Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Vedl jsem Hirin až před kancelář a postavil se ke dveřím. Zaklepal a otevřel dveře. Navedl jsem Hirin dovnitř a podíval se na Seita. ,,Dobrý den. Vyslanec z Kiri si přeje s vámi mluvit." Popošel jsem pár kroků od Hirin, protože teď už to bylo na ní.

Můj doprovod mě dovedl až do kanceláře a představil mně. Zdravím Ho.. zarazila jsem se, proto že ten kdo byl za stolem nebyl nejspíš Hokage ale asi zástupce. Neviděla jsem ho, ale jeho chakra byla jiná než toho co tu byl minulé, jak jsem tu byla. "Hokage-sama je momentálně kde?" řekla jsem. Byla tu možnost, že bych se mýlila a to by bylo velmi trapné.

Má kancelář..to bylo jediné místo, kde jsem se chtěl objevit, po takové době.
Tak tedy jsem se objevil vedle svého křesla, kde momentálně seděl Seito.
"Vracím se zpět.." prohlásil jsem. Měl jsem na sobě jen kalhoty, mé svaly se leskly potem a na tváři jsem měl vrstvu špíny a prachu. Zlatý písek jsem měl snad úplně všude..ano myslím tím VŠUDE.

Na svojí otázku ohledně hokageho jsem si mohla odpovědět sama. Jak vypadal jsem nemohla tušit,přeci jen sem slepá a k tomu mám pásku přes oči. Jeho nástup byl nečekaný z ničeho nic se tu objevila jeho chakra. "Zdravím Vás Hokage-sama,nesu dohodu od našeho Mizukageho." řekla jsem a z kapsy jsem vytáhla obálku a natáhla ruku.

Tak chvíli zpátky a už práce? No jo..
"Ehm, také Vás zdravím. Já už Vás tady viděl, vy jste..Hirin?" přimhouřil jsem oči a matně vzpomínal. "Co se to stalo s vašim zrakem? Počkat..od vašeho Mizukage? Odkdy si Hitomi změnila pohlaví?" podivil jsem se a obálku si převzal.

Jeho reakce mě překvapila on si vzpomněl, na mně. To by trochu rozpumpovalo srdce. Samotný Nanadaime Hokage ví jak se jmenují. To už musí něco znamenat.
"Správně" odpověděla jsem na jeho první otázku. Musela jsem se uklidnit takový slavný muž a on si mně pamatuje na to asi nikdy nezapomenu."Moje dočasná slepota je znakem,jak bych to jen řekla, neschopností při ochraně naší mizukage. A tady se dostáváme ke smutné zpravě,že Naše milovaná mizukage padla v souboji s mužem jménem Sora no sen. Náš nový mizukage je tet Faito Dansaku,které ho jistě asi znáte." Řekla jsem klidným a vážným hlasem.

Byl jsem naprosto v šoku. Roztřásly se mi ruce a kdybych měl cokoliv v ruce, okamžitě bych to rozbil. To není možné, jak mohla..Hitomi...ona..odmítal jsem přijmout tento fakt, už jen z toho, že jsem k ní dříve cítil neovladatelný cit. Všechno dobré, co jsem s ní zažil...To snad.."Hitomi.." pohlédl jsem na své ruce. "Co její dcera? Sora no Sen? Kdo je to, jaké používá techniky?" zeptal jsem se rychle. Možná existuje jistá spojitost mezi tím mužem, co mě dnes napadl a mezi tím, kdo napadl Hitomi. Vždyť byla jinchuuriki, kdo jen mohl porazit tak silnou, milující a laskavou osobu?
"Faito Dansaku..znám.."

"Sora no sen,loutkář, který využívá mocnou loutku. Tahle loutka ovládá několik KG." řekla jsem. "Jste jistě velmi zarmoucen,ale další informace bych řešila v soukromí mezi námi dvě mi. Též bych chtěla projednat důvod své návštěvy. " dodala jsem.

Loutkař, který využívá mocnou loutku. Tahle loutka ovládá několik KG... náhoda? NE! Okamžitě jsem si vzpomněl na souboj s Torem Vizslou. Tak to je něco. "Já jsem se s ním setkal.." bylo mi ještě hůř než předtím. "Dobře, sice tady Seito je můj zástupce, ale pokud to chcete řešit v soukromí.." otevřel jsem dveře z kanceláře a otevřel další dveře po pravé straně. Sloužila jako konferenční místnost. Sedl jsem si ke stolu a jí jsem pokynul, ať udělá to samé.
(co je v tom dopisu?)

