Tréninkové prostory
+6
Maya Kurimuzon
Rei Casius
Mareo Renjiro
Kirin Yakushi
Shinobi
Killunia
10 posters
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Teikou Renmei :: Otogakure :: Cvičiště
Strana 5 z 10
Strana 5 z 10 • 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Tréninkové prostory
First topic message reminder :
Tréninkové prostory ukryté v podzemí, aby je nikdo nemohl narušit. Zde probíhá veškerý trénink všech schopných shinobi z Otogakure no Sato. Kromě volného prostoru a místa na odpočinek se tu nachází také tréninkoví panáci a nějaké jeskynní skrýše pro obohacení bojového tréninku.
Aréna byla kdysi plně krytá, dnes připomíná spíše koloseum zapuštěné do země díky velkému otvoru v oblasti střechy.
Tréninkové prostory ukryté v podzemí, aby je nikdo nemohl narušit. Zde probíhá veškerý trénink všech schopných shinobi z Otogakure no Sato. Kromě volného prostoru a místa na odpočinek se tu nachází také tréninkoví panáci a nějaké jeskynní skrýše pro obohacení bojového tréninku.
Aréna byla kdysi plně krytá, dnes připomíná spíše koloseum zapuštěné do země díky velkému otvoru v oblasti střechy.
Naposledy upravil Killunia dne Tue Jul 29, 2014 9:50 pm, celkově upraveno 2 krát
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Tréninkové prostory
Nastalo ticho. Nevedela som, čo povedať alebo odísť. Po 15tich rokoch som sa mohla s niekym rozprávať, bez toho aby som mu hovorila pane a bez toho, aby som nemohla povedať svoj názor. Zahodiť túto šancu na zoznámenie alebo to predsa len skúsiť? V mysli mi behalo mnoho otázok, len za pár sekúnd, ale rozhodla som sa vyskúšať niečo nové. I tak ma čakal ďalší nudný deň Jounina, prečo si ho neskúsiť spestriť? "Mizuki. Volám sa Mizuki." Natiahla som k nemu ruku. Stále som mala však ten neutrálny výraz. Bolo to spôsobené tým, že som sa nezvykla usmievať.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Mareo." Ruku jsem ji opětoval, a pak si ji důkladněji prohlédl. Netušil jsem do čeho se to hrnu, ale to bych ani nezjistil, kdybych to nezkusil. "Jak je vidno... ráda se udržujete v kondici, ale čeho je příliš, to je nezdravé." Když mi nabídla ruku na seznámení, sama netušila, co tím provedla. V brzké době to však zjistí. Byl jsem vypočítavý muž, který se snažil každé chvíle a okolnosti v životě využít, aby se posunul dál. Tohle jsem ale nedělal pro sebe, ale pro vesnici. Čím silnější jsem byl, tím lépe jsem mohl vesnici pomoci. Navíc aktivace mého Kekei Genkai byla nenápadná a zákeřná, takže Mizuki nic podezřelého nepostřehla. "Vsadím se, že ve běhu budu rychlejší než Vy." Tak trochu té soutěživosti nikdy neškodilo. Proč pak nezkusit, kdo je rychlejší? Změříme své síly etc. Měl jsem výbornou příležitost Mizuki poznat, kdo ví k čemu její podobu využiji?
