Centrum Otogakure

First topic message reminder :

Centrum Otogakure, ve kterém se nachází několik monumentálních a architektonicky zajímavých budov. Zde také tráví Otokage většinu svého času.

"Dobrá otázkou je, jestli k tomu všemu potřebuješ moje tělo." podívala jsem se na ní vážně, protože ani já jsem momentálně nevěděla, kde se moje tělo nachází. Jestli je ještě mezi "živými". Pravděpodobně by ho měla mít Konoha, pokud ho nespálila. To bych mohla snadno zjistit přes Itachiho, pokud bych se k němu dostala. TO by taky nemusel být problém.
"Asi víš co by následovalo za haló kdyby se ostatní dozvěděli, že jsem kompletně bez chakry a svých schopností, že?"

/co je to labák? /

"Ráda bych si svůj vzhled ponechala víš přece jak jsem marnivá." usmála jsem se na ní. Vstala jsem a přešla k umyvadlu a vzala konvici s vodou a šla jsem zalít květinu u okna neboli Zetsuovu matku, dlouho se tu neukázal, zajímalo mě co kuje za pikle.
"Máš na srdci něco, co bys ráda?" otočila jsem na ní zase a pomalu se vracela zpět do svého křesla.

"potřebuju, aby ses šla poohlídnout po jednom shinobi z mé vesnice. Poslal jsem ho na misi do Kiri a on se ještě nevrátil ani nedal o sobě zprávu. Ber tak jako první misi, až se vrátíš budeš tu mít laboratoř připravenou." mrknu na ní. Určitě bude ráda, že může jít z vesnice ven a hledat další mužská pohlaví odpovídající jejím požadavkům

"Dávej pozor." varovala jsem ji. Bylo mi jasné, že to s jejím přístupem nebude tak lehké, ale aspoň se pozná s Faitem. Ráda si pak poslechnu, jak se ho snažila sbalit. Usmála jsem se pro sebe a dál se věnovala politice vesnice. Byl tu ještě jeden úkol, který jsem potřebovala osobně vyřešit. Nicméně jsem poslal pro sekretářku a nařídila ji, aby sehnala někoho, kdo vybaví Nefrit laboratoř,

Věděl jsem kam mám jít, ne jednou jsem byl tady v této budově. Jakmile jsem tedy dorazil na místo zaklepal jsem na dveře a vešel, jak bylo ve zvyku bez počkání na vyzvání. "Ohayoo Reina-chan" Pozdravil jsem mile. Poznat mě mohla jen ale z mého hlasu či oslovení, mou tvář stále zdobila maska kterou t části překrývala kápě.

Pomalu jsem vzhlédla. Slézají se tu jako šváby na pivo.
"Byla jen otázka času, kdy sem nějaký Uchiha dorazí. Jen jsem nečekala zrovna tebe." popravdě bych byla radši za Itachiho, ale když je tu už on využiju příležitosti.
"Co tě přivádí do mého království?" rozložila jsem ruce a opřela se o křeslo.

"Jak milé přivítání" Konstatoval jsem a sedl si na cokoli na co se tady dalo sednout. Jakmile jsem seděl mohl jsem si v klidu sundat masku, kterou jsem si položil vedle sebe, i kápi abych tak odhalil celý svůj obličej a vlastně celou hlavu. "Přišel jsem se podívat jak si ne-žije naše blond mrtvolka po tom co tady už není Madara-chan" Úcta ? Kde ta by se ve mě vzala, už dlouho před tím než jsem poznal Lucy jsem byl pro někoho egoistický parchant. I když já jsem o sobě tvrdil že jsem spíše sebevědomý.

