KANCELÁŘ RAIKAGE

pro **Kagayaki Rin** Wed Jul 17, 2013 10:20 am

First topic message reminder :

pro **Atsuka** Sat Aug 01, 2015 11:41 pm

Chvíľku som sa na nich pozerala pomerne odmeraným pohľadom. Najprv na Sanjiho, keďže na mňa pomerne vybafol svojim typickým pritancovaním. Jeho slová som už ani nevnímala. Hovoril to snáď každej.
Na to Zedko a jeho táranie o .. eh?
"Ah... už mám halucinácie." Povzdychla som si a vyšla som von, zamkla som za sebou dvere a pomaly som začala odchádzať, ako keby tam ani neboli.
"Zvláštne.. môžu mať Jashinisti halucinácie?.. že by tá únava? hmm.. mala by som si o tom zistiť viac. Tieto stavy ma raz dostanú.." Mrmlala som si popod nos, zatiaľ čo som kráčala preč. Vôbec som si nepripúšťala, že by táto situácia bola reálna. Prečo som však myslela práve na tých dvoch? Poznali sa vôbec medzi sebou? Kto vie.. no keď ich uvidím na živo, pravdepodobne sa ich na ich spojitosť spýtam.
(presun)

pro **Kuroashi Sanji** Sat Aug 01, 2015 11:50 pm

Něco zde bylo v nepořádku, Atsuka na mne ani nepohlédl. Naprosto mě ignorovala, i když jsem stál přímo před ní. Šokovalo mě to. " Atsuka-san " Řekl jsem poněkud zmateně a hleděl do dálky jak odchází. Bylo to velmi zvláštní, takhle mě ještě nikdo neignoroval. Ani Atsuka ne, a to jsem ji měl ze všech děvčat nejradši. Nevěděl jsem co dělat když odešla, jakoby světlo světa zmizelo. Zdrcen jsem si sedl na lavičku a úplně zapoměl na ten závod.

pro Z Sun Aug 02, 2015 11:09 am

Atsuka byla dost unavená, takže na kraviny neměla čas. Škoda. Sanjimu to zlomilo srdce. Asi to je poprvé, co se k němu chovala nějaká žena takovýmto způsobem. Nebylo to od Atsuky hezké. "Neboj, Sanji-kun. Jednou ti to vyjde. Hlavní je se nevzdávat." Řekl jsem mu mile, když si sedl zklamaně na lavičku. Rvalo mi to srdce ho tu takhle vidět. "Můžu ti dávat lekce. V ženách se vyznám tak dobře jako v mužích." Na začátek pár informací na toto téma: Dovedu rozlišit muže od ženy. To je v důležitých vztazích vážná věc. Vím také, proč mají ženy toaletu oddělenou od mužské toalety.

"Aby ti nebylo smutno, vezmi si jednu." Podal jsem mu jednu kočku, která mi stála u nohou. Druhou, která byla vedle ní, jsem si položil na rameno. "Já už půjdu. Rád jsem tě poznal. Snad se někdy ještě uvidíme." Sanjimu jsem zamával a odešel. Musím se urychleně postarat o těch pár koček.

Přesun

pro **Kuroashi Sanji** Sun Aug 02, 2015 12:40 pm

Dostal jsem na usmířenou kočku, ale co já teď s ní. Kdo se bude o ní starat, když já nebudu doma? Prozatím se asi stavím domů abych ji něco připravil, přeci ji nenechám hlady, když mi ji dal na starost. Vzal jsem kočku do náruče a odcházel spořádaně předními dveřmi budovy. Možná se pak ještě někde stavím až se o ni postarám doma.

přesun

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 2:25 pm

Vstúpila som do kancelárie prednými dverami, ktoré som následne za sebou zatvorila. Zložila som si z hlavy klobúk, ktorý som položila na stôl a taktiež plášť, keďže mi v ňom bolo teplo. Ten som vška len prevesila cez stoličku. Nechcelo sa mi ale sedieť, preto som sa len postavila k oknu a pozerala som sa von na ten.. výhľad po celej dedine. Rozmýšľala som nad rôznymi vecami, ktoré by som rada uviedla do chodu. Nad tým, nad čím som rozmýšľala ešte keď som sa snažila vtĺcť Soratovi trocha selského rozumu do hlavy. Chcelo to ešte veľa práce.. tak veľa.

