Cvičiště

pro Ayame Takahashi Sat Jul 13, 2013 9:23 pm

First topic message reminder :

Cvičiště v Tsukigakure.
Můžete zde najít venkovní cvičiště s terči, klasickými dřevěnými panáky a krajinu pro drtivý trénink s vašimi kolegy nebo senseiem.
Nachází se zde i krytá hala.

pro **Yuki Tsuki** Thu Aug 13, 2015 5:22 am

Nečekal jsem, že bude stačit tak málo, abych ho přinutil použít ninjutsu po banálním útoku, no asi už mu rupli nervy. Ušklíbl jsem se, když přede mnou Shiro zmizel a pokusil se mu zaútočit na záda. Zvedla se písečná clona, která Shirovi nedovolila se mne ani dotknout, natož mě koupnout. Dar i prokletí od Shukakua. Shiro mohl tak maximálně kopat a chytat písečnou zeď a jakmile ho to přestalo bavit a zeď dopadla na zem, mohl si všimnout, že ani já za ní nestojím.
Využil jsem totiž vizuální krytí oné písečné obrany a použil stejnou taktiku jako sensei. Stál jsem za ním a on mohl cítit chladnou špičku kunaie na svých zádech. Shunshin no Jutsu, tak se tato technika jmenovala. S úšklebkem stojím za zády svého senseie než promlouvím. Vypadá to tak, že jsem se Vás už dotkl, Shiro-sensei. Řeknu se smíchem, ne nijak bláznivým, spíše typickým pro mě. Zazubil jsem se. Shukaku nebyl zrovna nejspokojenější, že souboj s Shirem má končit zrovna takhle, ale neměl na výběr, velitel jsem tu byl přeci já, ne Shukaku. Potlačit ho v tak krátké době bylo zvláštní, no nyní jsem si věřil zase o trochu více.

pro **Hokori Mai** Thu Aug 13, 2015 8:19 am

Cesta zpátky do Tsuki nebyla tak dlouhá jako do Kumo. Tentokrát jsem se neplavil po moři, abych se vyhnul problémům. Šel jsem přes Yuu no kuni, Hi no kuni, Kawa no kuni až jsem na konec dorazil na území Tsukigakure no sato, a to konkrétně Yama no kuni. Když jsem dorazil do vesnice, koupil jsem si borůvkovou zmrzlinu, a taky jeden pytel. Ten ale nebyl pro mě. Na ten se může těšit Rei. Na cvičišti trénoval Shiro s Yukim. Vypadalo to vážně. Souboj dvou jinchuuriki by mohl být zajímavou podívanou, ale kvůli nich jsem tu nepřišel. Rei mě mohl už z dálky zahlédnout, jak k němu kráčím s nevinným úsměvem na tváři.

"Ahoj. Omlouvám se. Trochu jsem se opozdil." Řekl jsem mu, když jsem k němu přišel. Neopozdil jsem se trochu, ale o dost, a to o pár dní ba dokonce týdnů. Má borůvková zmrzlina se v tom horku stihla roztopit dřív než jsem jí dolízal, takže jsem měl ruku, kterou jsem jí držel, celou ušpiněnou. Ruka, v které jsem držel pytel, který jsem pro Reie koupil, byla ale čistá.

pro **Rei Casius** Thu Aug 13, 2015 10:07 am

Byl jsem už z toho čekaní tak otrávený že jsem se jen tak otočil se slovy. "Pss..t teď sleduji ty dva…" a začal jsem je sledovat na malinkou chvilku a potom jsem si to uvědomil, kdo to byl. Rychle jsem se otočil a hned jsem se omlouval s úklonem. "Omlouvám se Tsukikage-sama netušil jsem, že to jste vy." Chvilku jsem se ukláněl a potom jsem si uvědomil, že můj život je v troskách. V hlavě jsem jen slyšel. "Blbče, Blbče, Blbče, Blbče, Blbče, Blbče, Blbče, Blbče." A byl jsem mimo kdo by taky nebyl když jsem odpálkoval Tsukikageho.

pro **Shiro** Thu Aug 13, 2015 10:31 am

Cvičiště - Stránka 7 Tumblr_mwm9epgFYn1rdjnzso6_r1_500

Tento souboj musel brzy skončit. Ve chvíli, kdy využil svůj písek jsem jen vykulil oči. Nečekal jsem, že by už zvládl ovládat jeho schopnosti, nebo alespoň toto. Problém byl v tom, že se na nějakou dobu nedokázal ovládat. Byl jsem senzibil a proto jsem i přes jeho Shunshin ihned zaměřil, že stojí za mnou a nechal jeho kunai, aby se mě dotknul. Jenže v tu chvíli mohl vidět, jak se špička kunaie pomalu ale jistě roztaví. Prudce jsem se otočil k němu, rukou mu odhodil kunai, vzal ho za temeno hlavy a práskl s ním o svou hlavu, čelama. Mé bělmo bylo černé, ale ovládal jsem se, udělal jsem jen unáhlené rozhodnutí, protože jsem ten pohled z Yukiho očí ztratil. Tentokrát jsem jen zavřel oči.
"Toto bylo naposledy, Shukaku." Řekl jsem směrem k Ichibimu a potom se od Yukiho odklonil. Díval jsem se na něho vážným pohledem, poněkud příliš.
"Dobrá práce, dokázal jsi to v tom nejhorším ukočírovat, do určitých možností, to je pokrok. Avšak...ty tři přání spadli na jedno přání." Pokýval jsem dokonale inteligentně hlavou a začal se smát.

