Cvičiště č. 1

First topic message reminder :

Civčiště, které se nachází venku.
Je to takové "hřiště", které je vybavené pro cvičení. Jsou zde terče, cviční panáci a další vybavení.
Uděljte si vždy sami svou představu, neumím to popsat ^^')

Jakmile jsem se dozvěděla, že se Kashike vrátil, běžela jsem co nejrychleji do budovy, kde mi řekli, že je na cvičišti. Okamžitě jsem zamířila tam. Odjel do Oto, aniž by mi to řekl a od jmenování jsem ho vůbec neviděla. Ano byla jsem vytočená. Ale chtěla jsem se ujistit, zda je v pořádku. Doběhla jsem na místo a viděla, že se věnuje tréninku. Mě ho taky sliboval a nic. Trochu jsem posmutněla, ale pozorovala jsem ho tiše, abych ho nerušila.

Všiml jsem si lídí co přišli a začali nás sledovat. Už jsem chtěl  začít ale v tom mi přerušil plány, když mi bylo řečeno že nesmíme používat jutsu. Dobrá teda, bez jakékoliv nijutsu, genjutsu nebo něčeho podobného. Dva prsty které jsem zvednul nad hlavu dám znovu podél těla. Pomocí Kirigakure no jutsu bych nejenom začal boj ale také bych se zbavil diváku. Vzdychnu si a změním ruku ve který držím meč. Rozěbehnu se proti Mizukagemu tak že měním směry za běhu. Tím bych měl zhoršit předvídaní útoku a celkově pohybu. Katanu držím v levé ruce a druhou si strkám do Yukaty.

Lekce první. Při útoku napřed ohrožuj. Když se na mě vyřítí s katanou v levačce, využiji délky čepele a zvoleného gardu. Udělám prostě jen posun vpřed a bodnu z natažených paží na jeho levé rameno. Můj cíl je vyřadit ozbrojenou paži z boje. Jeho měnění směrů mu v tomhle moc nepomůže, protože mě stačí se jen mírně natáčet tak, abych k němu vždy stál čelem. Navíc mu to dodává jistou rozevlátost, která se podepíše na stabilitě a koordinaci.

Kashike jako kdyby se pouze posunul vpřed a bodl mě to ramene. Pro někoho by toto zranění bylo bolestivé ale já jako člen Hozuki klanu dokáži zkapalnit libovolnou část těla. Pokud nebudeme používat jutsu, tak existuje opravdu málo útoku typu Ninjutsu nebo Kenjutsu které by mě dokázali zranit. Po bodnutí jako kdyby místo krve tekla voda. Zvolit si takto dlouhý meč proti mému kratšímu meči se zdá jako výhoda. Ale pokud se dostanu blízko tak napřahovat se dlouhým mečem je těžší a pomalejší než mým. Pravačkou odstrčím zabodnutí meč silou do leva tak abych měl možnost se přiblížit.

Tím, že se dlouhý, nebo též jedenapůlruční meč drží oběma rukama, stává se z něj naopak velmi svižná zbraň. Ruce na ručce zabírají proti sobě a fungují jako dva body páky. Když mi zatlačí na čepel, udělám prostě jen krok šikmo zpět a do prava, abych se dostal mimo jeho dosah. Můj hrot nyní míří opět na jeho krk a já jen čekám co vymyslí. 
Jedna nula pro mě... prohodím s úsměvem. Pro takový trenink bylo skvělé, že jsme se ani jeden nemohli vážně zranit. On díky své manipulaci s vodou a já díky své regeneraci.

To že ustoupí šikmo do prava se dalo čekat a díky tomuhle pohybu jsem dostal možnost částečně vyblokovat jeho úder. Meč nastavím tak abych se opíral o rameno a tak získal stabilitu v postoji. Úder narazí do meče a zastaví se o něj. Síla úderu mi trochu otřese tělem ale ustojím ho. Začnu se přibližovat k Mizukagemu podél jeho meče co neustále blokuji. Pokud nezmění směr útoku tak se dostanu za chvilku do jeho blízkosti. O jeho regeneraci jsem nevěděl, natož on o mojí schopnosti už ano.

Začal se mi smýkat po čepeli. Lekce druhá: Bojuj hlavou. Nechám ho se smýkat asi tak jednu vteřinu, pak uvolním obě zápěstí, poddám se tlaku na svou čepel a zároveň vyrazím vpřed. Výsledek je, že zatímco jeho zbraň je stále v kontaktu s tou mojí a tudíž nepředstavuje hrozbu, moje ruce a především záštita meče směřují z bezprostřední blízkosti do jeho obličeje. Myslí mi v té chvíli proběhne letmá vzpomínka na osobní stráž Tsuchikageho, kterou jsem zabil přesně tímhle trikem.