pro **Akemi Kagayaki** Sun Aug 02, 2015 3:05 pm

Přímo z náměstí jsem došla až před dveře kanceláře. Nadechla jsem se, oblékla si plášť a nechala jsem trčet pouze katanu a menší batůžek přes rameno. Zaklepala jsem a ihned vstoupila. Necítila jsem tam žádnou jinačí chakru, než tu Atsuki, proto jsem se tímto ujistila, že tam je sama. Vstoupila jsem tedy dovnitř, s úsměvem na tváři a potleskem. "Jsem na tebe hrdá, Atsuki. Budeš skvělou Raikage." Mohla už z mého oblečení a postroje poznat, že se hodlám opět někam vydat. Vím, že jsem jí slíbila, že zůstanu, ale musela jsem odejít. Popošla jsem blíž ke stolu a podívala se na ní. "Rin by na tebe taky byla velmi...ale velmi hrdá, tomu věřím." Celou dobu jsem se na ní mile usmívala. "Vím, že jsem slíbila, že tu zůstanu. Omlouvám se. Ken je zpět ve vesnici a vesnice má Kageho, který důvěřuje svým shinobi a povede tuto vesnici na výsluní. Ten velký kámen ze mě opadl. Měla jsem pocit, když tu Rin nebyla, že na něco, co jí bylo drahé, musím dohlížet. Teď to máš však ve svých rukou ty...takže, už můžu zase odejít. Já jsem ještě svého nedosáhla." Mrkla jsem na ní a do široka jsem s usmála. Nevěděla jsem, jestli mi moje cesty započítá jako mise, Rin to dělávala. Byla jsem navíc špionem, takže informace sem chodili poměrně často.

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 3:28 pm

Niekto zaklopal na dvere a následne vošiel. Tiež som bola senzibilom, no bola som skôr ten typ, ktorý vedel rozoznať chakru. Nevedela som podľa nej určiť o koho ide. V odraze skla som si všimla, že do miestnosti vstúpila Akemi a že.. je pripravená na odchod. Otočila som sa a ani som nestihla nič povedať. Ani som nevedela čo jej mám povedať. Po tom preslove som bola ako úplne vymletá. Prehovorila ku mne, o tom že je na mňa hrdá a o tom ako by bola hrdá Rin. ja som však mala pohľad upretý na ten batôžtek a len veľmi pomaly som sa s ním hýbala po jej cestovnom oblečení. Kto vie, prečo som sa zrazu cítila tak mizerne. V podstate som z jej slov pochopila to, že môže odísť lebo to tu mám na starosti ja.. zrazu mi prijatie tohto postu nepripadalo až také zaujímavé ako včera večer.
"Aha.." Povzdychla som si a zrak som sklopila k stolu. Zľahka som sa pousmiala, aj keď moc nadšený úsmev to nebol. Nechcela som ju tu však držať. Keď cítila že chce odísť.. tak nech je tak.
Vypadli mi však slová.. čo som mala povedať? Veľa šťastia?
"Vieš kedy.. sa približne vrátiš?" Spýtala som sa jej v nemenným tónom hlasu. Pomerne neutrálnym.

