Brána Konohy

Prisel jsem k brane no chvili se rozhlizel a vydal se smerem k Sore.
(Presun)

Dorazil jsem k bráně z mého cestování a pozdravil stráže. Samozřejmě jsem po cestě už slyšel nějaké novinky, ale na detaily si budu muset počkat. Nejdříve jsem ale zamířil směrem na cvičiště.(přesun)

Proběhl jsem zase branou, ale mířil pryč. Vůbec jsem nevěděl, kde ho hledat, protože určitě použil Hiraishin a bude pryč. Zkusím se podívat, kde to jen půjde.(přesun)

Dorazily jsem k brane kde jiz byl Yosh. Nakonec jsem se zastavil a doufal ze se Crystal brzy dostavi.

Dostavila jsem se co nejdříve jsem mohla. Nevypadala jsem zrovna dvakrát nadšeně ani s dobrou náladou mohli to poznat už na dálku.
"Jsem ráda, že jste v pořádku a nic se vám nestalo." srdečně jsem se a ně usmála jsou poslední kteří přežili. 
"Musíme vyřešit otázku co bude se Sorou teď znovu ji na nebesa nepostavíme, máte nějaké návrhy?"

Nevim co rict no ja Nejsem ze Sory takze nevim co se vam Honi hlavou. Ted je to na vas Crystal-Sama. Ja nejsem nejak moc uzitecny. Uz jsem pred casem uvazoval ze bych se vydal hleat zbytky klanu ale je to a vas myslym ze Hokage-sama by vas zde nechal aby jste se pripojili k vesnici." Rekl jsem co jsem myslel.

"S Hokagem bude potřeba dojednat si schůzku, většina chuuninínských studentů bylo tu dobu mimo Soru na školení v zemi čaje. Jediní evidetně přežili a spojené aliance budou potřebovat mediky. Ryuu a Sasuke, jděte do vesnice čaje, zpravte je o tom co se stalo a zůstaňte tam, dokud s HOkagem neprojednám alternativní řešení a pak z avámi s Yoshimim přijdeme." rozhodla jsem

// pisem na mobile, tak to skratim.
Vsetko som si vypocul a zoskocil som dole zo stromu, na ktorom som lezal.„Zdravim.” povedal som a pozrel sa na nich. Obidvoch som poznal. „Tak, co dalej ?” Povedal som a cakal na rozkazy.

"Yoshimii ty a Senji mě doprovodíte k Hokagemu a pak na cestě do země čaje. Docvičíme chuniny a senzibili. Jdeme." rozkázala jsem a odešla jsem ke kanceláři Hokageho (přesun)

„Hai.” Povedal som a poslusne isiel za Crystal.

Naprosto vystrašená z noční cesty jsem dorazila k bráně.
"Zachraňte mě!" 
Skočila jsem nejbližšímu člověku okolo krku a odmítala jsem se ho pustit. Chudák strážce.
"Ono mě to pronásleduje. To..." otočila jsem se. A nic nepřicházelo. 
Dorazila jsem po rozednění, takže už se ta tma a zvuky v ní nezdály tak strašidelné. Uvolněně jsem si oddechla a konečně jsem se muže pustila. 
"Já jsem z Tsuki," zabodla jsem jako na vysvětlenou prst do znaku na čelence, věnovala mu zářivý úsměv a šla hledat kancelář.

//Přesun

Objevili jsme se za branou.
"Tak, teď půjdeme k údolí Kukuřice, je to nejvhodnější místo, kde by se mohla nacházet Sora no Sato.." pustil jsem je a šel první na určené místo.
Věděl jsem, že všichni budou zachovávat naučenou formaci.
"A nezapomeňte si to zapsat, je to C-mise.."

Jako vždy se mi trochu motala hlava. Chvíli jsem se vydýchával a pod vousy nadával, než jsem se postavil. Hai. Mám poslat napřed Wakanu s hejnem? Mohli by to prozkoumat. Navrhl jsem. Je tu přece jen jistá šance, že se tam na nás chystá past. Pokrčil jsem rameny.

Mysel jsem že ta teleportace bude zábava, ale mýlil jsem se. Byla to hrůza. Byl mi hroznej šoufl když jsem se objevili před branou. Chvíli jsem nehybně ležel na zemi a teprve po chvilce jsem se odhodlal zvednou. "Příště půjdu radši pěšky!" nadával jsem a opřel se o bránu.
Poslouchal jsem mistra a kýval nad každým slovem co řekl. Po chvíli se mi už udělalo lépe.

Zakroutil jsem hlavou nad jejich reakcemi, vždyť je to nejlepší a nejrychlejší způsob cestování. Dědictví zanechané Druhým a Čtvrtým Hokagem.
"To je dobrý nápad Katashi," kývl jsem.