Budova Tsukikage

pro Ayame Takahashi Sat Jul 13, 2013 9:21 pm

First topic message reminder :

Nejvýše položená budova ve vesnici.
Kancelář Tsukikage se nachází až v posledním patře. V nižších patrech sídlí rada, úředníci a mnoho dalších oddělení, která jsou nezbytná pro správný chod vesnice.
Kancelář je sice velká, ale také velice útulná. Je vedena v modrých odstínech a z velkého okna hned za stolem Tsukikage jde krásně vidět celá vesnice.
V rohu místnosti je velká, měkká a neuvěřitelně pohodlná pohovka. Kdo si na ni však sedne, toho čeká nemilý osud.
V nepřítomnosti Tsukikage se kancelář vždy zamyká. Jako po celé vesnici v ní poletuje několik okvětních lístků irisu. Také je zde přítomno několik koček.
Většinou je to lev přímo přede dveřmi do kanceláře, dva leopardi hlídkující na každém patře.
A kdo ví, jestli vás v kanceláři nečeká ještě nějaké to koťátko...

pro **Goku** Fri Jul 31, 2015 4:25 pm

Nakoniec Mai predsa len zostala. a ja som sa dozvedel, čo po mne za výmenu tých nukeninov chcú.
"25 Mega?" Na tvári sa mi roztiahol menší úsmev. Museli si zo mňa robiť srandu. 28 megový nukenin ma dostal do stavu, z ktorého ma musel dostávať iný shinobi, inak by som skapal.. mal som znova tak riskovať? Na druhú stranu jediné časové obmedzenie bolo "čo najskôr." Preto som sa len postavil, kývol som hlavou na pozdrav Tsukimarovi, Mai a pomaličky som sa vydal von.
"Pokojne.. ale budete si na to musieť počkať.. nie som sebevrah, aby som sa tam vrhal v takomto stave." Pochyboval som, že sa môj stav tak skoro vyrieši. Poznal som svoje telo dobre. Aj s lekárskou pomocou, to stále nebude ono. Samozrejme existovali aj iné spôsoby, ako predviesť alebo dostať shinobi. No teraz bolo prvoradé moje osobné zdravie. Bez neho toho moc nenarobím. Posledný krát som mávol na pozdrav a odišiel som z miestnosti, smer nemocnica.

pro **Hokori Mai** Fri Jul 31, 2015 8:46 pm

25 000 000 ryo pro Gokua mohla být astronomická suma, ale mi příliš vysoká nepřipadala. Musel jsem ji určit ale vzhledem ke stavu vesnice. Kolik je schopna vyplatit. No a vesnice říkala, že 25 milionu je víc než dost. Jestli se to Gokuovi povede, nějakou dobu podobnou sumu v rámci odměny Tsuki vyplácet nebude. Jsou lepší místa, kde je investovat.
"Chápu. Odpočiňte si. Obnovte síly. Pak si až zajděte vyzvednout Seinin spis." Časovou lhůtu jsem Gokuovi nedával, protože sám vím, že čas něčí smrti nejde naplánovat. Smrt zaručit jde, ale dobu, kdy nastane, ne. Když Goku odešel, začal jsem se plně věnovat Mai.
"Jestli chceš, tak se posaď." Nevím, jak dlouho to bude trvat, a ani ona ne, takže jsem ji v odpočinku, sedíc na křesle, nebránil. Jen aby dávala pozor a neusnula tu. "Takže.. to jste Oto vzali přímým útokem? ..." Byla moje první otázka. Mai řekla, že, když Seina Reinu varovala, byli zrovna před bránou v Oto. Tam by se ale raději z pochopitelných důvodu vůbec dostat neměli. " ... a jak je na tom ten anbu z Kumogakure no sato a Sasuke?"

pro **Mai** Sat Aug 01, 2015 9:10 am

"Ne, díky. Příliš času ti nezaberu." Goku už odešel a otec mi nabídl jeho místo u stolu. Odmítla jsem ho ale. Nemyslím si, že tu budu tak dlouho, abych si musela kvůli toho sedat. "Reina měla být podle Sasukeho a toho anbu z Kumo mimo vesnici. Myslím, že na nějaké slavnosti v Kiri. Dohodli jsme se proto, že Reinu přepadneme na její zpáteční cestě do Oto. Na slavnost sebou prý nevzala hodně lidí, takže to měla být procházka růžovým sadem, ale..." Nevěděla jsem, jak to, co bylo pak, popsat. Nedávalo to totiž smysl. "... už bylo pozdě a Reina byla zpátky v Oto. Ti dva museli mít špatné informace."

