Budova vedení vesnice

First topic message reminder :

V centru vesnice se postavila nová budova, která měla pojmout úřední zaměstnance a archiv. Pracuje zde v jednom kolem personální tým, který zajišťuje posílání lékařské péče do okolních vesnic a na jejich výslovné žádosti a koho poslat kam. Každou žádost musí schválit osobně feudální pán vesnice to jest Crystal Takaishi. Do její kanceláře pouští jen velice důležité osoby, ostatních se ujímá buď její sestra a nebo asistentka.


po vstupu do budovy jím dominuje velké a široké schodiště na jejímž konci jsou dubové dveře. Za nimi se nachází zasedací místnost, zde se konají konference, porady, srazy důležitých osobností třeba kage a další. 

 
Kromě archivu, který se nachází pár metrů pod budovou, je celý objekt nestřežený. Je to riziko, ale tady je útok na budovu možný 1:1 000. Budova je přístupna všem, kdo potřebují nebo chtějí zdělit informace nebo si nechat poradit. O všem se dá mluvit, stačí jen se nebát.

"Děkuji za přivítání," kývl jsem a sedl si na své místo. Hleděl jsem před sebe, hlavu jsem si podložil rukou a očekával, co se bude dít dál. Hokageho jsem si ještě pamatoval, ale Tsuchikage byl nový. Starý a nevrlý dědek. Pche.

Vzal jsem Rin kolem ramen.
"Nasáváte tu hustou atmosféru? Miluji tyhle akce, to pak stačí málo a vechny můžu zamordovat, vy se nebavíte?" uchechtl jsem se a zamířil přímo za Daimyo.
"ZDravím Vás, Vy jste musela za těch pár dní zkrásnět, Daimyo-dono." uchopil jsem její ruku a políbil ji.

Nasledne jsem se ze zbytkem dostal az sem sel jsem do budovy a pristoupil k e Crystal a pozoroval vse co by mohlo nasledovat. I pripadne problemy.

"Och no děkuji Raikage-dono, také vás ráda vidím, posiloval jste, že?" vymyslela jsem honem kompliment a ukázala mu ať se posadí vedle Kazekageho.

Vystoupili jsme létacího vozu (O.o) a pokračovali k budově. Zde se kupilo tolik lidí a jen málo z nich jsem si pamatovala.
,,Tak to bude něco." pousmála jsem se. Pak jsem se otočila na Meiza i Daisukeho.
,,Počkejte kdyžtak tady. Kdyby se něco dělo, dozvíte se to." usmála jsem se. Daisukeho jsem políbila a oběma pak zamávala. Následně jsem vešla dovnitř a posadila se tam, kde mi bylo určeno.

Přeběhl mi mráz po zádech, ale vzhledem k tomu, jak jsem byla lechtivá, mi zároveň koutky úst na pár vteřin přetvořily nicneříkající výraz k úsměvu.
"Daimyo-dono, Kage," uklonila jsem se postupně každému z nich.
U Daimyo a Hokageho se tomu dalo doopravdy říkat "úklona." U ostatních spíše prosté kývnutí. Mohla jsem si toto uctivé oslovení místo tradiční koncovky "-sama" dovolit. Koneckonců jsem byla ex-Raikage, ačkoli dnes pouze doprovod Hachidaimeho. A jako doprovod jsem si vzápětí našla místo, které doprovodu náleží.

Nenechal jsem se vykolejit. Ten zmetek nějak přežil, to ale nebylo podstatné.
"O tom byste mohl sám vyprávět, Tsuchikage-sama," také jsem se ušklíbl a v mém oku blízklo. Položil jsem si hokage klobouk před sebe a věřil, že to udělají také ostatní Kage.
To už je snad pátý sraz Kage, co absolvuji, jsem opravdu starý..