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
"Ver tomu, že toto mi určite neuškodí." Oponovala som mu, samozrejme som to s behom nepreháňala, vždy som zabehla toľko, koľko bolo v mojich silách. Jeho ďalšia ponuka, bola naozaj lákava, rýchla som bola ako tak, ale mala som aj svoje Kekkei Genkai. Nuž to by bol podvod. "Už len z princípu nesúťažím s fajčiarmi ako ty. Bolo by to nefér a nechcem ťa priviesť k sklamaniu." Vyhovárala som sa z tohto nápadu. Kto vie do čoho som sa to vrhla. On bol pre mňa veľká neznáma a vlastne prvý človek, s ktorým som sa rozprávala dobrovoľne a nie na príkaz. Kto vie čoho sa uňho dočkám.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Víš ono to kouření není zas tak nezdravé. Pomáhá to na stres, a když od toho nesmrdíš, žije se Ti pokojně." Kolik pak mladých by chtělo zažít ten luxus, že by se nemuseli obávat toho, že po kouření nebudou smrdět? Já na to měl svůj fígl, který jsem nikomu nehodlal říct. Mizuki měla dobrý odhad, když mě odhadla na kuřáka. Měl jsem přeci jen v ruce zapalovač, což ještě o ničem nesvědčí. "No ono ale zas přehnaný zdravý životní styl není taky nejlepší." Jak Mizuki tak ani Já jsme nevědli, co říct, a tak sme spíše plácali samé blbosti. První slova, která někoho napadla. Mizuki nikdy nic takového nepodstupovala, pouze pod maskou a v něčích službách. Já na tom byl podobně. Nikdy jsem sice nebyl v anbu, ale byl jsem shinobi, který lpěl na pravidlech a hlavně službě vesnici jako nástroj bez emocí. Má minulost mě dsot poznamenala, a proto jsem byl vždy spíše uzavřený, něco z toho se ale změnilo, co jsem potkal Kirin. Je to právě díky ní, že jsem vůbec s Mizuki mluvil. Tohle nebylo mé obvyklé chování totiž.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
"Keď už sme pri tom, aké to je vlastne? Nikdy som to neskúšala." Zmocnila sa ma trochu zvedavosť, mohla som si to dovoliť už som nebola ANBU, vlastne to bol celkom fajn pocit, nechávať svoje city pôsobiť. "Uhm, len tak podľa tvojej chakry odhadujem, že patríš medzi jouninov." Dodala som, nemohla som si odpustiť preveriť jeho chakru. Bola som z časti senzibilka.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"No pokud bys chtěla, není problém to vyzkoušet." Promluvil jsem a z kapsy vytáhl balíček cigaret. Otevřel ho a nabídl ji. Projevila zájem, i když pouze jen ze zvědavosti. Ono to ale zvědavostí vždy začíná. "Jak je vidět, si poměrně dobrý senzibil. Takže tak též jounín." Tipoval jsem ji na dobrého senzibila. Vypadala tak. Mizuki byla vážně dobrý senzibil, a tak zkoumajíc mojí chakru, mohla zpozorovat něco neobvyklého. Bylo to na samotné podstatě mé chakry. Působila tak přizpůsobivě, jinak než chakry ostatních shinobi. Konec konců to bylo mým Kekei Genkai, díky kterému jsem svou chakru mohl přizpůsobit lehce každému shinobimu, s kterým jsem přišel do jakéhokoli styku (kůže na kůži).
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Premýšľala som nad tým či to skúsiť, najprv som si hovorila nie, ale pomaly ma premohla zvedavosť. "No tak, všetko raz musím skúsiť." Zobrala som si jednu jeho cigaretu. Ešte stále som bola na pochybách, ale povedala som si, že to je prvá a posledná. Medzitým ako som skúmala jeho chakru som si všimla toho faktoru. "Tvoja chakra, to je čudné." Mierne som sa zarazila, niečo sa mi tam nepozdávalo, ale nevedela som čo to bolo. U každého iného mala chakra takú pevnú formu, ale tá jeho bola nejaká iná. Sama by som nevedela ako to popísať. "Eh, požičiaš mi zapaľovač?" Spýtala som sa a natiahla ruku.