Teď měla přijít ta část, týkající se přímého útoku na Oto. Jenže on to ani nebyl útok. "Seina šla vepředu. Vedla nás. Stanuli jsme před bránou v Oto. Sasuke se pokusil dostat nepozorovaně dovnitř, ale měl smůlu. Seina se na něčem dohodla s kapitánem stráži, a pak zmizela ve vesnici. Sasuke se po chvíli zbavil stráži u brány. Zjistil, asi podle velkého černého draka na obloze, který mířil do Kiri, že je Reina chce požádat o pomoc. Seina je musela proto varovat. Kvůli samotnému Sasukemu by neposílali pro pomoc. Směšné. Byli jsme tři, takže ani tak to nedává smysl. Že by Oto měla tak slabé shinobi? Nejspíš. Dali jsme se na ústup. Anbu z Kumo byl hned pryč. S námi to bylo trochu horší. Seina se vrátila, a pokusila se nás zastavit. Tu mrchu bych tam zabila, kdybych tím neriskovala příchod posil. Naposledy, co jsem Sasukeho viděla, byl v zápalu boje. Spíš než dramatickým bych jeho boj proti Seině nazvala komickým." Řekla jsem asi vše, co by mohl chtít vědět. Abych tu nestrávila hodiny, nepopisovala jsem misi do detailů, což otec určitě chápe.

pro **Hokori Mai** Sun Aug 02, 2015 5:49 pm

Je směšné, že Reina poslala pro posily kvůli třem shinobim na jejím území. Neumí si sama zamést před prahem domova. Jakožto Kagemu, který je tam poslal, mi to lichotilo. Že by Reina docenila sílu těch shinobi? Sama by na ně nestačila, i když je samotná schopna zničit jednu velkou shinobi vesnici. Její síla by v souboji nehrála žádnou roli, a to díky Tsukimarovi. Ti tři se ale určitě nemohli měřit z celou Oto.
"Dobrá. Sasuke je tedy mimo. Bude lepší s nim nepočítat." Mai tam Sasukeho nechala a sama utekla. Není zbabělá, ale dokáže správně ohodnotit situaci. Jelikož ho tam nechala, určitě neměla na vybranou. Ztráta Mai by byla více bolestivá než Sasukeho. Tak.. je o jednoho žoldáka méně. "Předpokládám, že se o tom, že vaše výprava byla z Tsuki, nějakým zázrakem dozví. Co nevidět budu mít návštěvu." Bude to ale někdo z Kiri nebo Oto? "Odpočiň si. Teď mi si k ničemu." Vyznělo to sprostě, ale Maiina mise, která měla být pro dobro vesnice, bude mít úplně jiné následky než se plánovalo, takže jsem trochu naštvaný.

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 7:18 pm

K oknu Tsukikageho priletel havran uhľovo čiernej farby s nie príliš prirodzeným bielym vzorom. AKo keby ho niekto pomaľoval a Tsukikakge pravdepodobne vedel, na čo sa tieto znaky odkazujú. Predsa len pripomínali kostru, že by nejaký Jashinistický kult poslal svojho posla? Havran mal na chrbte batôžtek na ktorom bol znak Kumogakure no sato. V batôžteku malý zvitok ktorého obsah zahrňoval následovné.

Prajem dobrý deň Tsukikage-dono. Rada by som vás oboznámila s momentálnym zmenením vedenia Kumogakure no sato. Verím že táto skutočnosť nijakým spôsobom neovplyvní doterajšie dohody a dobré vzťahy, ktoré medzi našimi dedinami panujú. Taktiež by som vás chcela poprosiť o informácie ohľadom našej spoločnej veci.

S pozdravom, Juudaime Raikage- Kumogakure no Atsuka.

pro **Mai** Wed Aug 05, 2015 11:25 am

Otce jsem informovala o misi, a ten mě poslal pryč. Teď mu nejsem užitečná, takže mi dal volno. Měla bych být ráda za chvíli volného času, ale netěší mě to. Zase se bez života budu toulat ulicemi. Doslechla jsem se, že Aimi zemřela, takže už ani můj tým není kompletní. Šance na nějakou zábavu se tímto dostávají na nulu. Když jsem se chystala odejít, k oknu kanceláře přiletěl havran. Byl trochu divný. Měl černo bílou barvu, která na jeho těle tvořila kostru.

Musel ho někdo takto namalovat. Havrani se nerodí s takovými vzory barev. "Na shledanou, Tsukikage-sama." Rozloučila jsem se s otcem a odešla. V kanceláři jsem s nim mluvila formálně i neformálně zároveň, na což si budu muset v budoucnu dát pozor. Můžu být příkladem ostatním shinobi, a nebo na sebe tímto upozornit. Ani jedná možnost nepřipadá v úvahu. Otec to teď asi toleroval, protože jsme byli osamotě. Ne vždy tomu ale tak bude.