Cvičiště - Stránka 7 Tumblr_inline_nen6zcyWA81r7e65h

"A víš proč, ty prcku? Protože jsi mě dokonale dokázal vyvést z rovnováhy a donutil mě udělat unáhlené rozhodnutí, příště si s tou sebekontrolou pohni!!!" Z toho smíchu se vyklubal totálně naštvaný pohled, přes který jsem ho i musel praštit do hlavy. Takto mě dokonale vytočit se povedlo jen málokomu. Byl jsem každopádně hrdý na to, že se ovládal, ale že mě donutil se o něj bát, to mu jen tak neprojde. Hned potom jsem si promnul spánky a snažil se uklidnit.
"Uff, být sensei není lehké." Povzdechl jsem si a založil si ruce do sebe s menším úsměvem, už jsem se vyzuřil.
"Takže co chceš, prcku?" Zazubil jsem se do široka, jo, tato přezdívka se mi líbila. Budu mu takto říkat, dokud nevyroste a možná i potom! Kdo vííí.

pro **Hokori Mai** Thu Aug 13, 2015 6:16 pm

"Dobrá. Nebudu tě rušit." Odvětil jsem Reiovi a společně s ním pozoroval ty dva. Nedivím se, že Reie zaujal souboj dvou jinchuuriki. To se nevidí každý den. Jeden se objevil druhému za zády s kunaiem v ruce. Mohlo to vypadat, že to Yuki má v kapse, ale věděl jsem, že na Shira toto stačit nebude. Z dálky to moc nebylo vidět, ale domyslel jsem si, že mu roztavil ten kunai. Jinak by se Shiro neodvážil otočit, a jen tak jej chytit za hlavu. Pak nasledovala ta trapná část, kde se Shiro choval jako Yukiho máma. Chudák Yuki. Tu mě najednou vyrušil Rei.
Očividně si nevšiml, když se mnou mluvil, že mluví se mnou. Byl tak zaujat soubojem, že okolí jednoduše vypnul, a jen pozoroval ty dva. "Jasně, v pořádku. Takže... co říkáš na ty dva?" Zeptal jsem se ho zvědavě. Určitě je tu pozoruje už od samého začátku. Za tu dobu mu proběhlo hlavou tolik myšlenek na téma tohoto souboje. Mě zajímá jejich závěr. Byla to ztráta času, a nebo něco okoukal, co se mu bude v budoucnu hodit?

pro **Rei Casius** Thu Aug 13, 2015 6:54 pm

Spamatoval jsem se hned kdy Tsukikage řekl, že to je v pořádku. Taky se ptal, co říkám na ně a nevěděl jsem, co odpovědět pro mě to bylo moc čestný. "Omlouvám se Tsukikage-sama nevím, jestli jsem správně pochopil otázku." Podrbal jsem se na hlavě a pokračoval. "Tenhle boj je pro mě moc hm… jak je to správné slovo… Čestný… radši bych aby to bylo víc…. O schovávaní a nečestnosti.. přeci jen jsme shinobi.. Stíny který zabíjejí ze zálohy hledáme vítěztví v boji a ne férovost." Jelikož jsem měl hodně přemýšlení tady, než přišel Tsukikage tak mě napadla ještě jedna věc. "Možná na to není v hodná doba, ale rád bych požádal o přestup do jednotek Anbu jestli by to bylo možné." Mezitím jsem se taky koukal ještě na boj přeci jen jsem neměl co jiného na práci a ještě jsem řekl, proč chci k anbu. "Vím co je v zapotřebí v anbu a podle mě bych Vám tam byl prospěšnější. Jak víte, nemám rodinu, přátele či někoho kdo by mě měl rád a pracovat s ostatníma mi prostě nejde, většinou to končí tak že lidi urazím." Tsukikagemu jsem udělal menší přednášku a v duchu jsem se trošku styděl, co jsem to zas vymyslel. Věděl jsem, že taky nepracují Anbu sami ale ne na veřejnosti a z veřejnosti mam trochu. Koukal jsem se na boj Jinchuuriki i když jsem řekl že to není nic pro mě pořad to bylo zajímavé.

pro **Yuki Tsuki** Thu Aug 13, 2015 7:15 pm

Vítězství! Už vím, jak to voní! Cítil jsem se výborně. Vyhrát nad senseiem jsem bral jako svůj pokrok. I když se špička kunaie roztavila, dokázal jsem se ho dotknout, když nepočítám ten kunai, který mu trochu šmikl vlasy.
Musel jsem se uchechtnout, povedlo se mi to. Shukaku nebyl zrovna nadšený, ale dalo se to přežít, měl jsem lepší věci na práci, nestíhal jsem na sebe být hrdý a zároveň se stresovat Shukakem.
Bylo to opravdu protivné, ale jakmile se mě opět snažil praštit, Shukaku zakročil. Ani já sám jsem se nemohl zranit, natož mě někdo cizí. Musel jsem ho tím určitě štvát, no za tohle jsem skutečně nemohl!
Nevím, co si přát, můžu si to přání vybrat jindy? Třeba až dotrénujeme Shiro-sensei? Umm? A co dál je součástí našeho tréninku? Jsem připravený na všechnooo! Zavelel jsem jasně. Nechtěl jsem ztrácet čas, cesta Shinobi byla dlouhá!

