Cvičiště

Spokojeně jsem odpočívala a přemýšlela jestli se mám přetočit na bok a nebo ne. Dokonce bych asi i usnula kdyby mě někdo nevyrušil.
Otevřela jsem jedno oko abych se koukla kdo to je a pak se prudce posadila. Zděšeně a překvapeně jsem na ní zírala a přemýšlela jak se z toho dostat. Utéct? Předstírat infarkt? Nebo zácpu? Nebo dělat, že si mě z někým spletla?
Polkla jsem a pokusila se usmát.
TOHLE nemůže být pravda!!! Jak mi to mohla udělat! Ví, že se mnou se jí něco stane! Pane bože, nezodpovědná kage!
Chvíli jsem nadávala na kage a pak se podrbala ve vlasech.
"Jsi si jistá, že to jsem já holčičko? Myslím, že hledáš mou sestru."
Zašveholila jsem a přesvědčivě se usmála.
"Tohle se nám stává pořád."
Povzdechla jsem si a pokrčila rameny.
"Já už studenty mám. Takže hledáš ji."
Zvedla jsem palec nahoru a zakřenila se.

Zašel jsem vyfasovat další haldu papírů, které budu muset vyplnit, dopsat, opsat, podepsat... po cestě jsem si nakoupil něco na zub, něco... hromadu sladkého a slaného pečiva které si teď nesu v papírovém pytlíku... tedy spíš pytli, k tomu nějaký ten silný čaj, jsem spokojen.


Na cvičišti nikdo není kromě nějaké holčičky objímající zmatenou slečnu... což se mě netýká, posadím se na trávník dále od nich.
Napiji se čaje, vytáhnu slaný rohlík a při žvýkání se začnu prohrabovat papíry Tolik papírů, tady je snad i formulář na toaletní papír a počet prkýnek v budovách... povzdechnu si tiše, ale pustím se do práce na kterou si neustále drobím.

Pojedl jsem, dopil jsem čaj a uspořádal papíry do složky, kterou jsem pečlivě uzavřel.
Vstanu, opráším svůj šat a smetu drobky z mé svačiny, ještě se poohlédnu po okolí zda-li se něco neděje. 

Nic zvláštního jsem nespatřil a tak se vydávám na cestu ke kanceláři naší šéfové, potřebuji na pár papírů její podpis.

/přesun/

"Tak půjdu do pekla no."
Odsekla jsem, však já sama se chovala jako dítě! Jak jsem měla někoho učit?!
"He? Nic nedostaneš."
Zamumlala jsem a když mě objala zatvářila jsem se kysela.
"Pomoc!"
Zalamentovala jsem ale objala jí taky a přetočila jí pod sebe na zem.
Lehce jsem si na ní sedla aby neutekla a začala jí lechtat.
"Takže jinak, budeš hodná a já tě nebudu mučit."

Tenshi přiběhl na cvičiště, až sem vystopoval Kaomi. Bílá hračka jednorožce mu pořád visela mezi zuby a kývala se ze strany na stranu, když se rozhlížel.
Konečně ji uviděl. Ležela na zemi, na ní byla nějaká žena a Kaomi sebou podivně mrskala. Nějaká nová hra?
Leopard naklonil hlavu na stranu, než se mu rozzářily oči a rozeběhl se směrem k těm dvěma. Určitě ano, nějaká nová hra!
Běžel k nim zezadu a sotva se dostal až k nim, vyskočil a dopadl Junce na záda. S nadšeným výrazem se snažil přijít na to, jaký je účel téhle hry a co má asi tak dělat.

"Posluž si."
Okomentovala jsem její pokus mě zastavit tím, že to řekne Senpai.
"He? to ty jsi úchylná když na to čučíš. Nemáš na to věk."
Zakřenila jsem se a ještě chvíli jí lechtala.
Pokračovala bych kdybych nezaregistrovala Leoparda.
Kočky tu měla Tsukikage a jeho jsem už někde viděla.
"Zdravíčko."
Zakřenila jsem se na něj.

Tenshi s pozdravem zavrčel na Junku, ale jakmile ji Kaomi shodila, mrštně seskočil z jejích zad a dopadl před malé bělovlasé děvče. Ochotně jí předal hračku jednorožce, kterou nosil asi už dva týdny všude s sebou a čekal na vhodnou příležitost, kdy ji jí dát.
S kočičím úsměvem a na stranu vyplazeným jazykem přijal pohlazení. Ještě chvíli se díval na jednorožce pohledem, jaký má dítě, když mu seberete lízátko. Naštěstí vynechal tu část, která zahrnovala pláč a řev.
Musí si sehnat jiného unicorna...

