Budova Tsukikage

Možná se zdálo že jsem přestal Kayu poslouchat a neodpověděl jsem na otázku. Nebyl v tom umysl jí ignorovat ale sám jsem nevěděl co budu dělat. Když jsem mluvil na Kangaeho tak jsem měl možnost trochu přemýšlet. Když jsem vědět co řeknu začnu mluvit na Kayu Až odevzdám misi tak budu dělat to co vždycky. Poflakovat sě vesnící a celkově nic nedělat, někdo tomu říká flakat se. Co mám v plánu po skončení mise ty

Opravdu mi bylo trochu divné že jen tak mě pozívá domu. Neviděl jsem důvod proč odmítnout! je lepší být s někým než se potulovat sám teda minimalně zábavnější. Měl jsem v plánu se flákat ale když si mě pozvala tak rozhodně neodmítnu. Byl jsem velice lstivý a čekal jsem v tom něco špatného. Pokud bych o tom plánu věděl stejně bych šel protože radči zemřu od děvčete než abych zemřel stářím nebo nudom. Také mi do karet hraje trochu naivity a podceňovaní že si myslí že mě muže zabít kdy chce.

Už jsem viděl hodně šilených věcí a ještě plno uvídím. Boj díky překvapení dokázal vyrovnat síly mezi soupeři kteří nejsou jsou na jiné urovni. I já jsem shinobi který tuto metodu používá a velice jí preferuji. Takže máš nějakou spolubydlící, odejdu pokud mi řekneš Problem nastáva když se útok nepovede a fakt že se  na tento způsob specializuji šanci na uspěch nezvetšuje nemluvě o okamžité regeneraci useknuté končetiny. Ať je to jakkoliv tak je právě na Kaye jesli zautočí, rozhodne se manipulovat či uplně něco jiného. I přes podezření nemám problem jít k ní domu, to značí že věřím ve své schopnosti nebo jsem magor.

Pane no mise" Můj hlas byl naprosto deprimovanej, poníženej, lehce jsem se i zasekával a nevěděl jsem jestli to mám říct na plnou pusu, ale co už " Ta posila co dorazila, zničila naprosto průběh mise pane, než jsem stihl zkontrolovat terén a odhadnout počet nepřátel, již proběhla bitva mezi Kangaem a někým, takže nemám tušení kolik bylo nepřátel no jsem si jist, že někdo utekl. Sice neměli být vězni no jedna shinobi usoudila, že je lepší je vzít a jelikož nejsou všichni chyceni dají se nyní použít jako návnada " Poté jsem natáhl ruku lehce dozadu a odezvdal aktivní svitky Tsukimarovi na stůl " Tyhle svitky byli pravděpodobně na stole vůdce rebelů, kterého jsem nezastihl pouze jeho dceru. " Hokori si mohl všimnout, že svitky jsou aktivní no nechal jsem na něm ať usoudí co s němi, co se týče mé karty Shinobiho, tak si mohl všimnout, že jsem Tsuki reprezentoval na zkouškách Chuuninů, při válce, kde padla jak moje sestra, tak i matka no tenhle detail by zde neměl být zaznamenán jak bývalou Tsukikage tak ani Reinou. Dále zde mohli být informace o mých většinou solo misích, specializace na špionáž při diplomatických misí, u čehož mohl usoudit Tsukikage, že mám vhodné chování.

Když řekl dobrá práce, tak mi prolítlo hlavou jen jestli si dělá srandu. Tato mise byla fiasko. Nyní nukenini ví že po nich jdeme a někteří lidé zemřeli zbytečně... Moje mise byla, aby nebyli diváci a mi si jich přivezeme pár rovnou k nám.. "Ten měšec nemohu přijmout, misi jsem nesplnil" Ruku jsem v dal gesto, že ho nechci. Neměl jsem moc peněz, no stále tu byli skrýše Reiny a i mé osobní peníze, které jsem si tu nechal kdysi na účtě. Poté přišla otázka na Reinu. Že by na to přišel, ale jak ? V hlavě mi zazněla tahle myšlenka, no nevydával jsem žádné známky nervozity " Párkrát jsem jí v minulosti potkal zde ve vesnici a dá se říct že je můj dlužník " Dlužník nedlužník nevím co je na tom pravdy, byla to žena co mě vychovala, ale zabila mi otce, neustále mi lhala, ale brala mě jako syna, kterého ztratila. Na jednu stranu bych jí měl nenávidět, vzala mi vše, ale zároveň i něco dala. Nevím co bych dělal kdyby zemřela, je to vlastně moje jediná žijící rodina.

