Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Okamžitě jsem se vymrštila ze sedu a vzápětí se uklonila. Trochu prudčeji, než obvykle. Nečekala jsem, že se tu zrovna teď objeví, byla jsem zamyšlená. Ale byla jsem ráda, že tu je.
"Konbanwa, Hokage-sama," po slovní verzi pozdravu jsem se posadila naproti němu.
Chvíli jsem váhala s otázkou.
"Ráda bych se zeptala, zda nevíte, jak je na tom má sestra," zkusila jsem to opatrně.
Tušila jsem, že přijde něco jako otázka, proč se nezeptám sama, ale ještě jsem za sestrou nebyla. A ani jsem to neplánovala. Snad jsem z toho jen měla strach. Další slova přijdou na řadu potom.

"Podle Všeho je tvá sestra v pořádku, byl jsem za ní. Zdá se být ještě trochu v šoku a oslabená, ale dá se brzy do pořádku. Musí," mírně jsem se pousmál. "Určitě to není všechno, proč jsi tady."

Doběhl jsem do kanceláře a chvíli vydýchával. Tohle...už...nikdy... Řekl jsem mezi výdechy. Jen jsem doufal, že mě Hokage i přes můj včerejší úspěch nevykopne za pozdní příchod.

Přikývla jsem.
"Děkuji."
Přemítala jsem o jeho posledních slovech.
"Vlastně ne," pokrčila jsem rameny. "Potřebovala jsem si pročistit hlavu a vaše slova jsou vždy jistým způsobem uklidňující. Neměl byste pro mě nějakou práci, snad tým či misi?"
Doufala jsem, že se něco najde. Cokoli, co by plně zaměstnalo mou pozornost.

"Ale ano, nedávno jsem dokončil seznam týmů," ušklíbl jsem se. "Přidělil jsem ti dva chuuniny, Amaru Hyuuga a Tobirua. Vzal bych si ho sám, ale nějak..máme menší problém," můj úsměv zmizel a nahradila ho ledová prázdnota. Ta však hned zmizela. "Nedávno zmizel, počítám, že je na Myoboku a vrátí se, Fukusaku-sama se o něj postará.."mnohem víc je mu otec on, než já.

Dal mi na starost vlastního syna. Dobře jsem si toho chlapce pamatovala z doby, kdy jsme byli všichni společně na misi vedoucí k zabití feudálního pána.
"Děkuji," pousmála jsem se. "Za žádnou cenu vás nezklamu."
A pak jsem měla Amaru, za to jsem byla ráda. Byla velice milá.
"Jednoho žáka teď tedy nenajdu," podotkla jsem tiše. "Ale druhému to oznámit mohu a asi to bude má nynější práce."
Vstala jsem.
"Obávám se, že každých pár minut, které tu trávím, znamenají příchod dalšího shinobi a další zaklepání. Nemohu déle zdržovat, pokud pro mě nemáte ještě něco."

"Mám tady pro Vás B misi v Nadeshiko no sato. Jsem si jistý, že Vám to půjde," podal jsem ji svitek s informacemi. Pak jsem se usmál.
"Hodně štěstí a prosím, pusť dál dalšího," zatvářil jsem se mírně nešťastně

"To by šlo," přikývla jsem a převzala svitek. "Znovu děkuji."
Musela jsem se usmát, když jsem viděla ten nešťastný výraz. Za tu frontu jsem ho litovala. Ale jistě to tu bude skvělé, být s tolika lidmi, přestože jsou mezi nimi i hlupáci.
"Přeji vám v mezích možností hezky strávený večer."
Znovu jsem se uklonila, vyšla z kanceláře a nechala dveře dalšímu zájemci o vstup pootevřené.

//Přesun

Zdá se, že jsme byli všichni s odevzdaností jsem zaklepal na dveře a vešel, připraven na seřvání, pravděpodobně v podobě jeho včera vymyšlené techniky. Ohaio, sensei.

Dveře jsou otevřené tak vejdu do místnosti. "Dobrý večer, Hokage-sama. Přišel jsem si pro tu techniku." řeknu a nechám dveře otevřené pro Fuu. Z mých očí jde poznat, že toužím po přivolávací technice. *Doufám, že se konečně naučím Kuchiyose..* pomyslím si. Přijmul bych i Genjutsu, ale Kuchiyose by bylo super.

