Nemocnice

First topic message reminder :


Nově postavená a zmodernizovaná nemocnice ^^
(Prosím, odmyslete si ta auta, auta v Kiri ještě nemáme xD)

Tse, ja som vedela že neodoláš. Povedala som a uškrnula som sa. Keďže už sa mi tu fakt vážne sedieť nechcelo, sama som si začala odpájať infúzie a zhodila som si z tváre všetky tie hadičky a blbosti.
Chcela som sa zísť z postele keď ma rozbolela hlava. Ah, kso...
Keď sa moje nohy dotkli podlahy tak som sa znova pozrela na Reia. Tým chceš povedať čo?! Tse! Fakt nevieš rozoznať keď z tebou dievča flirtuje. Šťuchla som ho do ramena zo smiechom.

No nevieš nevieš... alebo... však nekopeš do rovnakého plota?! Zhrozene som sa ho spýtala a sledovala som ako zareaguje. Potom čo povedal som si len povzdychla. A ty vieš že mi je to jedno? Vyplazila som naňho jazyk. Ešte vždy sa môžem odplaziť preč! Plus, nemaj taký stres! Nič sa mi nestane, a aj keby tak ty vinu neponesieš BAKA. Nafúkla som sa.

No, svojim chovaním to moc teda neukazuješ... že si na ženy. Uškrnula som sa. Postavila som sa teda na nohy a chtiac-nechtiac som sa ho musela držať inak by som tvárou pristála na dlážke. Zapozerala som sa potom naňho. Si odo mňa vyšší o pol metra... ale pokiaľ sa budeš takto zohýnať tak dostaneš skoliózu a už ťa žiadna žena nebude chcieť! Šťuchla som ho do brucha a zasmiala som sa.
Takže by bolo od teba veľmi galantné, milé, roztomilé, úžasné a také veci... pokiaľ by si ma ako princeznú odniesol domou kde sa môžem osprchovať a potom ti pôjdem ešte poukazovať dedinu.. Usmiala som sa víťazne.

Tse, hovoríš akoby som vážila 30 ton a ty si mal niečo lepšie na práci! Nafúkla som sa a prehodila som svoje ruky okolo jeho krku a unudene som sa mu hrala z vlasmi.
Ani Jashin? Nuž, dnes sa špeciálne pomodlím na tvoj účet! Zasmiala som sa potom a nechala som sa teda niesť preč.

(presun)

Došla jsem do nemocnice se shinem v náručí ,kde si už převzali shina doktoři.Dali ho do jednoho z nemocničních místností.Díval jsem se jak shin leží na tom lužku a v hlavě jsem si říkala "Promin shine". Steklo mi i pár kapek slz které jsem si utřela.

Uprime sem si pripadal jako bych mel kocovinu. Mirne sem pootevrel oci a rozhlizel jsem se kde to jsem. A Na konec se ozvalo jenom slabe. "Co se stalo???"
Nejak jsem o nicem nemel tuseni vzdy kdyz se neco stalo tak jsem mel okno. Ale neco mi tu chybelo. Nakonec se priritilo neco maleho, Bileho. Akemi skocila na Luzko a lehla si na me a varovne vycenila zuby na vsechny pritomne.

Když jsem uslyšela jeho slabý hlas spadl mi kamen ze srdce."Jen si omdlel" řekla jsem pak se vynuceně usmála."Vypadá že si nic nepamatuje" pomyslela jsem si."Jak ti je?" zeptala jsem se.

"Uprime receno pripadam si jak vyzdimany citron. A je na case zvednout kotvy Nejak moc to tady smrdi desinfekci." Rekl jsem no ale v tom se ozvalo hlasite kruceni v mem brise.

Když jsem uslyšela kručení v jeho břiše,usmála jsem se "Zvu tě na jídlo" řekla jsem ."Se ani nedivím že se tak cítíš" pomyslela jsem si.

"Ale ja platim. Nechci aby za me porad nekdo platil." Pomalu jsem se zvedal Akemi seskocila dolu z luzka a ja taky trochu jsem se motal porad sem byl dost zesably ale uz jsem se na nohou udrzel.  Tak jsem vyckaval kam se vyda Hirin.

"No jak myslíš když platíš vybíráš i kde jíme" usmála jsem se když seskočil nevypadal že by mohl nějak bez problému jít někam."Zvládneš někam dojít bez pomoci?" zeptala jsem se ho.

