Cvičiště 3

Už jsem byl skoro u Mara. Shurikeny měli být původně jenom na odlákání pozornosti a pak bych zaútočil sám, ale nějak mi to nevyšlo. Byl jsem moc pomalý. I přes to jsem pořád běžel proti Marovi, zaslechl jsem dokonce i jeho velmi zajímavou větu. Byl jsem celý zvědavý, co to může být ta tak supr techniku, že ji chtěl použít na strejdovi-sensei. Navíc jsem byl na sebe pyšný, že jsem dokázal zahnat Mara takhle daleko. Ale nebylo to vůbec co jsem očekával. Objevil se další kouř (vypadalo to, že je má Maro opravdu rád). Nebyl ale tak velký a pak se rozetmělo a... Já se dočista zastavil. Sice jsem byl už kousek od Mara, ale to co se tam zjevilo, mě prostě donutilo se zastavit. Stála tam zcela nahá dívka, což mě totálně šokovalo. A ještě začala cvičit u mé tyče. Radši na ni už nikdy nesáhnu i když příště bude z jiného kamene.
Civěl jsem tam na ni z vytřeštěnýma očima a pusou otevřenou dokořán, ale žádná krev z nosu naštěstí netekla. Už jsem dál nemohl a svalil se na zem. To snad není možný. Nadzvedl jsem hlavu, snažíc se nehledět na Mara/dívku a vydechl ze sebe: "Kde ses to proboha naučil? Vždyť to je slavná technika Naruta!" Hlava se mi motala a já už dál nemohl. Tohle bylo moc.

Zaslechl jsem blížící se Fuujin hlas a tak jsem znova nadzvedl svou hlavu. Viděl jsem Fuu jak praštila Mara/dívku do břicha a ten se následně svalil na zem. Pak se proměnil do své normální podoby a já se mohl v klidu zvednout. Mohl jsem zase zaútočit, ale byl jsem férový a tak jsem ho radši nechal. Sice jsem nechápal, proč to Fuu udělala, ale každopádně mi zachránila život. Sledoval jsem Mara, který se z nenadání někam rozeběhl a ještě jsem u toho zaslechl nějaké nedobré zvuky XD. Díval jsem se za ním, dokud nezmizel z obzoru a pak ho již nechal být. Sice jsem se ho chtěl zeptat, jestli by mě třeba "náhodou" nenaučil nějakou techničku, ale bylo už pozdě. Pokrčil jsem jenom rameny a pak jsem přistoupil ke Katashimu. "Tak co? Jaký jsem byl?" zazubil jsem se i když jsem žádnou chválu nečekal. Po tom, co jsem předváděl na cvičišti jsem se za sebe trochu styděl. Ale musel jsem uznat, že nejhorší jsem taky nebyl XD.

Sledovala jsem pozorně Fuu i když někam odběhla. Byla celá od oleje takže byla v nevýhodě. Jsem skromný člověk takže jsem ji to nechala vyřešit když se vrátila řekla jsem. " Nějak často odbíháš " Z rukávu mi vyletěl kunai s výbušným lístkem, který jsem chytila. " Tak si tedy můžeš vybrat. Buď se vzdáš nebo si uděláme grilovačku. Při nejhorším tě vyléčí Sakura. Ani se mi moc bojovat nechce tak ať to máme za sebou. Volba je na tobě. " Jakmile jsem domluvila stále jsem sledovala její pohyby a doufala, že nakonec přerušíme boj. Nechtěla jsem ji totiž vážně zranit její krásné tělo, byla by to totiž škoda a nefér kvůli mužům.

//Gomen, že to tak trvalo. Technické potíže, které budou možná k večeru vyřešeny.

Stále jsem čekala, ačkoliv jsem se stála usmívala. " Jak chceš, ale pokud chceš skončit jako usmažené kuře tak si potom nestěžuj. Když nebereš vážně trénink, tak nebudeš připravená na boj. Mě taky nikdo nešetřil a několikrát si i sama ublížila. " Hodila jsem sekunaie s výbušným lístkem do kaluže oleje, ale nenechala jsem ho zatím vybuchnout. Vyčkávala jsem a ten déšť jsem zrušila. Avšak stále kolem ní a na ní byla spousta oleje. Obzvlášť úplně, ale úplně vše oblečení bylo od oleje. Musela by se vysvléknout aby neuhořela, i když její kůže byla taky od oleje, ale tu může smýt vodou. V oblečení to však zůstane. Možná by to byla i podívaná pro muže vidět nahou Fuu.

//Omlouvám se za neaktivitu. Důvod v nepřítomnosti.

Sledoval jsem oba dva souboje. Raiki prohrál a Fuu se tomu blížila. Tedy již měla dost jistě souboj prohraný. Zápasil jsem s chutí jí pomoci, ale neodpustila by mi to.
Když tu jsem zaslechl povědomý hlas a uviděl povědomou hřívu. No... Zasmál jsem se. Moc ti to nešlo. Zkus si senseiovy říct o pár dalších technik a pokud má nějaký tvůj pes živel, zkus to zkombinovat. Kombinované techniky jsou opravdu mocné. Začal jsem mu radit, skoro jako senpai. Na druhou stranu jsem skoro jeho senpai byl. Starší rozhodně ano.