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Jasně… není problém." Půjčil jsem ji zapalovač, kterým jsem si ještě před chvíli hrál, abych zabil tu nudu a hlavně mrzutost, po misi v Kumogakure no sato. Selhal jsem tam, což se mi nikdy před tím nestalo. Myslel jsem si, že se mi podařilo přece jenom něco zjistit, ale pak jsem si uvědomil, že to jsou pouze mé mlne představy. "No ono víš. Každý shinobi je něčím výjimečný. Vsadím se, že v Tobě něco úžasného je taky." Nemuselo tohle být právě Kekei Genkai. Každý měl jistá nadání, jisté vlohy a jisté dary. Záleží vždy na něm, jak s nimi naloží, ale má. "Když už u toho jsme. Šla bys do zkušebního souboje?" Nechtěl jsem Mizuki předvést svou schopnost. Něčím takovým se nechlubí, ale udržuje se to v tajnosti. Chtěl jsem však něco vyzkoušet. Něco z čeho bych es mohl vážně bavit.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Zobrala som si teda ten zapaľovač, zobrala som tú cigaretu a začiatok som si dala do úst, zapálila koniec a potiahla, cítila som ako mi to celé prešlo pľúcami, keď som však chcela vydýchnuť, nastal menší problém a podráždilo ma to na krku. Trošku som sa rozkašľala. "Na to nie som zvyklá." Poznamenala som, v konečnom dôsledku to nebolo až tak zlé. Potom čo som započula jeho ďalšie slová, brala som to ako menšiu lichôtku. Také som dostávala na špionážnych misiách, ale tam som sa vydával za niekoho iného a on povedal, že je niečo vo mne úžasného, ale bolo to na moju osobu, čo ma trochu dostalo do rozpakov a trošku som sa začervenala. Takáto situácia sa mi nestala mockrát a sama som nevedela ako na to reagovať, ďalšia ujma tomu, že som vyrastala v ANBU jednotkách. Znova som to skúsila so svojou cigaretou v ruke a tentokrát som to skúsila znova, ale potiahla som o niečo menej. Znova som pocítila to, ako mi to prechádza cez pľúca a ako by zo mňa všetko opadlo. Potom som to už normálne vydýchla a bol to naozaj uvoľňujúci pocit. "Neviem, neplánovala som dnes súboj, svoje schopnosti sa nevypláca len tak ukazovať, komu sa to páčí... " Normálne by som aj šla do toho, ale zvyky z ANBU mi stále ostaly, teda aspoň niektoré.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Tak to ber jako souboj bez technik." Tohle sedělo i mě. Mizukiny obavy byly pochopitelné. Nebyla blbou kunoichi. "Co na to říkáš?" Zeptal jsem se ji, jakmile jsem si všiml, že potáhnutí a vydechnutí už nedělá problém. "Zvládáš to poměrně dobře. Já měl horší začátky." Nyní jsem byl poměrně velký kuřák, ale ne vždy to bylo takové. Začátky jsou vždy těžké. Já měl těžší než Mizuki, což z ní možná už dělalo lepšího kuřáka než Já. "A vidíš? Teď si kuřačka i Ty." U tohohle jsem se musel pousmát. Tato konverzace mi nepochybně zlepšila náladu. "Pokud souboj odmítneš. Nebudu nic namítat, není to pro slabší povahy konec konců." Tak a nyní přišla řada na trochu toho škádlení. Možná i to jedno rýpnutí, ale takové to spíš přátelské, čehož si Mizuki mohla všimnout.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Je to fajn.. Povedala som a znova som opakovala proces s cigaretou. Človek sa pri tom cíti, naozaj trochu lepšie, vidieť ako vydychuješ ten dym a naviac si na to moje pľúca celkom rýchlo prispôsobili. "Hej, hej, hej, hej, hej.. ja nie som kuřačka!" Povedala som trošku hlasnejšie a špičkami prstou som ho priateľsky odstrčila, samozrejme to len tak, aby zmlkol, rozhodne som nechcela v tom pokračovať, len si túto poslednú dofajčiť a už nikdy viac! Súboj bez techník aj nad tým som uvažovala, ale po tom, čo naznačil, že ja som slabšia povaha. "Tsss, ale vieš, že ak dostaneš od ženskej, tak ťa bude čakať večná hanba? " Dodala som vypočítavo, rozhodne by som ho nenechala vyhrať len tak. Na chvíľku som si uvedomila, že takto som sa nikdy nesprávala... naozaj nikdy.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