"Nejsem mimino. A mam svoji hrdost. Prece se nenecham nosit holkou."Rekl jsem urazene. A Pak jsem se i s Akemi pomalu ydal do Amaii Dango.
(presun)

"A jak myslíš že ses tu dostal?" ušklíbla jsem se a šla za shinem.

//přesun

Kashike

Dopotácím se na práh nemocnice a ztratím vědomí. Zhroutím se na chodbu, stále však svírám nohu toho muže.

Ječící sestřička přilákala nějaký ten personál, co věděl, co má dělat. Dva páry rukou tě vzaly na pokoj, doktor ti napíchl kapačku a zkontroloval stav tvůj i nukeninův. Zavolal dva ANBu, aby vás hlídali.
Když ses po pár hodinách vzbudil, stál u tebe doktor a četl tvou kartu.
"Ten vám celkem zatopil, když jste se z toho nedostal ani regenerací..." řekl s údivem v hlase a ukázal na nukenina, který byl stále v bezvědomí.

Kashike


Rozespale a omámeně otevřu oči. Nemocnice. Dokázal jsem to... pomyslím si a zaměřím svou pozornost na doktora. Ten muž je nukenin. Schovával se ve starém sídle klanu Kaguya... má v oku Sharingan, na který mám po souboji s ním právo. Jistě chápete co žádám... prosím... 

Doktor se nezatvářil zrovna šťastně, očividně neměl rád tyhle výměny očí. Každopádně pošeptal něco jednomu z ANBu a ten odběhl.
"Jistě...potřebujeme ale potvrzení shora, že vám oko můžeme implantovat a co s nukeninem dál..."

Kashike


Zatvářím se dost uraženě. Jaké povolení? Co jiného byste asi s takovou mocnou zbraní chtěli dělat? Zahrabat jí společně s tělem toho nukenina? Můj hlas je dost podrážděný, což se dalo čekat v momentě kdy to vypadá, že si lovcovu trofej nakonec odnese někdo jiný.

Doktor si jen povzdechl. "Jen papírování, nic víc v tom nehledejte..."
Po chvíli se vrátil ANBu s papírem a chirurgem. "Tak vás převezeme na sál. Můžeme rovnou?"

Kashike


Jistě že můžete... odpovím s ulehčením doktorovi. Pak zavřu oči a vyčistím si mysl. V okamžiku kdy nemyslím vůbec na nic, upadnu do hlubokého spánku. Tahle praktika je za poslední léta jediný způsob jak relativně přirozeně usnout, aniž by se mi před očima objevily hrůzy z mé vlastní minulosti.

Doktoři tě odvezli na sál a nasadili ti na obličej masku s rajským plynem. Chirurg si ještě něco přeměřil, sem tam něco nakreslil fixou a přiložil skalpel k tvému oku.

...

Když ses po několika hodinách probudil, měl jsi divný pocit v hlavě, všechno bylo rozmazané a když ses rozhlížel po místnosti, dělalo se ti zle, vše se vlnilo.
Doktor ti zrovna kontroloval Sharingan a zapisoval konečnou fázi operace.
"Sharingan vám byl úspěšně transplantován...asi bych měl říct gratuluji..." řekl ne zrovna radostně a dodal: "Všechna nervová vlákna byla zdárně napojena, jen je tu problém s dioptriemi- váš mozek si musí zvyknout na novou panenku, což bude mít za následek vlnění obrazu a lehké nedoostření. Dávám tomu tak týden, než se to srovná."

Kashike


Opatrně se posadím a rozhlédnu se kolem sebe. Bylo mi všechno jen ne dobře. Když jsem zavřel pravé oko, bylo to o něco lepší. Děkuji vám doktore. Moc jste mi pomohl. Pokusím se vstát z lůžka a zjistím že můj balanc stojí víc než za houby. Z ruky si tedy vytvořím hůl, o kterou se mohu opřít. Letmý pohled do zrcadla odhalí jizvu přes pravé oko a červenou duhovku, ve které jsou umístěny 3 tečky s ocásky. Asi bych to měl schovat... zamyslím se a z lebky mi vystoupí prapodivná maska. Chvilku jí ještě dotvarovávám v ruce, než si jí nasadím a opustím nemocnici. Zamířím směrem ke kanceláři Mizukage, kde doufám že narazím na kapitána. (přesun)