Amaii Dango

First topic message reminder :







Máte-li chuť na něco sladkého, je pro vás Dango jako stvořené ^^ 

Drive nez jsem neco stihl rict se moc veci nezmenilo. Ale nakonec jsem se jen pohodlne usadial a netrvalo chvili a nakonec jsem usnul a Akemi hlidala jako vzdy.

Faito

Vešel jsem do restaurace a posadil jsem se na své místo. Katanu jsem položil v pouzdře na stůl, jinak bych se neposadil. "Takže...co se stalo?"

Přišla jsem sedla si katany položila na klín.Luskla jsem prsti aby se Shin probudil."Už zase spí" řekla jsem si v duchu.

Z meho drimani me probudil nejaky hlas. No tak saem moc klidu nemel. Pak jsem zaregistroval co se me vuec ptal. A ja jen na nej vytrestil oci jak vejr. "Muze te mi proozradit o cem vubec mluvite?" Nechapave jsem se podrbal na kapuci.

"Faito-sama chce slyšet o tom incidentu na cvičištím.Řekla jsem mu to co tobě ale chce to slyšet i od tebe" řekla jsem neutrálním hlasem jiný bych se pousmála možná i usmála ale po útoku Rokubiho jsem neměla moc dobrou náladu.

"Kolikrat mam rikat ze po te rane do bricha si nepamatuju absolutne nic. Krom toho co jse slysel od vas. A ze jsem byl jak vymackany citron." Proste jsem mel pokazde okan kdyz se udajne neco semlelo. Nevedel jsme co se delo nebo neco. Byla to pravda evedel jsem co se stalo jen vim ze jsem se parkrat probudil a nektere veci si nepamatoval.

Faito

No skvělý, další magor, co se neovládá. Jako bychom jich tu neměli dost... pomyslel jsem si a podíval se na Hirin. "Myslím, že ho přeci jen začnu učit. Ale ne pořád. Mám povinnosti kage. Jednou za týden trénink u mě v sídle, přijď si pro mě do kanceláře, Hirin, tobě doporučuji jít s námi, abys věděla, jak s ním manipulovat."

Dokud mluvil jen o treninku tak jsem byl celkem v klidu ale jak zacal mluvit o Manipulaci to me celkem rozhodilo. No jelikoz jsem mel malo cakry tak oba mohli pocitit mensi zavan cakry ktery jak rychle se objevil tak i zmizel. Mluvit o me jako o nejakem zvireti nebo veci na ovladani me celkem nastvalo. No mit dost cakrytak by mi sem asi zakazali vstup.
"Ja nejsem zadna vec na ovladani a manipulaci." Rekl jsem celkem vytocene coz u me bylo fakt neco.

Faito

Pobaveně jsem nadzvedl obočí. "Opravdu nejsi zvíře? Protože podle toho instinktivního chování, podle toho, jak neomaleně používáš chakru a podle toho, jak je ti všechno jedno, na zvíře vypadáš..." řekl jsem s klidem. Pak jsem se ale nadechl. Ne, takhle to nepůjde. Jestli nechci, aby ten kluk provedl další ze svých záchvatů, musím na něj jinak. "Termín manipulace se používá i ve spojení s lidmi. Znáš snad lepší slovo? Momentálně jsi nekontrolovaná bomba plná chakry, která likviduje všechno okolo, když se ti povolí ventil. Cílem našich tréninků bude pomoci ti chakru ovládnout, používat ji pokud možno jen proti nepřátelům a hlavně naučit tě, jak se zklidníš při záchvatu."

Mlčky jsem poslouchala jejích rozhovor."Hmm,trénink u něho doma.To bude zajímavé možná i strašidelné." pomyslela jsem si a dal mlčky sem seděla a poslouchala.

"V tom pripade tady nemam co pohledavat. A pokud me omluvite tak si jde zvire najit pelech." Rekl jsem a zbiral se na odchod.
"Vy to mozna nechapete, Ale to jak se chovam je mi vsechno jedno. A pOdobne. Je to pouze Druh vyrovnani se." Rekl jsem a vydal se ke dverim Akemi odnesla vacek s penezi vrchnimu a potom se vydala ke me.

