Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

"Nemáš za co se omlouvat," zastavil jsem ho pohybem ruky. "Díky tvým informacím jsme mohli vyhrát a nepřítel nás nepřekvapil, tolik," dodal jsem. "Každý se občas dostane do situace, kdy nic nezmůže, jsme Shinobi, ne Bozi," trochu jsem se pousmál. "Je docela fajn, že jde, potřeboval bych doprovod do Hlavního města. Trochu mě zajímá, co tam najdu, musím ukončit chaos a vzdát se titulu Feudálního pána. Nechci, aby se opakovala občanská válka. Příliš moci škodí." že bych byl poučen?

"Hai Hokage-sama pokud si myslite ze jsem vhodny doprovod." Rekl jsem a cekal na jeho vyjadreni nebylo co dodat. Dale jsem tam stal a cekal az se vydame na cestu nebo az dostanu jine pokyny.

"Myslím, že ano," možná také jediný doprovod. to jsem už ale neřekl. Ušklíbl jsem se a přešel ke dveřím. "Půjdeme co nejrychleji je to možné.."

"Hai".Vysel jsem ven z kancelare a cekal az se zamnou dostavi i Hokage aby mohl zamknout a nezdrzoval jsem. Mozna jsem uz zacinal byt paranoidni ale cekal jsem ze se objevi zase nejaka komplikace spise jsem se na to uz i pripravoval. Jedina vec co mi znela v h;lave byla: " A uz se nenech tak blbe chytit Baka!!

Pozoroval jsem mlčky strejdu a toho kluka. "Mám jít taky?" zeptal jsem se strejdy. Nevěděl jsem jestli se mnou strejda počítá, nebo jestli mám zůstat zde.

Předtím než jsem úplně odešel jsem projistotu tady nechal Moku bunshin. "Raiki, nevezmu tě tam, Moku bunshin tě naučí vše, co budeš potřebovat, nezlob se," řekl jsem mu a společně s Hikaru odešel. Přesun brána

"Ach jo." řekl jsem naštvaně a otočil se na toho klona. "Kam půjdeme trénovat?" zeptal jsem se ho.

Klon chvíli projížděl pracovnu očima až upnul zrak někam na strop.
"Na střechu," ušklíbl se a čekal, jestli se vyjádří.

Udiveně jsem vykulil oči. "Na střechu?" zopakoval jsem a podíval se na strop. Třeba to nebude tak zlý. "Ok, tak jdem!" řekl jsem a rozeběhl se směrem ke střeše. Moje nálada zase trochu stoupla.

Přišel jsem ke dveřím a zaklepal. Byl jsem trochu zachmuřený, pořád mě ještě stal ten boj se zombie.

Když jsem vyběhl ze dveří, vrazil jsem do toho kluka co byl u nás včera na večeři. Ze srážky jsem spadl na zem a chytl se za hlavu. Když jsem se rozkoukal, poznal jsem ho. "Promiň...to jsi zase ty?" odfrkl jsem, neboť se mi moje špatná nálada zase vrátila.

Na dveře jsem nalepil lístek a na něm bylo napsáno, že je Hokage na střeše. A už přišel Katashi.
"Zdravím Katashi, pojď s námi trénovat na střechu, ukážu Vám něco, co tvoří základní schopnost ninjů."
Vydal jsem se na střechu po dlouhých točitých schodech. Konečně.
Poskládal jsem několik ručních pečetí a položil ruku na zem. "Mokuton: Jukai Koutan!" na střeše vyrostlo asi 5 velkých stromů.
"Takže, lezení na strom. Ki Nobori no Shugyō. Pokud se chceš naučit složitější techniky, musíš se naučit tohle. Zaměříš konstantní množství čakry do nohou a snažíš se vylézt na strom bez použití rukou, asi takhle," udělal jsem pár kroků ke stromu, pomalu, jako kdyby to byla rovná plocha jsem na strom vylezl, až jsem byl úplně nahoře tak jsem seskočil dolů a udělal přitom přemet.
(Očekávám dlouhý post, ve kterém se to budete učit až do druhého dne :-P)

