Země čaje

je nejmenší ze všech zemí, ovšem je tu velice vhodná atmosféra pro vášnivé bylinkáře, mediky nebo senzibili k tréninku. Lidé jsou tu velice milí a ochotní

Dorazila jsem do země čaje od Kiri nebyla tak daleko ale já byla naprosto zničená celým srazem a hlavně tím co bylo po něm. Rozhovor s Assasinem se mi vrýval do srdce a hodně bolel. Mám ho ráda, ale takové chování jsem sama věděla, bylo nepřípustné. Dorazila jsem později do vesnice kde mě ubytovali  tam kde byli mí lidé. S nikým jsem nepromluvila ještě hodně dlouho, ani chuť lahodného čaje paní Jing mi neudělal radost. Ale musím se vzchopit. Musím být profesionál. City jdou holt stranou...

Jakmile se Yoshimii zeptal na dvě otázky vůči záhadné postavě, mohl zaslechnout mirný smích. Co zde bylo k smíchu? Že by Yoshimiiho otázky? "Naivní Yoshimii. Copak si myslíš, že si schopen mi čelit sám?" Otázala se chladným tonem záhadná postava. Neměla náhodou nejspíš přílíš vysoké ego, když si myslela, že je silnější než elitní jednotka Anbu? Tohle však není příliš důležité. Aktuální problém pro Yoshimiiho bylo nyní to-> Zkud shinobi znal jeho jméno? Potkal se snad s nim již někdy v minulosti? Nebo za celou touhle událostí bylo něco víc? Něco tu smrdělo a ty dvě useknuté hlavy to nebyly."Mé jméno je Sora no Sen a byl mi pověřen úkol spasit tento svět." Promluvil záhadný shinobi, sundávajíc si kápi z hlavy. na tváři měl plno jizev a popálenin... co se mu mohlo v minulosti stát? A hlavně kdo to byl, když si myslel, že dokáže spasit tento svět? Myslel to doopravdy? "Když zabiju všechny nadřazené těchto času, pak již nikdo nebude moct dávat pokyny ostatním, takže nebude již docházet k takovýmto válkám a později, když se můj plán bude blížit ke konci... budu schopen nastolit mír a to skrze rovnost!!!" Proč to Sora no Sen Yoshimiimu říkal? Měl s nim nějaké plány? Nebo spadal do dlouhého seznamu obětí, které bylo nutno zabít? "Pochop to Yoshimii... tento svět míří do záhuby. Takže bud si se mnou nebo si proti mě a dopadneš jako tito dva." Co to byl za způsob? Chystat se nastolit mír přes ještě více zabíjení? Je tohle ta správná cesta? My lidé se nedokážeme jinak domluvit? Přesně tak... nedokážeme, a proto musí být tomuto nekonečnému koloběhu válek KONEC, a to jakýmkoli způsobem. Sora no Sen si vybral tento a kdo s nim nebude souhlasit bude odstraněn!!!