pro **Shiro** Thu Aug 13, 2015 7:47 pm

Povzdechl jsem si pokýval hlavou. V boji jeho oči toužily po krvi, byly nenávistné a zlé. Musel jsem tomu zatnout tipec. Sundal jsem si katanu a nasadil jsem si čelenku Tsuki na čelo. Nosil jsem jí vždy na ruce, ale pro tentokrát jsem to musel změnit.
"Samozřejmě, vyber si to až se ti to bude hodit." Pousmál jsem se a čelenku si pořádně utáhl. Yuki měl v sobě sice Shukakua, ale stále to byl genin. Sám by mě nedokázal ani za mák porazit a přesně to jsem chtěl změnit. Chtěl jsem, aby vyhrál sám, bez ovlivnění Ichibiho. Všiml jsem si taky dvou chaker v okolí. Z dálky jsem viděl Tsukikageho a chlapce. Doufal jsem, že je tento tréning nijak neohrozí. Eh, vždyť tam byl jeden z Kagů, byl jsem si jistý, že to bude v pohodě.
"Yuki, omlouvám se za to, co teď udělám, ale potřebuji, aby jsi se ovládnul. Dotkl ses mě pomocí Shukakua. Je dobré, že spolupracujete v boji, když Shukaku nemá někoho rád. Tady jde však o to, že potřebuji, aby jsi ho dokázal ovládat. Tvůj pohled je plný zloby. Moje slova jdou nejspíš jedním uchem tam a druhým ven.." Povzdechl jsem si a nadechl se, zhluboka. To co jsem se právě chystal udělat bylo typické pro můj klan. Když Yuki přežije, bude nadále můj student. Pokud ne, nebude pro něj místo. Stále jsem se choval mile a s úsměvem. Ale byla toto jedna z mých taktik výcviku. Nemohl jsem z něj udělat slabocha, když už jsem měl mít studenta, udělám si ho k obrazu svému. Stane se neporazitelným.

Cvičiště - Stránka 7 Y%C5%8Dton-shakugary%C5%ABgan-no-jutsu-o

"Ať se teď stane cokoliv, snaž se nenechat Shukakua, aby tě ovládnul. Ve chvíli kdy uvidím, že s tím bojuješ, přežiješ. Do té doby nepřestanu." V mých očích nebyl žádný náznak agrese, zloby, ničeho. Nechtěl jsem nikomu ubližovat, zvlášť ne svému studentovi. Nebyla však jiná možnost. Musel se naučit bojovat čestně, bez toho návalu zloby a prahnutí po krvi. Poodstoupil jsem od Yukiho a nadechl se.
"Yōton: Shakugaryūgan no Jutsu." Moje lávové koule velikosti jeho samotného začaly mířit přímo na něj. Jeho Sabaku no Tate byla určitě silná, však toto nebyl obyčejný oheň. Byla to láva v hojném počtu. Začal jsem jsem ještě pozvolna. Proto ihned po této technice jsem se odrazil a mířil přímo na něj s kunaiem, který mířil na jeho hrudník. Nechtěl jsem ho propíchnout, ale nehezky říznout. Lávové koule musely určitě oslabit, nebo rovnou prorazit jeho obranu. Jenže v ten moment mě měl už u sebe s kunaiem. Přestal jsem ze sebe dělat měkkého. Chtěl jsem, aby toto bral tentokrát opravdu vážně. I přes to, že nejspíš znovu uvidím ty oči, pokud se nezačne ovládat.

pro **Hokori Mai** Thu Aug 13, 2015 7:54 pm

"Je těžké v souboji určit čestné a nečestné chování." Každý je specialista v něčem jiném. Někdo z dáli zabijí, a to použitím jedu, a někdo změří s druhým své síly a porazí ho. Děláme to, v čem jsme dobří. Nikdo nás za to soudit nemůže. Navíc, na bitevním poli se neurčují pravidla souboje. Čestné a nečestné chování v souboji tedy neexistuje, nebo je neurčitelné. "Jestli dáváš přednost zákeřným tahům, myslím, že technika, kterou tě chci naučit, pro tebe bude jako stvořená." Řekl jsem krátce předtím než Rei řekl, že by se rád přidal k anbu. "Anbu se stát můžeš, ale ne teď. Je třeba na sobě zapracovat. Není to tak, že se pro to rozhodneš, a stane se tak. Dokud se nevypořádáš se svou fobii ze žen, vstup k nim je pro tebe nemožný. Ovšem, není to jen fobie ze žen, co tě omezuje v bytí shinobim." Vyznělo to krutě. Rei o sobě smýšlí podřadně, a pak se tak i chová. Jestli chce zesílit, bude to muset změnit. "Chci tě naučit techniku bunretsu. To, jestli ji zvládneš, ale nezáleží na mě. Budeš muset ze sebe dát vše. Cítíš se na to?" Souboj těch dvou jinchuuriki se stává čím dál tím více nebezpečný, ale... náš trénink to neohrozí, ať už použijí jakoukoli techniku. O to se za chvíli postarám. Zatím tu nezbloudila žádná ze Shirových střel.