Tento tah byl dobrý, taky co jiného čekat od samotného Mizukageho. Určitě si ale všiml že používám jednoruční zbraň a také že celou dobu mám v Yukutě pravou ruku a používal jsem do teď pouze levačku. Jeho ruky si všimnu a stihnu za reagovat. Vytáhnu pravačku a mířím jí pár centimetru pod Mizukageho oko. Je tak šikovně mířena že trajektorie úderu vede hned vedle ruky kterou na mě míří. Mohl si povšimnout že v ruce držím ostře nabroušení kunai. Pokud by tento úder prošel, škrábnul bych jak ruku tak i tvář. Kunai sice nebyl meč ale pořád to spadá do kategorie nožů.

Periferním viděním zaregistruji pohyb a zareaguji možná rychleji než bych chtěl a než by bylo fér. Svojí plnou rychlostí zastavím úder na jeho tvář, lehce se prohnu v zádech abych uhnul ráně a zároveň mu dám silný kopanec do oblasti rozkroku. Ať už je výsledek mé akce jakýkoliv, odskočím dozadu a přeruším kontakt. Tohle ode mě nebylo fér... kdybych byl soupeř na stejné úrovni jako jsi ty, zasáhl bys mě. Jedna jedna. 

Byl rychlý, tak moc že nebylo možnost se jakkoliv vyhnout. Dostal jsem přímí zásah kopem do rozkroku. Pří zásahu do všech stran vystříkne voda. Vytvoří to větší kaluž vody na místě zásahu. Následně odskočí do zadu abychom mohli bojovat asi znova. Jedna jedna. Voda se začne spojovat a následně se vytvoří silueta muže. Ani to že jsem použil kunai nebylo moc fér. Do kolika bodu se bojuje pane. Jedna jedna zatím nebylo vůbec nejhorší.

Kdo první dosáhne třetího zásahu, vyhrál... navrhnu a znovu se připravím k boji v posta longa. Nehodlám ho nějak hodně týrat, ale chci vidět co v něm je a jestli u boje pořádně přemýšlí. Zatím to docela a zahrál zatím jen jeden trik... což je málo.

Dobře. Bojovali jsme chvilku na to abych mu stihl ukázat více triku. Postavím se do pozice vhodné k boji. Meč si nechávám pořád v levé ruce. Pokud vám to nebude vadit tak začnete v útoku vy. První boj jsem začínal já a proto bych chtěl aby druhý začínal jinak než předchozí.

Sedím, hledím a dostal jsem hlad... vytáhnu plátěný pytlík ve kterém jsem si přinesl pár sendvičů Já věděl, že se budou hodit... který si dám? Se šunkou, tuňákem či sýrem....? mudruji při pohledu na určitě chutné poživatiny.

Nakonec jsem popadl ten s tuňákem a s chutí se do něj zakusuji Taky jsem chtěl umět mávat s mečem, ale nejsem extra talent... každý z Kirigakure nemůže být šermíř přemýšlím při žvýkání sendviče.

Na jeho žádost přikývnu a přistoupím na vhodnou vzdálenost, asi 3 metry. Meč v natažených rukou je však dostatečně blízko, abych mohl soupeře ohrozit. Začnu tedy lehkým, střižným sekem proti jeho pravému ramenu. Můj cíl je vytáhnout jeho ozbrojenou paži se zbraní nahoru, abych si uvolnil prostor nebo ho přimět k protiútoku.

Přisunul se blíž se vzdálenost takovou aby mohl útočit ale já na něj mečem nedosáhl. Bylo to chytré ale každý správní shinobi má minimálně jedno ESO v rukávu. Chtěl vidět pár triku, tak mu je předvedu. Chytnu meč do dvou rukou jako kdybych držel obouruční meč. Posunu se dopředu a chystám okamžití útok na tělo. Švih má větší sílu než když provádím útok pomocí jedné ruky. Dávám do úderu svojí celou sílu kterou mám. Vypadá to tak že útok který směřuje na rameno úplně ignoruji. Ukážu mu další trik s kterým bych mohl trochu na Kashikeho zapůsobit.

Vypadá to, že můj sek úplně ignoruje a jde si rovnou pro další bodík. Chyba lávky. Lekce třetí: Technika. Moje přední noha zcela automaticky zahájí posun vpřed, ruce provedou dosek na jeho rameno a zároveň lehce natočím tělo čelem proti jeho seku. 
Výsledek tedy vypadá tak, že se výrazně přiblížím a čepel mého dlouhého meče je mezi mým tělem a soupeřovou zbraní. Pokud se pokusí stočit sek dolů na nohy, stačí mi minimální pohyb rukou, abych jej zachytil pomocí záštity meče, která je další z řady výhod mé zbraně oproti jeho kataně.

Jeho útok nebyl špatný ale asi nikdy nebojoval proti členovi mého klanu. Jak jsem už jednou řekl, útoky Kenjutsu a Taijutsu mi podstatě nic neudělají. Natož Ninjutsu mi dokáže pořádně zavařit, ale tady v tomto boji je zakázané. Trik číslo dva. Jeho sek způsobil že jsem se rozpadl na vodu která se za jeho mečem znovu spojila během několika setin. Tím jsem se dostal do pozice kterou určitě nečekal. Dostal jsem se za meč což známe za obranu nepřítele. V této pozici dokážu seknout já. Útok který jsem vedl pokračoval skoro bez zastavení na jeho bok, který mi tak krásně vytočil. Používal jsem meč Wakizashi nikoliv Katanu. Meč Wakizashi je mnohem menší ale v boji na tělo lepší jak klasická Katana.