Počkal jsem do doby, kdy dokouřila, a pak ji nabídl další. Byl jsem zvědav, jak na to zareaguje. Nevypadala tak, že by se ji to příčilo. Pořád však nehodlala přijmout fakt, že už je v tom. Můj výraz na tváří ji pouze povzbuzoval. Byla to taková menší pomsta za to odstrčení. Pořád si nechtěla přiznat to, že z ní je u kuřačka, ale taky si tu první až podezřele vychutnávala. "Víš… ono by šlo říct, že jsem do jisté míry hermafrodit." Když jsem tohle řekl, nemohl jsem se nezasmát. Něco na tom pravdy ohledně mého Kekei Genkai bylo, ale vyznělo to trochu jinak, než jsem plánoval. Nebyl jsem totiž žáden mutant. "Nejsem žáden mutant… ne aby Tě napadlo o tom smýšlet." Pro jistotu jsem ji varoval, ale měl jsem takovou předtuchu, že na má slova stejně nedá. "Raději by jsme se měli začít věnovat tomu souboji." Řekl jsem pro jistotu, aby nedošlo k něčemu, co bych nechtěl.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Keď som prišla až ku koncu cigarety, hodila ju na zem a zašlápla nohou. Jeho gesto s ďalšou cigaretou bolo lákavé, ale neskočila som na to. "Nie, ja nie som kuřačka." Povedala som a len na chvíľku privrela oči. Po jeho ďalšej vete som však spozornela a okamžite som sa naňho pozerala ako na blázna. *To ako vážne? Prvý človek, s kým sa rozprávam a nenudí ma, tiež sa ma nesnaží zabiť a on je hermafrodit?! No super Mizu-chan, ty máš šťastie!* Hovoril mi môj hlások v hlave, ktorý okamžite zmlkol po ďalšej Mareovej vete. *Predsa len to nie je mutant! Nyáh!* Povedal mi hlások v hlave a ja som si jednoducho vydýchla. "Na chvíľu ešte zadrž, ako si to myslel s tou Hermou? To ako psychicky sa cítiš ako žena? Alebo snáď .. sa cítiš lepšie, keď si v Henge no Jutsu žena ? " Chcela som prísť na to, prečo sa tak pomenoval. Každý normálny človek by to neurobil, ak by na to nemal dôvod.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Ne, ne, ne, ne, ne! Špatně si mě pochopila." Stalo se to, čeho jsem se obával. Těžko to někdo chápe, když o mě nic bližšího neví. "V první řadě necítím se lépe v ženským henge, pak ne, nejsem uvnitř žena." To jsem tomu dal. Nejspíš, aby si o mě nepomyslela, něco zvrhlého, ji budu muset říct pravdu o všem, nevynechávajíc nic. Kdybych ji totiž řekl pouze část, mohla by si pořád myslet, že jsem zvrhlík. No a ono to k údivu některých není pravda! "Vzpomínáš jak jsem Ti říkal o těch vrozených vlohách?" Musel jsem na to jít pomalu, a jelikož se mi ji to nechtělo vyklopit všechno na rovinu, a kdybych něco mohl vynechat, rozhodně bych tak učinil, jsem musel zvolit tento opatrný přístup. "Řekněme, že jsem expert na špionáže. Možná až příliš velký." To byl důvod mého selhání na misi. Podoba Reie Caisuse nebyla opravdu vhodná. Odsoudili mě jako něho, protože tam spáchal nějaký přestupek.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Mé kroky mě pomalu zavedly pod povrch zemský - na cvičiště Otogakure no Sato. Chodbou, která mě měla dovést do arény, jsem procházela pomalu, klidně. Nikam jsem nespěchala. Podle toho, co jsem slyšela, o sobě nedal Otokage nějakou chvíli vědět, tudíž jsem usoudila, že tu není. Výsledek mise mu tedy budu muset sdělit až později.
Brzy se mi otevřel pohled na celé bojiště skryté pod pevnou kamennou střechou. Začala jsem se motat mezi jednotlivými jeskyňkami a temnými rohy, kam bych se mohla schovat, posadit se a v klidu přemýšlet.
Můj zrak však zaujali dva lidé stojící v písku arény. O něčem si povídali - mě ani nezajímalo o čem. Jsou to lidé a já mám krátkou paměť... a pokud budu mít štěstí, tak na mě čeká i taková kratší (nebo i delší) věčnost. Nakonec jsem se usadila na kraji hlediště těsně nad arénou. Nohy jsem pověsila z kamenného zábradlí směrem k písku pode mnou. Nedovolila jsem si pohled dolů - ještě bych sklouzla a dopadla s prkennýma nohama (což by nejspíš nedopadlo dobře).