pro **Rei Casius** Thu Aug 13, 2015 8:08 pm

Možná Tsukikagemu to připadalo kruté ale na takovýhle zachazení jsem více méně zvyklý v mém životě nebylo nikdy nic lehkýho. Mlčel jsem protože Tsukikage měl pravdu a když řekl, že mě něco chce naučit a to techniku bunretsu že je dělaná na zákeřný útoky dlouho jsem se nerozmýšlel a odpověděl jsem. "Samozřejmě Tsukikage-sama." A dychtivě jsem čekal, co mi k tomu řekne nebo kdy začne trénink. Poslední dobou mám, nutkaní něčeho dosáhnout a přemýšlel jsem, jestli mě to nezavede do hrobu. Možná by to bylo jedno, nemám vlastně co ztratit.

pro **Hokori Mai** Thu Aug 13, 2015 8:43 pm

Přikývl. Rei si troufl požádat o přeložení k anbu, což jeho stereotypnímu smýšlení o sobě neodpovídá. Když si mě dovolil o to požádat, musel sám sebe uznat za hodného toho přeložení. Před chvíli tedy o sobě nemyslel jako o shinobim na úplném dole potravinového řetězce. Teď navíc sebevědomě odpověděl, že se bunretsu zvládne naučit. Řekl jsem mu, že, aby se stál silnějším, musí změnit svůj přístup k samému sobě. Asi jsem to řekl zbytečně. On si to totiž už uvědomil, a zdá se, že s tím něco dělá. Pytel, který jsem koupil Reiovi jsem na chvíli odložil. Poskládal jsem pečetě a najednou nás od Shira s Yukim oddělila široká dotonová zeď. Jednalo se o techniku Doton: Chidōkaku, která umožňuje uživateli manipulovat s povrchem země. Využil jsem ji k tomu, abych zem nadzvedl a vytvořil z ní provizorní dotonovou stěnu, která by nám měla zajistit "klidný" trénink.

Cvičiště - Stránka 7 Doton%20-%20Doryuu%20Jouheki

"Bunretsu je A ranková technika, která umožní uživateli vytvořit svůj duplikát, který je nezávislý na originále. Šikovně využita, může ti zachránit mnohokrát život, a nebo ti pomoct porazit nebezpečné protivníky, ale... má to svou cenu." Každá technika má své výhody i nevýhody, takže to snad Reie nepřekvapilo. "Půli se s tebou i tvá chakra. Přesněji její objem. Když ji použiješ pětkrát, můžeš se dostat do nenapravitelného stavu, kdy nebudeš schopen používat ani techniky ranku D, protože na to nebudeš mít už nikdy dostatek chakry. Kolik krát ji zvládneš před tím než se dostaneš do takového stavu použít záleží na tvém původním objemu chakry." Není to technika určena pro obyčejný boj či trénink. Možná ji Rei v životě nepoužije, ale, jestli jo, bude to stát určitě za to. Rád bych byl u toho. "Netuším, jestli jde rozdělená těla pak zpátky spojit do jednoho, původního. Mě se to v životě nepodařilo. Párkrát jsem to zkoušel." Teď jsem na chvíli udělal pauzu. Teď, když Rei zjistil, o jakou techniku jde, možná změnil názor, a už se jí učit nechce.

pro **Rei Casius** Thu Aug 13, 2015 9:05 pm

Tsukikage vytvořil dotonovou stěnu a mě se to líbilo, měl jsem rád velké techniky. Tsukikage také zmínil nevýhody techniky ale semnou se to nějak nepohnulo. Už jsem byl připravený, že možná něco ztratím, ale to k životu patří. "Čím víc o té technice vypravíte tím víc mě zajímá." Dodal jsem ke Tsukikageho slovům. Už jsem byl odhodlaný se to naučit a přece nemůžu odmítnout Samotnýho Kageho komu se tahle příležitost vyskytne. A poslouchal jsem dokonce i pozoroval, co se bude dít.

pro **Yuki Tsuki** Fri Aug 14, 2015 4:59 am

Shiro se očividně nesmířil s tím, jak vše dopadlo, rozhodl se proto pokračovat v souboji. Nějak jsem moc nepochopil, o čem vlastně mluvil. Pomocí Shukakua vyhrát? Jestli byl Shukaku kunai, tak pak ano, jinak vyhrál moment překvapení, to byl můj názor. Neovlivňoval jsem svoji obranu, nemůže se za to na mě přeci zlobit.
Nebál jsem se o to, že bych umřel, spíš že Shirovi nebo ostatním ublížím. "Zábíjení máme v krvi Yuki, porazit jednoho lepšího Chuunina nebude problém, i když má v sobě to ďáblovo semeno, Yonbiho." Zavelel mi v hlavě Shukaku. Očividně měl radost z toho, co se bude dít. Zahodil jsem zbytek kunaie, co mi zbyl po dotknutí Shira a vytáhl jsem své tanto. Nehodlal jsem prohrát, to v žádném případě. Proto když proti mě začal střílet ohnivé koule, jednoduše mi stačilo uskakovat, takže když proti mě letěli, trochu to připomínalo matrix a když už mi hrozilo, že mě nějaká zasáhne a já jí nedokážu ohnout, měl jsem tu ještě Shukaka a jeho ochranu.
Možná proto mě ani jedna z koulí nezasáhla. To že to byly rozžhavené koule lávy nehrálo žádnou roli proti této obraně. Byla schopná zastavit i silnější techniky, dokonce do určitého bodu blokovala i Hachimon.
Útok Shira s kunaiem proti jeho nástupu pak vypadal jako pokus o pobavení, inu podceňovat jsem ho rozhodně nemínil, je to přeci můj sensei. Proto když dorazil a útočil mi na hrudník stylem, kdy mě chtěl nehezky říznout, využil jsem základní prvek Muay Thai, úhyb pod rukou. Jakmile tedy sekal, aby mě zranil, prosmýkl jsem se mu pod rukou a následovala tvrdá rána kolenem do soláru. Pecka, co by vyřídila sebesilnějšího chlapa.
Vůně vítězství se opět blížila, otázkou bylo, proti komu se snažím vyhrát? Proti Shirovi nebo nad sebou..?

