Kancelář Kazekage

First topic message reminder :


Zde úřaduje Hachidaime Kazekage, Akasuna no Sasori. Pokud není přítomen, kancelář se zamyká a je zabezpečena pastmi. Na zemi přede dveřmi a před okny jsou pečetě, fungující jako alarm. Pokud vstoupí někdo nepovolaný zabezpečí kancelář a přivolá stráže, ze zdí se vysunou trubky s uspávajícím prachem, který je čirý a nelze jej rozpoznat, pokud nemáte doujutsu! Pečeť dokáže odjistit jedině Kazekage.

Kashike

Převezmu si s úklonou svitek. Děkuji lorde Kazekage. Pokud by madam Mizukage nesouhlasila se zavedením vody, osobně se chopím lopaty abych vám vykopal studnu. Může to vyznít jako žert ale já to myslím naprosto vážně. Rozevřu svitek a mým očím se naskytne pohled na řádku krvavých podpisů. Z nehtu mi vyjede malá kostěná čepel a já se jí říznu do ukazováku, který začne krvácet. Podepíšu smlouvu a otisknu do ní bříška všech pěti prstů pravé ruky. Pak svitek smotám a vrátím Kazekagemu. Jsem vám velmi vděčný pane.

Faito

Kopat vodu od velkého jezera až do Suny? No...to se protáhneme, doufám, že ty Štíři budou stát za to... pomyslel jsem si, ale neříkal jsem nic. Pokud Mizukage přistoupí, jsou námitky k ničemu. "Velice vám děkujeme, Kazekage-dono. To bude vše..." řekl jsem. Tentokrát jsem se ale neuklonil. Chtěl jsem vidět jeho reakci.

"Můžete jít, pokud je to všechno," poznamenal jsem chladně. "Mám nějakou práci," koutkem oka jsem pohlédl na Hineho a ty jeho výtvory.

Faito

"Děkujeme za váš čas." řekl jsem a tentokrát následovala i úklona. Ještě jsem pohledem zpražil toho kluka, který nás celou dobu poslouchal. No nic, kdyby chtěl, Kazekage ho vyhodí.

//přesun

Kashike

Opět se uctivě ukloním, srazím paty a vykráčím z místnosti za kapitánem. Doufám že mě první štír nepošle k čertu... pomyslím si při odchodu.

//přesun

Loupl jsem očima po těch dvou manících, co právě odešli. Mazlik přestal blbnout s pavučinou, zalezl kamsi pod mé oblečení a já se postavil na nohy. Došel jsem až k Sasoriho stolu. Už mě to opravdu začínalo vadit, že nemáme ani chviličku pro sebe.
"Jsem celkem napjatý, jaká tajemství se skrývají tam uvnitř." pravil jsem a opětoval Sasoriho pohled. Pochopitelně jsem myslel tajemství uvnitř pavoučího kokonu.

Vešel jsem ke kanceláři Kazekage a zkusil jsem zaklepat na dveře.

Konečně odešli, chystal jsem se naklonit k Hinemu, když v tom opět někdo zaklepal. Hmm, je to zvláštní. "Ano, taky bych rád věděl, co skrývá," chladně jsem však pohlédl na dveře. "Vstupte,"

Chvíli jsem ho sledoval, pak jsem vytáhl svitek s misemi a ukázal mu jednu B misi.
"Tvým úkolem je oprava nemocniční stanice nedaleko Suny a vesnice Písečných lidí. Zabydleli se tam nukeninové, ale je to B rank, myslíš, že to zvládneš?"

"Zabít, zničit. Pokud se objeví někdo s mimořádnými schopnostmi, přines mi ho," řekl jsem jasně. Doufal jsem, že teď už misi nikdo nepokazí. "A udělej to rychle, nerad čekám." (Zvládneš sám si najít NPC?)

Vešel jsem do kanceláře a ptám se Kazekageho ,,Kazekage-sama, chtěl bych se zeptat jestli by nebyla vhodná nějaká mise mimo okolí vesnice. Nejlépe nějaká mise okolo Konohy? Jak jistě víte momentálně jsem neměl nic moc napráci a cítím se poněkud znuděně. Neberte to jako urážku, prosím. uklonil jsem se.

Pohlédl jsem na nově příchozího. Od té doby, co jsem Kazekage jsem ho ještě neviděl. "Donesly se mi zprávy, že má Konoha nemalé potíže, můžeš jít do Konohy a zůstat chvíli tam, Hokagemu po ruce." pohlédl jsem mu do očí. To by tě mohlo zabavit. Navíc, si chci vybudovat jméno, změnit svou pověst.

,,Děkuji, Kazekage sama! Odebírám se pryč z kanceláře a jsem šťastný, jak blecha. Blížím se k té cestě. Blížím. Chce to jen pomalé krůčky. zmizím pryč.

Na stůl se mi dostala zmínka o srazu Kage. Už dnes, sraz kage. Já potřebuji doprovod. Mohl by ho tvořit Hine a ta jinchuuriki.
"Hine, víš že dnes je sraz Kage?" vzal jsem si všechny své věci a odešel.

Prídem sem a zaklopem na dvere.

Prídem dnu a začnem hovoriť:Prišla som sa ohlásiť Kazekage-sama a popýtať nejakú misiu.

A pardon som Natsuki,Natsuki Akasuna,poviem a usmejem sa.

Trošku sa naštvem a poviem:Tak počúvajte ja tu niesom pre srandu ja chcem misiu už poriadnu!