Brána

Něměla jsem přece čas takže jsem šla dál. "Doufám, že si mě někdo nevšimne" pomyslela jsem.

No tak to je zlí "Zdravím, ja se zrovna chystám do různých malých městeček prodát moje zboží víte, nemám čas se zdržovat ve vesnici tak dlouho....takže kdybyste mě prosím pustit....protože - čas jsou peníze víte.....a musím si vyďelat na jídlo víte ja mam syna....a nemužu se dlouho zdrťovat".

Tak teďka to bylo dost napjaté "Umm tak dobře, jmenuji se Juan No chuji a přišla jsem včera....doufám, že vám to postačí a kdybych mohla už jít tak bych býla ráda" tedka jsem soufala, že mě pustí a snad mě tu  nebudou dlouho držet.

Teďka to bylo už opravdu vážné....neměla jsem šanci se probojovat protože pak by na mně vlitla celá vesnice a i kdybych se probojovala tak bych byla určitě zraněná a oni by mě tak či onak dohnali "takže co bych měla teď dělat?" naštestí jsem měla pár triku v rukávu kdyby to nekplaplo takže jsem začala rychle plánovat. "Tak dobře půjdu s váma" nechala jsem tam ten vozík a šla s nima....jenže tá která šla s nima byl jen obyčejný klon... ta pravá byla schovaná pod vozíkem a když odešli pryč tak použila shunshi no jutsu a byla fuč.

(přesun)

https://www.youtube.com/watch?v=HKWDYmSH830

Kuro a Shiro

Na shromaždišti už byl pěkný mumraj. Vojáci přišli ze všech koutů vesnice, sešikovali se a čekali na svého velitele. Sestřičky stály na skále a pozorovaly ten ohromný dav vycvičený na zabíjení a plenění.
"Pozor!" zařvala Kuro a země se zachvěla, když všichni poslechli a jako jeden muž srovnali formaci.
"Dnes přišel ten čas!" křičela Kuro. "Dnes přepíšeme dějiny. Během následujících dní srovnáme ostatní vesnice se zemí! Během následujících dní bude Iwa postrachem všech, kteří jí opovrhovali!"
Armáda zahalekala a Kuro poodstoupila, aby pustila ke slovu svou sestru.
"Všichni jste byli vycvičeni k tomu bránit svou vesnici! Všichni jste připraveni položit své životy za ochranu svých blízkých! A každý jeden z vás přísahal věrnost Tsuchikagemu!
Dnes máte možnost splnit své sliby a dokázat, že jste ti nejlepší!"
Opět se údolím rozezněl až strach nahánějící křik stovek mužů.
Dívky viděly přicházet velitele, proto rychle ztichly a poklekly v respektu. Tak učinila i celá armáda. Už jen pár slov od velitele a celý svět pozná sílu Iwagakure...

Objevil jsem se nedaleko brány a uviděl ten zástup. Chvíli jsem poslouchal ty dvě holky a pod maskou se usmíval. Měl jsem zrovna dobrou náladu, protože pro mě dopadl můj předešlý souboj se Seitem výborně. Vyhlížel jsem zde Jura, že se jako Tsuchikage ukáže. Měl jsem totiž pocit, že s ním teď spolupracuji. No, spíše jsem neměl nic na práci, tak jsem se rozhodl, že budu spolupracovat zrovna s ním. Možná se i toho šílenství zúčastním.

https://www.youtube.com/watch?v=o1Qkzj5bStU

Když vstoupím na shromaždiště a můj pohled spočine na celé armádě, cítím v hloubi duše radost a pýchu, jakou jsem již dlouho nezažil. Místo abych si stoupal na kámen a začal řečnit, sestoupím dolů mezi ty muže a ženy. Procházím jejich řadami a promlouvám k těm, které znám osobně nebo o nich něco vím. Pompézní řeči jsou krásné, ale já ze zkušenosti věděl že tyhle lidi není třeba motivovat velkými slovy. Místo toho nahlas vyzdvihnu kvality těch, s nimiž jsem sloužil a těch, o kterých vím že o sobě pochybují. Na závěr se postavím do čela a promluvím jasným, pronikavým hlasem. Naším prvním cílem je Sunagakure. Mnoho z vás ví že je nám trnem v oku už dlouho. Brání jí spousta statečných mužů... poďme je zabít! Na následný ohlušující řev už reaguji jen gestem ruky. Gestem které všichni dobře znají. Vpřed!