Zvedl jsem se a rozeběhl se za tím klonem, směrem na střechu. Klon na střeše vytvořil strom a vysvětlil co mám dělat. Podíval jsem se na strom. Vyndal jsem si z kapsy kunai abych mohl do kmenu vyříznout čáru, která naznačuje jak daleko jsem se dostal.Pak jsem začal soustředit chakru do nohou a rozeběhl jsem se proti stromu.Šlápnul jsem na kmen stromu a po 2 krokách jsem spadl dolů.Ještě než jsem dopadl zpátky na zem,vyřízl jsem do kmene čáru kam jsem se dostal.Zkusil jsem to znova ale nedopadlo to o nic lépe.Soustředil jsem se ještě víc a tentokrát to byli 3 kroky.Podle nejvýší vyříznuté čáry to byli asi tak 3 metry.Chvíli jsem se vydýchával a pak se znova rozeběhl.Teď to byli zase jen 2 kroky.Soustředil jsem se nejvíc co jsem dokázal a rozeběhl se co nejrychleji to jsem mohl.Udělal jsem 1,2,3,4 a 5 kroků a dosáhl jsem na korunu stromu.Když jsem dopadl opět na zem,nohy mě neudrželi a já spadnul.Ještě jsem to ale nevzdal a zkusil jsem to udělat ještě jednou.Byly to zase 4 kroky.Velmi vyčerpaný jsem se ale stále nevzdával a zkusil to znova a znova.Po dalších 3 pokusech jsem se opět dotknul koruny a když jsem dopadl,tak jsem výjmečně nespadl. "A do třetice všeho dobrého" řekl jsem odhodlaně a rozeběhnul jsem se proti stěně. Pomalu jsem stoupal po kmeni a po 3. jsem se dotknul koruny. Pak jsem se celý vyčerpaný opřel o kmen a začal jsem hluboce oddechovat. Podíval jsem se na oblohu a už byla noc. Teď ještě po ni chodit.Když jsem si trochu odpočinul,opět jsem soustředil chakru do nohou.Vykročil jsem první krok po kmeni a spadnul jsem.Pomalu jsem se zvednul a vykorčil znova.Tentokrát jsem se udržel.Vykročil jsem druhý krok a zase jsem spadnul.Zvednul jsem se a víc se soustředil.Vykročíl jsem první krok již bez problému,druhý krok mi dal víc zabrat a u třetího jsem zase spadl.Tentokrát jsem se už vyčerpáním ani nedokázal zvednou.Díval jsem se jak se už pomalu stmívá.Podíval jsem se na klona strejdy a pomalu se zvednul.Musel jsem se opřít o kmen abych znova nespadl.
Po chvilce odpočinku jsem se rozhodl znovu zkusit chodit po tom kmeni a vyjít až nahoru. Začal jsem se pořádně soustředit a vykročil pravou nohou na kmen. To jsem ještě zvládl. Jakmile jsem ale udělal druhý krok,zase jsem spadl. Zkusil jsem to znova a znova dokud jsem neudělal i 3.krok.Pak už to šlo líp a já udělal i 4. a 5.Zbýval mi už asi jen metr k tomu,abych se dostal nahoru do koruny.Udělal jsem 5 kroků a konečně i 6.Mysel jsem že už padám ale nohy mě stále drželi.Pak jsem vítězným lehkým skokem sedl na pevnou větev koruny a podíval se na východ slunce.Byl to překrásný pohled se dívat na tu rozhlehlou krajinu při východu slunce na budově Hokageho. Pro lepší výhled jsem vylezl úplně nejvýš co to šlo. Na vrcholku jsem vítězně zakřičel: "Víteztví! Dokázal jsem to, jsem nejlepší." začal jsem se na koruně radovat, až jsem se neudržel a začal jsem padat dolů. Naštěstí jsem jsem poslední chvíli stačil chytit jedné větve. Usmál jsem se na toho klona a druhou rukou jsem se podrbal za hlavou. Potom jsem seskočil ze stromu a zeptal se: "Jaký jsem byl?"

Celou dobu jsem sledoval jeho počínání. Když padal naposled, natáhl jsem ruku a už mi z ruky lezl velký had, který ho měl chytit, ale nakonec nebylo třeba.
"Bylo to skvělé, jistě sis všiml, že je nutné uvolnit určité množství čakry a udržet ho, jinak bys spadl nebo prorazil kůru," usmál jsem se a ukazoval na místa, kde byla kůra proražená.

Díval jsem se na místa, kam strejdův klon ukazoval a pak jsem řekl: "No," popravdě jsem si toho moc nevšiml. "o tom mi říkali už na akademii a já si to nějakým zázrakem zapamatoval." řekl jsem a zase jsem se zazubeně usmál.

"Heh," ušklíbl jsem se. "Velmi dobře, to je však jen začátek toho, co tě teprv čeká," založil jsem si ruce v bok a pozorně ho sledoval.

Když přišel Rokuro a řekl celou svou žádost zamračil jsem se. "No, co jsi mi chtěl říct ohledně Kena?"

Založil jsem si ruce na hrudi a chvíli trvalo, než jsem promluvil. "Není to o tom, že bych nechtěl poskytnout Kenovi hady a nepomohl mu s hadími technikami. Jde o to, že toto...zaměření, pokud se tomu tak dá říkat, vzbuzuje v člověku touhu po moci. Ohromnou touhu po moci, která může člověka i zničit. Znám to," pohlédl jsem na něj a pod očima se mi objevily hluboké a temné kruhy pod očima. "Jsou věci, temné věci, které ani mé osobní ANBU o mě neví..." sevřel jsem ruku v pěst. "Navíc pro Uchihy to může být obrovské a otevřené dveře k temné straně, k cestě nenávisti." chvíli jsem hleděl na temné nebe poseté hvězdami a pak promluvil. "Mise, ano, zprávu do Suny, potřebuji rozbor jednoho hadího jedu."

"Mám ho v kanceláři, na stole v první zásuvce, těch časopisů si nevšímej," trochu jsem se začervenal. "V lahvičce, je fialový."

Objevili jsme se v kanceláři. Unaveně jsem se zhroutil do křesla.
"Tak, děkuji Hikaru za doprovod,"

"NEmate zac Hokage-Sama priste to snad bude klidnejsi." Uklonil jsem se a odesel.
(Presun)