Co, Killuni? Jak myslíš, že jsem si vedla na misi? zeptala jsem se spíše sama sebe. Ani jsem od svého vnitřního draka nečekala odpověď, přesto jsem ji dostala.
"Byla jsi dobrá. Snažila ses a hlavně ses všech zbavila... Myslím, že by sis mohla u Otokageho vysloužit trochu úcty a rozmyšlení nad povýšením..." řekl Killuni a zasmál se. "Hlavně se ti dařilo i bez toho, aniž bych ti radil, což je moc dobře... A taky jsi dokázala využít všechny své bojové přednosti, které spolu sdílíme."
Sama jsem se pousmála a zavřela jsem oči. Momentálně jsem se cítila snad i trochu spokojená.
Brzy se mi otevřel pohled na celé bojiště skryté pod pevnou kamennou střechou. Začala jsem se motat mezi jednotlivými jeskyňkami a temnými rohy, kam bych se mohla schovat, posadit se a v klidu přemýšlet.
Můj zrak však zaujali dva lidé stojící v písku arény. O něčem si povídali - mě ani nezajímalo o čem. Jsou to lidé a já mám krátkou paměť... a pokud budu mít štěstí, tak na mě čeká i taková kratší (nebo i delší) věčnost. Nakonec jsem se usadila na kraji hlediště těsně nad arénou. Nohy jsem pověsila z kamenného zábradlí směrem k písku pode mnou. Nedovolila jsem si pohled dolů - ještě bych sklouzla a dopadla s prkennýma nohama (což by nejspíš nedopadlo dobře).
Co, Killuni? Jak myslíš, že jsem si vedla na misi? zeptala jsem se spíše sama sebe. Ani jsem od svého vnitřního draka nečekala odpověď, přesto jsem ji dostala.
"Byla jsi dobrá. Snažila ses a hlavně ses všech zbavila... Myslím, že by sis mohla u Otokageho vysloužit trochu úcty a rozmyšlení nad povýšením..." řekl Killuni a zasmál se. "Hlavně se ti dařilo i bez toho, aniž bych ti radil, což je moc dobře... A taky jsi dokázala využít všechny své bojové přednosti, které spolu sdílíme."
Sama jsem se pousmála a zavřela jsem oči. Momentálně jsem se cítila snad i trochu spokojená.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Tréninkové prostory
Takže, to aj tak nevysvetľuje tu poznámku s hermou... To máš vrodenú schopnosť sa zmeniť na ženu len tak? Pýtala som sa ďalej, robila som sa, že si to neviem vysvetliť, ale práve teraz mi to začalo dávať zmysel. Tá chakra, informácie, ktoré mi dal a expert na špionáže. Už teraz mi bolo jasné, že to bude nejaká špeciálna schopnosť, Hijutsu alebo Kekkei Genkai, ktorá mu dáva schopnosť sa premeniť na ženu, ale na akú? a môže meniť viac podôb? Ďalšie otázky sa mi vynorili v hlave. Znalosti som mala rozsiahle, ale predsa som sa nemohla naučiť všetko. A prečo som to hrala na to, že nič neviem? Chcela som to počuť z jeho úst a nevedela som všetko. Pre zmenu som aj ja povedala niečo o sebe. "Mimochodom aj ja sa zameriavam na špionáže alebo niečo drsnejšie." Tým drsnejšie som mala na mysli vraždy.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"No v podstatě ano. Máš pravdu, ale ne tak jak si myslíš. Nejsem nějaký zvrhlík, co se mění do podob žen. Můžu mít i tisíce podob." Tak a bylo to venku. Naštěstí však ne vše. Z toho, co jsem Mizuki momentálně řekl, mohla usoudit pouze, že mám na mysli něco jako henge. Možná ji něco napovídala má podstat chakry, ale to bylo vše. Napadnout ji mohlo, že to bude něco trochu jiného než obyčejné henge. "Co se týče těžších špionáží… mám vlohy do různých odvětví v tomto oboru." Tímto jsem dal najevo, že Mizuki nemá smýšlet pouze o obyčejném špehování. Tak též jako ona jsem se specializoval i na vraždy. Mě však mé Kekei Genkai umožňovalo zabíjet z mnoha jiných úhlů než "obyčejný" člověk. "Ono si vážně nemysli, že jsem nějaký uchyl. Nejsem… vážně." Docela mi na tomto záleželo. Nechtěl jsem, aby se o mě šuškali nějaké řeči. Obvykle mi nezáleželo na tom, co si druzí myslí, ale nyní se jednalo o… zrvhlictví , a to člověkovi vážně může zkazit reputaci.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
