Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

"Ne, jsi nejrychlejší ninja co znám, hned po mě..Takže to nebude problém," ušklíbl jsem se. "Já naprosto v pořádku, co ty?"
  

S Alliim jsme dorazili do budovy Hokage, já byla trochu rychlejší, kdo ví proč. Vyběhla jsem nahoru po schodech a počkala u dveří na ostatní.

,,Já jsem také naprosto v pořádku. Dobrá tedy, na zbytek počkám tady u tebe, jestli ti to nevadí." Pomalu jsem vstal a přešel k malé knihovně. ,,Měl by ti tady někdo udělat pořádek, ale já to nebudu." Mírně jsem se pousmál a díval se, co tu všechno je.

 "Dobře, už by tady každou chvíli měli být," nad jeho poznámkou jsem se pousmál.
"Někdo to udělat musí, tuším, že to připíšu na seznam misí."

Kývla jsem na pozdrav Sakuře, když jsem sem chvíli po nich dorazila. Na tváři se mi nezračil jediný příjemný či nepříjemný pocit. Nic. Musela jsem být klidná. Neustále jsem si opakovala, že je třeba to zvládnout bezchybně. Bez emocí a bez chyb.

Vešla jsem za Alliim a všechny přítomné pozdravila.
"Hokage-sama," řekla jsem uctivě svým jemným hláskem a čekala, až se začne mluvit.

 "Nedáno náš bratranec, Itama Senju ukradl z knihovny techniky Prvního Hokage," odmlčem jsem se, napil se vody a opět pokračoval.
"S Mikomi jsme jej chytili u brány, začal boj. Já upadl do kómatu, Itama byl chycen a nyní je ve vězení. Po výslechu řekl, že mířil do Otogakure a za techniky Prvního dostane titul Hokage..Mikomi šla do Otogakure na výzvědnou misi, měla se vrátit včera. Nevrátila se...Na vás je, abyste se pokusili tuto situaci vyřešit diplomatickou cestou..Člen hlavní větve klanu Hyuuga, medička a člen rady Konohy...Seito bude Váš doprovod a bude tvořit spojku mezi mnou a Vámi, kdyby jednání selhala.."

"Hai," kývla jsem. Nic víc nebylo třeba. Toto bylo logické. Doufala jsem jen, že má sestra je v pořádku. A že je především ještě naživu. Ta myšlenka, že by nemusela být, byla zničující. Udělala bych cokoli, abych jí předešla. Čekala jsem, až ostatní vyrazí, abych jen vyběhla za nimi. Cesta do Oto je dlouhá. A dnešní noc pěkná nebude.

Všechny příchozí jsem pozdravil letmým pohybem ruky a v knihovně jsem našel zajímavou knížku. Pak jsem jen přikyvoval a poslouchal, co říkal bratr. Když jsem si chtěl knížku schovat do kapsy narazil jsem na Hiraishin no kunai, který mi kdysi dal. Lehce jsem se pousmál a otočil se ke dveřím. ,,Takže sraz asi u brány." Pomalu jsem vyšel ven.(přesun)

"Takže diplomatické jednání," přikývla jsem. Rozuměla jsem důvodům, které k tomu vedli. Uvědomovala jsem si vážnost situace.
"Chceme zabránit další válce a zachránit Mikomi."

 "Ano, jsem si toho vědom, ale nemůžeme riskovat propuknutí další války. Zvlášť ne mezi Otogakure a Konohou. Mohl bych tam rovnou poslat celou armádu Konohy, ale nemůžeme ohrozit spoustu nevinných životů. Otogakure se nás snaží poškodit, jenže jak to říct..Můj bratranec je trochu vyšinutý, i když mluvil pravdu, nevíme, jak to ve skutečnosti bylo. Dnes večer použiji Kotoamatsukami, abych zjistil skutečnou pravdu. A pokud vaše vyjednávání nezaberou, použiju jej znovu.." sdělil jsem ostatním své stanovisko.

