Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Zakroutil jsem hlavou. "Tohle teď nechci, Hikaru, najdi Sakuru," měl jsem zase orosené čelo. Těšil jsem se na postel, mračna se stahovala nad Konohou, vlastně nad celým světěm.

"Dobra jsem za chvili zpet." Necekal jsem deaktivoval jsem Byakugan a za pomoci Shunshinu jsem se premistoval do nemocnice. Nemel jsem v planu to prehanet ale to mi ted bylo jedno.
(presun)

Dobehl jsem zpet k budove schody jsem bral po dvou div jsem se nezabil. Nakonec jsem jen vrazil do kanclu jako nerizena strela a zamnou hned Sakura.

Doběhla jsem za Hikarua do kanceláře. Viděla jsem na zemi Sena. Takže tak.. Nemusela jsem se ani ptát, co se dělo. Přišla jsem k Senovi a přiložila jsem k jeho tělu ruce. Zelená čakra pokrylo jeho tělo a popáleniny se začaly pomalu stahovat a léčit.

"Díky bohu" vstal jsem, aby mohla Sakura v klidu léčit. Zamotala se mi hlava, chytl jsem se stolu a pomalu přešel k židli, na kterou jsem si hned sedl.
"Ach bože, potřebujeme den klidu.."

Už chtěl jít hledat Hokageho, když v tom se objevil. Hokage mi řekl ať jdu najít Sakuru, ale misi mi opět přebral pitomý Hyuuga. *To je tu těch mentálů tak moc?* zeptám se sám sebe a zakývu hlavou.

Sen Sarutobi

Dlho netrvalo a moje zranenia začali miznúť. Aby nie, Sakurine liečiteľské schopnosti boli legendárne a úplne m uzdravili, čo sa týkalo povrchových zranení. Jedno však vyliečiť nedokázala, a to moju úplnú stratu čakry, pretože po liečení to už moje telo nevydržalo, znova pracovať akoby mi nič nebolo a ja som upadol do hlbokého spánku, ktorý som predsunul dlhým zachrápaním, ktoré ustálo až chvíľu potom.

"Jste vporadku Hokage-Sama?" Zeptal jsem se vypadal fakt blbe. No nakonec jsem se zeptal. "A pokud by jste mel nejakou praci kterou jsem schopny udelat sam byl bych vam vdecny."

"Hlídejte vesnici, zavřete brány, připrav všechny shinobi na možný útok," řekl jsem jasně."Já musím si odpočinout, potom, budu také schopen bojovat.." měl jsem všeho plnou hlavu, bolel mě každý sval v těle.
"Nastává doba, kdy musí Hyuuga, Senju i Uchiha spolupracovat. Tak jako naši předkové stvořili Konohu.." přísně jsem se podíval na Hikaru a Kyuujiho.

Sen byl v pořádku a hned odešel. Pohlédla jsem na Hokageho. "Hokage-sama?!" otázala jsem se, když nám řekl, to co řekl. Takže můj 6. smysl nelhal.
Přikývla jsem a vydala se pryč.

"Hai Hokage-Sama" Prikyvl jsem a vydal se pryzc z kancelare. Nevedel jsem o co jde uz vubec vice informaci by taky neuskodilo. Nakonec jsem se vydal nekam pryc. Nelibylo se mi to ale nemel jsem moc navyber. Tim asi zkoncil muj klidny zivot.
"Hokage-Sama rad bych si svami promluvil o samote. Pokud je to mozne." Cekal jsem na Hokageho vyjadreni spise jsem to mel na mysly uz dlouho ale nikdy jsem to nerekl nahlas.A Uz vubec kvuli klanu.

Už jsem sotva udržel otevřené oči, ale přemohl jsem se.
"O co jde?"

"Bude válka?" otázal jsem se Hokageho. Vážně mě to znepokojilo, protože umím sotva jedno jutsu. *Jsem ochoten s Hyuugama spolupracovat.. Ale jedno jediné slovo o našem klanu tak budu sekat hlavy.* pomyslím si a má dlaň se změní v pěst. Vidím, že si chce Hyuuga promluvit o samotě tak odejdu z místnosti.