pro **Hokori Mai** Fri Aug 14, 2015 7:32 pm

"To rád slyším." Reie bunretsu čím dál tím víc zajímá. I když jsem mu řekl, jaké nevýhody tato technika má, pořád se jí chce naučit. Jsem si jist, že toho, že jej bunretsu naučím, nebudu litovat. "Tuto techniku neaktivuješ pomocí pečetí. Je to neocenitelná výhoda, ale tvoje učení to jen zkomplikuje." Snad si Rei nemyslí, že se to zvládne naučit během této lekce. Možné to je, ale... technika pracuje na buněčné úrovni, takže je to velmi nepravděpodobné. Při troše štěstí tuto techniku ovládne dokonce měsíce. No, uvidím, jaký talent se v Reiovi skrývá.
"Techniku aktivuješ tím, že přinutíš některé buňky ve tvém těle se dělit. Nenutíš k tomu všechny, protože některé už další dělení nezvládají, a v těch proto začíná proces zvaný apoptóza. Správnou manipulací s chakrou zvládneš přinutit se dělit správné buňky, čím se uchráníš před nežádoucími vedlejšími účinky. Mohlo by vzniknout nepovedené bunretsu s několika nádory v těle." Jedná se sice jen o A rankovou techniku, ale, jelikož pracuje na buněčné úrovni, může někomu přijít stejně komplikovaná ba komplikovanější než S rankové techniky. "Přinesl jsem tu pro tebe igelitový pytel. Vejdeš do něho, a já ho naplním vodou. Pod krkem ti ho utáhnu, aby ti nepadal. Tvým úkolem bude v pytli chakru různě přemisťovat z jedné končetiny do druhé a podobně." Ukázal jsem na pytel, který jsem před chvíli odložil, abych použil doton chidokaku. "Takže... teď potřebujeme nějaký potůček nebo kohoutek."

pro **Rei Casius** Fri Aug 14, 2015 8:42 pm

Trochu jsem se ztrácel v těch odporných názvů. "Apoptóza…?" Podrbal jsem se na hlavě a přemýšlel, co to je. Až se dokončí trénink, zajdu do knihovny. Ten pytel vypadal hrůzostrašně, ale co sebral jsem pytel a přemýšlel jsem. Potom jsem se začal do pytle soukat. " Můžete to na chvíli podržet Tsukikage-sama? Potůček nepotřebujeme. Budu ten kouhoutek. "Poskládal jsem na levý ruce pečetě a použil jsem techniku. "Suiton: Mizurappa." Naplnit jenom pytel by nemělo být tak těžké s touhle technikou. Když už to bylo naplněný, už stačilo jen u mého krku utáhnout. "Ble… to je nechutný když si představím že to je ze mě.." Usmál jsem se a pohled jsem přesunul na Tsukikageho. A pomalu jsem začínal, co řekl Tsukikage a tím je Chakru přemisťovat z jedné do druhé končetiny.. Zavřel jsem Oči a začal jsem se soustředit. V mé mysli jsem měl obrázek, jak přemisťuji chakru ale to bylo jenom v mé hlavě prakticky mi to nějak nešlo. Pořád jsem myslel na to jak mi to Tsukikage vysvětloval dělení buněk. Chvilku mi trvalo, než jsem si vyčistil hlavu ale nakonec ano. A začal jsem zas zkoušet přemisťovat chakru různě z jedné do druhé končetiny. Soustředil jsem se na to, ale to neznamená, že jsem neposlouchal Tsukikageho.

pro **Hokori Mai** Sat Aug 15, 2015 9:33 pm

Nádhera. Rei se nabídl, že bude kohoutek. Uvolnil do pytle trochu vody, takže v něm už mohl začít plavat. Nevadilo mi to. Takhle to bude lepší. Uvázal jsem mu pytel pod krkem tak, aby ho šňůrka nedusila. Pak jsem si sedl na zem. Protáhl se. Byl jsem prací Kage už unavený, ale, to neznamená, že bych z něj rezignoval a předal vše Pilice. O ničem moc neví, takže by všechno posrala a celá má námaha by byla k ničemu. To sám sobě nemůžu udělat. Pilikka bude v řízení vesnice lepší než já. To vím už teď. Má lepší vztahy s podřízenými. Věnuje se jim. Já jsem se po dvou týdnech zmohl na to, abych došel za Reiem na cvičiště... ostuda.
Nemám však blbou náladu. Hlavní je, že jsem k Reiovi vůbec došel. On to určitě vidí tak stejně. Rei už byl celý namačkaný v tom pytli a zkoušel chakru koncentrovat vždy do jedné z končetin, jak jsem mu přikázal. Vypadá to tak trochu směšně. Když vidím Reie v tom pytli, zcela soustředěného, mám problém s tím, abych zůstal vážný. "Dobře. Jde ti to skvěle. Pokračuj. Teď k tomu ale přidej i hlavu." Jsem zvědav, jestli Reiova halva, když do ní bude koncentrovat chakru, zčervená. Není to nemožné. Snad si u toho neublíží.

