VEĽKÁ BRÁNA (jediný vchod a východ Otogakure)

Hrúzou se mi ježili vlasy kdyz si sundala masku "Jo přesně tohle sem měl namysli... co se divit když je blond.." Promluvil sem sám k sobě "Už si to zas nasaď, plašíš svou krásou okolní zvěř" Prohlásil sem

Jen to dořekl už jsem stála u něj a vrazila mu pěstí. "V tom případě, co tu ještě děláš?" oplatila jsem mu to chladně nasadila jsem si masku a kápi zpět a odcházela jsem z brány pryč do vesnice. To co řekl mě dost urazilo. Neměla jsem víc chuť se s ním bavit. Měla jsem i své povinnosti. A vyrazila přímo do kanceláře. (přesun)

V diaľke na horizonte vyrastal kryštál, veľký kryštál záhadných rozmerov a ja som sa v kľude pohupujúc sa z nohy na nohu približoval k jeho jedinému otvoru, vchodu do Otogakure. Netrvalo to dlho a bol som znovu späť.
Zaboril som palicu len pár centimetrov od Kisukeho ľavej nohy a kývol na jednu zo stráží, ktorá by mala byť práve na mieste na ktoré som sa zameral. Už tu vedeli kto som, aj keď vlastne nepoznali moju skutočnú identitu, tú poznalo len niekoľko ľudí.
Cítil som teplo Kisukeho tela ale moc som sa s ním nepáral, vyzeral som ako som vyzeral a šaška som zo seba robiť nemienil. Poslušne som čakal na povolenie vstupu do Otogakure.

ANBU

"Prokažte se, pane!" vyzval nově příchozího jeden ANBU

Prikráčal som k ANBU a z vnútorného vačku na plášti pomaly vytiahol zvitok so zlomenou pečaťou Otogakure. Schválne som si dal na čas aby nedošlo k niakemu nedorozumeniu. Bola to informácia o výprave z ktorej som sa práve vrátil. Samozrejme som to ani nevidel, mal som to len ako vstupenku. Nebolo to nič príliš ťažké ani tajné, akurát náročné na čas, čiže to ANBU mohli bez problémov vidieť. Počkal som kým si vezme zvitok a čakal na povolenie k vstupu.

"Dobře, odcházím... ale vrátím se.. vzkaž mu že ty informace" otočil jsem se zády k bráně a odešel (přesun)

ANBU

Jeden z nich kývl Kisukemu a sledoval ho, dokud nezmizel. Druhý ANBU se stále věnoval Hikarimu. Zdálo se, že jeho prokázání je platné, i když si nebyl jistý. Kdyby nebylo tak si ho velitelka sama srovná a ustoupil mu tedy z cesty a ukázal do centra.
"Vítejte v Otogakure."

Vzal som si od ANBU zvitok, zľahka prikývol a pomalým krokom vykročil k bráne a zamieril smerom do dediny.

(presun)

Přišel jsem pomalým krokem až sem opět.. "Zavolejte Reinu..." Řekl jsem hned, věděl jsem že bez ní mě dovnitř nepustí

ANBU

podívali se zase na toho muže, který předtím odešel a zase se vrátil. Jeden ANBU odběhl. A vrátil se s klonem Reiny.
"NO to je dost, že jsi tady. Pusťte ho!" poručil klon

Popošel jsem k ní "Seš tak hodná.... víš už sem tady byl... asis měla červenou co ? ..chápu." Nomohl jsem si tuhle provokaci odpustit, to už jsem byl v bezpečí ve vesnici.

Klon

"Nikoho jiného nepouštět!" zavelela jsem a šla s ním dál.
"Nech si ty svoje kecy pro někoho jinýho." pronesla jsem naštvaně.
"Jdeš za mnou nebo rovnou za Otokagem."

Šel jsem vedle ní "Chci něco probrat.. ale v soukromí, a ne s klonem" Prozradil jsem ji. "Kde je tvé pravé já ?" Položil jsem otázku

Klon
"Jižní úkryt, velitelství ANBU." pronesla a pak se rozpadla.

Zamířil jsem tedy tam (přesun)

ANBU

přistoupil k ženě u brány.
"Je mi líto, madam, ale nemůžu Vás pustit do vesnice. Máme přísný zákaz nepouštět nikoho." oznámil jí

ANBU

"Je mi líto madam, rozkaz je rozkaz. Máte něco neodkladného, mám někomu předat vzkaz?" snažil se být milý a ochotný.

ANBU

"Máte povolení k jednání,madam?" kladl jí další otázky ANBU.

Mezitím jsem dorazila k bráně já, ale neukazovala jsem se jen jsem poslouchala opřená o stěnu

ANBU

Postřehl jsem přítomnost velitelky a tak jsem se chtěl blýsknout.
"Hospodářský stav vesnice tu kontroluje jedině Otokage a to vy zaručeně nejste, madam. Vaše výmluvy považuji za drzé a budu Vás muset požádat, aby jste odešla."

ANBU najednou nevěděl co má dělat k bráně se seběhli další dva a sledovali ženu, jak krvácí. Okamžitě se k ní sehnul a snažil se na ní konejšivě mluvit.
Já jsem se jen líně podívala, co se děje a protočila s mlasknutím oči v sloup. To je komedie.
"Nechte ji být!" zavelela jsem vážně. Díky rinneganu jsem měla přehled o jejím použití technik.
"Ať si vykrvácí uvidíme kolik chakry tím spotřebuje." pronesla jsem klidně