Plynule projedu vodním tělem svého oponenta a zadní noha mi mezitím opíše půlkruh, čímž se k němu více méně otočím znovu čelem. Co se týče jeho wakizashi, jsme u sebe tak blízko, že stačí jediný lehký pohyb rukama, abych sek zachytil díky křížové záštitě. Je to velmi improvizovaný kryt, ale rozhodně je dostačující. Následně ustoupím zákrokem znovu do původní vzdálenosti 3 metrů. Je mi líto, ale dva jedna vedu... nadhodím vesele jsem připraven znovu k obraně. 

//vím že to možná vypadá jako vycucané z prstu, ale fakt jsem to tu asi 3x zkoušel s reálným mečem... opravdu to funguje, i když je to šermířská prasárna

Ten tah co Mizukage provedl vypadal improvizovaně ale byl famózní. Věděl jsem že je určitě zdatný ale taková blokace byla ukázková. Netušil jsem že jeho Kenjutsu je na takové úrovni. Nevěděl jsem to mám říct ale přesto něco vypadlo. Co to sakra bylo! Napadla mě velice dobrá blokace a následní útok. Zkusím jestli tato strategie kterou jsem teď vymyslel mi obdrží bod. Tím jsem mu mohl ukázat ještě jeden trik, kterým oponuji většinu nepřátel. Kashike ale není většina, on je sám Mizukage. Příští bod je můj a tak vyrovnám skóre na dva-dva.

Tak se předveď... a nezapomeň, dám ti zásah a prohrál jsi, což bude mít nemilé následky... odpovím pobaveně na jeho výraz a rovnou mu provedu výpad bodem proti krku. Útok není nijak extrémně rychlý a je veden přímo.

Znovu ten útok na krk kterým získal první bod. Tentokrát to tak nedopadne. Levou rukou snadno vyblokuji útok který mi mířil na krk. Něco je ale jinak!. Moje pravá ruka se během protiútoku mnohonásobně zvětšila. Byla monstrózní velikosti a hned jsem zahájil útok druhou rukou. Práva ruka vystartovala velkou rychlostí přímo na tělo Mizukageho. Úder by měl dopadnout do oblasti střev. Tento úder už od pohledu má největší sílu kterou jsem zatím předvedl. Každá technika má své výhody a nevýhody a tato není výjimka. Tady platí pravidlo: čím silnější jedna ruka je, tím druhá ruka více trpí.

Fakt, že můj bod vyblokuje jen jednou rukou, mě upozorní na jeho protiakci. Místo abych se do bodu opíral celou vahou a zkusil prolomit kryt, stáhnu ruce blíž k tělu, nohama udělám odsun a mírným vyosením obou zápěstí nastavím čepel těsně u záštity do cesty jeho ohromné ruce. Jsem upřímně zvědav, jestli ten útok vzhledem ke vzdálenosti a situaci hodlá dokončit... v takovém případě budu velmi silně promočený.

Opět se dostal do výhodné pozice a využil délku svého meče. Kdybych dokončil útok, připsal by si poslední bod a oznámil by konec. Tohle ale ještě není vše!. Ruku zastavím těsně před ostřím meče. Levou nohou přešlápnu do strany a zabodnu meč do země. Ruka se mi začíná vracet do normální podoby. Opíral se o meč abych získat stabilitu. Rukou sotva dosáhnu na tělo ale noha je jako končetina delší. Vykopnu nohu do boku nepřítele, tam kde se právě nekryje.

Tak tohle byla kardinální hloupost. Zabodnout meč do země? Vážně? Moje reakce je jasná. Odrazím se ze zadní nohy a jediným nízkým skokem jsem u něj. Tím zkrátím nejen vzdálenost, ale seberu i sílu jeho kopu, jelikož nebude mít žádnou úhlovou rychlost. Zcela bez ostychu do svého soupeře vrazím. Chytím kopanec kolenem do oblasti pánve, ale mezi mým a jeho tělem je čepel mého meče, zatímco jeho je vražená do země. Neříkám nic, ať si to v hlavě přebere sám.

I s eskortou jsem přišla opět v kápi na cvičiště, celkem dost lidí, ale všichni byli shluklí na jednom místě. Tam zřejmě bude i objekt mé návštěvy. Kousek opodál stála ta jeho malá přítelkyně. Rozhodla jsem se zůstat opodál a jen vše pozorovat. Alespoň ho uvidím zase v akci. Nechtěla jsem v tréninku vyrušovat.
Ale když jsem viděla, jak skončil jeho útok, tipovala jsem konec souboje. Do toho ticha jsem začala tleskat a plně brala na vědomí, že na sebe strhnu pozornost.