"Počkať, takže sa môžeš zmeniť na niekoho tisíc podôb, ale... však, že sa nemôžeš zmeniť na mňa?" Opýtala som sa a mierne zamračila. Dúfala som, že odpovie "nie", vlastne som nevedela či mu veriť. Sakra, tá jeho schopnosť dávala špionáži nový rozmer. Tušila som, že tá jeho schopnosť nebude obyčajná, to by používal Henge, preto som si myslela, že je to niečo lepšieho a silnejšieho. "Fajn, asi ti to je nepríjemné ako S-rankovému špionovy rozoberať tvoje schopnosti. Tak prejdeme na ten súboj nie?" Navrhla som a mierne som si poupravila vlasy, aby mi nešli do očí.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
"Nemám žádné námitky, ale prvně... Ti chci ukázat sílu cigaret. Pokud dovolíš." Ano, řekl jsem sílu cigaret. Jednalo se spíše o tu zajímavost, která Vás to nutí alespoň jednou zkusit, a pak tomu buď natrvalo propadnete, a nebo se Vám to zhnusí. Mizuki se zdála být nezhnusena, a tak sem čekal, že tomu natrvalo propadne. Dával jsem tomu však nějaký ten čas. Ani Řím se nepostavil za jeden den. Ve hledišti jsem zahlédl postavu, byla jí Killuni. Před tím jsem ji již někde viděl, měl jsem takový pocit, ale nemohl jsem si vzpomenout. "Nazdárek tam nahoře. Nedáš si jednu?" Mé oslovování nebylo na nejvyšší úrovni, o tom není pochyb, ale tady nešlo o způsob vyjadřování se. Chtěl jsem Mizuki dokázat, jakým kouzlem Ty cigarety disponují.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Konverzaci těch dvou jsem prakticky nevnímala. Neměla jsem proč a bylo to neslušné. A tak jsem se snažila věnovat se svým vlastním myšlenkám. Postupně jsem začala přecházet skoro až do stavu meditace. Málem by se mi to i povedlo, kdyby...
Ušima mi proběhl zvuk hlasu. Nacházel se pode mnou a dokonale mě překvapil, takže mi zadek sjel z kamenné zídky a sletěla jsem do písku. Naštěstí jsem byla natolik rychlá, že jsem dopadla poměrně dobře. Už tak se na mém těle usídlily všechny ty škrábance a sečené a bodné rány z té mise. Jakmile jsem se narovnala, zvedla jsem zrak a podívala jsem se na toho, kdo na mě mluvil. Ten obličej jsem znala - vrhal na mě u Otokageho kanceláře nějaké nepříjemné pohledy. Tentokrát působil mnohem klidněji, možná i uvolněněji.
Se zjevným zhnusením v obličeji jsem pohlédla na krabičku cigaret v jeho ruce. Copak mě napadlo udělat jako první? Samozřejmě se jí zbavit. A tak jsem k ní lehce pootočila levou rukou (stále ještě pod vlivem Killuniho - kdo neví, tak ten si to nějak najde... xD) (jo, a taky je na ní tak trošku zaschlá krev, takže tak do půlky předloktí je spíš hnědá než bílá xD). Copak se stalo? Krabička okamžitě vzplanula, což způsobilo, že cigarety už nebyly... a ruka toho, který si dovolil mi jednu nabídnout, se taky trošku ožehla.
"Takový hnůj..." pokrčila jsem nos. Za chvilku jsem ucítila ten příšerný zápach.
Co jsem to zase udělala... Mentálně jsem udělala facepalm. Mé zbrklé jednání způsobilo, že se tu dýchá hůře, než kdyby si někdo zapálil jenom jednu. Asi tu brzy udělám střešní okno... Krátce jsem pohlédla ke stropu, ale brzy se opět vrátil k tomu, který mi nabízel tu cigaretu. O pár metrů jsem ustoupila a čekala jsem, co se bude dít dál.