=PŘESUN=

pro **Hokori Mai** Wed Aug 05, 2015 8:36 pm

Když byla Mai na odchodu, přišel jsem k oknu, a na chvíli se jen tak díval na toho černobílého havrana. Byl ještě živý? Nevypadal na to. Všiml jsem si baťůžku, který sebou tahal. Otevřel jsem proto okno, a podíval se do něj. Byl tam svitek, ve kterým bylo malým písmem napsáno, že došlo ke změně vedení Kumogakure no sato, a co víc, že by nové vedení bylo rádo informováno ohledně mise v Otogakure no sato. Mai jsem už poslal pryč, takže se o to asi budu muset postarat sám.
"Ještě chvíli vydrž, Reii." Pomyslel jsem si a přišel ke stolu. Našel nepočmáraný papír a začal na něj psát vzkaz. Člověče nezlob se jsem pořád neuklidil. Ta hra čekala na to než ji s Pilikkou dohraji, a stejně tak čekal Rei na cvičišti než ho něco naučím, jak jsem slíbil. Když k tomu připočítám ještě to, že se mám Mishovi podívat za tou technikou, co si přál, mám program na další tři roky dopředu. Nudit se nebudu. Po tom, co jsem dopsal vzkaz pro Pilikku jsem se odebral o pár poschodí níž. Dveře jsem nezamykal, protože jsem se plánoval ještě vrátit.
Zašel jsem o pár poschodí níž do archivu, kde jsem si našel Seininu složku. Gokuo se tu má pro ní stavit, když se trochu v nemocnici zotaví, a jelikož nevím, jestli do té doby budu zpátky v kanceláři, musím počítat s tím, že mu to předá Pilikka. Všechny informace o Seině společně i s její fotografií jsem dal do obálky a vrátil se zpátky do kanceláře. Obálku jsem nechal na stole. Zamkl. Vzkaz jsem nalepil na dveře kanceláře společně s cedulkou ZAVŘENO. Klíč od kanceláře jsem dal do vedlejší místnosti, kde se o něj měla postarat patřičná osoba, a pak jej předat Pilice.
Vzkaz byl určen výhradně Pilice, ale netrápilo mě, že ho uvidí i ostatní. Informoval jsem ji o tom, že si to tu dovolím ji na chvíli přenechat, a že klíče od kanceláře sežene vedle. Taky jsem vzpomněl Gokua, ale u něj jen to, že se má stavit pro obálku, která je na stole. Na závěr jsem popřál, ať se ji v práci daří Twisted Evil

. Možnou návštěvu s Kirigakure nebo Otogakure, týkající se útoku na Oto, jsem raději nevzpomínal. Bude lepší to říct Pilice přímo.

Přesun

pro **Kaya** Sat Aug 08, 2015 8:42 am

Dobehla som pred kanceláriu, ktorú tu vlastnil Tsukikage. Okamžite som zabúchala a poriadne, aby bolo vidieť, že to je naliehavé. Hneď na to som si všimla odkazu, že je zatvorené, čo ma vôbec nepotešila. Udrela som rukou do steny, až sa celá budova otriasla. Nemali by jej ublížiť, však je úplne nevinná. Ale skúsim urobiť všetko pre to, aby ti pomohli, ak nie dlhšie tu sama neostanem. Pomyslela som si a začala som sa tu prechádzať po chodbe. Dokázala som si uchovať chladnú hlavu aj keď som bola v takejto situácii. Tento krát sa mi moja druhá stránka vôbec nevyplatila. Pri tom, ako som tu prechádzala chodbou som vyhliadávala očami niekoho, komu by som túto príslušnú informáciu mohla zdeliť.

pro **Yuki Tsuki** Sat Aug 08, 2015 10:24 am

Velice tiše vyjdu až sem, ke kanceláři Tsukikageho, kde se usadím do křesla a budu tu čekat tak dlouho, dokud se neuvidím s Tsukikagem, popřípadě jeho zástupcem. Nehodlal jsem být ignorován, rozhodl jsem se být ten otravný človíček, co otravuje, dokud nedostane to, co vlastně chce.
Usadil jsem se tedy do křesla, položil si ruce do klína a s pohledem zabodnutým do zdi jsem čekal, než se někdo vrátí a vyřídí se mnou moje záležitosti.
Dělal jsem, jakoby tam Kaya ani nebyla, nezajímala mě ani ona, ani její problémy.