 "Zdravím Vás mí mladí studenti, jsem rád, že jste tu všichni." ušklíbl jsem se a pak Kyuchi vyslovil důvod návštěvy. "Dychtíte po znalostech a technikách, dobře dobře..kde to jen máme.." mumlal jsem si spíš sám pro sebe a šel ke knihovně. Něco jsem hledal.

Napjatě čekám na zaznění mé techniky. Už se těším na vůni svitku, ve kterém bude silné Genjutsu nebo na smlouvu, kterou budu muset podepsat svou krví.

Pozoroval jsem, jak se Hokage přehrabuje v knihovně. Další technika by se mi hodila. A navíc...další možnost se něco naučit se blíží. Trpělivě jsem zabodával pohled do Hokageho, jen abych ho trochu znervóznil.

Konečně se mi podařilo najít, co jsem potřeboval. Seito měl pravdu, chtělo to tu uklidit.
"Konečně!" položil jsem tři svitky před ně. Pak jsem šel do vedlejší místnosti a donesl jeden větší svitek a položil před ten první. Odkašlal jsem si.
"Katashi, tobě jsem vybral Kuchiyose no jutsu, k tomu přidal smlouvu s vránami. Kyuchi, tobě jsem vybral Magen: Isshi no mamegara shibari a tobě Fuu, jsem vybral Shunshin no jutsu. Víš, přemýšlel jsem, jestli by ses nechtěla vybrat dráhou, která byla Hyuugum dlouho zapovězena, dráha medika.."

Konečně se vrátil. Se zaujetím jsem se podíval na svůj svitek a tvář se mi rozjasnila. Jestli existovala technika s neomezeným využitím, tak to byla Kuchiyose. Poklonil jsem se. Arigato, sensei.

“Arigato, Genjutsu jsem potřeboval.“ řeknu a svitek si přečtu. “Nebyla by i nějaká mise?“ zeptám se. Jde na mně vidět, že mám z techniky upřímnou radost. *Možná se přece jen vydám na cestu Genjutsu, když jsem byl obdařen Genjutsu očima..*pomyslím si a čekám na reakci Hokageho.

"Jsem rád, že se Vám můj dar líbí. Mise bude, nebojte, ale bude nebezpečná. Jsem Hokage, spousta lidí by mě nejspíš rádi viděli mrtvého, ale to neznamená, že nikam nepůjdeme," podíval jsem se na Fuu. "Ano, opravdu si myslím, že na to máš. Máš na to předpoklady," přikývl jsem. "Teď jděte domů, najezte se, vyrazíme na misi, dám Vám vědět. Katashi, podepiš smlouvu, musím ten svitek uschovat.." 

“Hai!“ odpovím. “Mám ještě otázku.. Dá se toto Genjutsu sesílat pomocí Sharinganu?“ poslední větu šeptám tak, aby to ostatní neslyšeli.

"Ano, je to C-rank genjutsu. Typické Uchihovské genjutsu na ranku C jsem nenašel." pokrčil jsem rameny a sedl si do svého křesla. ÁÁ přišlo nové číslo Konoha Ekonom...Probíral jsem se zrovna dnešní poštou a zahlédl dlouho očekávané číslo časopisu.

Přikývl jsem a lehce jsem sykl, když jsem se řízl do prstu. Rychle jsem se podepsal, přidal i své otisky a vrátil smlouvu Hokagemu.
Vrány. To bude ještě zajímavé. Pomyslel jsem si. Dobře sensei, sarabada. Zamával jsem všem rukou a vydal směrem domů. Nemohl jsem se dočkat, až tu techniku využiji ve skutečném boji. Začínal jsem se těšit na nadcházející misi.

Ukloním se a odcházím domů. Cestou domů mám zaplý Sharingan a zastavím se za budovou Hokageho. udělám klona a dívám se mu do očí. Brzy se mu noh začnou zaplétat kořínky, ale to je vše. *Za týden to bude zmáklé* povzbudím se a odcházím domů.

Přijdu k budově Hokageho. Vylezu po schodech až k chodbě, která vede k Hokageho kanceláři. Projdu chodbou až ke dveřím a zaklepu. Čekám na výzvu ke vstupu.