Šla jsem za ním,sice mi to trvalo ale zvládla jsem to. Vešla jsem do vnitř a zavřela dveře. Neptejte se jak,prostě zavřela. "Už se sním setkal, jak zajímavý" pomyslela jsem si. Šla jsem blíž k němu ale nesedla si. "To co vám tet řeknu je velmi tajné. Hitomi je naživu,sice byla mrtvá ale shinobi ze Sora no kumi. Obětoval se, aby mohla žít. Byla bych ráda,kdyby jste to moc nerozkecal. Jistě chápete,že ten loutkář by se mohl vrátit, aby mohl dokončit svůj úkol. A druhá věc,že by Faito-sama nebyl zrovna dvakrát nadšen. Říkávám to,nejen proto že jsme spojenci ale,že jste byli s Hitomi přátele. Domnívám se,že pohřeb ještě nebyl uskutečněn. Takže, by jste mohl přijít,ale nevím jak by na to zareagoval Faito-sama." řekla jsem potichu,aby mě slyšel jen on."Tet se dostanu k tomu, proč jsem tu. V obálce je dohoda o obnovení spojenectví. Nejspíš,nevím totiž obsah. Bylo mi řečeno jen to,že potřebujeme si od vás vypůjčit svitky na zapečetěni Bijju a Edo tensei.V naší vesnici to umí málo lidí, potom incidentu se to docela hodí ."

//Obsah obálky mi nebylo řečeno

Jsem to ale nezdvořák. Sakra, jsem ji ani nepomohl..Uvědomil jsem si, že to bylo ode mě hodně nezdvořilé. Nesedla si, zvláštní.
Pozorně jsem poslouchal. Poté, co mi to řekla, jsem si neuvěřitelně oddychl. Ještě jeden šok a dostanu infarkt!
"To jsem rád, že je naživu!" zašeptal jsem s úsměvem. "Velmi si vážím toho, že jste mi to zdělila." potom jsem se opět zamračil a mnul si bradu. "Faito je teda Mizukage, chce znovu podepsat dohodu o spojenectví a chce vypůjčit svitky na zapečetění Bijuu a Edo tensei..hmm..myslím, že bychom mohli vyhovět, ale zřejmě budeme žádat i něco na oplátku, je to tak správně?"zeptal jsem se Hirin.

"Nemate zač" řekla jsem. Poslouchala jsem ho. Technický v zato zopakoval to co jsem řekla. "Ano,asi ano,jde o výměnu technik." odpověděla jsem. Neměla tušení,že tu Faito byl už přede mnou. "Moc mi toho nebylo řečeno,přeci jen v kiri jsme trošku tajnůstkáři " řekla jsem a usmála se.

spojil jsem ruce do jakési stříšky a podepřel si bradu. "Dobrá tedy. Dám Vám, co po mě žádáte a odpovím Vašemu Mizukage." já jsem také neměl tušení, že tady Faito už byl.
"Chápu, už jsem se s vašim tajnůstkářstvím už mnohokrát setkal." také jsem se usmál. Vstal jsem a opatrně ji uchopil za předloktí. "Půjdeme do kanceláře, ano? Dovolte abych Vám pomohl." otevřel jsem dveře, vyšel ven a vstoupil zpátky do kanceláře. Tak jakou techniku jim dáme...

To je mi ale gentleman ale že cestou sem se mohla zabít o ty židle. To jako, že nic. "Dobře" odpověděla jsem a šla jsem sním do kanceláře. Tam čekala co se bude dít dále.

Obálka byla celkem velká. Byl v ní podepsán pakt o neútočení, pakt o spojenectví a smlouva o sdílení ekonomiky a informacích.
Byla tam též zpráva o celém útoku na Kirigakurskou bránu (zakončená smrtí bývalé Mizukage, ale nikoli jejím oživením), všechny sebrané informace o Sora no Senovi, oznámení o úplném uzavření vesnice a vytvoření překladiště pro karavany, žádost o pečetící techniky na zapečetění Edo Tensei a bijuu, žádost o techniky ochraných prvků vesnice a dopis pro kageho.