Faito

"Stůj!" řekl jsem nekompromisně a tvrdě. Vstal jsem a došel k němu. Natáhl jsem ruku a podíval se mu do očí. "Čelenku...dokud Mizukage neřekne jinak, zbavuji tě oficiálního ranku genina. Nebudeš dostávat mise, nebudeš brán jako shinobi. Teď jsi stejný jako jsi byl předtím. Jestli chceš to místo zpátky, přijď si zatrénovat nebo řekni Mizukage. A být tebou, rozmyslel bych si to rychle, za pár dní odjíždí..."

Akemi se jen tak dala do Bojove pozice. Rukou jsem ji pokynul at se uklidni. Odvazal jsem si celenku z krku a dal jsem mu ji do ruky. "Celenka neukazuje kdo je clovek."
Rekl jsme mu a pak se vydal smerem k jezeru.
(Presun)

Povzdechla jsem si "můj první student a je pryč" pomyslela jsem si."Co tet faito-sama?"

Faito

"Teď může začít tvůj trénink ANBu. Lekce první: Slaboši se tam nikdy nedostanou..." řekl jsem rozhodně. Byl jsem plně přesvědčený o tom, že dělám správnou věc a Shin opět vytáhl nějakou svou pravdu, kterou jen skrýval své pravé emoce.

Přikývla jsem.Byla jsem trochu smutná přišla jsem o svého prvního studenta,ale neměla bych být zas tak překvapená to co udělal.."A další?" zeptala jsem se

Faito

"Další bude soukromá lekce příští týden. Přijď, kdy se ti to bude hodit, uvidíme, jestli budu mít mezeru v povinnostech kage. Zatím trénuj tichý pohyb, pohyb po vodě a po stromech. Vím, jsou to začátky, ale přesně v těch jsou ANBu nejlepší." řekl jsem a po chvilce ticha jsem dodal: "Shin byl těžký žák. Je tvrdohlavý a myslí si, že se se svými trablemi může porvat sám. Není to tak. Potřebuje přátele...lidské přátele...aby se dokázal trochu přizpůsobit. Není to tvá vina."
Nebyla to tak úplně pravda. Shin potřeboval vyhnat do lesa, aby si mohl žít s tou svojí vlčicí a pumpovat chakry, kolik by chtěl, dokud by ho někdo nechytil nebo nezabil. Ale to se nahlas prostě neříká, byť bych byl sebevětší svině.

"Hai" řekla jsem pousmála jsem se "Děkuju faito-sama" potřebovala jsem povzbudit vstala jsem ze židle a nasadila si katany na zada "Na shledanou Faito-sama" s těmito slovy jsem se vydala pryč.

//přesun

Faito

Zaplatil jsem zbylou útratu za ty dva, pokud nějaká byla, a odešel jsem do kanceláře.

//přesun

Přišli jsme nakonec sem. Nevěděl jsem jestli jít na dango nebo na sushi, ale radši jsem zkusil nejdřív dango. " Dneska si dáme dango. Pokud se vám to příště povede půjdeme na sushi. " Než vešli oni tak jsem mezitím objednal nám třem pár dang na talíř abychom měli něco na zub. Svoji masku jsem si odložil pod oblečení. " Idatakimasu " Popřál jsem dobrou chuť a dopřával si výtečného danga.

Když jsme přišli do tohohle podniku, na chvilku jsem roztál a s úsměvem se samolibě usadil ke stolu vedle našeho nového člena týmu a naproti senseiovi. Nikdy jsem tady nebyl a tak jsem se ze začátku rozhlížel a pokukoval po lidech - no hlavně po slečnách co zde obsluhovali. Pro slečny v krátkých sukních a - no zkrátka s velkýma preferencema jsem měl velkou slabost a tak jsem byl chvilku mimo. Když jsem se vrátil zpět do reality, jen jsem se mile usmál aby se na mě nikdo nekoukal skrz prsty. Během chvíle se přede mnou objevil talíř se třemi špejlemi danga. Když jsem to uviděl tak mi z očka skápla tzv. "mužská slza" (u know xD). "Dneska teda nezaslouženě" řekl jsem si sám pro sebe a společně s první kuličkou danga jsem polknul veškerou svojí hrdost.