pro **Rei Casius** Sun Aug 16, 2015 9:28 am

Soustředil, přesouval jsem chakru a všechno možný k tomu mi řekl Tsukikage že mám přidat i hlavu. Už tak jsem měl problémy s končetiny a ještě k tomu přidat hlavu. Povzdechl jsem si dokonce jsem zakroutil hlavou trosku, aby se mi to u krku neuvolnilo, ale nakonec jsem zkusil i hlavu. U hlavy byl trošku problém, začal jsem se soustředit jenom na tu hlavu a na ostatní jsem se přestal soustředit a tak jsem musel od začátku. "Pf… pěkně jsem to pohnojil… no nic znova….". Tak jsem začal od začátku. Nohy, ruce a po chvilce jsem dal i hlavu. Tsukikage mohl vidět jak se mi červená hlava a mě bylo docela nepříjemně. Soustředil jsem do hlavy moc chakry a zapomněl jsem jí odvádět. Odvádět bylo slabý slovo spíš moc mi to nešlo. Různě přemisťovat chakru z mého těla zase do těla bylo pro mě obtížné přeci jsem nebyl nikdy moc dobrý v ovládaní chakře ale nehodlal jsem to vzdát tu techniku jsem se za každou cenu naučit. Tsukikage si mohl po chvilce všimnout, jak mi pomalu hlava se vrací do normálu. Pomalu ale jistě jsem dokázal přenášet chakru možná mohl Tsukikage ještě vidět chyby. Furt jsem pokračoval v přenášení chakry abych byl v tom dobrý. Problém byl, že jsem začínal cítit únavu, pokud mi neřekne Tsukikage kdy mam přestat tak se sám zničim.

pro **Hokori Mai** Sun Aug 16, 2015 11:32 am

Neuvěřitelné! Reiovi se skutečně hlava začala červenat. Nechal jsem ho tak chvíli. Byla to zajímavá podívaná. Rei v igelitovém pytli napuštěném vodou s červenou hlavou. To by chtělo fotku. Chvíli jsem se na Reiův účet bavil, ale, když mu začalo být blbě, skončila legrace. "Dobrá. To stačí." Kdybych ho nezastavil, možná by si ublížil. Pak bych se za to cítil vinen, a to by byl konec. "Buňky ve tvém těle přinutíš vytvořit tvého dvojníka stejně, jak zvedáš ruku, chodíš, či děláš potřebu na toaletách." Vše řídí mozek, který buňkám posílá signál. Vypadá to lehce. Nohama jsme hýbali už od narození, totéž platí o vykonávání potřeby na toaletě nebo kdekoli jinde, ale netvořili jsme své přesné dvojníky.
Celá technika bunretsu je o tom přinutit své buňky vytvořit totožného člověka s námi. Klíč k ní jsem Reiovi zrovna řekl. Dál si bude muset poradit sám. Existuje důvod, proč se nachází v pytle s vodou. Je horko. Kdyby tu měl stát jen tak na sluníčku, a nebo ve stínu, nevydrží dlouho, a náš trénink do hodiny skončí. V pytle s vodou vydrží déle, protože jej voda bude chladit. To přesouvání chakry s bunretsu mělo společné jen to, že je třeba chakru koncentrovat v místě, odkud z vás má "vyjít" váš dvojník. Samozřejmě, chakru se u bunretsu nekoncentruje jen v jedné končetině, jak teď dělal Rei.

pro **Shiro** Sun Aug 16, 2015 3:09 pm

Koule, která na něj letěly, byly lávové a ve velikosti, jako on sám samotný. Kdyby písek "vykryl" mou techniku, mohl si být jistý, že to nezabralo tak jak by si přál. Láva začala stékat po jeho písku, pokud neměl pořádnou zásobu písku na zádech, bude to pro něj opravdu problém, protože momentálně veškerý písek, který využil na obranu, tak skončil pod velkou vrstvou lávy. Yuki byl opravdu nepředvídatelný, ale já jeho způsob úniku bral na vědomí. Když se mi prosmýknul pod rukou, mohl zaregistrovat na svém kolenu mou druhou ruku, která nedržela kunai a který zabránila mě dokonce i kopnout. Neměl tolik síly na to, aby mě jen tak vyřadil ze hry. Za to moje koleno po jeho vykrytí mířilo přímo na jeho hlavu, který se prosmýkla pod mou rukou. Stále jsem držel jeho koleno levou rukou, v pravé jsem držel kunai, který jsem po kopu hodil na jeho záda. Nehodlal jsem Yukiho šetřit.

pro **Hokori Mai** Wed Aug 19, 2015 1:37 pm

"Myslím, že na nějakou dobu mou pomoc nebudeš potřebovat." Vysvětlil jsem mu, jak to funguje. Než ale techniku ovládne, uběhne ještě nějaký ten pátek. Rád bych tu zůstal a na Reie dohlížel, ale... bylo by to zbytečné. Nedokážu se do něj vcítit, abych jej správně navigoval při aktivaci bunretsu. Ani mé senzibilské schopnosti mi tu nepomůžou, když Rei má v sobě pořád nějaký ten oběh chakry. Zaměřit se na jednu jeho buňku a vnímat jen ji je nad mé schopnosti. "Držím ti palce. Chvílemi ti bude připadat, že to je marné, a že se to nedá, ale věř mi... časem to půjde. Tato technika se neřadí mezi ty, které se naučíš během jednoho tréninku." Po těchto slovech jsem se oprášil. V kanceláři musím přeci vypadat čistě. "Zatím se měj."

