Brána Konohy

Přikývl jsem, kousl se do prstu a rychle složil pár pečetí. Ruku jsem poté položil na zem. Kuchiyose no Jutsu!

Objevilo se 52 vran. Pohleďte na mou armádu. Usmál jsem se. Chiyo mi skočila na rameno a Wakana se na mě tázavě podívala. Potřeboval bych od vás, abyste doletěli do údolí Kukuřice a prozkoumali to tam. Jednak terén, jednak jestli se tam někdo neskrývá. Chiyo, ty zůstaň se mnou.
Wakana přikývla, zakrákala příkazy a brzo se hejno rozlétlo směrem k údolí.

Šel jsem pomalu k bráně.
Hm jsem tu po prvé ,ale i tak chci se do vesnice podívat a zjistit si trochu podrobněji jak na tom jsou atd. Pomyslím si a směřuji dále k bráně. Masku jsem měl stále na sobě takže by mě nikdo neměl poznat. Přitom jak jsem šel k bráně jsem přemýšlel o tom Uchihovi o kterém nám říkala Mizukage.

To čekání na vrány mě vůbec nebavilo. Nevěděl jsem co dělat. Najednou jsem uslyšel nějaké kroky. Když jsem se podíval tím směrem, spatřil jsem nějakého muže v masce. Napadlo mě si zahrát na hlídku. Třeba to je nějaký špeh z Iwy. "Kdo jsi?!" zakřičel jsem na něj a vytáhl si svůj kunai.

"RAIKI!" zakřičel jsem na něj a obalilo ho dřevo dřív než mohl na něj vyrazit.
"Takové masky mají Oininové z Kiri a jsi jen genin, zklidni se! Navíc máme vlastní misi.."

Jsem Oinin. A prosím nekřič já na tebe taky nekřičím. Kdyžtak dokážu hokagemu ,že jsem Oinin. A dokonce i z Kirigakure no sato. Domluvím
To se takhle chováš normálně k lidem? zeptám se ho potom se podívám na Hokageho. Pokleknu
Dobrý den Hokage-sama. Promiňte ,že vás ruším ,ale rád bych se tu porozhlédl z důvodů co jsem slyšel ,že se stalo. Jestli chcete potvrdit ,že jsem Oinin tak vám ukáži i svou tvář ,aby jste si ji kdyžtak zapamatoval.
Domluvil jsem a čekal na jeho reakci.

"Gomenasai." zamumlal jsem a schoval si kunai. Uraženě jsem si sedl na zem a nevšímal si okolního světa.

Sedl jsem si na zem a s úsměvem pozoroval scénku. Alespoň něco vím o Raikim. Pomyslel jsem si.
Po pár minutách jsem zahlédl své hejno. Přistálo metr ode mě a Wakana začala na Chiyo krákat. Tázavě jsem se na ni podíval.
Prý jsou tam 4. Dle čakry to jsou shinobi a dle pásek na čele jsou z Iwy. Kývnutím jsem poděkoval a otočil se k senseiovi. Zaútočíme, nebo tam pošlete někoho jiného?

"Zdravím, teď jsem na průzkumné misi, v kanceláři je můj zástup, prosím, abys za ním šel a vyřídil to s ním, my musíme jít," šel jsem za Raikim.
"Raiki, možná že už začala válka, zatím nemáme žádné informace, ale Iwagakure no sato je nebezpečná. Pokud budeš neobezřetný, zemřeš. Válka nikoho nešetří, děti, ženy, je to jedno..Snaž se, abys co nejdéle žil. Pokud je tvůj nepřítel silnější, uteč, bojovat můžeš i zítra.." vyslechl jsem si Katashiho zprávu.
"Půjdeme tam, Válka už tedy asi začala."

Přikývl jsem. Můžete jít. Chiyo, ty zůstaň. Možná tě budu ještě potřebovat. Wakana i s hejnem zmizeli. Vstal jsem a Chiyo mi vylétla na rameno. Protáhl jsem se a čekal jsem na senseie, abysme vyrazili.