pro **Akasuna no Pilikka** Sat Aug 08, 2015 7:25 pm

Vešla jsem do budovy a kráčela ke kanceláři. Byl to podivný pocit nostalgie a nevěděla jsem, jestli z toho mám víc radost nebo strach. Bylo asi tisíc otázek, které jsem Tsukimarovi chtěla položit - ohledně vesnice, úřadování, ale i osobních věcí. O to víc mě pak zarazilo, když jsem vystoupala před dveře a uviděla ty dva, co zjevně čekali. Kývnutím jsem je pozdravila a popošla ke dveřím, na kterých byl vzkaz určený překvapivě mě. Rychle jsem tect přelétla očima a maličko se zamračila. Takže žádné ptaní nebude, nicméně nějak to určitě zvládnu.
Podle instrukcí jsem si došla do vedlejší místnosti pro klíče a s poděkováním se zase vrátila před kancelář, abych mohla dveře odemknout. Přišla jsem si jako vetřelec na cizím místě, neměla jsem ale na výběr, byl čas plnit si svoje povinnosti a já už nejsem žádná malá holka. Položila jsem vzkaz na stůl a nakoukla do chodby. Přátelsky jsem se usmála.
"Zdravím vás, jsem zástupce Tsukikageho. Nevím, kdo jste tu byl první, tak prosím pojďte dál." pohledem jsem přejela z jednoho na druhého a s úsměvem čekala kousek opodál, který z nich mě bude potřebovat první.

pro **Yuki Tsuki** Sat Aug 08, 2015 7:56 pm

Stoupl jsem z křesla a beze slova jsem šel k ní, nebyl jsem tu na dlouho, byla to jen otázka chvilinky, pak byla zástupkyně Tsukikageho Kayi.
Když jsem došel až k ní, zvedl jsem hlavu směrem nahoru, protože byla vyšší a zahlěděl jsem se na ní. Měla nádherné oči, Ichibi se mi v ten moment začal v hlavě rozčilovat, že nikoho s tak krásnými oči ještě nezabil. Na mé tváři se objevil děsivý roztomilý úsměv.
Dlouho Vás nezdržím, potřeboval bych jen Senseie, který by mě naučil používat... nom... tamto. Řeknu rozpačitě. Teď jsem nemluvil jen o učiteli, který by mi pomohl zvládnout Shukaka, hovořil jsem o někom, kdo mě může naučit používat Saton. Sám jsem použít nic. Pokud jsem se to měl naučit, musel jsem od někoho, kdo již tyto techniky ovládal, v knihovně totiž žádné svitky na Satonové techniky nejsou, kór pro Ichibi no Jinchuuriki. Potřeboval jsem pomoc vedení, věděl jsem to. Nechtěl jsem to, že jsem Ichibi no Jinchuuriki říkat nahlas, věděli to pouze Ti, co se dostali k mé složce, nebo znali můj příběh.

pro **Kaya** Sat Aug 08, 2015 7:59 pm

Stále som tam kráčala po tej chodbe a vyhliadla kompetentnú osobu, ktorej by som sa mohla vyspovedať ohľadom pokazenej misie. Čakala som tu celkom dosť ale našťastie som počula, že niekto ide. Tsukimaru to nebol ale bola to akási žena, ktorá bola asi tá "kompetentná." Niekam na chvíľu zmizla a ja už som stála nastúpená pred dvermi. Po tom, čo prehovorila som teda na jej vyzvanie vstúpila a počkala som si pokiaľ vošla aj ona. Lenže, než sa tak stalo bol tam aj ten krpec, ktorý teraz prekážal, takže ešte predtým, než niečo povedal som ho celkom násilne schytila a vyhodila za dvere a ak tam Pillika nebola tak aj tú som vtiahla dnu a zatvorila za sebou. "Volám sa Kaya a bola som poslaná na jednu misiu, ktorá sa tak trocha zvrtla. Boli sme v hostinci zlatom oku v ktorom sme mali spolu s Rinku získať informácie. Nakoniec sa nám to nepodarilo a bola som donútená sa odtiaľ dostať, lenže moja spoločníčka tam ostala. Preto Vás prosím, aby ste s tým niečo urobili. Ja na to miesto už nemôžem, okamžite by ma poznali a určite by jej niečo spravili, inak by som už niečo podnikla ja." Preprozprávala som jej to všetko s ľadovým kľudným hlasom, čo sa mohlo zdať divné. Aj tak som mala ale obavy ale ako samurai, by som nemala len tak podľahnúť panike. Bola som opretá o tie dvere, ako keby som nechcela, aby ich ten za nimi otvoril. Až potom som si uvedomila, že to bolo asi dosť neslušné, preto som sa hneď uklonila. "Prepáčte mi moje správanie." Tá situácia ale vážne ponáhľala.

pro **Kangae Mizutsuchi** Sat Aug 08, 2015 8:03 pm

Kangae Mizutsuchi - Klon

Přímo ze striptbaru můj klon zamířil ke svému cílu -> K budově Tsukikage, přímo za Pilikkou, která odmítla řešit mé problémy v onen klubu. Nikde se nezdržel a rychle se ukázal u dveří, kde zrovna vcházel malý kluk. Hned na to Kaya, kterou jsem již poznal začala mluvit, nejspíš do vzduchu, když Pilikku zaměstnával právě tenhle Genin. "Chaos!" Pomyslel si můj klon a doslova vběhl před Pilikku.

