Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

"Hai Hokage-Sama." Uklonil jsem se vsem a nakonec se vydal nekam do tramtarie.
(presun)

"Tak můžeme jít," pousmál jsem se a otevřel dveře. Čekal jsem, až všichni odejdou, pak jsem zamkl a šel na cvičiště tři.
Přesun

,,Dobrá." Na nic jiného jsem nečekal a šel na cvičiště.(přesun)

Zaklepala jsem na dveře,ale předtím než jsem zaklepala slyšelá jsem hlas.Nijak jsem to mu nevěnovala pozornost ,protože šlo vyšepostavené ninji.

Přišel jsem do kanceláře a uviděl Mateko. Pozdravil ji, odemkl kancelář a pustil dovnitř. Já jsem si sedl do křesla a čekal, co z ní vypadne.

Rukjo
Zanedlouho prišel Hokage-sama ,odemkl kancelař a pustil mě dovnítř."Hokage - sam byla jsem u Alliiho doma bud tam nebyl a nebo jen neslyšel mě klepaní,pak jsem slyšela tu zprávu a řekla jsem si že ho jen tak brzo neuvidím.A tak jsem si sem zašla jestli by ste neměl nějaky svitek,který bych se mohla naučit." jak sem to dořekla, usmála jsem se.

Cestou ze cvičiště na mě dolehla neuvěřitelná únava. Nadměrný trénink si začal vybírat svou daň. Jen co jsem vyšel schody, zaklepal jsem na dveře a svalil se na lavičku. Opřel jsem si hlavu a zavřel oči, bojujíc se spánkem.

"Co by ses tak chtěla naučit? Allii teď určitě musel jít chránit guvernérku," pousmál jsem se a když někdo zaklepal pozval jsem ho dál.

"nějakou Cečkovou techniku z raitonu.Nebo to je jedno nějakou abych byla silnější." usmála jsem se

Z dřímoty mě probralo až pozvání dál. Se zívnutím jsem se zvedl a otevřel dveře. Konbanwa, sensei Pozdravil jsem a znova zívl. Přešel jsem až ke stolu hokage a položil na něj svitek Sanzengarasu. Mrkáním jsem se snažil udržet vzhůru.
Pro příště si musím dávat přestávky.

Do místností vešel chlap asi byl unaví,div že neusnul zapochodu Zdravím pozdravila jsem chlapce a pak jsem se usmála.

"Jak ti to šlo?" zeptal jsem se svého studenta a pak podíval na Mateko.
"Hmm, co třeba Sakura Fubuki no jutsu ranku C?"

"proč ne." usmála jsem se

Zaregistroval jsem jakousi geninku. Ještě jsem ji tu neviděl a tak jsem jí jen pokývl na pozdrav a dále věnoval pozornost hokagemu. Ještě ji neumím na mistrovské úrovni, ale troufám si říct, že jsem ji snad ovládl. Pousmál jsem se. Ale žere čakru více než jsem myslel. Teď když mě omluvíte, šel bych se vyspat, jinak vám tu usnu na stole, což by asi nepotěšilo ani jednoho z nás. Zívl jsem.

Vzala jsem si svitek a podíval jsem se co na to budu potřebovat.Aha! Budu muset si zajít pro některé věci které nemám.Děkuju Hokage-sama. Usmala jsem rozloučila se a odešla.(Přesun)

"Hai hai, řekl jsem jak pro Mateko tak Katashiho.
"Hezky se vyspi, doufám, že se probudíš do světlé budoucnosti," podělil jsem se o své obavy. Měl jsem těch válek už dost.

Přikývl jsem a otočil se. Oyasuminasai. Zamával jsem jim na rozloučenou, zívl a vydal se domů, konečně se prospat.
//Přesun

"Dobrou noc," popřál jsem všem. Otočil jsem se na křesle a hleděl na temnou oblohu. Všechno ve mě se svíralo hrůzou a napětím.

Sledoval jsem nebe a čekal na zprávu když v tom se zpráva objevila sama.
S vytřeštěnýma očima jsem sledoval postavu Tora a jeho požadavek byl slyšet až do kanceláře. Kso!
Konoha prohrála..Poprvé prohrála. Podařilo se mu zaútočit a zničit morálku Konohy. Vstal jsem a roztřesenýma rukama hledal svíčku. Našel ji a u fotky Guren jsem ji roztřeseně zapálil. Naštěstí nechytilo nic jiného. Teď jen musím počkat, až se všichni Shinobi vrátí z misích a na zprávy o schopnostech Tora.

Prisel jsem pred budovu a pomalu dosel az ke kancelari a spise jsem premyslel co reknu Hokagemu. Kdyz jsem stal pred dvermi vahave jsem zaklepal na dvere.

"Dále.." ozval jsem se tiše. Krátil jsem si čekání tím, že jsem se opíjel a přitom hleděl na fotku Guren guvernérky.

Pomalu jsem vstoupil do kancelare a uklonil jsem se.Ale nakonec jsem se stale dival do zeme. Neodvazil jsem se podivat na Hokageho proste jem to citil jako sve selhani.
"Hokage-Sama mise byla neuspesna." Rekl jsem dost pochmurnym a deprimujicim hlasem.

"Vím, ten zmetek použil nějakou techniku projekce a vyzval nás, abychom se mu podvolili..Teď mi spíš řekni, jak to probíhalo. Guren a několik shinobi za tyto informace zaplatili životem. Je třeba vědět co nejvíc. Proto Konoha vždy vyhrávala. Teď jsme prohráli, nevěděli jsme. Naše morálka utrpěla.." mluvil jsem tiše a soustředěně.