Cvičiště 3

Když byla řeč o ramenu, nemohl jsem odmítnout."Platí!" řekl jsem nadšeně a podal jsem mu na to ruku. Jenom doufám že neprohraju.

Přemýšlel jsem jak začít. Po chvilce jsem si vyndal kunai a rozeběhl se proti němu. "Bunshin no Jutsu!" zařval jsem cestou a naklonoval se. Pak jsem se všemi svými klony vyskočil a všichni po něm hodili kunai. Bohužel, jenom ten můj ho mohl zasáhnout a trochu oslabit.

Všichni moji kloni se vypařili. Já jsem jen taktak stihl použít Kawarimi no Jutsu, ale dalo to dost práce. Objevil jsem se kousek za jeho zády. Nevěděl jsem, jestli mám zaůtočit zezadu nebo použít nějakou techniku. Nakonec jsem potichu použil Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu a podrhrabal jsem se pod zem.

Chvíli jsem vyčkával pod zemí, abych ho poté překvapil. Po 2 minutách jsem se prohrabal pod něj a vytáhl jsem ze země ruku. Chytl jsem ho za nohu a stál ho pod zem, tak aby mu vyčuhovala jenom hlava a vylezl jsem ven.

Jeho rána do hlavy byla celkem silná. Chytl jsem se za hlavu. Kso, tak tohle mi nevyšlo. Teď když má sharingan, tak m nejspíši bude Bunshin no Jutsu k ničemu. Vyndal jsem si dva shurikeny. Hodil jsem je po něm a krátce po nich jsem proti němu vyběhl i já.

Shurikeny měli původně odradit jeho pozornost ode mě a já bych poté mohl zaútočit. Shurikeny se bohužel obrátili proti mě. Přikrčil jsem se, abych se jim vyhnul a běžel se dál. Když jsem doběhl asi metr a půl před něj, vyrazil jsem rukou proti němu, abych mu dal pořádnou pěstí.

Ještě než mi stihl dát pěstí, jsem ho stihl silně kopnout do lýtka. Jakmile mi dal pěstí on, odlétl jsem asi dva metry daleko. Začalo mi krvácet z nosu. Otřel jsem si ho a stoupl jsem si. Tentokrát jsem chtěl aby zaútočil první on.

Jakmile mě chytil, popadl mě strach z toho co udělá dál. Rychle jsem udělal první věc která mě napadla a to, že jsem ho chytil za ramena a přehodil z sebe. Bohužel, on mě držel taky za hlavu, takže jsem takovým zvláštním způsobem přepadl s ním. Cítil jsem jak mi něco křuplo v zádech. Ležel jsem tam chvíli na zemi a začal jsem pomalu vstávat.

Dorazil jsem na rozlehlé cvičiště. Nedaleko trénoval Raiki s Kenem a já jsem se pousmál. Koš s rybami už tady čekal. Ryby sebou mrskaly, div se koš neprotrhl. Šel jsem nedaleko k rybníku, kde jsem čekal na ostatní.

Došel jsem na cvičiště. A myslíš, že ty ryby jsou pro mě? Již asi stá otázka na toto téma od mé věrné vrány. U mě narazila na zeď hrobového mlčení. Když jsme přišli, seskočila mi z ramena a šla prozkoumávat onen koš ryb.

Rozchechtal jsem se. Chiyo Karasu šla po rybách, Fuu rybám vyhrožovala. "No, ty ryby patří ke tréninku medika," ušklíbl jsem se a vytáhl svitek s Katonem: goukakyuu no jutsu a karasu bunshin. Podal jsem je Katashimu. "Katon Goukakyuu no jutsu a Karasu bunshin. Katon bych ti ukázal, ale už nemám sharingan, nedokážu to okopírovat. V mém životě jsem tu techniku zkopíroval několikrát. Nejdřív pečetě - Uma,Tora, Mi, Hitsuji, Tora, Saru, I, Uma, Tora, pak soustředíš čakru v plících, představ si ji jako plamen a pak najednou vypusť ven. S Karasu bunshin ti moc nepomohu, ale vrány ano. A ty Fuu, Shosen jutsu je A rank technika. Je na tebe příliš složitá, to ale neznamená, že ti nemohu pomoci se základním ošetřením. Na Shosen se používají tyto specilní pečetě Ushi a Tora," předvedl jsem. "Zkušení medici používají bez pečetí. Tato lékařská technika umožňuje urychlit proces hojení zasláním čakry do postiženého místa. Umožňuje to léčit pacienta aniž by bylo nutné ho podrobit chirurgickému ošetření. Dokáže vyléčit zranění jak vnitřní tak vnější, množství čakry odpovídá závažnosti zranění. Je nutné mít co nejpreciznější ovládání čakry, ale to máš v krvi...Začneš tento trénink s rybami," jako kouzlem se náhle přestali mrskat. Už byli dost unavení. Vytáhl jsem svitek s podivným vzorcem. Vytáhl jednu smrdutou rybu a položil ji doprostřed. Poskládal jsem potřebné pečetě a přiložil ruce k rybě. Mé ruce zazářily smaragdovou čakrou a ryba sebou začala mrskat, skočila šipku přímo do jezera. "Nějaké otázky?"

Chiyo se odebrala pozorovat Fuuin trénink, zjevně s plánem co udělá, kdyby se to Fuu nepovedlo.
Já jsem si mezitím vzal oba svitky a začal se rozvažovat, kterou techniku se naučit dříve. Rozhodl jsem se pro Karasu bunshin. Vypadala zajímavě a s Wakanou jsem ještě moc zkušeností neměl. Provedl jsem Kuchiyose a v oblaku dýmu se objevila Wakana i s jejím hejnem. Podal jsem jí svitek a nechal ji ho přečíst.

Vstal jsem. "Tak do toho Fuu.." Já jsem rozevřel svitek a posadil jsem se za svitkem.. Senjutsu..Co je to Senjutsu...Nejdřív musím sesbírat čakru z přírody a smíchat ji s mou vlastní čakrou. Jenže sakra, jak mám takovou čakru vůbec vycítit!? Příroda..přírodní čakra..počkat..Mokuton. Má čakra je živá, dává život, jediné kekkei genkai které dokáže tvořit živé věci. Vlastně skoro jediné, vzpomněl jsem si na Ayame. V sedě jsem provedl sérii pečetí a okolo mě vyrostly sloupy a měly psí hlavy. Pak okolo těch sloupů vyrostly různé druhy stromů. Vypadalo to jako jedna z překrásných zahrad.
Měl bych být schopen alespoň trochu pocítit přírodní energii.,Pokud ne, zavoláme si Fukasaku-sama na pomoc. začal jsem meditovat a soustřeďovat se na okolí. Nic..

Po chvíli čtení zakrákala Wakana na hejno jakési příkazy. Pár z vran se poté seskupilo do tvaru, vzdáleně připomínajicího člověka. Provedl jsem pečetě a pokusil se do toho tvaru promítnout svoji čakru. Nestalo se nic. Podrážděně jsem sykl.
Chiyo mezitím pozorovala Fuuino snažení. Moc ti to nejde. Okomentovala to suše a šťouchla do ryby zobákem.