Jeho slovům se nedalo věřit. Mluvil tak prolhaně. na první dojem šlo poznat, že se jedná o člověka, kterému se nedá věřit. Nejhorší však na tom bylo to, že Sora no Sen měl v mnoha věcech pravdu. Žel tento svět míří do záhuby, a pokud s tímto okamžitě něco neuděláme budeme mít obrovský problém. Je však Senova cesta ta správná? Lze dosáhnout míru přes ještě větší utrpení než bylo doposud? Tahle jeho nebezpečná ideologie ohrozovala Nás všechny.
Jako Anbu jsem si vážnosti jeho slov byl vědom, a to byl možná právě ten důvod proč mi okamžitě jakmile domluvil, ukápla z levého oka slza. Sla smutku, která si byla vědoma nastále situace ve světě. Zničena Sora no Kuni, válka s Iwagakure no Sato, příměři na vlásku s Otogakure a Amegakure no Sato. Copak se svět ještě nepoučil ze svých chyb? Copak bude muset znova padnout na kolena vyčerpáním, aby mu došlo, že tohle nemá smysl? "Je mi líto, že to tak je, ale nemůžu Tě nechat jen tak kráčet po tomto světě a zabíjet shinobi. Toho si bud vědom." Promluvil jsem, a pak dal pravou nohu dopředu. Následně se celý stočil mírně v bok (má pravá strana), čím jsem zaujal bojový styl typický pro mne.
"Svět se je schopen znova poučit ze svých chyb. Pokud padnu na kolena znova se postavím. Když někdo sejde z té spávné cesty, znova se vrátí zpět. Je jedno zda-li to je Tsuchikage nebo někdo jiný. Každý jednou příjde na to, co je tou správnou cestou! Každý se na ní bude chtít, alespon jednou vrátit! To ti zaručuji. Je jen naše volba zda-li tento krok podnikneme včas, nebo počkáme až úplně sejdeme do temnoty s nadějí, že děláme správnou věc, a že po smrti Nám bude dopřáno zaslouženého pokoje. Takoví lidé jsou však na omylu! Můžeš sejít z Té správné cesty jak daleko se Ti zachce... bud si však vědom toho, že pokud nepodnikneš cosi co by tě mohlo alespon trocha vrátit zpět, zemřeš a nedojdeš věčného pokoje. Takže Tě nyní vyzývám k tomu abys zahodil svou cestu temnoty a navrátil se zpět. Tvá cesta není správná nebot Tvé úmysly, které k ní vedly, byly hodně ovlivněny nenávistí a hněvem." Dle mého názoru jsem použil ve svých větách nejadekvátnější slova pro nastálou situaci. Na shinobim šlo poznat, že je v jeho životě něco, co ho hodně ovlivnilo, a proto vybral tuto cestu. Snažil jsem se mu však domluvit, a když mou nabídku hodit za hlavu minulost a stát se novým shinobim odmítne, byl jsem připraven i zemřít pro udržení pořádku ve světě. Pro toto jsem byl cvičen. To byl a je můj úkol v roli Anbu. Nezávisle na tom co mi odpoví jsem poskládal pár pečetí, a však nic se nedělo. Alespon nic viditelného...

Dovedu svou malou skupinku budoucích hrdinů do země čaje. Z této země vyjíždí jedna karavana za druhou, protože obchod je hnací motor zdejší ekonomiky. Bylo jen třeba najít tu správnou, která má v plánu cestu až do Iwagakure. Pak už jen stačilo nabídnout se vůdci za nižší cenu než většina ostatních. Možnosti ušetřit za ochranu pár mincí neodolá žádný obchodník...

Země čaje nebylo špatné místo. Jen tu bylo potřeba najít určitou karavanu, které bychom nabídli své služby. " Měli bychom se ohlédnout po jejich zboží, tak můžeme určit do jaké vesnice mají namířeno. Jen si musíme dát pozor abychom se neprozradili. " Vyhlížel jsem karavanu, která by mohla mířit do Iwagakure. Měli bychom ji najít co nejdřív ať už to máme za sebou.

Ako posledný som dobehol na miesto a rozhliadal sa. Čajová zem bola strediskom obchodu a s týmto plánom som zatiaľ plne súhlasil. Ale niečo mi tu nesedelo. Mali sme sa nechať najať karavane a dôjsť tak do Iwagakure ako žoldáci. Ten plán bol skvelý, až na to že ja som nemal žiadny prevlek...Brnenie ktoré mal môj brat na mne chýbalo. "Hmm, Kashike-senpai. Nechcem zpochybňovať váš plán, ale nemali sme byť všetci prezlečený za žoldákov? Alebo mám zahrať genina na misii?? i Keď si myslím že Iwa teraz nebude vpúšťať dnu ani deti z akadémie."

Když se Gats připomene, uvědomím si že jsem zapomněl na ten druhý krunýř, co mám pořád v pytli s výzbrojí. Mimo dohled lidí vybalím bágl ve kterém je nárameník, prsní krunýř a 3 obyčejné katany. Krunýř podám Gatsovi a nárameník si připnu. Pak ukážu na zbraně. Račte si vybrat pánové... 