pro **Akemi Kagayaki** Sun Aug 02, 2015 3:40 pm

Všimla jsem si jejího němého pohledu. Mírně jsem se zamračila, tak nějak jsem tušila, že dělám opět tu jednu a tu samou chybu, jako kdysi, ale neměla jsem na výběr. Měla jsem spoustu nedodělaných věcí. Když sklopila svůj pohled na stůl, lehce jsem se pousmála, obešla stůl a objala jí. "Až mě budeš potřebovat, budeš smutná, nebo v úzkých, nebo se budeš někdy cítit sama, jsem tu na lusk prstu." Ještě chvíli jsem jí držela v objetí. Po chvilce jsem se trošku odtáhla a podívala se jí do očí. Toto jsem Rin nikdy neřekla, vždy jsem řekla, že za dva roky, možná za dva měsíce. Teď můj odchod byl řízený Atsukou. Mohla si mě zavolat kdykoliv, tak jsem to chtěla. Kdysi jsem tu pro Rin být nemohla v těch nejhorších situací, ale s Atsukou jsem to hodlala změnit. Utáhla jsem si pásek s katanou a zapla jsem si plášť. "Zvládneš to, viď? Sorata mi tu na tebe bude dohlížet, aby se ti nic nestalo. I když hádám, že ti to už nabídl sám, dívá se na tebe jinýma očima." Mrkla jsem na ní s širokým úsměvem.

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 4:01 pm

Mohla som to očakávať. Predsa len Akemi držať na jednom mieste? to bolo nemožné. Navyše som ju ani nechcela držať. Nechala som sa objať, pri čom som na chvíľku zatvorila oči a vypočula som si jej ďalšie slová. Pousmiala som sa trocha úprimnejšie a keď sa odtiahla, tiež som jej opätovala ten pohľad.
"Zvládnem, vždy som to nejak zvládla." príliš som však nepochopila to, že sa na mňa Sorata po zerá inak.. stále si zo mňa robí tú istú srandu, stále provokuje a stále je rovnako tvrdohlavý.
"Len mi na seba dávaj pozor prosím.. nechcem aby sa ti niečo stalo." Dodala som a poškrabala som s ľahkým povzdychom. "Dúfam že nájdeš to, čo hľadáš."

pro **Akemi Kagayaki** Sun Aug 02, 2015 4:36 pm

Byla jsem ráda za to že to chápe, alespoň nějak. Nechtěla jsem ani tak odejít, ale musela jsem. Nechtěla jsem tu nikomu ublížit a že mě se to dařilo poměrně často. Po tom, co domluvila, jsem si otevřela jedno okno a čupla si na parapet. Otočila jsem se na Atsuku, hodila na sebe kapuci a do široka jsem se usmála. "Neblázni, mě nikdo nedokáže ublížit. Na to jsou až moc velcí tupci, aby se o to i pokusili.." Mrkla jsem na ní a skočila na stříšku pod oknem. "Yosh! Ještě za mě dej prosím ránu pěstí Kenovi, ať nevyvádí hlouposti, nebo ho zabiju." Zasmála jsem se, přikrčila se a pevně se odrazila od střechy na další. Ještě jsem povzdedla ruku vzhůru. "Hodně štěstí, nee-chan!" Řekla jsme to, protože to tak bylo. Byla jako Rin, pro mě určitě ano. Byla jsem šťastná. Opravdu. Teď jsem konečně mohla opět svobodně dýchat a dokonce i s lehkostí. Věřila jsem Atsuki, že to zvládne, byla velmi silná osobnost.

Přesun

pro **Atsuka** Sun Aug 02, 2015 6:02 pm

Sledovala som, ako mizne z okna. Usmievala som sa a len som prikývla na jej slová.
"Tebe tiež veľa šťastia.. a nemusíš sa báť, dám." Keď zmizla, ešte dlhú chvíľu som sa za ňou pozerala.. no bola shinobi, do pár sekúnd sa mi stratila z dohľadu a ja som sa znova ocitla sama. Najprv Rin.. potom Akemi. Bolo to trocha smutné ,keďže v dedine nebol nikto, absolútne nikto, o koho by som sa mohla oprieť.
"Ja chcem ženskú... alebo chlapa..." Skonštatovala som s povzdychom. Povedala som si, že by bolo fajn dozvedieť sa nejaké novinky z Tsukigakure a z misie, na ktorú bol poslaný aj jeden z našich shinobi. Preto som len znova privolala môjho havrana, napísala som list, pripevnila mu ho o o batôžtek a následne som ho vypustila z okna von. Znova som len ostávala stáť a pozerať sa oknom. Nemala som o moc viac vecí na práci.