Sklesle jsem sklopil hlavu. Když už byla řeč o technikách, strejda-sensei mi pořád jednu dluží. Ohledně mých psů a živlů, Kestai používá jenom kenjutsu a Kodi s Pinchim neumí bojovat. I když Pinchi možná...Jakmile mě můj smutek přešel (což bylo velmi rychle), opět jsem se narovnal. "No jo, strejda-sensei mi techniku už dlouho dluží, ale pořád nemá čas mi ji dát. A zrovna Doton moc lidí nemá, aby mě něco naučil někdo jiný. To bych musel do Iwy." zavtípkoval jsem a podíval se na Fuu. Byla celá od oleje a moc to s ní nevypadalo dobře. Ta holka měla v ruce kunai s výbušným lístek a já jsem tušil, co bude následovat. Bohužel, ani jeden z nás nemá Suiton, aby to z ní smyl, takže se o to musela postarat sama. Přece jenom, ona mě zachránila před Marem a já už podruhé nic neudělám. Ale třeba Fuu něco vymyslí.

Byla sice ukrytá v korunách stromů, ale prozrazovala jí úplně jednoduchá věc. Olej z ní neustále kapal dolů na zem. Čímž mi poskytovalo rozhled o tom kde se nachází. Zároveň je to i dobrá stopovací technika a tak jsem hodila další kunai směrem kde se nacházela ona. Vytipovala jsem průměrně výšku kde by se mohla nacházet a zároveň pak hodila o trochu výš další shurikeny. Čekala jsem připravená zdali vyskočí.

Ačkoli byl souboj Fuu a té druhé poměrně zajímavý, začínal jsem se nudit. A jak jsem znal Rairaie, tak on jistě taky. "Rairaii? Co takhle Fuu trošku pomoci?" Pousmál jsem se. "Ta tvoje pohřbívací technika. Já ji zabavím a ty to použij." Šeptl jsem mu a rychle složil pečetě.
"Sanzengarasu no Jutsu!" Za mnou se objevilo hejno vran a bez většího váhání se vrhlo na protivnici Fuu.

Sledoval jsem mlčky souboj Fuu a tý chuuninky. Nic jsem neříkal a asi bych neřekl, kdyby mi Katashi něco nenavrhl. Otočil jsem se na něj a když mi zase řekl tou jeho přezdívkou, nasadil jsem naštvaný pohled. Zase. Jeho návrh nebyl špatný a já nasadil svůj neutrální výraz. Myslim že by byl dobrý nápad ji pomoct. V podstatě už ji to dvakrát dlužím: Jednou při našem zápase o prádlo a podruhé když mě zachránil před Marem. A ten jeho plán taky zněl dobře. "Ok, dobrý nápad." hlesl jsem a odtoupil trochu dál, aby mě kdyžtak tak holka neviděla. Zapamatoval jsem si její místo a pak jsem nenápadně zmizel v zemi.
Pomalu jsem se prohrabával až k ní, abych tam nebyl zbytečně moc brzy a přesně pod ní jsem vytáhl ruku a chytl ji pevně za nohu. Na nic jsem nečekal a vši silou jsem ji stáhl do země. "Doton:Shinjū Zanshu no Jutsu!" vykřikl jsem a pokusil se ji "pohřbít" do země, tak, aby ji trčela jen hlava a já sám mohl poté zmizet.

Kdyz Fuu zmyyzela tak jsem se vrazedne podival na Lucyny zada  a ja sem vzuch ne?! probehlo my hlavou. Nakonec jsem cekal ce se vyvrby. "Tak co kdybych to vzal za FUU? Proti geninovi ti to celkem slo ale ale co proti nekomu stejneho ranku?|" Nevedel jsem co odpovy ale snad by to byla i prijemna zmeana mit s skym trenovat. Kdyz nikdo jiny tu uz nebyl.

Země kolem mě byla dosti neklidná až jsem radši vyskočila do vzduchu když jsem uslyšela vrány. Vyhla jsem se i té jeho technice sthnout mě pod zem. Pak ale přišla zřejmě nějak jouninka a odvedla mi Fuu. Otočila jsem se na toho drhého hyuugu. " No nvm, nenecháme to radši na jindy? "

//radši ten zápas odložím a na čas odstavím postavu. Když jsem teď bez PC tak se mi špatně postuje.

"No jak myslys. Ale kdykoliv jsem k dispozici."
Rekl jsem a pak zmizel nekam pryc.
(Presun)
(OK no stim nic nenadeam. Snsd jej budes mit brzy v provozu.)

Zatímco jsem čekal na Shiranui, někdo si přiběhl pro Fuu. Onu osobu jsem neznal, ale... o Fuu jsem měl starost. Opětoval jsem její objetí a mírně se usmál. "Dávej na sebe pozor." Pozoroval jsem, jak odchází a povzdechl si. Lusknutím prstů jsem následně odvolal všechny vrány a otočil se k RaiRaiovi. "Co teď?" Opřel jsem se o strom a čekal na jeho odpověď.