Cítil jsem Jura, jak se blíží. Na světě bylo jen pár senzibilů, jako jsem já. Otočil jsem se na něj a pořádně si ho prohlédl. ,,Vidím, že masky jsou celkem v módě." udělal jsem pár kroků k němu, aby nás nikdo zbytečně neposlouchal. ,,A vypadá to snad, jako bych ho měl s sebou? Na chvíli jsem se odmlčel a zapřemýšlel o dalších slovech. ,,V mém úkolu mi bránili moji drazí bratránkové."

,,Je mi jedno jaká to byla otázka. Byla to prostě otázka a já na ni odpověděl otázkou." pohlédl jsem na něho a zkoumal jeho masku. Byla docela odlišná než má, ale pak se zmínil o Assasinovi. ,,Nemyslím Assasina. Byl to můj druhý drahocenný bratránek..." Pod maskou jsem se pousmál a v rychlosti si vybavil boj. ,,Porazil jsem ho, ale nezabil. A než se zeptáš proč, tak mám k tomu své důvody."

,,A když odmítnu? měl jsem zrovna dobrou náladu, tak jsem byl zvědavý, co by mi zrovna od něho hrozilo. ,,Myslel jsem si, že pracuji s tebou a ne pod tebou. Nebo mi to chceš vysvětlit jinak?" Na dlouhou chvíli jsem se odmlčel a čekal na jeho reakci. Moc jsem ho prudit nechtěl, ale někdy bylo potřeba, aby mu někdo připomenul, že není na světe jen on. ,,Dobrá budu na ni dohlížet, ale pokud se po cestě vyskytne něco, z čeho by plynul větší zisk tak za sebe neručím." Přeci jen vidina peněz pro mě byla o něco lákavější, než dohlížet na nějakou holku, která se má navíc utkat s Uchihou. ,,Pokud ta holka není nějaká extra úroveň, tak je s ní stejně ámen."

Juro dneska oplýval vysokým sebevědomím, o tom nebylo pochyb. Pod maskou jsem se stále usmíval. Věděl jsem něco o jeho schopnostech a uvědomoval si jeho sílu. Ale bojovat se mi s ním nechtělo. Přeci jen, díky Kamui se k němu můžu kdykoliv dostat a třeba ve spánku ho uspat...xD I když pochybuji, že ten blázen někdy spí. Hlasitě jsem si tedy oddechl a promluvil. ,,Juro, Juro, pokud nikdy nebudeš mít ze žádného soupeře strach a respekt, tak jednou tvrdě narazíš. Ano, respekt a strach jsou sice odlišné věci, ale pokud v boji máš strach, tak to beru, že k danému soupeři chováš jistý respekt. Dokonce i já tuhle možnost beru na vědomí. Stačí se ohlédnout zpátky do historie a myslím, že z klanu Uchiha jistý strach vyřazuje." Myslel jsem ta slova vážně. Jenomže jsem se nezmínil o tom, že když z někoho strach mám, tak pak přecházím na nečestný boj, díky kterému už jsem mockrát vyhrál. Při té vzpomínce jsem se opět pousmál a začal pomalu mizet. ,,Jsem výborný senzibil. Děkuji za pochvalu. Nazdar." S těmihle slovy jsem zmizel.
/přesun

Došiel som blízko k Iwagakure presne som bol 5 km pred nou kde som začal rozmýšlať ako to presne s organizujem v tom ma napadla technika ktorú by som mal domysliet aby som ju dokázal používať. Medzitým som si v hlave robil presný plán infiltrácie.

PO chvíli som to mal všetko premyslené poskládal som pečate a použil techniku Dark Camouflage pomali som splynul s tmou a nebolo ma možne vôbec vidno rozbehol som sa teda priamo do dediny. (presun)

Došiel som k bráne a ukryl som tak aby som mal výhľad na bránu.

Armáda Iwagakure no Sato právě chystala své řady před branou své vesnice a připravovala se na válečný pochod. Kdokoliv se proti ní postaví zhyne jejich rukama a spálí jejich vesnice. V armádě se nacházelo pár silných shinobi, které by mezi nimi nikdo z nepřátel nečekal. Jak armáda byla připravena k výpravě tak začali vyřvávat jméno svého vůdce a započal tak dlouhý pochod napříč zemí. Zapálili se i louče aby viděli na cestu v noci. (přesun)

Hneď som videl celu armádu ako sa pripravuje bolo ich veľa dokonca toľko že som nevedel určiť ich presný počet. Začali kričať meno Tsuchikageho a zapálili si pochoďne. Tym pádom mi uľahčili ich sledovanie. Len som sa pousmial a začal ich sledovať. (presun)

Dorazil jsem k bráně kde jsem se rozloučil s hlídkou, která měla zrovna teď směnu a šel jsem dál přes bránu. Tentokrát už ale rovnou k mostu jenž mám hlídat. (přesun)