Na tom co říkal Alii něco bylo. Jak byste to vyřešila vy, Tsunade-sama? Řekla bych, že podobně. Jednou to tady už bylo, Sandaime vyřešil problém s Kumogakure, když se snažili ukrást Byakugan. Doufám, že to nedopadne stejně.

Pokaždé, co se dostane někdo z nás do problémů, budeme řečnit? To nás dělá nemálo zranitelnými...Jeho slova mi zněla v hlavě jako zvon.
"Allii jsi medik, měl bys vědět, že život je cenný a nemůžeme jít zase do války.." řekl jsem, ale pak odešel. Dal jsem Shijin svitek s pečetí Hokageho a znakem Konohy, která opravňuje k mírovým dohodám.
"Hodně štěstí, ať vás síla provází.." 

Doufala jsem, že se Allii mýlí, ale zase jsem věřila Hokagemu úsudku. Věděl přece, co dělá! Uklonila jsem se Hokagemu.
"Brzy budeme doma a mise bude úspěšná," otočila jsem se na podpatku a šla k bráně.

Vzala jsem si svitek a uložila ho do tašky.
"Děkuji, Hokage-sama," uklonila jsem se. "Ocenila bych, kdybyste o situaci informoval mého otce jako hlavu klanu Hyuuga, měl by vědět, kde jsou jeho děti, vzhledem k tomu, že ani od jedné nemá žádný vzkaz."
Jakmile jsem si vyřídila tohle, nezbývalo, než následovat ostatní.
"Brzy na shledanou."

// Přesun

Přikývl jsem, začal jsem psát vzkaz otci Mikomi a Shijin.

svitek:

Přivolal jsem menšího hada, kterému jsem dal svitek se vzkazem.
"Naoto Hyuuga," pohladil jsem hada po hlavě. Had zasyčel a odplazil se pryč.

Vstoupila do budovy a vyhledala kancelář Hokageho. Zaklepala jsem a vstoupila dovnitř bez vyzvání.
"Vaše chakra tepá do celé Konohy neklid, mohu nějak pomoci?" zeptala jsem se strarostlivě

Ako som hovorila, dostať sa do Hokageho veže nie je problém, väčší však znova nastal v mojej hlave.
A bude si ma vôbec pamätať? Tse, kto vie...
Sadla som si na lavičku pred kanceláriou, keďže som počula zvnútra ženský hlas a vytiahla som si notes a pero. Začala som si doň spisovať knihy ktoré tu potrebujem nájsť a taktiež som sem-tam dávala pozor či nepôsobím nejak nebezpečne. To robia tie rukavice... alebo to bude mojim ANBU brnením...

"Nevím, jestli můžete pomoci," odpověděl jsem Crystal.
"Máme problém s Otogakure, chytili jednu z našich nejlepších jouninů.."

"Ou." zarazila jsem se. "Nechtějí ji vydat?" přešla jsem k němu blíž, zdá se že si s tím hodně lámal hlavu. Trápilo mě to. 
"Do Otogakure jsem měla také namířeno, kvůli dohodě, mohla bych tam zajít, zatímco by mí studenti prohledali okolí, získat tak víc času pro vás." nabídla jsem se.

"Už jsem tam poslal diplomatický tým, uvidíme, jak si poradí..Děkuji za nabídku," pousmál jsem se unaveně. Je pravda, že už jsem několik dní nespal.
"Mám dotaz, vy patříte mezi nejlepší senzibily, myslíte si, že se dá schopnost naučit, aniž byste k tomu měla vlohy?"

Mírně jsem se začervenala pod jeho možná ani nevědoucí lichotkou.
"Dá, ale nebude to na takové úrovni, a bude to trval mnohem mnohem déle než ostatním, co to mají v krvi. Schopnost vycítit chakru se zakládá na vysoké sebekoncentraci. Proč se ptáte?"