pro Z Mon Aug 03, 2015 11:21 am

Na proslovu Juudaime jsem chyběl. Snad mi to Atsuka promine. Nemyslím si ale, že jsem o něco přišel. Zpravidla se říkají ty dojemné řeči o vedení vesnice a lepších zítřcích. Jsem zvědav, jak se Atsuka role Raikage ujme. V životě bych nepomyslel, že se právě ona stane Raikagem. Dává to ale smysl. Asistovala Soratovi, a možná i Rin. Rada na toto místo nemohla vybrat nikoho lepšího. Přišel jsem ke dveřím od kanceláře a zaklepal na ně.

Těch pár koček, s kterými jsem tu byl posledně, jsem doma ubytovat nemohl, protože se ukázalo, že soused je na ně alergický, takže jsem je musel ubytovat v útulku. Tam se to trochu zkomplikovalo, protože měli volnou už jen jednu klec. K tomu ještě to papírování a prohlídka, jestli nejsou nemocné. V útulku si pochopitelně nemohli dovolit ubytovat nemocné kočky. Nakonec vše dobře dopadlo, ale už bylo po Atsučiném proslovu.

pro **Atsuka** Mon Aug 03, 2015 11:30 am

"Že by?" Zamrmlala som si pre seba a uprela som na dvere až hladný pohľad. Ozvalo sa predsa len klopanie. Kto odo mňa niečo mohol potrebovať? Takmer som zabudla na to, že som sa dostala na pomerne najvyššiu pozíciu, v akú sa dalo dostať. Predsa len Raikage a tak.. že by prvý návštevník ? Teda druhý.. snáď mi tiež neodíde z dediny.. ďalšieho už nepustím.
"Pokojne vstúp." Vyzvala som jedinca a po prvý krát, ako som tu bola, som sa usadila do môjho kresla. Bolo to tu také prázdne.. Sorata tu mal aspoň mňa.. meh.

pro Z Mon Aug 03, 2015 11:43 am

Vešel jsem do kanceláře a zavřel za sebou dveře. "Dobrý den, Raikage-sama." Uklonil jsem se a přišel k Atsuce trochu blíž. Stál jsem totiž pořád u dveří. Trochu mám obavy z té naší společné se Sanjim návštěvy. Bylo už pozdě, a my jsme Atsuku vyrušili při odchodu jen kvůli kravinám. Omlouvat si ji ale za to nehodlám. Nelitoval jsem toho. Sice jsem to měl být já, kdo jí vyzná lásku, protože jsem ten závod prohrál, ale i tak jsem se náramně bavil.

"Omlouvám se, že Vás ruším. Rád bych získal přístup k technice Shōsen Jutsu." Raikage nějaké techniky vždy měl i u sebe. Jednalo se ale spíše o techniky nižších ranků, které byli často žádaný od shinobi, většinou genínů. Svitky k technikám s vyššími ranky se nacházeli na bezpečných místech. Ty se ale jen tak nemohlo navštívit. "A také bych Vám rád nabídl mou pomoc s čímkoli budete chtít." Bral jsem to jako kompenzaci za tu vyrušení, a ty kraviny, co jsme tu se Sanjim provedli. Nebylo to nic závažného, ale i tak jsem to musel Atsuce nějak vrátit. Je to přeci Raikage.