Přesun

pro **Yuki Tsuki** Sat Aug 22, 2015 11:52 am

Shiro dokázal můj útok vykrýt a co víc, dokonce pokračovat v další ofenzívě. V jedné věci se však mýlil. Tady nešlo o to, kolik jsem měl písku. To bylo zcela irelevantní, technika, díky které jsem se bránil všem jeho útokům nebyla ani mojí technikou. Byla to technika Shukakua, kterou chránil hlavně sám sebe.
Velký pouštní mýval celý z písku se staral o moji obranu, nikoliv já. Písek tudíž nevycházel z žádné čutory s pískem, pouze se zjevil a až potom si mohl Shiro všimnout, že písek se netvoří jen z půdy pod ním, které tu byla už tak dost písčitá, jako na většině cvičištích, ale také se jeho částečky objevují kolem mě, aniž bych něco dělal. Že by začal prokukovat do tajů této techniky? Že by písek, který mě chránil, pocházel od Shukakua? Sabaku no Tate měl mnoho vzhledů, mohlo se jednat o kouli z písku, mohlo se jednat o Shukakovu zmenšeninu vytvořenou těmi nejtvrdšími minerály, mohlo se jednat o z písku se objvující zábrany. Tak stejně bylo možné, že u mě si Shukaku vymyslí nový způsob, jak mě chránit.
To musel teprve zjistit. Každopádně nebylo potřeba ani písku, aby mě chránil. Když můj útok na solár nevyšel a dal do obrany svoji ruku, ledabyle jsem se pravou rukou obmotal kolem jeho krku a chytil si ho do kravaty. Pokud dokázal vyhodit svoje koleno až za svoje záda do úrovně hlavy, pak se mu asi povedlo mě udeřit, ale jako ruská akrobatka nevypadal.
Vzpomněl jsem si na roztavený kunai, věděl jsem, že pokud něco podobného opět udělá, budu muset jeho blízkost opustit. Proto jsem se nohy zapřel o jeho záda, abych mohl případně rychle odskočit. Nyní jsem ho škrtil a Shiro mohl cítit, jak mu dochází kyslík.

pro **Shiro** Sat Aug 22, 2015 10:07 pm

Yuki se vyhl mému útoku a stihl mi ještě nasadit kravatu. Stalo by se tak v případě, kdy bych nečekal, že se o něco podobného pokusí. Měl jsem co dočinění s jedním z nejlepších lidí ovládající taijutsu všech dob. Nemusel jsem používat své nohy, ale stačilo pouze zvýšit teplotu mého těla, která by měla i Yukimu pořádně pálit a loktem ho trefit do pravé strany jeho žeber. Tato hra mě přestávala bavit, ale stále jsem na něj nešel v plné síle, musel jsem zjistit, kam až je schopný zajít a kolik toho dokáže on vydržet. Díky svému tréningu bych zvládl vydržet i s horším zraněním týden. Chlapec neměl šanci mě jakkoliv víc poranit. Já ale momentálně chtěl bojovat právě s ním, jen jsem se mírně obával toho, že po nějaké době nebudu, až i jeho tato hra přestane bavit. Tím jsem teď nemyslel Yukiho, ale Shukakua. Toto byl tréning, který jsem si představoval. Yuki zatím svou vůli měl a já se rozhodl jít dál a dál, abych zjistil jeho hranice, do kdy se ještě ovládá. Cítil jsem samozřejmě už před tím jeho zapření nohou o mé záda a proto jsem se pojistil tím kunaiem, který jsem vyhodil na něj. Yuki byl těsně u mě, vlastně přímo na mě a dotýkal se mě. Tento chlapec nejspíš nevěděl, co jeho pravou sílou a to právě měl mít boj na dálku. Avšak tím, že se dostal až takto blízko ke mě, jsem měl plnou výhodu já. Shukakuova obrana byla maximální, byla vyjímečná, ale nikdy nebyla tak rychlá. O tom jsem se mohl přesvědčit v záznamech při boji Rock Leeho a právě Gaary při chuuninských zkouškách. Já však nebyl tak rychlí jako právě dávný Rock Lee, jenže ten měl tu nevýhodu, že Gaara byl tehdy od něho na metry daleko a on se k němu musel dostat. S mou rychlostí a blízkostí k Yukimu by tento tah mým ramenem do jeho žeber měl být stoprocentní. Protože jeho písečná obrana teď nejspíš měla co dělat s kunaiem, na kterém byl právě výbušní lístek, mířící přímo na nás dva. Pokud nechtěl skončit s popálenýma zádama, skončil alespoň s pár zlomenýma žebrama, což by ho mělo přesvědčit o tom, že jeho síla nespočívá v boji na blízko, ale na dálku. Když se totiž někdo dostal právě do mé blízkosti v mé plné síle, mohl si už týden předem rezervovat místo na hřbitově. Jen vlastně...škoda, že já nikoho od té jisté události minulosti nezabil. Pouze smrtelně zranil, ale vždy jsem se samozřejmě postaral o to, aby to přežil, i kdyby měl být na vozíčku.

