Brána Konohy

Rinovi to přišlo divné vypovídat proti Ninjovi o kterém si myslí že je z Kirigakure... Bylo by to jako vypovídat proti svojí vesnici. Řekne si v hlavě.. Boužel nic o tomto Shinobi nevím.

Stráže
Hyuuga teda pokrčil rameny a zařadil se do řady. Všiml si, jak jeho kolega soustředí čakru na něco velkého.

V tom případě chci okamžitě pryč z Konohy. Chci svoje papíry a výzbroj !.. Rin zamotá ruce do sebe a čeká.

Stráž
Hyuuga, který se připravoval k útoku vyskočil bleskově nahoru a jedním úderem sovu odstrčil. Druhý Hyuuga vrátil geninovi zbraně a vypustil ho z vesnice ven.
ANBU se svými brouky se mírně stáhl, protože věděl, že už je nyní po všem. Druhý ANBU však stále udržoval pečeť, pro každý případ.

Stráž

Hyuuga i ostatní zůstali stát neschopni pohybu. Technika sovy byla úspěšná a paralyzovala je. Byla to otázka, jestli se někomu z přítomných podařilo paralýzu prolomit a nepřítele chytí.

Když jsem konečně venku rozutíkám se zpátky do vesnice. (přesun)

Stráž
Hyuuga policie už měla dostatek informací, aby je Hokage dokázal použít ve svém vyjednávání s Kirigakure. Nebyla potřeba dál věznit tohoto ninju. Moc dobře věděli, že pokud to byl Oinin, tak se chytit nenechá a pravděpodobně by se sám zabil. Nechtěli jsme tady žádnou mrtvolu.
ANBU zastavili další sledování a všichni se postavili do řady. Představení skončilo. Jeden z ANBU, zřejmě Aburame začal sepisovat krátkou zprávu o tom, co se tady dělo a o tom, co zjistil a vtiskl ji Yaeko-san do ruky. Věděl, že je to Hokageho nová asistentka.

Sova se dostane mimo dosah všech útoku od členu Konohy. Sova začne mířit směrem k vesnici zpět. Furt vylítává víš a víš aby nemohla být sledována. //přesun

Zůstala jsem tam oněměle stát. Z jeho techniky jsem se dostala prakticky ihned, ale neměla jsem žádnou techniku, která by mohla to zvíře dostat ze vzduchu. To si vážně dělali legraci! Čtyři ANBU, klan Aburame a klan Hyuuga.
"Tohle je ostuda," promluvila jsem, když jsem se vzpamatovala z toho šoku. "Ten člověk reagoval na naše techniky jako amatér, bylo vidět, že je vůbec nezná. Jste z našich nejvýznamnějších klanů a přesto jste ho nechali utéct..."
Nemluvila jsem naštvaně. Nemluvila jsem k nim ani jako nadřízená, tou jsem přímo nebyla. Pouze s klidnou výčitkou, nad kterou by se měli zamyslet. Přejela jsem je pohledem, než jsem ho obrátila ke Shiranui a Raikimu.
"Omluvte mě, prosím," poznamenala jsem, když jsem převzala od účastníka souboje pro Konohu nesmírně ponižující zprávu. Ani Onin tohle nedokáže. Obzvláště ne Oinin, kterého se snaží chránit někdo, kdo je zřejmě jen Genin a který se musí spolehnout na svého mazlíčka, aby vůbec něco dokázal.

Zavřela jsem oči a vtiskla jsem si útočníkovu chakru do paměti. Jeho smůla (a štěstí našich strážných) byla, že ovládám teleskopickou techniku. Najdu ho teď kdekoli na světě.
"Vlastně je dobře, že je pryč," pousmála jsem se na velitele Hyuugů povzbudivě. "Když znám jeho chakru, můžeme přesně zjistit, kde je a odkud tedy pochází, aniž bychom prolili jedinou kapku krve."
Snažila jsem se to brát klidně a alespoň trochu optimisticky. A nakonec se mi i podařilo přesvědčit samu sebe, že tak je to lepší. Pak jsem se odtud probleskla pryč. Musela jsem do kanceláře, tohle nepočká.

//Přesun

Stráže
Hyuuga policie pečlivě zkontrolovala tzv. svobodnou kunoichi a zjistila, že opravdu mluví pravdu. Na rozdíl od těch, kteří přišli předtím.
"Pojďte dál," oznámil jí a pootevřel jí bránu.

Dosel jsem pomalu k brane a pomalu a jen prosel. a vydal se do Tanzaku Gai.
(presun)

Zde už bylo vše vyřízeno a tak nebylo potřeba nic dělat. Zbývalo už jen dojít do kanceláře Hokageh a podat zprávu o té nudné misi na kterou nás poslal, což jediné co jsme z toho měli byly bolavé nohy a puchýře z té dlouhé cesty. Byla jsem zvědavá co mě asi tak čeká příště, snad ne nějaká špionáž. (přesun)

Čekal jsem, jestli si Shiranui nepotřebuje něco vyřídit, takže jakmile se dala do pohybu, ihned jsem jí následoval. Alespoň ta malá zápletka tady u brány trochu okořenila tuto misi.

/Přesun

Klony dobehly zpet k vesnici. Jakmile byly u brany jeden se zrusil a ten druhy poskladal pecet a zmizel v oblacku koure.
(Presun Shunshin)

Šel jsem k bráně, kde už na mě čekali ostatní. Tvářil jsem se drsně. Přišel jsem k nim blíž a vycenil zuby, které se leskly ve svitu světla. No jo, pasta s bobrem.
"Saaate! Jsem váš taichou, jounin a žabák z hory Myoboku, Senju Tobiru!"
"Představte se, chuunini, a potom můžeme vyrazit s naší silou mládí!" zaječel jsem a otočil prst směrem k východu. Nechal jsem se unést.

Ayame

Náš kapitán byl opravdu podivín. Zatvářila jsem se trochu šokovaně.
"Ayame, jenom Ayame." řekla jsem pomalu a dál na něj divně zírala. To bude ještě mise..

Chouta Akimichi
Kapitán Tobiru se mi zamlouval, akorát to mělo jednu chybu. Víc než sílu mládí mám rád sílu jídla! A brambůrek. Doufal jsem, že se jich ani nedotkne..
"Akimichi Chouta, taichou," představil jsem se, podle jeho rozkazů. Nic jsem neříkal, čekal jsem, co bude dál.

....

Banda se představila, i když jsem věděl, kdo jsou, jen jsem je zkoušel.
"Tak bando, poběžíme velmi rychle, ať jsme v Kumo ještě dnes. Pokud se nám to nepoběží, tak poběžíme na rukou. A ještě budeme dělat kliky, je Vám to jasné?! Jdemeeeeee!!" rozeběhl jsem se kupředu až za mnou bylo vidět jenom prach.

Ayame se podívala na Choutu docela vyděšeně. Nic z toho se jí dělat nechtělo a Choutovi snad ještě víc.

Přesun

Po no narocne ceste jsem se dostal zpet do vesnice nastesti nebyly zadne komplikace. Slo to az moc hladce na muj vkus . Nakonec jsem si pohnul do kanclu.
(Presun)