"Rád bych probral svou individuální žádost o průzkum Kirigakure a na průzkum sídla svého klanu. Teda.. Vlastně Ti to oznamuji Pili." Klon se následně usmál a pohlédl na všechny kolem.

"Můj originál vyrazí hned, takže snad se nebudeš zlobit hm?" Vlastně jsem šel podat informaci o tom, že vyrážím, nešel jsem si pro povolení. To, že tu byla Kaya a spol. jsem jednoduše ignoroval.

pro **Yuki Tsuki** Sat Aug 08, 2015 8:12 pm

Ihned potom, co jsem řekl, co mám na srdci, objevili se ve hře další dva lidi. Upřímně? Nasral jsem se. Na čele mi vyběhla žilka, když se přede mě přiřítil jakýsi muž.
"Co si to kur*a dovolují ty špíny! Zabij je!" Řekl v duchu Shukaku a v mé hlavě se rýsovali představy, jak toho parchanta zabít. Sáhl jsem po Tantu u mého boku a zamířil jsem oněm Tantem do zadních svalů stehenních, chtěl jsem ho srazit na kolena a podříznout ho. Úplně jsem cítil ten nával agrese a krvežíznivosti.

pro **Akasuna no Pilikka** Sat Aug 08, 2015 10:37 pm

Bylo to opravdu poněkud chaotické a já jsem chvíli jen mlčela a dívala se, jak mi tři lidi sdělují tři zcela rozdílné věci. Vyhodnotila jsem si, že Kayin problém je nejakutnější a tak jsem ji nechala stát v místnosti, zatím co jsem ty dva měla v úmyslu postrčit ven. Než jsem to ale stihla, Yuki vzal věci do vlastních rukou. Stála jsem hned vedle něj, takže jsem jej chytila za ruku a tanto mu vypáčila z ruky. Druhou rukou jsem mu položila na rameno a otočila ho čelem k sobě. Ta agrese v jeho tváři mě docela zneklidnila. Něco podobného jsem kdysi dávno vídala. Ta jeho tvář.. Upřímně mě to zarazilo. Nic jsem o něm nevěděla, ale tohle tušení mě varovalo, před něčím, co znám, ale nemohu si vzpomenout. "Klid, to by stačilo!" řekla jsem tiše, ale dost důrazně.
Pak jsem se otočila na Kangae. "Tak ty jsi mi to přišel oznámit?" zopakovala jsem s ironickým podtónem. Ta jeho drzost byla neuvěřitelná. "Tak v tom případě ti oznamuji já, že pokud opustíš vesnici, budu to brát jako svévolné opuštění bez povolení." odvětila jsem zamračeně a oba je vykázala za dveře, aniž bych uzmutý meč vrátila. Měla jsem v plánu si s oběma vážně promluvit. "Počkej, až na tebe přijde řada!" dodala jsem, trocha slušnosti by je nezabila ani jednoho. "Vyřídím tento naléhavý případ a hned se vám budu věnovat." smířlivě jsem se usmála, no zabouchla jsem jim dveře před nosem a doufala, že se tam nepozabíjí. Některé věci mi vážně nescházeli.
Pak jsem se otočila ke Kaye. Dveře jsem zavřela, abychom měli soukromí, přece jen se jednalo o misi, takže informace o ni byly určeny pouze vybraným osobách. "Těší mě, jsem Akasuna no Pilikka." představila jsem se. Přemýšlela jsem, samozřejmě jsem o této misi neměla ani páru a tentokrát jsem byla naštvaná na sebe, že jsem se nechala vtáhnout do toho baru, místo toho abych si tu studovala mise. Tsukimaru byl ale pryč, takže jsem musela reagovat já. "Omlouvám se, jsem tu nová. Takže jste šly sbírat informace, byly jste odhaleny a vaše společnice zajata, chápu to správně?" shrnula jsem stručně. Mohla jsem se jít hrabat do stolu a někde ve složkách najít, jak to bylo přesně, ale na to zjevně nebyl čas.