pro **Yuki Tsuki** Sat Sep 05, 2015 6:49 am

Očividně byl konec konec. Cítil jsem pálení rukou, avšak písek brzo začal pokrývat ten prostor mezi mnou a jeho pokožkou. Nemělo to však smysl, když na mě útočil z jedné strany kunaiem a z druhé strany loktem. Moje obrana byla dostatečně rychlá, aby zastavila oba. Rock Lee byl výjimečný Shinobi s rychlostí a silou nadprůměrného Shinobiho, Shiro měl průměrnou rychlost jako každý Shinobi. Dokonce nebyl ani o moc rychlejší než já.
I tak se mu však povedlo proniknout loktem až k mému tělu a zasáhnout mě. Síla údery mě přinutila hodit pár kotrmelců dozadu, načež jsem zmizel v kouři rozvířeného prachu.
Když potom prach slehl, Shiro si mohl všimnout, že na zemi ležím já. Nezvedal se mi hrudník, místo toho však šlo vidět, že mám pár žeber zabodaných dovnitř těla, pravděpodobně zasáhly plíce.

pro **Shiro** Sat Sep 05, 2015 10:32 am

Yuki padl na zem. Nejdřív jsem se znovu normálně postavil a díval se na něj. V hlavě mi jezdilo několik myšlenek, ty mě však zastavil jeho hrudník, který se nezvedal. Nejdřív jsem vykulil oči a stále se na něj díval. Netušil jsem, že tato rána loktem by mu mohla nějak víc ublížit. Mohl to ale taky hrát. Ani bych se tomu nedivil. Navíc, Shukaku by ho nenechal jen tak lehce zemřít, tím jsem si byl jistý. Že tento chlapec by jen takovým přimitivním způsobem neodpadl. Kdybych poctivě ctil řád mého klanu, kdybych byl plně takový jako oni, došel bych k němu a ještě bych do něho několikrát kopnul, aby se probudil, nebo umřel. já byl ale jeho sensei, byl jsem jiný než lidé z mého klanu. Můj tréning měl být tvrdý, ale celou dobu jsem se zdržel zpět. Pokud ho opravdu dostal tento úder, nejspíš bych zažádal Kageho o jiné lekce, o jinou taktiku. I přes to jsem ho ale nemohl nechat jen tak umřít. Počítal jsem však s tím, že by mi mohl něco udělat. I přes to jsem ale došel k němu a vzal ho do náruče s úmyslem ho vzít do nemocnice . Ještě jsem se mu podíval do obličeje a podložil mu rukou hlavu, aby se nezadusil. "Příště...umřeš." Řekl jsem tiše s úsměvkem na rtech. Toto byl primitivní tah, rozhodně jsem nepočítal s tím, že by mu to propíchlo plíce. Abych ale mohl pokračovat, vzal jsem ho rychle do nemocnice.

Přesun(pokud by se nic nestalo)

pro **Yuki Tsuki** Sun Sep 06, 2015 9:48 am

Důvěřuj, ale prověřuj. To se dalo říct, o této situaci. Shiro byl jistě silný, každopádně na to, jakým výcvikem prošel, v sobě stále nedokázal vycepovat schopnost nedůvěřovat nikomu a ničemu. To byla základní schopnost Shinobi, bez které jste se nemohli nikdy stát nejlepším Shinobi.
Jakmile Yukiho tělo uchopil do náruče, uslyšel srčení a potom se objevil kouř s obrovskou explozí výbušných lístků. Až nyní mu mohlo docvaknout, že to byla past. Kdyby se zamyslel, kdy jsem to stihl, uvědomil by si, že to bylo přesně v ten moment, kdy mě ztratil z dohledu, když jsem byl ve zdvihnutém prachu. Kawarimi no Jutsu byla velice užitečná technika, musela být však použita ve správný moment.
Jestli tento podlý útok přežil bez zranění, měl bych poté jistě zatleskat. Stál jsem pod stromem na druhé straně cvičiště. Vypadal jsem však jinak než předtím.
Malý Shukaku, tak by jsem se dal nejlépe popsat. Ze země směrem k mým nohou se přisypával písek, očividně ho Shukaku nechal tvořit z půdy pod námi. Jednou z aobrovských písečných rukou jsem držel strom za kmen a druhou jsem zamířil na Shira, ať už explozi přežil ve zdravý či ne.
Nešel vidět ani můj obličej. Jediné, co šlo vidět mého, byly nohy. Shukaku se začal hlasitě smát. V jeho očích se zablesklo. Jasně žluté hvězdy v jeho očích se dívaly na Shira jako na potravu. "Takže ty se mi chceš postavit, človíčku?! Rozdrtím Tě pískem a tvoji krev nechám pořádně protékat skrz tvoji písečnou rakev!" Řekl Shukaku stále se držíc stromu. Očividně ta rána způsobila něco, co nejspíš Shiro ani sám nechtěl. Vyburcoval Shukakua ven.

pro Sponsored content

Cvičiště

Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště

Re: Cvičiště