"Vážený Hokage,
stejně jako mně, i Vám jistě přijde tahle válka unavující. Prošli jsme toho již tolik, že se svět bez nás už snad ani neotočí.
Nyní ale musíme společně opět čelit nepřátelům, abychom ochránili věci pro nás důležité.
A když chce člověk chránit z clého srdce, musí se uchylovat k podivným kompromisům.
Nedávno přišel dopis z Otogakure. Byla v něm smlouva o neútočení a o sdílení informací. Já v Otogakure žil a silně pochybuji, že po smrti Reiny Kany se z tamních občanů stali svatoušci. Navíc se objevily spekulace o tom, že Uchiha Madara žije. Upřímně nemyslím, že smlouva bude trvat dlouho, leč jsem Vás chtěl informovat o mém souhlasu.
Potřebujeme ale vědět, s kým máme tu čest. Proto chci uskutečnit sraz kagů. Pouze kagů, bez ochranky, na svaté půdě Údolí Konce, kde probereme, co dál, a prošetříme naše spojence.
Naše vesnice je možná uzavřena, ale rozhodně se nehodláme jen dívat na to, jak se svět mění k horšímu.
S pozdravem,
Hachidaime Mizukage
Faito Dansaku

P.S.: Vím, že Hitomi Yamada byla vaše dobrá přítelkyně a proto věřím, že v našich srdcích žije dál..."

Hokage si mohl všimnout, že slovo "žije" je napsáno trošku jinak, možná podbarvené nějakým jiným inkoustem.

Seděl jsem v klidu v křesle a najednou se tu objevil Assasin a Hirin. Měl jsem tolik otázek, ale pak šli vedle a něco probírali. Hned se však vrátili a já uvolnil křeslo Assasinovi. ,,Půjdu si odpočinout." Udělal jsem pár kroků ke dveřím, ale ještě jsem se zastavil. Chtěl jsem mu říct to o Ame, ale když tu byla Hirin, tak jsem si to nechal pro sebe. Nakonec jsem se zase rozešel a šel pryč.(přesun)

//od Pondělí až do pátku nebudu na internetu,tak mě přeskočte,pokud bude někdo čekat.

Seito mi uvolnil židli a já se posadil. Otevřel jsem opatrně obálku. jak evropské... a rozložil dopisy. Přečetl jsem si pakty a další smlouvy. Poté jsem přešel na samotný text. Dopis z Otogakure?! Sora no Sen...kdo je to? Tento svět už nebude jako dřív. A pomalu ztrácím naději, že tento svět dokážeme změnit a zachránit.
Otevřel jsem svitek a začal psát. Popsal jsem činnost organizace Shuuketsu a momentální situaci v Tsuki. Dále vyjádřil své obavy a ostatní věci. Připojil jsem kopie tří technik a za výměnu budeme považovat jiné techniky, o které později požádáme.
"Hirin zůstaňte tady prosím, já pošlu někoho s Vámi zpátky do Kiri i se vzkazem" odvedl jsem ji do zasedací místnosti a nechal ji přinést sklenici džusu, ramen a nějaké občerstvení.
Takže sraz Kage?

Konečně jsem dorazila do kanceláře. Měla jsem už dost energie a předběhla ty loudaly. Když jsem přišla však ke kanceláři někdo tu už byl. " Po takové šichtě se vrátíme a musíme čekat? No to snad ne. " Naříkala jsem si při sobě a čekala poblíž toho jenž byl u dveřích. Nezbývalo mi nic jiného než zase čekat a to jsem se strašně těšila na Hokageho.

Podívala jsem se na něj trochu z blízkosti a poznala ho. " To si ty. " Usmála jsem se a přišla blíž. " Měli jsme dost práce v Ame. S Amekagem není žádná sranda když do tebe buší jeho strážce " Zasmála jsem se hlasitě a majzla ho komicky po zádech jako by to nic nebylo. Snažila jsem se to říct trochu humorně aby nebyl vystresovaný že jsem dostala od strážců přes držku.

Nevadilo mi to ale musel som uznať, že na dievča má peknú šupku. "Fúha ... kiež by som tam mohol byť aj ja. Ako to tam vlastne prebiehalo?" Opýtal som sa jej v nadšením v hlase.

Podívala jsem se na něj zamyšleně. " To ti asi říct nemůžu, přeci jen byla to myslimže mise ranku S, tedy aspoň bych to tak posuzovala. Promiň, ale dokud to nepovolí ti nahoře tak to asi prozrazovat víc nesmím. Zbytek skupiny sem už míří taktéž a jdeme přímo za Hokagem mu sdělit všechno. "