Pockal jsem az odeide i ten Uchiha. A Pak jsem zacal nemluvilo se mi to lehce. Nejak jsem moc neveril ze by mi Hokage vyhovel ale jak se rika za pokus nic nedam.
"Hokage-Sama. Rad bych se pridal k ANBU jednotkam. Pokud by to bylo mozne. A pokud mou zadost vubec zvazite. Mam k tomu sve duvody a premyslim o teto moznosti uz dost dlouho." Cekal jsem ne kladnou odpoved ale taky ze to bude hrat do outu. A nebo si to alespon promisly. Pro me bylo dulezite ze jsem to alespon rekl. A Bylo mi jedno vpodstate jaka bude odpoved. Hlavne ze jsem rekl neco co si preju at uz to dopadne jakkoliv.

"ANBU?" nadzvedl jsem překvapeně obočí. Byl to vážně dlouhý, předlouhý den.
"Nevím, jestli se na to hodíš, budeš muset mít jiný výcvik a musím tě přezkoušet,"přimhouřil jsem oči. Respektive jedno. "Život ANBU je jiný, než život Shinobiho, změní tě to, navždy.."

Vedel jsem co Hokage myslel ale taky jsem vedel ze ja nemam co ztratit.
"Hokage-Sama vim ze je to jiny zivot. Nemam rodinu, A ani nejsem popularni mezi cleny klanu. Neni moc veci ktere muzu ztratit. Navic neni zde prostor pro chyby." Trochu jsem si vydechl a pak jeste dodal. "A take vim ze toto je zalezitost tykajici se take klanu Hyuuga, a nemuzete to rozhodnout sam."

"Ano, to je jasné," přikývl jsem a pak pokračoval, "Právě že není prostor pro chyby, jako ANBU nesmíš chybovat. Každé rozhodnutí a šlápnutí vedle může znamenat zkázu celé vesnice,"

"Je mi jasne ze to nebude snadne. Mylsym ze pokracovat v tomto rozhovoru muzeme i jindy. Jenom jsem chtel aby jste o tom vedel." Rekl jsem a byl pripraven odejit vedel jsem ze je unaveny ale nerict to ted zdrejmne bych to neudelal nikdy.

Pořád čekám před kanceláří dokud Hikaru nedomluví s Hokagem. *Je tu celkem nuda..* pomyslím si.

"Dobře, musí to schválit hlava klanu Hyuuga," řekl jsem dostatečně jasně.

Kdyz Hokage rekl jeho posledni vetu mi zacinalo docvakavat. Ze to asi nebyl dobry napad. "Omlovam se Hokage-Sama. Ale asi to bude nejlepsi nechat tak a zapomenout na toto tema." Ted mi zacinalo dochazet to ze Hyuuga jako ANBU by byl hned odhalen kvuli jeho stylu boje. Spise chtel jsem to ale zase jsem si zacal uvedomovat veci ktere pro me byly tak samozdrejme jako dychani ze jsem si je neuvedomil.

"Hyuuga jako ANBU by nemusel být špatný, ale nechápej mě špatně. Klan Hyuuga si zachovává tradice," pokusil jsem se o úsměv.

"Ne Hokage-Sama rozumim. Spise jsem si uvedomil veci ktere mi unikaly. Pouzivani technik Hyuugy Jako ANBU by byly prilis ocividne. I kdyby se mi podarilo propojit nektere z technik s mym elementem tak to by zale pusobilo velkou paseku. Zdrejme mate prevdu a na neco takoveho proste nemam a ani nejsem staveny." Bylo mi jsene kdyby se mi povedlo spojit alespon Par technik Klanu s mym elementem tak by nicivost byla silena. Nicivost technik byla i tak dost velka.. Jenom jsem sklopil hlavu. a cekal na jeho vyjadreni.

"Nic není ztraceno, nejdřív to zkus projednat s hlavou klanu," usmál jsem se. Už jsem potřeboval spánek. Hlava mi klesla na desku stolu a začal jsem chrápat.