Kývla jsem na Rin a i na Mizukage a rozhlédla se po ostatních. Zhluboka jsem se nadechla.
"Znovu Vás tu vítám, jsem ráda, že jste všichni přišli i když ne zrovna včas." usmála jsem se. 
"Ale pozdní příchody jsou výsadami králů, což jsem od vás mohla čekat. Vyskytli se tu menší problémy, každá země byla jistě spravena o menších sporech mezi Konohou a Iwou. Ale jsme tu také proto, aby jsme vyřešili alianci po válce. Teto sraz jak už řekl Tsuchikage-dono na začátku bude jiný.  Máte prostor k tomu promluvit si, říct svůj názor a řešit co máte na srdci s ostatními. Já jako nestranný pozorovatel Vám mohu poradit nebo rozseknout vaše spory. Jde čistě o komunikaci. Takže Vás vyzývám, je tu někdo kdo by chtěl začít jako první a vyřešit nějaký problém?" připadala jsem si jako když jsem jednala s dětmi na dětském oddělení, ale na některé typy to ani jinak nešlo. CHtěla jsem, aby se rozmluvili sami.

Ne zrovna nadšen jsem se posadil před vchodem budovy na zem a opřel se o stěnu. Kubikiri jsem si položil na nohy a vytáhl si hadřík, kterým jsem ho začal leštit. "Z jedné hlídky na druhou.. začíná mě to nudit." řekl jsem tiše pro sebe.

Tady to nějak vře, mezi Hokagem a tím starým páprdou. Potměšile jsem se usmál a také si sundal Kazekage klobouk a dal před sebe. Opřel jsem se. V minulosti bych je nejradši všechny zabil, ale teď jsem tu za Sunu jako její Kazekage. Suna žádný problém neměla, tak jsem tedy čekal, až se vyjádří ostatní.

„Reii, půjdeš se mnou. Shi, zůstaň tady,“ rozhodla jsem, vešla jsem dovnitř a usadila se na své místo. Na ostatní Kage a Crystal jsem kývla, na některé s úsměvem, na jiné s kamennou tváří.
Tygřice se mezitím venku mohla zbláznit, ale všechny komentáře si pro jednou nechávala pro sebe, takže se ostatní hlídky museli divit, co za šílené zvíře tam pobíhá.

Trochu jsem ignoroval co Daimyo říkala, víc mě zajímal můj sedící kolega. Nemohl jsem se zbavit toho pocitu, že si fakt musím prověřit jestli říkal u brány pravdu. Opravdu je ze dřeva? Nenápadně jsem ho po očku sledoval a v jednu chvíli, jsem mu zaklepal na paži. Vážně se ozval zvuk dřeva. V tu chvíli ale Daimyo domluvila, takže vše bylo slyšet.
"Ehm...moje vesnice je v pořádku. My nemáme žádný problém." narovnal jsem se a tvářil se stejně jako Tsuchikage.

S hrůzou jsem sledovala, co Raikage dělá. A neměla jsem možnost mu v tom zabránit. Zaklepal na Kazekageho.
Je někdo doma?!
Stiskla jsem ruce v pěst a v duchu přerušila nadávky jen proto, abych viděla, jak na to bude Sasori reagovat.
Z toho bude válka...

Svůj Kage klobou jsem měla stále připlý u pasu, takže ho stačilo jen dát na stůl. Spojila jsem prsty a opřela se loktama o stůl. Porozhlédla jsem se po Kage. Nějak jsem z tohoto srazu neměla moc dobrý pocit. Sraz nikdy nevěstil nic dobrého. Při proslovu Crystal jsem se usmála a čekala, kdo začne první. Byl to Raikage, u ktrého jsem se ušklíbla. Jo, o pejska se nyní starali ANBU, když jsem tam nebyla já.

Zhluboka jsem se nadechl a pohlédl na všechny. Neušel mi pohled nad Tsuchikageho ochrankou. Tak se přeci jen něco chystá. Ostatní si také mohli všimnout, že nemám čelenkou překryté oko. Žádné tam nebylo.
"Já promluvím, vyslyšte mě." řekl jsem již po několikáté. "Unesli našeho Kyuubiho jinchuurikiho, Hidea Namikaze. Zachránili jsme ho společně s Mizukage-sama. Problém je v tom, že únosce se prokázal jako Hebi, uživatel hadích technik, Edo tensei a senjutsu. A také se ukázalo, že patří k Iwagakure no sato," namířil jsem rukou na Tsuchikageho. Mluvil jsem klidně, vyrovnaně, ale za to pohled v mých očích byl velmi chladný. "To byla první věc, druhá věc, Konohagakure měla také problém s Hlavním městem ohnivé země. Povstání, které se nám podařilo potlačit. Velmi překvapivá byla podpora jednotek Tsuchikage-sama. A to nemluvím o Tsukigakure, kde jste byl osobně.."

