Nemocnice

pro **Hitomi Yamada** Sat Jul 13, 2013 7:27 pm

First topic message reminder :

Nově postavená a zmodernizovaná nemocnice ^^
(Prosím, odmyslete si ta auta, auta v Kiri ještě nemáme xD)

pro **Yoko Terumi** Tue Mar 22, 2016 3:56 pm

"Uh, hai." Prikývla som a rýchlo sa premiestnila za tú zastenu. No, túto časť som priam nenávidela, už len kvôli tomu, že som nerada obnažovala. Ale tak, ak som si chcela dať do poriadku toto zranenie, musela som sa činiť. Zhodila som zo seba všetko, čo bolo potrebné, ani o kus naviac. Pečať som mala umiestnenú v okolí kľúčnej kosti, tesne pod krkom, čiže tú ani nemal šancu vidieť. Presvedčila som sa, či je stále otočený, následne som sa prešmykla k lehátku a ľahla si naň bruchom nadol, jednoducho tak, aby som bola chrbtom otočená k nemu a teda, aby mohol tú ranu preskúmať. Nemala som ani poňatia, ako to s tým vyzerá. Akosi som nemala čas sa tomu venovať, možno to bola chyba. Bolelo to, to je jasné, ale kým to bolo oviazané obväzmi, dalo sa to prežiť. Rana sa tiahla od pravého ramena k ľavému boku, pričom v strede bola rozšírená snáď najviac. Hold, takto to v prípade súboja dvoch jinchuuriki, hoc priateľského, zvykne dopadať. Čo bolo ale mojou smolou, démon vo vnútri mňa mi neponúkal schopnosť rýchlej regenerácie.
"Dúfam, že to nie je tak...zlé..." Sama som tomu neverila. Ako som už spomínala, dedinky, v ktorých som sa liečila, neboli nijako vyspelé a tak mohli byť niektoré metódy zlé, nehovoriac o tom, že väčšinou šlo o obyčajných lekárov neschopných účinne používať chakru.

pro **Toru Takeda** Tue Mar 22, 2016 4:13 pm

Slyšel jsem vrznout lehátku a obrátil se ku pacientce... A uviděl její problém táhnoucí se přes záda. Poškrábu se na hlavě a řeknu "Hmmm pěkné... aspoň jste zůstala v jednom kuse" konstatuji suše a přistoupím k lehátku zrakem studujíc ošklivé zranění.

Přiložím ruce nad onen výsledek zajisté něčeho nepěkného a soustředím se, po chvilce mé ruce obalí zelená záře... po minutce oznámím "Teď ucítíte teplo a tenzi" opět se soustředím a snažím se obnovovat porušenou tkáň, spojuji to co bylo přetrženo, zmenšuji zjizvení... kapky potu mi stékají po spáncích.

Po půlhodině jsem skončil, mírně pobledlý a unavený z velkého vydání chakry. "Tak udělal jsem co se dalo" zahučím a odmlčím se "Opravil jsem většinu tkáně, jizvy budou menší, prokrvení a funkce lepší" pokračuji dále "Chvilku se šetřete, běžný trénink lze provádět". dodám a odkvačím ke skříni "Dám Vám obvazy a roztok který si přidávejte do koupele... můžete se obléct" řeknu a hrabu se ve zdravotnickém materiálu.

pro **Yoko Terumi** Tue Mar 22, 2016 4:40 pm

Zaškerila som sa pri jeho poznámke. Určite som sa nemusela obávať, že by som v jednom kuse neostala, nebol to tak vážny boj, aby to vôbec bolo možné. Sorata by to svojej žiačke určite neurobil.
"Uhm." Spokojne som privrela oči, keď som pocítila to príjemné teplo. Bolesť som vďaka tomu ani necítila, len som blúdila myšlienkami kade tade, i k sedmičke. Premýšľala som nad všetkým možným. Čas, ktorý si liečenie vyžadovalo, ubehol ako voda, ani sa mi nezdalo, že by to trvalo až približne pol hodinu, preto som sa zatvárila pomerne prekvapene, keď som si všimla ručičky na hodinách povesených na stene.
"Rozumiem..." Pousmiala som sa a len čo sa zase otočil, vyskočila som ladne na nohy a vrátila sa späť k svojim veciam, ktoré som na seba rýchlo nahodila. Cítila som sa bez nich nesvoja.
"Ďakujem vám, cítim sa teraz omnoho lepšie, aj keď...šetrenie samej seba bude musieť počkať, ak budem potrebná." Všimla som si, že je nejaký...pobledlý. Zrejme z veľkej spotreby chakry. Uh.

pro **Toru Takeda** Tue Mar 22, 2016 5:27 pm

Podám jí láhev s oním roztokem a pár balíčků s obvazy. Usadím zadek do své židle, otevřu šuplík a vyndám placatici ze které si přihnu a zase ji schovám.

"Při nejhorším zajdete zase za mnou, hlavně často omývat ony místa teplou vodou s tím roztokem" sdělím doporučení.
"Víc pro Vás nemohu udělat" zakončím monolog a spokojeně se rozvalím v židli.

pro **Yoko Terumi** Tue Mar 29, 2016 7:34 pm

Prevzala som si od neho obväzy a nejaký roztok, ktorý som si prezrela z každej strany, ale samozrejme som nevedela zistiť, čo sa v ňom nachádza. Nebola som medik.
"Uh, rozumiem." Pery sa mi roztiahli do pomerne príjemného úsmevu.
"Ďakujem vám. Tak teda, dovidenia." Roztok aj s obväzmi som si strčila do taštičky, následne som mu len kývla rukou, opäť sa usmiala a zmizla na chodbe, odkiaľ som sa vybrala niekam preč, ignorujúc rôzne pohľady.

-PRESUN-

pro **Toru Takeda** Wed Mar 30, 2016 4:02 pm

Pacientka odešla a já mírně vyčerpán se vracím k lepení Mizukageho sídla ze špachtlí do krku, protože nepředpokládám dalšího pacienta nějakou dobu.

Řežu si špachtle na menší části a vzpomínám na doby kdy jsem byl s partou podobných mě odsouzen k roku nucených prací... stále mimo vesnici a tvrdě dřít... Už nikdy! pomyslím si a chopím se štětce a začnu natírat jednotlivá dřívka barvou.

pro Sponsored content

Nemocnice

Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice

Re: Nemocnice