pro **Kaya** Sat Aug 08, 2015 10:51 pm

Bol tu chaos ale tie decká boli na svoj vek príliš nevychované a najlepšie by bolo, ak by obaja boli poslaný na prevýchovu. Myslieť si, že sa človek stane dospelým, tým, že sa stane shinobim je hlúposť a bolo to nich úplne vidno, aký sú nedospelí a nechápu tomu, čo sa tu vôbec v tomto svete deje. Seba som už dieťaťom nenazývala aj keď som bol taktiež veľmi mladá ale bola som od nich rozdielna vo veľa smeroch.
Počkala som, kým si to Pillika s nimi vysvetlí a dá do poriadku a hneď sa na to potom plno venovala mne. Bola zástup Hokoriho ale nevedela som, či vie o všetkom a vôbec či môže vedieť o všetkom ale nebol na to čas, keď tak som to bola ochotná zobrať na seba. Prikývla som. "Informácie mali byť o jednom chlapíkovi, no ja som ... miesto platenia jednej osobe bola rozhodnutá, žeby som to z nej vypáčila násilím. Zvyšok už viete." Mala som na mysli mučenie ale to dozaista pochopila. Už pri odchode Hokori naznačoval, že ak nechceme, tak platiť nemusíme ale nemohla som za to, že som sa neudržala a počúvla som neznámeho hosťa. To o čom som jej hovorila predtým som už neopakovala, lebo o tom už vedela. "Tá osoba, ktorú som sa rozhodla mučiť sa volala Akabana, bola to taká fialovo vlasá žena, ktorá pracovala, ako barmanka. Tak isto je informátorkov a určite vedela to, čo sme chceli." Dodala som ku koncu.

pro **Yuki Tsuki** Sun Aug 09, 2015 12:22 pm

Byl jsem docela blízko svého cíle, už jsem se tantem skoro zabodl do Kangaeho nohy, když v tom se mé ruky snažil někdo dotknout. Ani jsem to nijak neovlivňoval, to co se ihned na to stalo. Její ruka zajela do písku, který se objevil nad mojí rukou, i tak mě však nějak její akt a hlas odradil od toho, co jsem chtěl udělat.
Stáhl jsem tedy ruku zpátky, vložil jsem tanto do pouzdra a vrátil se sedět do křesla, ve kterém jsem seděl předtím, než přišla.
S uraženým pohledem jsem zíral do dveří, jakobych se skrz ně díval na ně. Byl jsem vytočený, ale nemínil jsem nyní provokovat.

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 09, 2015 3:35 pm

Mlčky jsem si vyposlechla Kayino doplnění situace a nakonec jen souhlasně kývla hlavou. V tuto chvíli bylo jedno, jaký názor na jejich rozhodnutí mám a ani neutrální výraz v mé tváři se neměnil. Ať už jsem si o tom myslela cokoliv, nebyl čas projevovat svůj názor.
"Dobře,.." poznamenala jsem zamyšleně, přirozeně jsem nevěděla, jak důležité ty informace pro Tsukimara a vesnici byly, ovšem v tom, co je momentálně na prvním místě, jsem měla jasno už od začátku. "Nejdůležitější je teď život vaší společnice. Postarám se o to." lehce jsem se pousmála, posadila se za stůl a rychlým nepříliš ukázněným písmem jsem na papír zapsala Kayinu výpověď společně s instrukcemi. Připojila jsem podpis, zapečetila jej a podala Kaye. "Odnes to na Anbu velitelství, je tam vše potřebné. Pak se. prosím, vrať, ráda bych se dozvěděla podrobný průběh a informace, které jste získali. Pokud jsi unavená, samozřejmě si běž odpočinout a vrať se potom."
pokývala jsem hlavou, čímž jsem ji víceméně propustila.
"Ah, pošli mi sem prosím dalšího." pousmála jsem se. Z venku jsem neslyšela žádné rány ani křik, takže jsem doufala, že pánové se uklidnili a bude klid.

pro **Kaya** Sun Aug 09, 2015 3:58 pm

Z jej tváre sa toho nedalo príliš čítať, takže som si len mohla namýšľať. Našťastie ale reagovala kladne na moju požiadavku, keďže mi prezradila, že sa o to postará a ja som tým pádom bola spokojná. Začala si niečo zapisovať, potom mi to podala a ja som si to od nej v okamžiku prevzala. "Rozumiem, hneď tak vykonám." Povedala som a hneď na to som dodala. "Unavená nie som, takže by som sa po odovzdaní toho listu aj hneď vrátila." Otočila som sa k dverám a pri odchode som ešte prehovorila. "Zatiaľ dovi." Vyšla som nimi von a nechala som ich jemne pootvorené, aby mohol ďalší vojsť. "Ten kto má byť na rade, môže vojsť." Povedala som celkom vážne, lebo tí fagani sa tu predbiehali, ako sa im zachcelo. Ja som si to už len namierila dolu po schodoch, preč z budovy.
(presun)