pro **Atsuka** Mon Aug 03, 2015 11:54 am

Bol to Zed.. nie že by som sa necítila v jeho prítomnosti v poriadku no. Popravde? Myslela som si, že to ten chlapík nemal tak úplne v hlave v poriadku, Na druhú stranu sa na nič nehral, čo som na ňom istým spôsobom obdivovala. Obe ruky som si položila na stôl a podoprela som si s nimi bradu.
"Rozmýšľal nad svojou kariérou medika? Je to pomerne strastiplná cesta.." To že by sa zišiel niekto, kto by vedel liečiť diery po mojich bojoch..v mojom tele, už bol druhá vec. Nechcela som ho odmietnuť. Nemala som k tomu dôvod.
"Ak myslíš že máš na to predpoklady.. ale varujem ťa. Nie je to technika ktorú by sa vedel naučiť len tak niekto. Potrebuješ k tomu dobré znalosti tela. Viac než dobré." Poukázala som na poličku na ľavej strane kancelárie.
"Druhá krabička s iniciálami M. Pokojne si ju môžeš vybrať." Síce som príliš techník priamo u seba v kancelárií nedržala, no stále sa tu predsa len niečo našlo. Jeho ponuka o pomoc ma trocha zaskočila. Vlastne bola pravda, že som mojim shinobi mala priraďovať rôzne práce a úlohy. Problém bol skôr v tom, že som tu mala mnoho shinobi, ktorých by som z dediny nemala moc púšťať. Čo by sa napríklad stalo pri strate Zedka? Prišli by sme o všetky poklady.. neprípustné.
"Možno by som pre teba niečo mala... povedz.. máš rád deti?" V očiach sa mi zableslo a ja som s úsmevom čakala na odpoveď.

pro Z Mon Aug 03, 2015 12:09 pm

"Děkuji, Raikage-sama." Uklonil jsem se a přišel k poličce, na kterou ukázala Atsuka. "O požadavcích na tuto techniku něco vím, ale i tak budu prozkoumávat neznámé terény. Poradím si ale, o to se nebojte, Raikage-sama." Vyhledal jsem druhou krabičku s iniciály M. Nebylo tu dost technik, ale ani málo. Myslel jsem si, že tu Shōsen Jutsu Atsuka mít nebude, ale nejspíš i tato technika bývá často vyhledávanou přes shinobi z Kumo. Přečetl jsem pár názvů technik, které byli v krabičce, a po chvíli našel tu, kterou jsem hledal, Shōsen Jutsu.

Společně s ní jsem si vzal ale i další tři svitky, o kterých nebyla řeč. Nechtěl jsem se je učit, ale zaujal mě jejich název, takže jsem se jen chtěl podívat, o co v té technice jde. Pak se Atsuka zeptala, jestli mám rád děti. Neobvyklá otázka. Ty tři svitky, které jsem vzal navíc, jsem schoval zpátky do krabice, a podepřel si rukou hlavu. Zapřemýšlel jsem se. Zákeřná otázka. "Nemám rád děti, ale děti mají rády mě." Odpověděl jsem po chvíli. Nechtěl jsem po Atsuce misi, ale jen jsem se zeptal, jestli s něčím nepotřebuje pomoct. Jestli má dneska hlídat nějaké děti, pomůžu ji s tím, i když nerad.

pro **Atsuka** Mon Aug 03, 2015 12:15 pm

"Ah.. škoda.. to nebude fungovať." Povzdychla som si, keď povedal že ich nemá rád, aj keď oni majú radi jeho. Naozaj to bola škoda, jeho som tým pádom nemohla vysielať na zbieranie deciek z celého sveta kvôli.. potenciálu.. kg, hijutsu.. a podobné veci. Radšej som si však tieto svoje plány nechávala pre seba. Nechcela som pôsobiť ako nejaký démon.
"Možno by som ťa ale mohla vyuźiť na niečo iné.. chcela by som tu v kancli spraviť isté zmeny pretože, sa mi nepáči no... ako to tu mal zariadené Sorata. Čo myslíš? Pomohol by si žene v núdzi? Predsa by si ma nenechal vláčiť sa s tými ťažkými skriňami a podobne." Môj hlas bol zrazu sladký, nedalo sa tomu odolať.

pro Z Mon Aug 03, 2015 12:27 pm

"Omlouvám se." Byl jsem pro úkol s dětmi nevyužitelný. Nedá se nic dělat. Bral bych je jako povinnost, a ne jako zábavu. Proto se na něco takového absolutně nehodím. Kdyby mi Atsuka řekla podrobnosti, možná bych úplně nevyužitelný nebyl. Neřekla mi jich ale, a já jsem neměl důvod se na ně ptát. Pak mi řekla o tom, že potřebuje udělat pořádek v kanceláři. Dalo se to čekat, když to tu přebrala po Soratovi. "Takže budu uklízečka?" Pomyslel jsem si, a váhal, jestli to mám přijmout nebo ne.

