Hlavní brána Kirigakure

First topic message reminder :


Kirigakure je zahalená mlze, tudíž ani brána není vidět. Najít Kirigakure je celkem těžké a většina lidí, kteří zde zatím nebyli, bloudí. V blízkém okolí jsou však shinobi, kteří cestu do vesnice hlídají, takže Vám můžou pomoct.
U brány je několik ANBU, kteří hlídají všechny, kdo přichází i odchází. Po několika hodinách se stráž vystřídá. Dále se tu střídají dva Jounini, kteří zapíší každého, kdo z vesnice odchází a právě přichází dovnitř. Samotřejmě jsou tu i dva medici, kteří jsou připraveni na vše.
Ti, kteří přicházejí do vesnice potřebují nějaké povolení či prohlášení od svého Kage, proč do vesnice přicházejí. Nemají-li ho, pobýt ve vesnici můžou až na základě rozhodnutí Mizukage.
Ti, kteří z vesnice odcházejí, musí mít povolení od Mizukage, že můžou opustit vesnici. Povolení předloží u brány.
Brána vesnice se uzavírá přesně ve 21:00. Poté už nikdo neodejde z vesnice ani se nedostane dovnitř. Výjimky pouze v případě nouze (napadení, válka, na příkaz Kage/Kageho)

Faito

Když obhajoval své zločiny, poslouchal jsem, ale jeho slova mě opravdu nepřesvědčila. Dal mi poslední odpověď.
Přemýšlel jsem. Dlouho. Ale opravdu mě nenapadla jiná otázka než:
"Co vede Sora no Sena k tomu myslet si, že je jiný než my? Že je nadřazený? To, že si někdo řekne, že má poslání, ho neospravedlňuje. A jestli hodlá vyvraždit nejprve ty shinobi, o kterých ví, povede to jen k vlastní záhubě, protože ti skrytí zatím budou sílit..."

Faito


Celou dobu jsem nezrušil oční kontakt. Když se pak sesypala a následně probrala, dovedl jsem ji ke strážím a následně do výslechové místnosti. Poté, co byla prověřena i nestandartními metodami (vyšetřovatelé se dokážou dostat velmi hluboko do hlavy, ale po chakrovém vláknu ani stopy). Postavě bylo dáno jídlo a voda na cestu a byla propuštěna, ať si jde, kam chce.
Já si mezitím skočil do sídla.

//přesun

Strážím u brány Kirigakure se naskytla podivná podívaná. Někdo se blížil. Nejprve zahlédli dlouhý krk. Potom si všimli, že k bráně běží žirafa. Opravdová, teplomilná žirafa. Blízko u brány z ní seskočila drobná dívka a prokázala se listem od Otokageho. Oficiální diplomat Otogakure.
Nechala jsem svou žirafu zmizet a se snad až nepřirozeně šťastným úsměvem jsem zamířila k jednomu ze stráží blíž.
"Mohu pokračovat? Mám nejprve odevzdat zbraně nebo snad počkat na doprovod?" pokusila jsem se znít, jako že vím, jak tu vše chodí.
Ve skutečnosti jsem ale vůbec nevěděla, co dělat.

Kirin přišla akorát. Brána se definitivně zavřela. Jelikož se ale prokázala listem Otokageho a statusem diplomata, přišli k ní 4 ANBu a jeden Oinin.
"Odložte všechny zbraně a pojďte s námi. Jste tu na své vlastní riziko. Kirigakure se oficiálně uzavírá. Každý pokus o porušení zákona bude potrestán podle práva."
Pak Kirin odvedli mezi sebou do kanceláře Mizukageho.

Naklonila jsem hlavu na stranu a zamyslela jsem se. Pak jsem ale jen s úsměvem kývla, že rozumím. Nemohla jsem si dovolit nesplnit misi, i kdybych tu měla zůstat zavřená. Následovala jsem je do centra vesnice, respektive jsem se jimi nechala odvést.
To zní tajemně!

//Přesun

Mizukageho doprovod mě nechal projít branou, která se pak znovu uzavřela. Ještě jsem se ohlédla.
Je to tu chladné a deštivé...
Připadalo mi, že volně se budu moci nadechnout teprve ve své vesnici. Rozběhla jsem se pryč.
Už abych byla doma, Otokage-sama!

//Přesun

Priamo pred mojimi očami sa zvrtla ochrana vesnice do atentátu. Nebolo to prvý krát v mojom živote, kedy som zažil masaker, ani som nebol príliš vystrašený. Aj keby niekto umrel, bral by som to ako poctu vesnice. Veď predsa prach sme, v prach sa skôr či neskôr aj obrátime. Každopádne zvážil som svoje stanovisko a rozhodol som sa stáť za bránou ako posledná časť obrany pred vesnicou. Moja pasivita na tomto boji sa mi pravdepodobne aj vyplatila, a bolo to to najlepšie čo som mohol spraviť. Pri boji by som zbytočne len prekážal...
Každopádne všetko raz skončiť muselo. Presne takto skončila aj naša spoločná nočná mora. Po dlhej chvíli som sa rozhodol vydať sa späť do vesnice a zobrať si dovolenku najmenej na mesiac. Takýto hazard ma raz privedie do hrobu. Ale skôr cestou psychickou.
//presun//

Faito

Brána se na pár vteřin otevřela. Dal jsem rozkazy veliteli stráží a vyrazil s Kashikem do Konohy.

//přesun

Faito

Dorazili jsme k bráně a prošli dovnitř. Konečně. teď se začne něco dít...

Přišla jsem až k bráně a měla jsem potřebné věci k cestě. Bylo to zvláštní a měla jsem i strach přece jen se nemůžu tak efektivně bránit. A ta cesta,která mě čeká, ani kamínek neuvidím. Po vesnici je to jiné, protože jí znám skrz na skrz. Stráže mě zastavili a já jsem jim ukázala příkaz od Mizukageho. Vyšla jsem z vesnice, vážně to byl zvláštní pocit. Vydala jsem se na dlouho cestu po cestě, kterou jsem ani neviděla. Naštěstí jsem potkala karavanu, která mířili stejným směrem jako já. Doufala jsem, že štěstí bude dál na mé straně.
//Přesun