pro **Yuki Tsuki** Sun Aug 09, 2015 5:02 pm

Ště*ka jedna, rodiče ji měli utřít do prostěradla... Zaklel jsem si, zatímco jsem předstíral kašel, jak se to trapně dělává. A pak až jsem se zvedl směrem k té ženě, jenž se mě snažila uhodit. Neměl jsem pořád moc dobrou náladu, no od té doby, co do mě zapečetili to zvíře, jsem náladu neměl snad nikdy. Také bych se rád vyspal, což se mi také už hodně dlouho nepodařilo, ačkoliv kromě mých kruhů pod očima na mě nebylo znát únavy, doslova jsem chakrou překypoval.
Zavřel jsem za sebou dveře, přišel jsem blíže ke stolu a tam sem zůstal stát. Nesedal jsem si, i kdybych byl vyzván, na truc bych si nesedl. Byl jsem takový vysírač, ale to muselo být, jinak bych to přece nebyl já! Bedlivě jsem pozoroval ženu, jenž se mě snažila uhodit, přičemž jsem se opět zakoukal do jejích jasných očí. Jakobych je už někde viděl, jakoby někdy v dětství byl člověk s podobnými oči.
Uměle jsem se usmál a promluvil jsem: Zdravím... Jak jsem se snažil říct už na chodbě, než mě Ti dva igonoranti, kteří si dle mého názoru zaslouží pouze dýku do temena přerušili, přišel jsem Vás nebo Tsukikageho požádat o trenéra mého... daru? Mé zbraně? Mého prokletí? Tady v Tsuki není ani jeden svitek o Satonových technikách... Prosím... Řeknu poměrně arogantně a s dávkou nenávisti, když hovořím o těch dvou a o tom, jak bych jim nejradši ublížil. Když jsem však říkal slůvko "prosím", bylo vidět, že jsem moc nechtěl. Nom, ani tak ne já, jako Shukaku, ten o nic prosit rozhodně nechtěl a bránil mi v tom. Proto se zdálo, že to vyjadřuji neupřímně a křečovitě, ale pravda byla jiná...
Se svýma červenýma očima zabořenýma do ženy, co seděla za stolem Tsukikageho jsem čekal na odpověď.

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 09, 2015 5:18 pm

Poznamenávala jsem si Kayin případ, abych se o tom potom mohla pobavit s Tsukimarem, když do dveří vešel ten chlapec. Zastavil se před stolem a chvíli mlčel, až mě to donutilo zvednout oči k němu.
"Posaď se.. dáš si čaj?" promluvila jsem klidně a zvedla se od stolu, abych dala vařit vodu. Ovšem, chvilku trvalo, než jsem se zorientovala, ale nakonec jsem to zvládla. Zatímco konvice se pomalu zahřívala, vrátila jsem se na své místo za stolem. Usmál se na mě poněkud.. křečovitě a já mírně naklonila hlavu na stranu, jak jsem ho zkoumavě sledovala. To jeho chování bylo prostě divné. Každopádně mě zaujalo, co říkal. Když jsem o tom přemýšlela, až teď mi došlo, že ho chránil písek. Samovolně se mi vybavili dva důležití lidé v mém životě. Maličko jsem zvážněla.
"Řekneš mi své jméno?" ačkoliv jsem byla mírně rozrušená, snažila jsem se usmívat a být milá. Byl agresivní a opravdu zvláštní, ale to neznamenalo, že prostě nemůže mít špatný den.

pro **Goku** Sun Aug 09, 2015 5:27 pm

Nakoniec sme zašli až na miesto, kde.. no som si potreboval vyzdvihnúť poslednú vec.
"Vieš Sumi, vo svete shinobi si človek dokáže zarobiť mnohými spôsobmi. Ako som už povedal, ja lovím ľudí. Dnes ti ukážem jednú z procedúr ktorú pri tom človek musí zvládnuť." Prehovoril som k nej po ceste a v tom?.. no.. v tom môj pohľad padol na Kangaeho. Takmer som si oblízol pery, začal slintať a už už som sa načahoval jednom barle, ktorú som už ani nepotreboval len som v nej mal stále tú katanu.
"Napríklad tamten magor, minimálna odmena ale minimálna starosť. Je úplne uselles. Mal by som ho zabiť tu a teraz a stále by som bol v práve." Vysvetlil som jej.
"Na druhú stranu to vyzerá tak, že sa pridal k inej dedine takže.. ako to dodať.. meh. nechcem si robiť zbytočných nepriateľov." Pokrčil som znova ramenom a priblížil som sa až k tomu čiernovlasému maníkovi.
"Ako sa darí? Stále nikto nezhabol tú voľnú a ľahko zarovenú odmenu? Mal by som ťa uloviť tu a teraz." Žmurkol som na neho. Predsa len som chcel Sumi ukázať, ako viem byť k mojim potencionálnym obetiam šarmantný.

