Jazero

Najednou jsem se objevil kousek od nich a začal je pozorovat. Hlavně Kakashiho, protože jsem myslel, že jdeme přímo do Kiri, ale najednou si děláme odbočku. To mě trochu vytočilo, ale úkol stále probíhal, takže jsem to nehodlal dále řešit. ,,Musím se trochu zorientovat." Tím jsem měl na mysli, aby mi Kakashi ukázal na koho mám útočit, či koho bránit. Pak jsem si všiml těch draků a udělal krok dozadu. ,,Vidím, že tady už je to v plném proudu."

Kakashi poskládal pečetě a byl si jist, že tohle vodní drak nepřežije. Led má jinou strukturu než voda. Techniky se srazily a vodní drak se roztříštil, vytvořil na chvíli vodní clonu, která zakryla počínání Kakashiho, ačkoliv trvala chvíli, jemu se podařilo naplánovat pár tahů dopředu. Jakmile se prostředí vyjasnilo Kakashi skládal další pečetě.
"Katon: Goukakyuu no jutsu!"  
Proč se Kakashi znovu uchýlil k takovéto prosté technice? Bylo mu jasné, že jenom silou z Mizukage informace nedostane, bylo nezbytné, aby ji přelstil ničím jiným. Co Kakashi udělal, když se draci střetli?
Všiml si i čakry Itamy.
"Ještě jednou se tě zeptám, kde se nachází Vaši Jinchuuriki?" řekl, aby bylo dal Itamovi jasný signál.

Upřímně, čekala jsem větší zábavu, když už jsem vyvolala sněžného draka. Můj drak narazil do vodního a ten se roztříštil. Pousmála jsem se. Sice jsem vůbec nic neviděla, bylo tu moc větru, prachu a dokonce i vody, přesto jsem poskládala další pečetě. Tak trochu přitvrdíme.
,,Hyouton: Souryuu Boufuusetsu!" vytvořila jsem dalšího, stejného draka, kteří se spletli do sebe. Udělala jsem nejspíš dobře. Zahlédla jsem světlo a potom ucítila teplo. Proti mně se vyřítila ohnivá koule. Rozeběhla jsem se někam mezi stromy, abych se mohla schovat v koruně stromu, zatímco mí draci se vpletli do sebe a utvořili pořádný vír, který by mohl zčásti oheň odvrátit a konečně tomu Kakashimu něco udělat. Kakashiho otázku jsem slyšela, ale neodpověděla jsem. Odmítala jsem cokoliv říct. A jestli to ze mě chtějí dostat, tak leda po mé smrti. Yoko i Naokimu jsem ublížila dost. Pokud bych teď měla aspoň trochu naději, abych je ochránila, hodlala jsem se toho chytit. Rozhodně jim nic neřeknu.

Mizukage opravdu čekala větší zábavu, vyvolala ještě dalšího draka, jako kdyby ten první nestačil. Tento vír Kakashi nemohl zvládnout, ne bez svých doujutsu technik. Oheň se spojil s vírem a smetl Kakashiho, který stál pořád na vodě. Něco se však stalo. Kakashi místo toho, aby se rozsypal jako lego, tak udělal PUF.

"Doton: Shinjuu zanshuu no jutsu!"
pravý Kakashi uchopil Mizukage za nohu a vtáhl ji pod zemi dotonovou technikou. Jak a kdy stihl udělat klona? Když se vodní drak střetl s ledovým a vznikla vodní clona, Kakashi skládal pečetě, vytvořil klona a sám se dostal pod vodu. Poté si proboural cestu zemí a chystal se na svou dotonovou techniku. Nic takového pro Kakashiho nebylo nemožné, byl to velice schopný ninja už za svého života. Vyvstala zde další otázka, zvládne to Kakashi? Má ještě něco dalšího připraveno? Proč je zde Itama a co hodlá udělat on? Proč Kakashi nepoužil jednoduše kamui a techniku neposlal pryč?

Aktuálně jsem byla snad jediná osoba, která se na bojišti orientovala natolik dobře, aby jí neunikla přítomnost dalšího shinobi. Tohle není dobré. Můžu jen naivně doufat, že se nehodlá zapojit. Ale to bych musela být velice optimistická. Za ta léta ninjovského řemesla mě však podobné myšlenky opustily. Pobíhala jsem po bojišti a občas uskočila před následkem nějakého toho ninjutsu, které Hitomi a Kakashi metali o sto šest. Tu a tam jsem se dotkla kamene, stromu, či půdy pod svýma nohama. Proč jsem to dělala, to byla velká záhada. Loučím se snad se světem?