Tenshi se celý rozzářil. Bude si ho moci půjčovat!
Pak se ale zatvářil nadmíru uraženě - výraz který se naučil pravděpodobně od Shi, která ho užívala poměrně často. On přece nebyl nějaké nevychované zvíře! Něco naprosto nesrozumitelně zažvatlal, ani to moc nepřipomínalo mňoukání.
Když se ho zeptala, jestli by ji nedoprovodil za Ayame, chvíli jen kroutil ocasem ze strany na stranu, než nad ním převážila jeho ochotná stránka, chytil Kaomi zuby za rukáv a táhl ji pryč.

Přicházel na cvičiště, když viděl Mai jak tam leží u stromu, chtěl se rychle otočit a zmizet z místa, ale co když ho už viděla. Pomyslel si, že by už to bylo nezdvořilé. Když víc přistoupil, už se nadechoval, že jí pozdraví, pak si všimnul, že spí. Hodně rychle se stáhl.„Ježíši Mai spí, to bylo o chlup.“ Byla celkem dosti špinavá. Přemýšlel, jestli taky nemá zavolat zdravotníka ale vzhledem tomu, že jen spala tak nejspíš potřebuje jen odpočinek.  Jemu to vyhovovalo, nechtěl taky, aby ho někdo sledoval, při tréninku. Posunul se tedy trochu dál, aby jí nevzbudil. Chvilku hledal potůček, kde by mohl trénovat vodní techniky, když dorazil na místo, vyndal svitek a začal čist. "Vůl, opice, zajíc, krysa … Počkat tady musím mít flexibilní ruce…. Dělají si ze mě srandu?" Kouknul se na jméno a bylo tam Suiton Suiryudan no Jutsu. "Aha….. Tolik pečetí naráz nesložím, ještě ke všemu některé jsou opravdu težké." Kouknul se ještě na Suiton: Suijinheki. "Hmm… tigr, had, krysa, had, tigr. Tohle by šlo." Nějakou chvíli se zamyslel, a když si to uvědomil, bylo patnáct minut pryč.

Suiton: Suijinheki

Začal zkoušet na nečisto nejdřív pečetě, a když zjistil, že nějak to složí, přistoupil k opravdovýmu tréninku. "Tigr, had, krysa, had, tigr…." Poskládaní pečetí nebylo, zrovna taky moc extra, bylo to pomalé a taky se mu trochu třásla ruka.  Do ruky začal hromadit chakru jen do jedný tu druhou jaksi neměl. Při tom na něco pomyslel a jen tak ze srandy mocně u potůčku zvolal. "Suiton: Suijinheki!!" V potůčku se vytvořila, malá vlnka bylo to stěží vidět, nevšiml si toho, protože se zrovna se soustředil na ten mocný proslov. Měl hravou náladu, zapříčinilo to, že byl po dlouhé době sám. Usmál se a pokračoval v tréninku. Ale teď vážně.  "Tigr, had, krysa, had, tigr." Pečetě si pamatoval, bylo jich málo na tož aby si to nepamatoval. Znova zkoušel nahromadit chakru do jedny ruky. Ale myšlenky měl úplně jinde. Přemýšlel zrovna o pořádný, koupeli a odpočinku vždycky někam musel a nestihl si dat lázeň. Zavrtěl hlavou, aby se vzpamatoval a musel pečetě poskládat znova. A u potůčku to zase vyzkoušel, něco mu nevyšlo protože, voda se ani nehla. Chtěl vytvořit něco podobnýho vodní stěně, ale nepovedlo, se mu to nebyl, zklamaný dobrá nálada ho posílila, pokračovat ve tréninku.  Měl, celkem problém zase používat pečetě jednou rukou přeci jen to není žádná sranda, když na to přišel zrovna nedávno. Ale co už nadělá, mohl být rád, že alespoň jednou rukou. Vzhledem tomu že to taky o něco vyšší rank techniky měl by si procvičovat pečetě jednou rukou ale nejspíš po tomhle tréninku. Po dalších pokusech které nebyly zrovna moc extra ostatní by se mu nejspíš vysmáli co tam zkoušel, ale co je důležitý povedla se mu menší vodní stěna. Byl sice po tomhle tréninku unavený ale ne tak moc a šel ještě něco procvičovat.

Nebyl zrovna expert ve poskládaní pečetí tak začal trénovat na nečisto, aby zvládal další techniky. Chvilku si procvičoval a pak si sednul k potůčku, kde zrovna byl a koukal se, jak voda teče a dokonce viděl pár ryb jak plavou po směru proudu. Jeho nálada se výrazně zvýšila, byl sám a měsíc se odrážel od hladiny vody. Pro něho to byl krásný pohled, a když se dotknul vody, kde se vytvářeli kruhy na vodě. Takhle si dál, hrál a při tom odpočíval na další trénink.