Atsuce se ale nedalo odolat. Byl jsem muž, a ona žena, takže v něčem takovém měla navrch. "Pomůžu s čímkoli budete potřebovat." Odpověděl jsem skoro jak zhypnotizovaný. Kdo ví? Možná mi z toho i něco kápne. Pomáhat Raikage v kanceláři. Nakonec to dopracuji na samotného Raikageho! Ne. Ten post mě nezajímá. Je dobré vidět, že k vám každý ve vesnici vzhlíží, ale nebyl bych schopen vesnici vést. Sám nejsem ani schopen vést sám sebe. V obchodě se neumím rozhodnout, co koupím nebo ne, a podobně.

pro **Atsuka** Mon Aug 03, 2015 12:54 pm

"Nič sa nedeje." Mávla som nad tým rukou, po čom som sa však postavila a zaćala som kráčať po miestnosti. Rozmýšľala som, ako to vlastne chcem celé pozmeniť, spraviť.. poupraviť. Rozhodla som sa však pre pomerne strohú úpravu. Vlastne pomerne jednoduchú.
"Budem potrebovať všetok nábytok okrem stola a stoličky .. odpratať do inej miestnosti. Mám v pláne prepojiť túto kanceláriu s inou miestnosťou, ktorá by fungovala ako zasadačka.. a podobne. O poschodie nižšie sa nachádza pomerne prázdna miestnosť. Ak sa ti podarí nájsť niekoho, kto by vyzeral že sa nudí. Pokojne mu povedz aby ti pomohol.. nemusíš to robiť sám." Žmurkla som na neho a venovala mu ďalší sladký úsmev.
"Nebude ti to prekážať?"

pro Z Tue Aug 04, 2015 6:00 am

Atsuka začala přemýšlet nad změnami, které tu hodlá provést. Procházela se proto po kanceláři a prohlížela si ji. Já jsem kráčel vždycky za ní, a také se snažil vypadat zamyšleně, i když mi zdejší nábytek byl úplně ukradený. Být Raikagem tak se raději spokojím s tím, jak to teď vypadá než, abych se namáhal s přesouváním. Teď jsem se s tím ale rozhodl namáhat, jakožto kompenzace Raikage za naše se Sanjim přepadení. Docela mě zajímá, co teď asi Sanji dělá. Snad se o tu kočku, co jsem mu dal, dobře stará.

"Nebude, Raikage-sama." Odpověděl jsem Raikage a uklonil se. Jestli na někoho narazím, poprosím ho o pomoc, ale nebudu pobíhat půl dne po budově, abych někoho našel, i když některé části nábytku tu jsou obřích rozměrů. Poradím si s tím ale! Přišel jsem k jedné ze skříni a otevřel jí. Na začátek přesunu obsah, a pak se postarám o samotnou skříň a vše ostatní, co tu v kanceláři bylo. Vyndal jsem z ní několik knih a vydal se dolů hledat místnost, která měla být prázdná. Měl jsem se na pozoru, abych prvního lepšího kandidáta na uklízečku, naverboval a nenamáhal se s tím sám. Zatím jsem ale na nikoho nenarazil.

pro **Yotsuki Sorata** Tue Aug 04, 2015 2:52 pm

Po naozaj dlhej dobe som sa mohol len tak bez nejakej starosti pohybovať po uliciach. Nemať žiadne starosti je skvelé ale nemať čo na práci je už druhá vec. Preto som sa sem musel dotrepať a vyjsť zasa tie zničujúce schody. Nevedel som, že má Atsuka na pláne sťahovať kanceláriu, inak by som sem asi nešiel, lebo by som nechcel byť do niečoho takého zatiahnutý. Keď už som sa ale dostal pred dvere zaklopal som na ne, keďže som cítil, že tam niekoho má. A už som nemal takú právomoc, aby som jej tam len tak vtrhol. Ak by som to urobil šiel by som proti sebe, lebo som to tiež nemal rád.