"Takže si mi přišel zpříjemnit můj nesmrtelný život? To je od tebe velice laskavé. Řekni, jaké to je být vlastně zranitelný a smrtelný? ....víš co neříkej mi to, zřejmě to je velice bolestivé." ušklíbla jsem se.
"Ale jelikož si mě přišel zabavit, měla bych ti nabídnout něco k pití že? Dáš si brandy?" vstala jsem s úsměve a šla k malé skříňce, kde jsem vytáhla skleněnou láhev s tekutinou vypadajíc jako brandy a nalila jak sobě tak jemu a pak mu to podala a cinkla o jeho skleničku.
"Na mou nesmrtelnost." a vyklopila do sebe

Podíval jsem se na ní, pak na skleničku a pak zase na ní. Pokouší se mě opít ? Pche.. "Ne děkuji, alkohol otupuje smysly a to si jako shinobi dovolit nemůžu. Jsem tu abych ti nabídl jistý... ehm obchod ? Dá se tomu tak říkat." Přešel jsem rovnou k věci.

"Obchod? Ty? Vážně?" vzala jsem si jeho skleničku a kopla do sebe i její obsah, nikdy jsem nezkoušela, jestli je možné jako edo tensei se opít. Třeba to dneska zkusím.
"To poslouchám, velký Kisuke Uchiha mi nabízí obchod a pokud se to týká ochrany tvé rodiny, tak s tím na mě ani nechoď. Jenom otázka, ty jsi z Konohy, že?"

Nadzvedl jsem zvědavě obočí. "Ochrana rodiny ? To myslím zvládnu sám." Když do sebe nalila i mou skleničku jen se mi nadzvedl i levý koutek rtů. "Jde o to že máš nějaké ty kontakty a navíc.. jsi kage. V konoze je pár lidí které bych rád neviděl v postu ve kterém jsou. Například Itachi, znáš ho viď ? Teď když už Assasin není hokage jak víš, navíc je mimo vesnici tě ke Konoze neváže žádná přísaha ani žádná mírová dohoda. Pomož mi zbavit se těch určitých lidí na mém seznamu, a výjde li vše dle mého plánu budu ti moct zaručit služby klanu Uchiha" Podal jsem svůj návrh. Věděl jsem že můžu být otevřený, Reina je otokage-vůdce vesnice která nikdy nebyla na straně "dobra" pokud se již na nějakou stranu připojila. Její tvrzení by šlo lehce zpochybnit.

Nalila jsem si ještě skleničku a přešla k němu a sedla si na okraj stolu naproti němu.
"Máš spadeno na vůdce klanu, aby ses jím mohl stát ty sám. To chápu, udělala jsem to samé. On je problém v něčem jiném víš." kopla jsem do sebe ještě jednu skleničku a pak jsem proti němu vztáhla ruku. Celé jeho tělo se začalo pokrývat černým krystalem až po bradu.
"Výš co se stane, když lusknu prstem?" musel to vědět, několikrát mě viděl zabíjet své oběti čistě a beze stop.
"Zemřeš!" luskla jsem prsty, ale nic se nestalo, krystal zůstal nepoškozený a mě to odhodilo na protější stěnu a přibyly mi další jizvy na těle tentokrát ne malé ale otevřenější,které se začaly místy drolit. S námahou jsem se zvedla a krystal z jeho těla slezl.
"Další pokus ti ukazovat nebudu, je to nepříjemné." pronesla jsem skrze zaťaté zuby a doufala, že to pochopí.

Bedlivě jsem pozoroval co vlastně dělá a o co se pokouší. "Zajímavé" Poznamenal jsem potom co odehrála toto divadlo. Všechno jsem si dal do hromady. Né že by nechtěla, prostě mi nemohla ublížit. "To však věci nemění... stále mi můžeš pomoct tvými kontakty, Itachiho zabiju sám. Jde jen o to aby ho někdo vylákal ven, útočit na něj v Konoze je nesmysl. Ze začátku stačí zpochybnit jeho autoritu aby tak stratil vliv. Nenapadá tě nic ?"

"Napadá mě fůra věcí chlapče, ale Itachiho nezabiješ dřív dokud mi nedá informace, které potřebuju." rozcuchala jsem mu účes a vrátila se do svého křesla.
"Vylákej ho ven a moji lidé ho zabijí není problém, to samé můžu udělat i ostatním, jen to nesmím být já, kdo jim ublíží. U Itachiho to je vcelku lehké, řekl že mi chce pomoct, co kdyby se k té pomoci nabízelo i to, že mi pomůže a já na oplátku zařídím, aby se stal Hokage a zbavil se tak vlivu Senju a rady? Výš drby ještě nikdy nezklamaly, kor když jim můžeme reálně pomoci, moje pověst už utrpěla dost, další bod na seznamu mi už neublíží a za spolupráci Uchihů to stojí." blýsklo i v očích.

Šlo vidět že se v tom vyžívá. Je více rafinovanější než sem si myslel. "Takhle zákeřně ho poškodit ? To by šlo. Uvrhlo by to na klan Uchiha špatné světlo...toho by se dalo využít ke sjednocení klanu pod jedním člověkem. Poté jeho jméno očistit odsouzením Itachiho.. krása." Mé rty naznačily letmý úsměv. "Jenže, přece jenom Itachi je vážený.. myslíš že ty pomluvy budou stačit ?"

"Když se u něj objevím a někdo nás načapá? Proč ne? Někdo mě však musí pustit do vesnice." mrkla jsem na něj.
"A budu potřebovat, abys na mě dohlédl pokud tam budu. V Konoze jsem nejvíc zranitelná, když se nemůžu ani brániti jakýkoli úder holou rukou se počítá." řekla jsem ledovým hlasem, abych ho upozornila na možné následky.
"Pokud bys mě zklamal, jak si sám řekl, mám mnoho kontaktů, které by si tě našli. A jen tak mimochodem, slyšela jsem že se Hokagem stala žena, která ani nebyla občanem Konohy. Není to lidem divné? Já být občan vesnice, jejímž vůdcem by se stal někdo, kdo je z jiné vesnice a ještě k tomu z vesnice, která s nimi zrovna nebyla dvakrát za dobře, byla bych vytočená. Já myslím, že i hlas lidu by pomohl, kdyby je někdo navedl, že to byl Itachiho nápad nebo nápad kohokoli jiného."

Pozorně jsem poslouchal každé slovo co říká a na její žádost jsem jen přikývl,když potom prohodila náznak vyhrožování. Nechal jsem jí slušně domluvit a pak vstal. "Samas řekla že mi nemůžeš ublížit, já však tobě ano, vyhrožování není moudrá cesta jak se s někým sblížit" Upozornil jsem ji. "Myslím že čím dříve uskutečníme náš plán tím lípe, a co se týče nynější hokage, vůbec mi na tomto postu nevadí, i když osobně bych tam radši viděl nějakého uchihu."

"Dobře, ozvi se kdy mám dorazit do Konohy." pousmála jsem se.
"Jen abys věděl, nebude to zrovna lehké zradit někoho ke komu chovám jisté sympatie, ale je to obchod." pronesla jsem jako jen tak mimochodem.
"Víš jak se se mnou spojit kdyby bylo nejhůř."

Opět jsem přikývl. "Vše připravím na klidný průběh akce. Čekej orla" Po těchto slovech jsem se otočil a pomalu šel ke dveřím její kanceláře. "Zatím si tu mrtvolně hnij" Uchechtl jsem se a nasadil si opět masku přes kterou jsem přehodil kápi. Nehodlal jsem se v této vesnici zdržovat, už mě mohli postrádat v konoze a to by nebylo nic pěkného. Proto jsem zamířil rovnou k bráně kde jsem si vyzvedl své věci a rychle pryč. (přesun)

"jak jinak." počkala jsem si až odejde a moje oči to stále lákalo ke sklenici burbonu. Mám to zkusit nebo ne? Vesnice je opevněná, nikdo se dovnitř bez mého souhlasu nedostane. Pokud se opiju tak kývnu na cokoli.... ale třeba taky ne. Zatracení Uchihové, jen komplikují životy. Dojdu pro sklenici a začnu si nalévat. Po půl hodině přemýšlení o celé situaci a prázdné láhve, jsem došla k názoru, že jako edo tensei se nemůžu opít. To je ovšem špatné a nemůžu ublížit Konožanům, což je ještě horší. Doufala jsem, že toto malé tajemství Kisuke nikde neprozradí.
" Ó můj bože potřebovala bych tu Zetsua nebo Tetsuya a potřebuju zabít Assasina." zanadávala jsem.