Suiton: Suiryudan no Jutsu

Po odpočinku zase šel trénovat i po delší době měl dobrou náladu, vzal si svitek a začal důkladně čist ze svitku Suiton Suiryudan no Jutsu. Nuže dobrá, jde se do agonie. Sarkasticky si pomyslel. "Vůl, opice, zajíc, krysa, kanec, pták, vůl, kůň, pták, krysa, tygr, pes, tygr, had, vůl, beran, had, Hej trochu moc pečetí ne?" Začal přemýšlet, jestli to vůbec zvládne, měl jednu ruku a ještě ke všemu to není zrovna málo pečetí.  Ale bez zkoušky se nevzdá. Tentokrát začal číst a při tom zkoušel i pečetě. "Vůl, opice, zajíc, krysa, kanec, … pták, krysa." Některé mu šly spatně a pomalu a ke všemu už se v tom motal, bylo jich hodně a nevěděl, zdali to opravdu zvládne. Chvilku přemýšlel jak začít. Po čase se rozhodnul, že nejdřív vyzkouší na nečisto pečetě. Zkoušel tedy chvilku pečetě, jenže pak už mlel pátý přes devátý. V jeho hlavě se množili jenom pečetě, co zná a co se má učit. Než se uklidnil, uteklo několik minut. Přemýšlel, co se zvrtlo, že se tak pomátl, když na to nepřišel tak pokračoval. "Vůl, opice, zajíc, krysa, kanec, ….. opice, pták …. krysa, vůl, opice, ….  Kanec, pták." Konečně to zvládnul ale, když byl šťastný, že to zvládnul tak zapomněl, co má dělat dál. Chvilku panikařil a pak to úplně zapomněl a musel znovu od začátku. Jenže jednou rukou tolik pečeti nezvládal a taky některé byly složitý, jakmile se soustředil na složitý tak některé vynechal. Při další chybě mu došla trpělivost a vzal si svitek, že zkusí se to naučit jako básničku. "Vůl, opice, zajíc, krysa, kanec, pták,…. krysa, tygr, pes, …. vůl, beran, had. " Všechny se snažil natlouct do sví hlavy. Když se to naučil, zkusil znova pečetě, už mu to šlo líp než předešlí styl udělat pečeť a kouknout se do svitku co je potom. Takhle si to opakoval dokola, než dokázal alespoň trochu plynule zvládat pečetě. Nastal čas, kdy si troufnul na celý ten proces. Poskládal pečetě a nahromadil vodní chakru do své levý ruky. "Suiton: Suiryudan !!" Konečně se mu povedl vodní drak, který vyletěl z potůčku a po chvilce prasknul a začalo trochu pršet přímo na něj. Byl šťastný, že se mu to po, dlouhý době konečně povedlo, sice taky byl unavený, ale to mu vůbec nevadilo hlavně, že to dokázal a může vrátit svitky.

Rozhodnul se, že si na chvilku ještě odpočine od tréninku. Sednul si ke stromu, který byl poblíž. Hlavou mu najednou problesklo, kdo asi byl ten muž, co přišel za Tsukikagem a aby toho nebylo málo vypadalo to, že toho muže zná tak o tom začal přemýšlet.  Chvilku přemýšlel a pak se rozhodl, že to nechal být nebo se z toho zblázní. A zatím odpočíval.

Jak tam seděl, přemýšlel vše, co zažil, naučil se a začal, si to urovnávat, přeci jen v duši má být klid. Ale jak tak přemýšlel, o svým životě začal mít opravdu na shinobiho nebezpečné myšlenky nejen pro něho ale i pro vesnici. Rychle vstal a musel si vyčistit hlavu od nebezpečných myšlenek. Přemýšlel, co by bylo nejlepší, a došel k závěru, že nejlepší bude trénink. Ale jaký trénink pak mu to došlo chození po vodě. Něco málo o tom ví a taky mu pomohla Reina s lezením po stromech podle teorie by neměl mít problém. V tom mu začíná, další těžký trénink snáz se o tom mluví, ale těžko provede, s takovýma myšlenkami přistoupil k řece. Kde začal soustředit chakru do chodidel na stejný, bázi jako u stromů. První pokus se nezdařil, nestačilo jen soustředit chakru do chodidel a začal mít podezření, že mu něco uniká. Po útrpných pokusech se mu podařilo konečně konstantně uvolňovat chakru.  Chvíli ještě trénoval, pak si zase sednul ke stromu, který byl blíž a odpočíval. Uvědomil si taky, že musí vrátit svitky, ale nejdřív si odpočine, když už byl, odpočatý odešel vrátit svitky.


/Přesun

(Po objasnění v PM a po přečtení postu - v pořádku ^^
Jen ve tvých technikách jsem ji nenašla, tak ji tam kdyžtak dopiš jako vlastní techniku )