Cestou som nasledoval Katara a moja nálada sa začínala pomaly vracať do normálu. Premýšľal som nad tým, ako ho asi zajtra porazíme a vykračoval som si čím ďalej, tým veselšie. Došiel som až do Amaii Dango. Pravou rukou som odhrnul závesy a vo vnútri ma už čakalo sladké prekvapenie. Prvé dva taniere sa prehýbali pod sladkými porciami danga. Sadol som si ku Katarovi a zašla na mňa znova vážna nálada. Rozhodol som sa svoju hostinu ešte o niečo oddialiť. Upriamil som naňho pohľad a spustil výklad:"Vrátil som sa po dlhej dobe, kvôli rečiam. Počul som, že sa začína siedma svetová. U Hitomi som si to už potvrdil, ale chcem vedieť tvoj názor a plány, ak teda nie sú tajné."
Prekrížil som prsty na rukách a oprel sa o nich bradou. Pozrel som sa Katarovi priamo do očí a čakal na odpoveď. Pri tom som skúmal tú tvár, ktorú som tak dlho nevidel. Takmer vôbec sa za rok nezmenil. V tom prišiel môj partner a na prvý pohľad bolo vidieť, načo sa pozerá. -Zvrhlík jeden,- pomyslel som si, no hneď potom som sa na nich zapozeral aj ja. Nakoniec si prisadol k nám a bolo vidieť, že je naozaj hladný..."Gats Terumi." Veľkú pozornosť som mu nevenoval. Nie preto, že by som ho ignoroval ale momentálne som mal načatú dôležitejšiu debatu. Znova som sa pozrel Katarovi do očí:"Tak čo?"
Periférnym videním som sledoval ako sa Akio napcháva dangom. Asi bol naozaj hladný,tak som mu preložil jednu špajlu danga na tanier.

Dojedl jsem své sousta a pak pověděl Gatsovi " Jen tak pro informaci o to se nemusíš starat. Pokud ti to bude chtít říct Mizukage tak ti to řekne, já o těhle věcech nemluvím. A pokud si vzpomínám tak ANBU by měli mít původně zákaz styku s kýmkoliv kromě Mizukage, ale já jsem vyjímka a dostal jsem na starost lidi ze svého klanu a Akia, který ovládá to co my. Potřebujete zlepšit nejen svoje tělo, ale i mysl. To co jsem dneska viděl byla hrůza. I genini by si vedli lépe. Snad se příště polepšíte. O válku se teď nestarejte, až přijde správný čas dozvíte se patřičné informace. " Uchopil jsem další špejli s dangem a pojídal je.

Moc pozornosti jsem nezabral a tak jsem se ani nesnažil se moc zapojovat. Zatím se mi většinou nezúčastněný styl vždycky vyplatil. Zatímco si bratři povídali, dál jsem pokukoval po okolí a rychlým tempem do sebe házel dango. Byla to už druhá špejle co do mě padla a když jsem se podíval na talíř. No toto! Přísahal bych že ještě před tím než jsem tohle snědl, byly tam dvě a pořád jsou. Vykuleně jsem zíral na talíř *DEŽAVÍ?!*. 
Když se začali bavit o válce, trochu jsem se zamračil jen tak sám pro sebe. Trošku jsem ztratil chuť k jídlu. Vůbec se mi to nelíbilo, ale nehodlal jsem nijak protestovat. Mlčky jsem vstal a vytáhl jsem z kapsy pár drobáků co mi zbyly a vysypal je na stůl. Na odchodu jsem jen suše utrousil "Uvidíme se zítra,... na cvičišti." a rychle jsem se odplížil ke dveřím a domů.

Napäto som počúval Katara. Väčšinou hovoril o tom, čo som vôbec nechcel počuť. To bolo na mojom bratovi najhoršie. Namiesto jedného dôležitého slova vám začne rozprávať celý sloh úplne nepotrebných vecí. Po dlhom čase som ale stretol svojho brata a nenechal som to pri pár slovách. Akio medzi tým odišiel a mňa nenapadol lepší pozdrav, ako obyčajné zdvihnutie pravej ruky na rozlúčku. "Ten chlapec sa mi bude páčiť." Povedal som po tom, čo vyšiel z reštiky."No pochváľ sa mi ty. Čo máš za ten čas nové. Nejakú priateľku, alebo snáď priateľa??"