Vyslechla jsem si nejdříve Assasina a následně reakci Tsuchikage. Docela jsem se při jejich slovech bavila. Doslova. Odkašlala jsem si a doširoka se usmála.
,,No...První problémy jsem zahlédla v Konoze, když mě Hokage-dono požádal o pomoc. Unesli Kyuubi no Jinchuurikiho. Setkala jsem se s několika Edo Tensei, která ale Hebi neudržel moc dlouho. Setkala jsem se také s Nagatem, přesněji s jeho Edo Tensei. On byl ten, kdo mi řekl o Hebim." mírně jsem nakrčila obočí a pokračovala.
,,Krátce na to přišel vyslanec ze Suny a pověděl mi o útoku na Bijuu v Konoze, Kumo a v Suně." pousmála jsem se. ,,Raikage nyní řekl, že problém neměl žádný. Kazekage-dono jistě poví sám, zda se něco odehrálo i v Suně. Ovšem v Kiri nám napadli Nanabi no Jinchuurikiho." otočila jsem pohled na Tsuchikageho. ,,Máte pravdu. Nanabi řádil a já se stala jeho Jinchuurikim. Jenomže se objevil někdo, kdo měl být...mrtvý." tentokrát jsem se rozhlédla po všech. ,,Odhalil se nám legendární shinobi. Madara Uchiha...Netuším, zda to byl opravdu on, ale..v tomto světě je možné vše." ušklíbla jsem se. Zakončila jsem svůj monolog a čekala na reakci.

Byl jsem v pohodě, poslouchal jsem debatu ostatních, když v tom na mě někdo zaklepal. Nani?!
Vrhl jsem na něj tento pohled a pak zamračeně čekal, co bude následovat. Ano, i Suna pomohla Konoze v tomto problému. Ten starý lyšák, se opovážil obout i do mě? Ty stará papriko.
"Můj nástup k moci je z cela legitimní Tsuchikage-sama. Veškeré zločiny mi byly odpuštěny, když jsem se před dvěma lety spojil s Shinobi aliancí a pomohl porazit Reinu. Suna byla zničena, ztratila svou drahou Kazekage a spoustu dalších silných shinobi a tak mě rada odprosila, abych se do vesnice vrátil a stal se Kazekagem. Za ty dva roky jsem dal vesnici dohromady. Sice máme taky menší vnitřní problém, ale to nestojí za řeč Což se nedá říct o vás Tsuchikage-sama. Udržet si tvář, prestiž, jak staromódní názory...Navíc se snažíte hodit své vlastní manýry na ostatní vesnice. Sunagakure na Kiri nezaútočila v podobě žádného bijuu, pro vaše tvrzení Vám také chybí důkaz." pak jsem zmlkl. Kdybych nebyl loutka, určitě bych se zpotil. "Uchiha Madara!?"

Opřel jsem se o židli a díval se na ty čtyři jak mají problém, Kazekageho obličej mě uspokojil. Obrátil jsem oči v sloup. Chtěl bych mít jejich problémy... u nás je nuda. Spočinul jsem pohledem na Rin. Musím si pak se synem promluvit, Rin je dobrá partie. Pak jsem uslyšel své jméno tak jsem zbystřil.
"Naše vesnice byla netknutá. Upřímně jsem se i já sám divil, proč se koná sraz, když u nás se nic neděje. U nás démoni ani jiné jednotky nebyli, naopak pátráme po pokladech, které nám jistá blonďatá dáma odcizila. Ale o Madarovi slyším teď poprvé od vás."