" Sice už mám jednu okolo pasu, ale čím víc vyzbrojený tím důvěryhodněji budu vypadat jako žoldák " Usmál jsme se a vzal si od Kashikeho jednu katanu, kterou jsem si založil okolo pasu a tak jsem měl už dvě katany u sebe. " Teď jsme tedy vyzbrojeni a připraveni. Můžeme jít na to " dodal jsem a čekal kdo udělá první krok.

Zobral som si hrudný plát, nasadil si ho a trochu si ho poupravil tak, aby mi čo najlepšie sedel. Bol som v podstate ešte dieťa takže bol na mňa veľký, snáď to nebude vyzerať podozrivo. Nebol som zvyknutý bojovať s mečom, takže som si ho len zastrčil za opasok a ďalej som ho používať neplánoval. Prvý krok som nechal na nášho "veliteľa".

Karavan zde byla opravdu spousta, opravdu si stačilo jen vybrat. Po chvíli byla vaše skupinka odkázána do mís, kde se připravovala jedna velká karavana do Iwagaure. Přeci jen teď, když je svět opět ve válce, je lepší mít velkou karavanu a ušetřit za několik vojáků na ochranu, než jezdit osamoceně a riskovat, že člověk přijde o veškeré zboží.

Dojdu k vůdci karavany a přátelsky mu zaťukám na rameno. Zdravíčko pane, koukám že vaše vozy přetékají zbožím. S takovou by asi bylo moudré si sehnat někoho na ochranu... nadhodím a čekám jestli se chytne.

Šel jsem hned za Kashikem, který šel za vedoucím karavany. " Za nějakou pěknou odměnu vás klidně doprovodíme zdali máte zájem " Dodal jsem po Kashikem. Teď už jsem jen čekal zdali naši nabídku přijme nebo ne. Celkem by se nám to i hodilo, jinak bychom museli přejít na plán B. Věřil jsem však, že si nás najmou.

Pomaly som sa postavil za obidvoch jouninov a vyzeral tak ako nejaký podriadený, čo som v podstate aj bol. Nehovoril som nič, nijako som sa netváril. Nechcel som nám túto príležitosť pokaziť, tak som sa len nečinne pozeral.

"A přijde ještě sedm trpaslíků nebo už jste všichni?" Zeptal se kupec netrpělivě. Přeměřil si vás pohledem a kysele se zatvářil. "Ještě radši seženu někoho, nevypadáte jako někdo, kdo dostává dost zaplaceno. Proč asi..."
Kupec vám naznačil, že máte naházet věci na vůz a odešel. Po chvíli se k vám přidali ještě další tři a jelo se.
"Musíme vyrazit rychle, Ni-san má kvalitní materiál a já nechci, aby mi přebral zákazníky." řekl kupec.

//přesun karavana do Iwagakure

Nahodím si bagáž do jednoho z vozů a přeměřím si ostatní pohledem. Ani na chlup se nelišíme což mě těší. Rozestavím oba své chlapy kolem vozu a vyrazíme.

(přesun Iwa)

Postaral jsem se o své věci a přesunul jsem se na svou pozici  v karavaně. Konečně jsme mířili do Iwy. (přesun)

Naložil som na voz zostatok vecí a nervózne si naňho vysadol tiež. Z očí ostatných by som mohol vyzerať ako veľmi zvláštny a nebezpečný človek, ale opak bol skutočnou pravdou. Nad touto úvahou som sa v duchu zamyslel a mierne sa pousmial. Cesta do Iwy bude pomerne dlhá...
//presun

Jednotky, které byli na hlídce opodál se věnovali pozorování okolí. Spozorovali chunniny okamžitě. S praktickou otázkou co tu pohledávají zkoumali zda.li jsou nebezpeční nebo ne

Muži na hlídce si je dokonale prohlédli. Prošatili je, a pak teprve uznali že je možné vzít je do stanového města. Všude byla klidná nálada. Dovnitř do stanu se však mohl dostat jen jeden chunnin, proto záleželo na jejich domluvě. Všichni se zastavili před velkým bílým stane s červeným křížem na střeše. Vycházeli z něho a vcházeli do něj různí shinobi s bílými kombinézy a různými znaky vesnic.
"Může jít dovnitř jen jeden." pokynul strážný směrem k chunninům.