kdo by taky byl na tuhle minulost hrdý. Taky měl pochybnosti, kdyby tuhle vesnici zničili, po třetí už by to nezvládl.

pro **Hokori Mai** Sat Oct 18, 2014 6:22 pm

"Jistě Mai-san. Rád bych věděl pak bližší informace ohledně pokročení Vašeho tréninku, takže mne o všem pak informujte." Promluvil jsem k Mai klidným tonem. Všiml jsem si toho, jak zčervenala. Uvědomil jsem si pravděpodobnou příčinu, a pak na chvíli umlkl. Nemělo se jednat o jakýkoli druh ponižování druhého, ale přesto to tak trochu vyznělo. Omluvit jsem se ji ale nehodlal, jelikož jsem se necítil k tomu dotlačený závažností mého provinění. Přeci jen není tak hrozné, když někoho pochválíte, ale špatně to dáte najevo.

Po chvíli jsem se vytrhl z toho snad nekonečného cyklu přemýšlení nad mou pochvalou. Ukázalo se, že to bylo právě včas, protože Rei se chystal odpovědět. "Pochybujete Reii o mém přesvědčení?" Zeptal jsem se Reie, jakmile domluvil. Nepřekvapil mne. O jeho minulosti jsem příliš nevěděl, protože ne vše se zaznamenává do aliančních složek, ze kterých jsem se o něm dověděl, ale není spíše hlavně důležitá přítomnost? Ať už je Rei jakýkoli dareba, můj názor to nezmění. Je jen dobře, že už s něčím takovým má zkušenosti. Neptal jsem se Reie nijak agresivně, takže se nemusel zbytečně strachovat, že mne rozhněval. Tímto jsem ho pouze jaksi chtšl ujistit v tom, že vím, co dělám.

pro **Rei Casius** Sat Oct 18, 2014 6:54 pm

Povzdechl si opatrně, aby neurazil ještě víc Tsukikageho. Taky si to musel zapsat do paměti, aby už nezpochybňoval Tsukikagovo rozhodnutí. Pokleknul s hlavou sníženou k zemi a odpověděl. "Nepochybuju Tsukikage-sama. Nuže dobrá od teď Vám budu sloužit, jak nejlépe umím." Už radši nic nenamítal a bude poslouchat. Když už přijal, nabídku. Doufal že bude alespoň k něčemu. Když už byl u Tsukikage tak se zeptal. "Máte pro mě nějaké rozkazy Tsukikage-sama?"

pro **Mai** Sat Oct 18, 2014 7:28 pm

Bylo mi uděleno svolení odejít, a tak jsem jej využila. "Děkuji Tsukikage-sama. O všem vás budu informovat." Po těchto slovech jsem se mírně uklonila, a pak se podívala na Reie s úmyslem okamžitě odejít, ale zvědavost mě přinutila ještě chvíli zůstat. Celé to s Reiem bylo tak stručně provedené. Nejkratší přijímací řízení, co jsem zažila, ale přesto obsahovalo vše potřebné. Někdo by čekal nějakou zkoušku nebo tak něco, ale to by se mělo aplikovat pouze v případě, že by Rei žádal o přijetí. Takto toho všeho nepříjemného byl zproštěn.

Když Rei přijal otcovu žádost, odešla jsem. Nechtěla jsem být neslušná v odposlouchávání cizích rozhovorů. Vše se může dělat pouze do určité míry. Jakmile přetečou meze, je zle. Toho jsem si byla vědoma. Setrvávala jsem tu déle už kvůli zvědavosti ohledně přijímání Reie do Tsuki. Kdybych tu byla déle i kvůli jeho úkolu, bylo by to neslýchané, hlavně v přítomnosti Tsukikageho.

=PŘESUN=

pro **Hokori Mai** Sat Oct 18, 2014 7:43 pm

"Výtečně." Řekl jsem, když jsem zaznamenal, že není potřeba nic víc ohledně převodu řešit. "Počínaje dneškem se tedy stáváte Reiem Casiusem z Tsukigakure no sato na úrovni chunína. Blahopřeji Vám." Měl jsem z toho velmi dobrý pocit. Armáda se zvětšovala. Nebyly to nějaké extra velké čísla nových shinobi, ale mě to bohatě postačilo. Začínal jsem tedy pomaličku nabývat dojmu, že mě a mým plánům v Tsukigakure no sato již nic nestojí v cestě. Po tomto odešla Mai. Pouze jsem se podíval, jak se za ní zavřely dveře, a pak svou pozornost opět obrátil na Reie.

"Vše má svůj čas. Jelikož už jsi se dostal na úroveň chunína, je na čase rozšířit Tvůj sortiment technik. Tak tedy máte nějak výslovné přání ohledně budoucích technik, které se hodláte učit?" Mohl jsem to udělat podobným stylem jako u mai, že jsem ji již předem připravil techniky, které se bude učit, ale s Mai jsme na takovém to stylu byli dohodnuti. I když jsem ze složky věděl, že Rei používá suiton, neuměl jsem odhadnout jeho způsob myšlení. Nejsem pro něj tedy schopen vybrat nějakou techniku tak dobře, jako On sám.

pro Sponsored content

Budova Tsukikage

Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage