Ulice Konohy

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Konečne som sa prestala smiať, nevládala som už ďalej. Až teraz som si všimla, že som sklzla zo stoličky na zem a tak som prudko vyskočila na nohy. A oprášila si tričko. Nyáh, zo smiechu sa chudne! Kritickým pohladom som sa premerala. Nevyzeralo to, že by sa moja postava nejako zmenila, asi sa budem musieť viac smiať! Héj, ešte nám fotku treba! Z kapsičky som vytiahla foťák a zapla ho. Následne som ho podala jednému okoloidúcemu s prosbou, aby nás odfotil. Vopchala som sa medzi tých dvoch, chytila ich za ramená a sladko sa do objektívu zazubila. Teda som sa o to snažila!

Kriticky jsem si přeměřil obě dvě smějící se bytosti a položil si hlavu do dlaně. Někdy mám pocit, že jsem tu jediný normální... Zamumlal jsem.

Poté jsem si podrobněji prohlédl Fuu. Jako by jsi potřebovala zhubnout. Pokrčil jsem rameny. Na druhou stranu, hubenější budeš menší cíl. Zdvihl jsem palec a usmál se.
Když se mezi mě a Raikiho vecpala, mírně jsem se usmál do objektivu, a dal si levou ruku v bok. Pomalu a nenápadně jsem si pravou ruku dal za její hlavu a zdvihl prostředníček a ukazováček, tvoříc jí tak rohy. S trochou štěstí ji na to ten fotograf neupozorní.

Chvíli jsem se jenom tak nechápavě díval kolem, ale pak jsem si uvědomil že nás jde někdo fotit. Rychle jsem se zazubeně usmál, jak to umím nejlíp. Koutkem oka jsem zpozoroval růžky na hlavě Fū. Původně jsem to chtěl udělat taky, ale nechal jsem to břemeno na Katashim. Dál jsem se už jenom usmíval a čekal, až vyletí ptáček.

Ten chlapík konečne stlačil spúšť a fotka bola na svete! Ďakujemé! Pekne som sa poďakovala a foťák si vzala. Na displejisa zobrazila fotka, bola perfektná, až kým som si nevšimla rožky nad mojou hlavou. Zamračila som sa, ale hneď na to sa usmiala, komuby predsa vadila tá malichernosť? Akurát tu chýba sensei... Poznamenala som.

Podíval jsem se Fuu přes rameno na fotku. Pěkná, růžky byly perfektní. Zamyšleně jsem přikývl. No, je to hokage. Poslední dobou má až moc práce. Pokrčil jsem rameny. Dalo se to čekat, byli jsme ve válce. Ale až bude po válce, určitě na to bude čas. Usmál jsem se a prokřupal si krk.

"Ukaž." řekl jsem podíval se na fotku. Růžkům jsem se trochu zasmál. Pohlédl jsem na sebe. Bylo to dobré. "Super, pořád jsem fešák." pochválil jsem se, aniž bych si uvědomil že mluvím nahlas. Nad zmínkou o strejdo-senseiovi jsem jenom pokyvoval.

Podíval jsem se na Raikiho a jen si odkašlal. Není na mně, abych soudil. Zazubil jsem se a podíval se zpět na Fuu. O míru si myslím své...ale máš pravdu. Vyhrajeme. I když je Iwa úctyhodný protivník, proti spojeným silám vesnic opravdu nemá šanci. Zamyšleně jsem přikývl a protáhl se.
A co vůbec máte v plánu teď?

Podíval jsem se na oba dva a zazubil se. "Sice se to řekne už potřetí, ale vim že vyhrajeme. Jsme silná vesnice a navíc jsme asi 4 vesnice proti jedné!" řekl jsem sebejistě. "Nevim, mně je to vcelku jedno." odpověděl jsem. Přemýšlel jsem, co bychom mohli dělat ale nic mě nenapadlo.

Pousmál jsem se. Ani jeden z nich neměl nic na práci. Úžasné. Vlastně... mám. Vzal jsem si svitek s Housenka no Jutsu do podpaží. Co byste řekli na tréninkový zápas? Nemusí to být nutně všichni proti všem, ale měli bysme se naučit naše techniky použít v boji. Sice jsme už za sebou pár bojů měli, ale vždy to bylo se senseiem a proti někomu slabému. A navíc mě zajímali schopnosti obou dvou.

Podíval jsem se směrem na Naruta. Usmál jsem se. "Jo, Naruto je super. Je to můj hrdina, proto se oblíkám jako on." zašklebil jsem se. Také doufám, že jednou jako on budu.
Otočil jsem se na Katashiho. "Já to beru. Naučil jsem se novou techniku a docela rád bych ji vyzkoušel i v boji!" odpověděl jsem a odhodlaně jsem zvedl dlaň.

Pousmál jsem se a podíval se na Raikiho. Super. Čím víc ji budeš používat cvičně, tím líp ji použiješ v boji. Pak jsem se zaměřil na Fuu. Ale? Já sice znám, že nejlepší forma relaxace je když se dívám, jak někdo jiný maká, ale... Nestěžovala jsi si náhodou na svou tloušťku? Šťouchl jsem ji do boku. Když se budeš flákat, tak ta tvá vrstva tuku poroste, nezmenší se. Další šťouchnutí. Mrkl jsem na Raikiho, ať my s tím přesvědčováním trochu pomůže.