pro **Sumi** Sun Aug 09, 2015 6:37 pm

Cestou sem som sa pár krát zastavila, aj keď Goku pokračoval. Chvíľu som spovedala tunajšie deti, lebo od tých sa človek dozvie najviac a hneď po tom som ho musela zasa dobehnúť. Zasa som kráčala popri ňom keď v tom som uvidela veľkú radu u obchodu. Vedela som, že to je obchod, lebo sme predtým boli v jednom, v ktorom som si kupovala niečo na seba. Pri bližšom preskúmaní a pretlačení sa medzi ľuďmi som zistila, že tam kupujú rôzne dobroty. Keď ma zbadal predavač, prekvapivo pekne sa na mňa usmial. Opýtal sa ma, čo by som si dala. Ja som mu ale prezradila, že som bez peňazí a chcela som ísť pre istotu preč. On ma ale schytil za ruku a už už som chcela kričať, keď som do ruky dostala lízatko. Chvíľu som na to prekvapene hľadela, poďakovala a zasa rýchlo bežala za svojím "ochrancom." (sarkazmus) Goku práve vchádzal do čudne veľkej budovy. Ja som si pri chôdzi po schodoch dala do úst lízatko. Aké sladké... Rozplývala som sa nad čerešňovou pochúťkou až tak, že sa mi na tvári objavila jemná červeň. Zastavili sme a Goku prehovoril.

Začal tárať o nejakej procedúre, ktorú by mal zvládnuť asi každý človek. Asi by som ho mala počúvať. Vyzeral pri tom pomerne dôležito, takže z toho som si to tak trocha vyvodila. Očami som pozrela po človiečikovi, ktorému on hovoril "ma*or". Našťastie som bola v zadu a nie pri nich, takže som nemusela zdvíhať hlavu tak vysoko. Mať len 150cm, je namáhavé. "Neprotirečíš si? Hovoríš, ako ho chceš zabiť ale nemôžeš?" Rýpala som posmešne do Gokuho. Než som sa nazdala, tak začal hovoriť s Kangaem, čo asi znamenalo, že sa chce niečím predviesť? Možno to tak bolo, možno nie, nevyznala som sa v tomto, preto som pre tentoraz pozorne pozorovala a ostala ticho. Goku by si to mal užívať, lebo je veľmi ťažké ma umlčať. To sladké guľaté na paličke som prevaľovala v ústach. Pravý dôvod mlčania. Nemohla som stále uveriť tomu, ako môže byť niečo tak neskutočne sladké.

pro **Kangae Mizutsuchi** Sun Aug 09, 2015 8:10 pm

Kangae Mizutsuchi - Klon

Jedním slovem bych tuto situaci popsal jako zmatek. To dítě tasilo své tanto a pokusilo se o zničení mého klonu. Nebýt Pilikky asi bych o klon přišel. No, musel jsem vážně počkat. V tom však přišel další člověk a táhl s sebou nějakou holku. Co mě však zarazilo bylo to, že mě nejspíš znal a to z bingo knížky vypsané v Kirigakure.

"Hee? Takže jsi lovec odměn?" Zadíval jsem se na Gokua jak na idiota a začal jsem kolem něj obcházet. Nakonec jsem se jen zasmál.

"Hustý, ale bacha na mě. Nejsem zas tak slabý jak si myslíš, tse." Ovšem, že mě mohl právě teď sejmout, ale nač být vážný? Byl to jen klon a on si zajisté nechtěl dělat problémy v Tsukigakue a měl vážně důvod po mě jít? No, nakonec i můj smích ustál a s klidným pohledem jsem sledoval Gokuovi oči. Pravou rukou jsem ho chytl za rameno.

"Měl jsem k tomu všemu svůj vlastní důvod. Kirigakure není tak cool místo, jak si všichni myslí. Někdo ho musí změnit, pro dobro všech. Celý tenhle svět potřebuje změnu. Pokud mě vážně chceš ulovit, asi Ti v tom nezabráním, že?"

pro **Yuki Tsuki** Sun Aug 09, 2015 8:29 pm

Neposadím a čaj si nedám, nepiji čaj. Jenom vodu. Odvětím stroze, načež se zadívám na to jak stává a staví vodu na ohřev. Čaje jsem neměl rád, protože mi připomínali sirotčinec. Místo, které jsem absolutně nesnášel. Proto jsem pil raději pouze vodu.
Když se usadila zpátky, stále jsem ji pouze pozoroval a čekal, co se bude dít dále. Když se zeptala na mé jméno, zamračil jsem se a pokroutil hlavou, no nakonec jsem se rozhodl jí to jméno říct.
Yuki Tsuki... Řeknu smutněji. Příjmení mi připomínalo, že mi nikdo z rodiny nezbyl. Ani jsem neznal historii mého klanu, dokonce jeho znak. Já sám sem nevěděl, že moje příjmení je výmysl poslední Tsukikage.

pro Sponsored content

Budova Tsukikage

Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage

Re: Budova Tsukikage