Raiki?
Podíval jsem se na toho kluka.
Víš kolik už jsem musel zabít dětí jako jsi ty? Dávej si pozor. Řeknu mu a jdu dál. /přesun

Poslouchal jsem strejdovo/mistrovo kázaní. Vše co říkal byla ale pravda. "Vždyť já vím. Slibuju že si příště dám pozor a nebudu tak neopatrný." řekl jsem. Bylo to jediné co ze mě vylezlo. Pak na mě promluvil ještě ten oinin. Nasadil jsem naštvaný pohled ale hned jsem se uklidnil.

(Musím jít na nádraží, pořídit si IN kartu na cestování do školy xD, mezitím se dostaneme na údolí kukuřice xD)
"Tak, půjdeme, budeme se držet původního plánu. Já postavím okolo celého pole dřevěný plot, budete se snažit nějakým způsobem, aby Iwa Shinobi zůstali uvnitř. Zatímco budeme mapovat, sejmeme je."
přesun
https://nsgo.forumczech.com/t515-udoli-kukurice#9756

Následoval jsem všechny ostatní. Přemítal jsem si pořád plán v hlavě. Tentokrát už něco udělat musím!
/Přesun

Pravý já zmizel pryč zpět do Kiri,

/přesun

Spolu s Kuli jsem dosel k brane pak jsem se zatavil a jenom rekl. "Mezi nama, Pokud ti reknu ze mas utect. Tak to udelas. Neni to nic proti tobe ze jsem stebou nikam nechtel proste nechci mit Vedle sebe Geniny." Rekl jsem a jeji odpoved me zajimala.
(Presun)

Přistáli jsme u brány.
"Tak, jděte domů, prospěte se, já musím letět," dořekl jsem a zmizel.

Objevili jsme se před branou. Bohužel jsem nestihl strejdu zarazit, abychom se neteleportovali, ale už bylo pozdě. Svalil jsem se zase na zem a celej jsem zezelenal. Ani jsem mu nestihl pochválit dílo a už byl pryč. Chvíli jsem tam nečině ležel a díval se do prázdna a teprve po chvíli se mi udělalo zase líp. Příště musím být rychlejší. Vstal jsem a otočil se na Katashiho a Fuu. "Musím uznat že jsme byli dobří, tak zase někdy příště!" řekl jsem a dal nám palec nahoru.

Pak jsem jim zamával a odešel si odpočinout domů.
/Přesun

Představila jsem se a odevzdala zbraně.
Už zase.
Ne, že by mi to nějak bránilo v osobním rozletu. Jako důvod své cesty jsem uvedla návštěvu Hokageho. Těšila jsem se na ni. Potřebovala jsem se ho vlastně zeptat jen na dvě věci a pak bych měla jít zase dál, ale když jsem tu už byla, napadlo mě, že bych mohla alespoň pár dní zůstat.
Přece jen mám volno!
Smysl pro povinnost mi to vymlouval a tak jsem ho vyhnala z hlavy a zamířila ke kanceláři.

//Přesun

Nedaleko Konohy se objevila tajemná postava, která vypadala opravdu hrůzostrašně. Popraskaná kůže, temné bělmo a mocná čakra. Čakra, která předvídala to nejhorší, co se mohlo v Konoze podít.
Dnes večer, se krystal zabarví do ruda. Postava vyskočila na nejvyšší strom. Zvláštní opět žít. Poskládala jsem několik pečetí.
"Shouton: Suishou meikyuu no jutsu!"

Celá Konoha byla uzavřena do Krystalové bariéry, nikdo nemohl ven, ani dovnitř. Kromě mě. Přeskočila jsem bránu a mířila do kanceláře Hokage, všichni, kdo mi chtěli vzdorovat byli zabiti.

"Hej...." Chtel jsem neco namitnot aly mi jasne kam me taha do nemocnice. Mela jedine stesti a to ze jsem se nemohl hybat.
(Presun)