V mých spisech si asi mohl všimnout zakřížkovaných informací o rodině, no podle jména mohl posoudit že jsem původem z písečné a je možné, že jsem mu to aji zmiňoval. Všiml jsem si, že chce ze mě tahat informace, ale tohle byla jedna z věcí, která mě ani nepřekvapuje byl to Tsukikage, vůbec mě nezná a přijal mě zpátky do vesnice, kde jsem se neobjevil přes 2 roky. Nebyl to zrovna papírový postup a mohl jsem být rád za to jak to dopadlo no stále jsem mu nevěřil... " A vy k ní máte jaký vztah jestli se smím zeptat? " Pravděpodobně nyní bude atmosféra napjatá, neodpověděl jsem mu na jeho otázku a snažil se získat informace o něm možná to pochopí že nic není řekněme zadarmo. Mou důvěru si musí získat a není to lehké.

Tak čistě formální? " Jen jsem si lehce řekl no nebylo to přímo mířeno na Tsukimara. Poté přišla otázka ohledně její postavy a já si jen představil kolikrát jsem jí viděl nahou, sice jsem byl jen dítě v té době no viděl jsem jí jednou i v pubertě " Postavu má pěknou, jelikož je edo-tensei, ale kdyby jsme hráli na její pravý věk, tak už by asi tak dobrá nebyla " Odpověděl jsem přímo a jasně, bez náznaku nějakého velkého vzrušení, protože jsem si představil jak by asi vypadala ve svém skutečném věku a navíc byla jako moje matka... Pochopil jsem že Hokori chtěl vidět nějakým způsobem mou reakci vůči její postavě, Reina je známá jako nádherná žena a svůdnice " Víte Tsukikage-san mě spíš přitahuji ženy, které nedávají na jevo svojí krásu, ale sou spíš stydlivé. " To co jsem řekl je pravda, ženy které se mi líbili byli druhý opak Reiny.

Přemýšlel jsem co bych mohl chtít " Ohledně pobytu zde ne, jen bych si možná na chvíli vzal volno. Je tu jedno místo, které bych rád po delší době navštívil " Tím místem byla myšlena listová. Byl jsem tak kdysi jako malé dítě ve svatyni Uchihů no nestihl jsem to celé přečíst kvůli Nawakimu.

Neměl jsem se v plánu mluvit a poslouchat Kangaeho. Odpověděl jsem mu na otázku a nečekal jsem že bude následovat další a ještě taková která je celkem okázala. Kangae odemně nezískal odpověd, možná proto že Kayl řekla to co bych řekl i já. Další slova k tomu chlapcovi nebyla nutná. ''Otočím hlavou zpět tak abych už neměl oční kontakt''. Jako kdyby mi nedala jasně najevo že se vypařím jak někdo příjde. Radči mi to ještě ujasnila abych to pochopil a pamatoval jsem si to. Pochopil jsem to velmi dobře, at příjde kdokoliv tak se nenápadně vypařím

Měsíc nebude snad ani potřeba, děkuji pane uvidím co zjistím. "  Poté jsem za sebou zavřel dveře a pobídl ostatní kdo byli na řadě aby šli dovnitř.Mezitím jsem se přesunul k bráně.

Netrvalo dlouho než se otevřeli opět dveře a byl na řadě další člověk. Tentokrát nebyl přímo určen kdo má vejít tak jsem si řekl že ten kdo první vejde tak ostatní mají smůlu a musí počkat. Byl jsem už unaven čekaním a taky trochu bojem. Zrovna čekaní byla věc kterou jsem nenáviděl ale počkat jsem musel, až do těd. Kaya jsme konečně na řadě Pravda byla že jsem vůbec neměl ponětí jesli opravdu na řadě jsme ale zrovna tohle mi bylo jedno. At někoho předběhnu nebo snad ne. Svižným krokem příjdu ke dveřím a otevřu je.

Trochu jsem pospíchal protože fakt nechci aby mě někdo předběhl. Po otevření dveří vejdu do mísnosti a stoupnu si těsně ke stolu kde sedí šéf. Tak jsme tady, vím že mise trvala déle než se čekalo ale oznamuji že mise je uspěšně splněna. Opravdu jsem nečekal že tato mise bude trvat takhle dlouho ale jsem rád že je už splněna.