Zazubil jsem se, když si mě Fuu chvíli prohlížela. Poté jsem ještě kýval nad Katashiho slovy ohledně přemlouvání Fuu. Všiml jsem si jak Katashi mrknul a pak jsem pochopil. "Á, jasně. Myslím že trénink by ti velice prospěl. A o nás se bát nemusíš, my jsme chlapi a něco vydržíme." pomohl jsem Katashimu s přemlouváním a hrdě se bouchl do hrudníku. "Obzvlášť od holky." dodal jsem tišším hlasem. Napadlo mě totiž, že se o nás bojí i když bych na to moc nesázel.

No, keď si raz trošku zaleňoším, nepriberiem predsa štyri kilá nie? Oplatila som Katashimu tie štuchnutia a uškřrňala sa. No proste nie, bojujte si len vy dvaja, ja budem rozhodca! Usmiala som sa a prevrátila očami. Nato aby som sa do boja pustila, sa budú musieť viacej snažiť! Inak, nefandi si Raiki, jedným úderom by som ťa zložila na zem!

Zamyslel jsem se a usmál se. To je sice možné, ale pro mě není problém vyhlásit, že členka klanu Hyuuga byla tak slabá a zbabělá, že odmítla i jen tréninkový souboj s námi. Věř mi, za dva měsíce se budou vesničané na Hyuugy koukat z vrchu. Usmál jsem se. Bylo to možná trochu vydírání, ale sám jsem se znal dost dobře na to, abych věděl, že bych to neudělal. Ale...blufování se povoluje. Navíc, Raikiho, nebo i mě bys možná na zem složila jednou ranou, ale ne oba najednou. Na to klidně vsadím. Zamyslel jsem se. Co budeš chtít. Řekl jsem nakonec.

Ušklebil jsem se. No , sice ona je Hyuuga, ale já jsem zase Senju. Poslouchal jsem Katashiho"Katashi má pravdu." řekl jsem a ještě chvíli přemýšlel, čím bych ji přemluvil. "Pokud si myslíš, že bys mě či nás dala na jednu ránu, tak nám to můžeš ukázat v tréninkovém zápase." řekl jsem. Napadl mě taky nápad se sázkou, ale už to řekl Katashi a bylo by blbý to říkat znova.

Vieš, že vyhrážať sa nevinnému dievčaťu nie je pekné. Jemne som sa naňho zamračila, čo bolo na tom, že som si chcela trošku odpočinúť? Som predsa človek, nie robot...Či? Založila som si ruky na hrudi a nafúkla lícia,. Muselo im dopnúť, že som sa práve urazila. Choďte si trénovať sami, ja jednoducho nejdem! Precedila som pomedzi zuby, bola som pekne tvrdohlavá. Museli sa teda snažiť ešte viac, najmä teraz, keď som sa spundžila!

Pokrčil jsem rameny. Nevinnému možná. Ale ty máš do nevinnosti daleko. Usmál jsem se. Ale jakmile nafoukla líce, přesunul jsem svaly v obličeji do neutrálního výrazu. Po chvíli uvažování jsem klesl na jedno koleno, levou ruku si přimáčkl k hrudi a sklopil hlavu k zemi. Prosím, odpustte nám naši drzost, ó Nádherná a Mocná. My, ubozí smrtelníci, jen žádáme o čest střetnout se s vámi. Udělám pro to cokoli. Usmál jsem se. Je docela roztomilá, když se mračí. Prolétlo mi hlavou.

To že se naštvala mě trochu mrzelo. Můj pohled se změnil také na neutrální a díval jsem se na oba dva. Katashiho reakce mě mírně rozesmála a rozhodl jsem se taky něco udělat. Čekal jsem chvíli, co Katashi domluvil a pak jsem si klekl na kolena a ruce dal do prosící pózy. "PROSÍM! Odpusťte! Víme jakého jsme se dopustili hříchu, ale dokázala by nám taková milá a dobrá duše odpustit?" řekl jsem jak v dramatickém filmu a ještě jsem na ni zamrkal. Po chvilce jsem se mírně ušklíbl.

Nečakala som, že sa Katashi rozhodne urobiť niečo také. Po tomto som sa už jednoducho nedokázala hnevať, moje líca odrazu sčervenali a ja som sa len pousmiala. A potom...Čo sa ešte pridal Raiki... Ó, ďakujem vám, drahí páni! Zazubila som sa. Ste teraz takí rozomilí, nedá sa vám povedať nie! Naklonila som hlavu na stranu, pričom červeň zo mňa konečne opadla. Ale za prípadné zdravotné problémy neručím!

Zvedl jsem se nohy a usmál. Jste příliš laskavá. Uklonil jsem se a zazubil. Takže, asi bude nejlepší, když ten souboj dáme na cvičišti 3. Je někdo proti? Rozhlédl jsem se.

"Arigato" poděkoval jsem Fuu.Ještě chvíli jsem tam tak seděl a pak jsem se zvedl. Zakroutil jsem hlavou. "Ne pane!" odpověděl jsem Katashimu a zazubil se. To hraní na podřízeného mě nějak bavilo, tak jsem tak řekl i Katashimu, ale jenom pro jednou.

Došel jsem do ulic a vyhledal Ichiraku Ramen stánek. Objednal jsem si jednu porci a něco na pití. Sedl jsem si tak, abych viděl i to, co se děje na ulici a když mi donesli ramen, tak jsem se do něj hned pustil a při tom sledoval dění.