Mizukage jsem měla na dohled. Dříve než jsem mohla vykřiknout varování, byla Kakashim chycena. To mě však nezastavilo. Napřáhla jsem se a vší silou udeřila do země. Jednalo se o úder Hakke Hasangeki (Drtič hor).



Chakrová stopa si nemilosrdně razila cestu skrze hlínu. Nefungovala jako úder legendární Tsunade a nevytvářela v okolí praskliny. Nebořila překážky na kusy, ale prostupovala jimi. Díky tomu Hitomi můj zásah nijak neohrozil. Kakashi měl dvě možnosti. Hitomi nepustit a inkasovat zásah, jehož následky způsobí, že se nějakou dobu bude slepovat a nebo Hitomi nechat na pokoji a pokusit se o urychlený útěk.
"Je tu někdo další." sykla jsem směrem k Mizukage.

BTW: čo si tak stanovit pořadí? Kakashi, Hitomi, já? Mohlo by být?

Plán se trochu zvrtl. Nestihla jsem utéct do lesíku, jak jsem plánovala. Něco mi totiž sáhlo na nohu.
,,Co?" Přeběhl mi mráz po celém těle. Než jsem stihla napočítat do tří, byla jsem pod zemí. Kso, tak tohle jsem tedy vůbec nečekala. Naštěstí ale zareagovala Mikomi. Po jejím úderu jsem cítila vibrování celé zeminy. Využila jsem toho a pomalu vypouštěla chakru. Jelikož jsme se nacházeli u jezera, pod námi byla voda, vše od vody bylo nasáklé. Díky mé chakře vše začalo zamrzat. Buď Kakashi dostane otřes mozku od Mikomiiny rány, nebo mu bude fakt velká zima. Kdo ví, co tedy bude dál. Navíc tu byl někdo další. Zamračila jsem se. Utekla jsem od kluků, abych byla sama a nechala si provětrat hlavu, ne aby mi tu hlavu urvali. Myslím, že dostanu domácí vězení, jestli to přežiju.

Kakashi upřímně nečekal, že se Mikomi zapojí a už si blahopřál k vítězství. Kakashi tedy využil veškerých svých schopností, aby se stáhl, než aby využil svých edo tensei bonusů.
Proti Byakuganu rozhodně nechtěl bojovat, doufal jsem, že se Itama, co nejdříve zapojí a provedeme své nacvičené kombo.
Pro tentokrát se rozhodl zůstat stát a analyzovat situaci.

(S pořadí souhlasím )

Kakashi nás opustil. To bylo jen dobře. Využila jsem toho a všech prasklin, abych se dostala zpod země. Abych pravdu řekla, byla jsem nervózní, když se tu měl poflakovat někdo další. Postavila jsem se vedle Mikomi.
,,Díky, Mikomi...Už je to celkem dlouho, co jsme takto stály vedle sebe." pousmála jsem se. Pootočila jsem hlavu a kývla směrem k lesu. Musely jsme se někde ,,schovat". Pak by se taky mohlo lépe přemýšlet, co dál. Rozeběhla jsem se do lesa a vyskočila do koruny jednoho ze stromů. S ,,Kakashim to bude problém, když je Edo Tensei." šeptla jsem směrem k Mikomi. Očekávala jsem, že poběží za mnou.

Automaticky jsem následovala Mizukage. Chtě nechtě jsem jí musela dát za pravdu. Kakashiho schopnosti byly bezpochyby legendární. Netrvalo dlouho a zmizela jsem spolu s ní v korunách stromů. Čas od času jsem se na nějakém místě pozdržela a trochu chakry vpravila do kůry stromů.
"Staré dobré časy." pousmála jsem se nad nostalgickou vzpomínkou. Opět jsem si vzpomněla, že mám mnoho otázek. Ale teď bylo důležitější přežít.
"Les nám dává částečnou výhodu. Budu vašima očima." kývla jsem na znamení spolupráce. Měla jsem v plánu pohlídat si oba záškodníky, kteří se rozhodli pokazit nám den.

Tuhle šaškárnu mi bude muset někdo jménem Faito sakra dobře vysvětlit.

/Před Kakashiho se vložím já./
Přiskočil jsem ke Kakashimu a díval se na les, kde se ukryly. ,,Vymysli plán a já je vylákám." Usmál jsem se pod maskou a zaměřil se na les. Už je to dlouho, co jsem bojoval a teď najednou proti takovým soupeřům! Tahle bitva bude dlouhá. Složil jsem pečetě a pohnul se lehce dopředu. Fuuton: Shinkuuha Vítr si prorážel cestu skrz stromy, ale hlavním cílem je bylo dostat zase před nás.

"Konečně," ozval se Kakashi, když se Itama zapojil. Vypadalo to, že jsme se museli opravdu snažit. Itama použil Fuuton na les, Kakashi se svým sharinganem synchronizoval čakru a použil Katon: Goukakyuu na jeho fuuton, čímž dostatečně zesílil techniku, nyní nejenže sekala, ale i zapalovala všechno okolo.

,,Dobře." přikývla jsem za nabídku nových očí. Skousla jsem si spodní ret. Co teď? Tohle jsem fakt nechtěla. No, přemýšlet jsem dlouho nemohla. Jakási fuutonová technika začala rozřezávat stromy v okolí. Po pár vteřinách jsem ucítila kouř a oheň.
,,Za tohle jim veverky nebudou vděčné. Zničí jim domov." ušklíbla jsem se. Odskakovala jsem dál a dál do lesa. Bylo mi jasné, že nás chtějí dostat před sebe. Tak se jim bojuje nejlépe. Na to jsem v tuto chvíli nebyla připravena.
,,Nejprve se musíme zbavit Kakashiho. Nám dojde chakra, tomu druhému taky, ale Kakashi se neunaví." přemýšlela jsem nahlas, zatímco jsem skákala z větve na větev.
,,Nemám pečetící techniku nebo prostředky k tomu, abych ho zapečetila a odstranila, ale...Když mu zamezíme v pohybu..Třeba to bude stačit." napadlo mě. Zastavila jsem se. Byly jsme prozatím dostatečně daleko.

Netrvalo dlouho a nezůstalo po nás ani památky. Jen mnoho posekaných a spálených stromů. Bedlivě jsem naslouchala tomu, co říkala Hitomi a snažila se přispět svými postřehy.
"Není asi příliš na výběr. Až se nebudeme moci schovávat, přejdu do kontaktního boje. Zaměstnám je. A co se týče hyotonu, nemusíte se kvůli mě držet zpátky Mizukage-sama." pousmála jsem se a začala jí cosi špitat do ucha. Nebylo pochyb o tom, že díky svému zornému poli se dokáži mnohému vyhnout, ale měla jsem ještě jedno eso v rukávu, kdyby bylo nejhůř.

,,Oo, ony budou stále utíkat." Celý útok jsem zopakoval ještě jednou. Nebude to mít asi stejně smysl, protože ten les je rozlehlý a celý den se mi ho sekat nechce. Otočil jsem se tedy na Kakashiho. ,,Co uděláme teď? Jsem senzibil, takže vím, kde se skrývají. Můžeme taky rovnou vyrazit do Kiri a najít je pomoci mě. Ale to by nebyla asi žádná sranda, že?"

Itama na to kápl. Tím bychom si ale opravdu moc neužili. Navíc mě zajímali další informace, třeba ta, proč je Mizukage naživu.
"Přemůžeme je, myslí si, že nás mají přečtené, ale je tu něco, co vůbec neznají.."Kakashi zavřel oko a znovu jej otevřel. Bylo trochu jiné.
"Mangekyou Sharingan!" Kakashi složil pečeť pro Kage bunshin a vrhl se kupředu.
"Raiden!"
"Stejně jako tehdy, když jsme lovili Nibi!" vyhl se působení Itamovi techniky a začal sekat les trochu více efektivněji.

Drive nez ten boj zacal sem se oprel o Ritsuko. No bylo to proti memu presvedceni ale momentalne jsem na tom nebyl tak dobre abych si mohl vybyrat.
(Presun ja-Ritsuko)
(sory za post)

Tak protože od 26. srpna čekám na odpověď, dovoluji si napsat přesun s tím - že přiblížný průběh a oficiální výsledek souboje sem napíšeme poté, co se dohodneme s adminy, jak by to asi tak mohlo vypadat. Zatím čau a píšu -

Přesun.

Beželi jsme na místo,no které bylo romantice aspoň podle mě. Koukla jsem na něco a jeho slovam sem se chichotala. " chapem potřebuješ si dát pauzu" řekla jsem s veselím úsměvem.
Sedla jsem si na zem a rukou jsem naznačila ať si sedne vedle mě. "Radši se posad než se zbortíš" usmála jsem se na něho a doufala,že si sedne vedle mě.
"Máš pravdu je tu klid a soukromí" řekla jsem a podívala se na nebe " a jsou tubvidět hvězdy a taky měsíc" dodala jsem.

Jo,sedl si. Nenápadně jsem jeho ruku položila svou. "jo Yang? Tak ty asi budeš Ying" špitla jsem a přitom se lehce červenala. Divala jsem se na hvězdy a poznávala souhvězdí,které jsem znala. Například velký a malý vůz atd.