pro **Atsuka** Tue Aug 04, 2015 3:07 pm

Oprela som sa o okennú vnútornú parapetu a sledovala som, ako mu ide práca.. no išiel na to pomerne dobre. Pravdepodobne mu to ten deň bude trvať. Nakoniec prišiel aj Sorata, ktorý si mohol všimnúť že sú dvere otvorené. Predsa len sa prenášal nábytok.
"Poď.." Mávla som naňho a zo stola som zobrala jednu zo zložiek, ktorú som si pred tým pozerala.
"Dúfam že máš čas, potrebujem niekoho.. schopného." Dodala som a čakala, čo mi na to povie.

pro **Yotsuki Sorata** Tue Aug 04, 2015 3:12 pm

Keďže tam neboli dvere tak som pochopiteľne zaklopal na rám , ktorý tu bol určite. Po jej vyzvaní som teda vošiel dnu. "Čo sa ti nepáči, ako som to tu mal zariadené? Inak zdravím." Pozdravil som Atsuku, tak aj toho chlapíka, ktorý jej pomáhal. Potom mi prezradila, že ma asi na niečo potrebuje. Mal to byť niekto schopný, takže ma pomerne zaujímalo, že o čo sa jedná. "Od kedy nie som Raikage mám až príliš veľa voľného času, tak o čo ide?" Opýtal som sa jej a čakal na vysvetlenie.

pro **Atsuka** Tue Aug 04, 2015 3:18 pm

Skepticky som sa na Soratu pozrela.
"Máš tu bordel.. hovorila som ti to ešte keď som bola tvojou asistentkou." Zamrmlala som a následne som podišla k nemu, pri čom som mu podala zložku o "nej".
"Myslíš ten jeden deň? Ah.. musíš umierať od nudy." Kývla som hlavou na až taký nechápavý súhlas čo.. mohlo vyzerať poriadne divne.
"Každopádne, táto kunoichi.. Mikasa Aomine, sa dlhý čas neukázala v Kumogakure no sato. Nemá žiadne výhrady ktoré by jej dovoľovali opustiť dedinu. Posledne som ju videla v Kirigakure no sato na slávnostiach, takže typujem že po nich niekam odišla. Neviem ti povedať kde sa nachádza, budeš ju musieť vystopovať a priniesť... Sorata.. živú.. chcem ju vyspovedať." Podotkla som .. nebola som si istá, či by ju dokázal zabiť ako.. čo sa psychiky ty´kalo no myslela som si, že by mu to nerobilo problém. Aj keď bol Raikage, bol v prvom rade Anbu.

pro **Yotsuki Sorata** Tue Aug 04, 2015 3:44 pm

"Aký bordel? Ja som v tom mal poriadok a vyznal som sa." Povedal som na oko urazene ale potom som sa usmial. Potom mi ale podala zložku, ktorú som si zobral a prečítal si o koho vlastne ide. Ak si spomínam, tak tú už som chcel aj ja riešiť, keďže sa neobjavila v dedine dlhú dobu a nemala povolenie, ako hovorila Atsuka. "To by si sa divila, keď je človek zvyknutý stále pracovať, tak sa vie rýchlo znudiť." Po tejto v mojej vete som si vypočul bližšie informácie k misii. Pri tej poslednej narážke som pretočil očami. "Pokúsim sa urobiť všetko, čo je v mojich silách. Nó ale asi mi nepovieš, kde začať, čo ?" Opýtal som sa jej pre istotu, keďže by mi mohla aspoň trocha poradiť. Nebol som mimo dediny dlho a taktiež som už dlho nestopoval, takže by ma mohla aspoň trochu naviesť.

pro Sponsored content

KANCELÁŘ RAIKAGE

KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE

Re: KANCELÁŘ RAIKAGE