Ušima mi proběhl zvuk hlasu. Nacházel se pode mnou a dokonale mě překvapil, takže mi zadek sjel z kamenné zídky a sletěla jsem do písku. Naštěstí jsem byla natolik rychlá, že jsem dopadla poměrně dobře. Už tak se na mém těle usídlily všechny ty škrábance a sečené a bodné rány z té mise. Jakmile jsem se narovnala, zvedla jsem zrak a podívala jsem se na toho, kdo na mě mluvil. Ten obličej jsem znala - vrhal na mě u Otokageho kanceláře nějaké nepříjemné pohledy. Tentokrát působil mnohem klidněji, možná i uvolněněji.
Se zjevným zhnusením v obličeji jsem pohlédla na krabičku cigaret v jeho ruce. Copak mě napadlo udělat jako první? Samozřejmě se jí zbavit. A tak jsem k ní lehce pootočila levou rukou (stále ještě pod vlivem Killuniho - kdo neví, tak ten si to nějak najde... xD) (jo, a taky je na ní tak trošku zaschlá krev, takže tak do půlky předloktí je spíš hnědá než bílá xD). Copak se stalo? Krabička okamžitě vzplanula, což způsobilo, že cigarety už nebyly... a ruka toho, který si dovolil mi jednu nabídnout, se taky trošku ožehla.
"Takový hnůj..." pokrčila jsem nos. Za chvilku jsem ucítila ten příšerný zápach.
Co jsem to zase udělala... Mentálně jsem udělala facepalm. Mé zbrklé jednání způsobilo, že se tu dýchá hůře, než kdyby si někdo zapálil jenom jednu. Asi tu brzy udělám střešní okno... Krátce jsem pohlédla ke stropu, ale brzy se opět vrátil k tomu, který mi nabízel tu cigaretu. O pár metrů jsem ustoupila a čekala jsem, co se bude dít dál.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Tréninkové prostory
Mareo mi stále neodpovedal na moju prvú otázku. Chcel mi ukázať sílu cigariet. Nechápala som tomu, čo sa tým snažil naznačiť, a tak som ho sledovala ako šiel za tou ďalšou osobou. Samozrejme som si nemohla odpustiť a začala som sledovať jej chakru. Medzitým sa stalo niečo, čo mi 1-krat za deň vytvorilo úsmev na tvári, ktorý len tak hockto na mne nevidel. Len som sa tak trochu smiala a naďalej sledovala Marea a tú neznámu osobu.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
S popálenou rukou jsem pak pár krát rychle zatřepal se slovy: "Tak a teď budete závislí všichni, chtě nechtěně." Byla to pravda. Kouř, který se vznášel od ohořelého balíčku cigaret, to zde celé zasmrděl, což nevyhovovalo ani mi, nechtěl jsem od nich smrdět, ale nenechal jsem jsem na sobě nic znát. "Já byl velkorysý, Ty by si se alespoň ze zdvořilosti měla omluvit." Tak a nyní následovala výchovná lekce, kterou jsem ráčil dát tomuto genínovi. "Pokud proti kouření něco máš, tak prosím, ale takhle se problémy neřeší. Ruku na to?" Jako přátelské znázornění domluvy. Vypadalo to přeci jen všechno tak mírumilovně. Mé chování nenapovídalo žádnému vedlejšímu plánu, než-li se jen usmířit. Samozřejmě následující potřesení rukou mělo hlubší význam, pokud k němu dojde.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Re: Tréninkové prostory
Pomalu, ale jistě jsem se začala dusit. Chakra, která se kolem mě linula skoro jako plameny ohně, teď trochu plápolala. Začala jsem kašlat. Takže to okno budu muset udělat hned teď. Nechala jsem si tedy narůst křídla a ocas a okamžitě jsem se vznesla do vzduchu. Pak přišlo jedno mocné máchnutí křídly a vystřelila jsem ke stropu jako šipka. Mohlo to ty dva trochu vyděsit, já se však nebála. Nastavila jsem před sebe svou levou ruku a vrazila jsem do stropu, čímž jsem jej prorazila.
Do středu arény začalo prosvítat denní světlo.
Usmála jsem se a trochu jsem otvor ještě upravila, aby vypadal hezky. Kouř ze spálených cigaret pomalu sebral vzduch, jenž přišel dlouhou chodbou, a vznesl se nahoru. Brzy se tu vyskytoval opět dostatek kyslíku, takže jsem slétla zpět na zem a křídla i s ocasem zmizely.
"To já byla velkorysá k Vám, pane. Tedy kromě té ruky, za tu se Vám opravdu omlouvám..." Nemohl vědět, zda jsem to myslela upřímně, přestože to v mém hlase bylo zřetelné. Ale lidé jsou lháři a neustále se přetvařují - a oni mě považují za člověka, ne? Když mi nabídl ruku na usmířenou, trochu jsem naklonila hlavu. Když už jsme u toho lhaní... "Ale žádné vtípky ani tresty prosím..." A tak jsem mu tu ruku nakonec podala.
Do středu arény začalo prosvítat denní světlo.
Usmála jsem se a trochu jsem otvor ještě upravila, aby vypadal hezky. Kouř ze spálených cigaret pomalu sebral vzduch, jenž přišel dlouhou chodbou, a vznesl se nahoru. Brzy se tu vyskytoval opět dostatek kyslíku, takže jsem slétla zpět na zem a křídla i s ocasem zmizely.
"To já byla velkorysá k Vám, pane. Tedy kromě té ruky, za tu se Vám opravdu omlouvám..." Nemohl vědět, zda jsem to myslela upřímně, přestože to v mém hlase bylo zřetelné. Ale lidé jsou lháři a neustále se přetvařují - a oni mě považují za člověka, ne? Když mi nabídl ruku na usmířenou, trochu jsem naklonila hlavu. Když už jsme u toho lhaní... "Ale žádné vtípky ani tresty prosím..." A tak jsem mu tu ruku nakonec podala.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Tréninkové prostory
Prestala som so skúmaním chakry tej ďalšej osoby a ustúpila som asi o niekoľko krokov dozadu pred tým dymom. Predsa len aréna bola obrovská, a tak som pocítila možno len malú časť tých cigariet. Nechala si narásť krídla a chvost, urobila do stropu dieru. Nemala som poňatia, čo má zas táto za schopnosti. Len som sledovala a vytiahla si jeden malý poznamkový blok aj s ceruzkou. Zapísala som si tam pár slov a potom to vrátila späť do zadnej kapsy mojich kraťas.
Mizuki Netsu- Jounin
- Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14
Re: Tréninkové prostory
Pozorujíc Killuniu, mi mohly málem oči z důlku vypadnout. Ne že bych byl ohromen její sílou, ale spíše opovážlivostí, ale zároveň i její kreativní stránkou. Ačkoli vypadala na to ještě mladá, ale typoval jsem ji tak na nějakou architektu, co postaví jednu zeď a je to, máme novodobou vilu. To okno tady vůbec nesedělo. Příliš slunce, a to nemluvě o tom, co se bude dít, když začne pršet. Jakmile se ke mě vrátila, promluvil jsem naučným hlasem: "Soudě podle toho, si ještě genínka, a ještě dlouho ní budeš." Sílou se možná mohla rovnat i vyšším rankům, ale vychováním... Jounín by si tohle nedovolil ani chunín. Otokage-sama budil respekt ve všech, a proto ho nikdo nechtěl naštvat. Pak mi podala ruku, Já ní bez váhání přijal. "Jsem rád, že Tě..." Nedořekl jsem, když se stalo něco co jsem nečekal. Ta věc uprostřed něco zjistila, a tak se bránila. Neubránila se však efektivně, ale Já z toho nevyvázl taky bez žádných vážnějších důsledků. Něco se Té věci uvnitř nepozdávalo, ale nevěděla co, byl to stejný případ jak s Mizuki.
Mareo Renjiro- Jounin
- Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14
Strana 5 z 10 • 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Teikou Renmei :: Otogakure :: Cvičiště
Strana 5 z 10
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru